Recenze: Xenosága – největší hra mého života

Někteří z vás na to čekali, jiní se toho děsili. Recenze fanatika na předmět jeho víry. Xenosága, hra, která překonala vše a přeskládala moje hodnoty do nových žebříčků. Hardcore sci-fi o boji lidí s mimozemskou rasou a Bohem, filozofické dílo na úrovni největších pokladů lidské kultury, monumentální RPG, proti kterému ta ostatní vypadají jako hry pro děti do tří let. Nadechněte se a začnete číst.

Platforma: PS2
Žánr: anime/film/rpg/stealth akce/životní styl/stimulátor emocí
Recenzovaná verze: NTSC USA (PAL vydání pro Evropu zatím nepotvrzeno)
Multiplayer: ne (ano, pouze v bonusové minihře)
Paměťová karta: ano (raději ji celou uvolněte, budete chtít mít uloženou každou důležitou pasáž)
Vibrace: ano
Analog: pouze páčky
Výrobce: Monolith
Vydavatel: Namco
Homepage: http://www.xenosaga.com/
Nejlepší fan-site: http://www.zenosaga.com/
Petice za vydání v Evropě: http://www.petitiononline.com/Xenosaga/petition.html

Varování: tahle recenze NENÍ normální, stejně jako Xenosága sama

Planeta Země, krátce po druhém tisíciletí našeho letopočtu

Archeologická výprava objeví v Africké poušti neidentifikovatelné ruiny, v jejichž centru leží podivné zařízení, viditelně sloužící k vložení nějakého klíče. Ten (malý monolit) se podaří nalézt a po jeho zasunutí na správné místo dochází k aktivaci stroje, který svojí velikostí překonává vše, co kdy lidé vytvořili (včetně pyramid) a slouží k něčemu, co přesahuje lidské chápání. Za mohutného zemětřesení se z hlubin země vynoří obrovská komplexní soustava zařízení, která po vzájemném propojení nechají zhmotnit gigantický zářící monolit, po jehož „aktivaci“ spustí obloha nekonečné přívaly deště. Apokalypsa lidského světa, jak jej známe dnes, začíná... Zohar byl aktivován, Bůh přichází.

Blíže neurčené místo ve vesmíru, o 4.000 let později

Gigantická vesmírná loď Woglinde pokračuje ve své nebezpečné misi. Daleko od bezpečného prostoru lidské federace provádí další sérii testů na obřím monolitu, který byl nalezen volně plující vesmírem. Nový experiment právě vstupuje do další fáze.

 

Zde je onen disk, vypadá docela nevinně * Zohar, tajemný monolit, kterým vše začíná a končí

Lidem se podařilo opustit Zemi před jejím zničením a po tisícovkách let se zabydleli na stovkách světů v hlubokém vesmíru. Zkáza Země byla tak strašlivá, že o ní pamětníci odmítali mluvit nebo psát, takže se nedochovaly prakticky žádné záznamy toho, co se vlastně stalo. Lidé začali novou éru svojí existence, za svůj domov považují planetu Nový Jeruzalém.

 

Potloukání se ve městě zamořeném Gnosis NEdoporučuje ministr zdravotnictví * Nastoupit do lodi nebo se ještě chvíli potloukat v doku? Záleží na vašem stylu hraní...

Jejich největším problémem (kromě rychlého nárůstu populace) je boj s agresivní rasou mimozemských bytostí, které útočí na lidské lodi i světy, kdykoliv je objeví. Bytosti známé jako Gnosis jsou natolik vzdálené lidským znalostem o biologii a fyzice, že lidé jen velmi obtížně hledají způsoby, jak s těmito nepřáteli alespoň trochu vyrovnaně bojovat. Prozatím nejúčinnější formou jsou obří humanoidní roboti, přezdívaní Anti Gnosis Weapon System (AGWS). V praxi to ale znamená, že tyto zbraně (vyžadující lidského pilota) dokáží zastavit postup nestvůrných Gnosis o pár minut déle, než jiné prostředky, takže pár lidí má čas a příležitost dostat se za jejich zády do bezpečí.

 

A tady máme souboje * Světelné efekty často znemožní vidět, co se vlastně děje

Novým a slibným projektem je KOS-MOS. Cyborg, který dokáže využívat přísně utajovanou technologii „Hilbertova efektu“, což je křivení časoprostoru a reality jak je známe. Díky této schopnosti jde o nejnebezpečnější zbraň, jakou kdy lidé vytvořili, proto je její nasazení neustále odkládáno kvůli dalším a dalším bezpečnostním testům. Jednou z hlavních postav v pozadí projektu KOS-MOS je designér a tvůrce umělé inteligence cyborga, vědkyně Shion Uzuki. Mladá manželka původního autora konceptu KOS-MOS (který zemřel při neúspěšném testování Hilbertova efektu, do kterého zasáhla invaze Gnosis) se snaží dokončit projekt, na kterém dříve pracovala se svým mužem. Cyborga (velmi podobného živému člověku) tak trochu považuje za jediné dítě, které kdy se svým manželem měla. Proto, když přijde čas k jeho nouzovému nasazení do akce, vymknou se emoce a situace z rukou, ale to už bychom z filmově dokonale pojatého příběhu prozradili příliš...

Xenogears a Xenosága

Všichni jsme vnímali žánr RPG úplně jinak, než se vynořila Final Fantasy VII. Prosím minutu ticha za prvorozené japonské RPG, které změnilo náš náhled na RPG, hry a vlastně celý svět. Autoři FF pracovali na dalším, osmém dílu série, ale nedočkavá masa fanoušků si vynutila „boční“ projekt, který toho z FF VII hodně převzal. Na této „vedlejší“ hře samozřejmě nepracovali stejní lidé jako na FF sérii, ale šlo o spřízněný tvůrčí tým, který si z FF vzal to nejlepší a dodal... hloubku. Vážnost. Psychologii. Filozofii. Náboženství. A především příběh, jaký se nikdy předtím neodvážila žádná hra prezentovat – dlouhé půlhodiny i hodiny na druhém cd tvořilo pouze zobrazovaní se textu a enginové animace. Píši teď o zrodu Xenogears.

 

Pořádný roj biomechanických lodí Gnosis na obzoru * A takhle to vypadá, když na ně KOS-MOS použije Hilbertův efekt

Nejsem už nejmladší, alespoň ne mezi typickými hráči videoher. Hrál jsem na osmibitech, jako bylo ZX Spectrum nebo Commodore 64, řádil jsem na konzolích jako byla Sega Mega Drive nebo SNES, prošel jsem každou důležitější hru na PC i Playstation. Hrál jsem tuny a tuny her na úkor svého společenského života, hrál jsem ve svém životě víc času, než jsem věnoval spánku nebo čemukoliv jinému kromě dýchání. A zcela bez pochyb vím, že nejlepší z toho všeho, co jsem zažil, prošel a dohrál, byla právě Xenogears. Hra která mi změnila život a protože to je jiný příběh, budete si pro něj muset jít na stránku s dobovou recenzí, která ve své době představovala jeden z nejodvážnějších článků na Doupěti. Nebo si rovnou sežeňte starý Playstation a Xenogears si zahrajte. Lepší radu vám těžko někdo může dát.

 

Zoufale ubohá lidská barikáda na Gnosis moc neplatí * Zato cyborg jménem KOS-MOS, to je jiná

Xenosága není pokračováním Xenogears. Xenogears ve svých 100 hodinách filmovým příběhem nabité hrací doby mnohokrát zmiňuje události, které „se již staly“ a v závěrečných titulcích se dočtete, že jde o konec páté epizody. Ale čeho, ptali jsme se tenkrát? Že by to nějak souviselo s anime seriálem a filmy Neon Genesis Evangelion, které mají s Xenogears tolik společného (některé autory, náboženství, hloubku, obří roboty, kteří vlastně nejsou roboti, anděly... )? Ne, teď už víme. Xenogears byla pátou epizodou Xenoságy. Největší ságy v herní hostorii, které na rozdíl od takové Final Fantasy série sice taktéž vypráví pokaždé osudy jiných postav, ale v rámci jednoho gigantického příběhu a vesmíru. Ten příběh je o Bohu, lidech, andělech, víře a lásce. A dokáže vás dojmout, rozplakat, vtáhnout a změnit.

Xenosága

Původní tým autorů Xenogears dal dohromady podklady pro herní svět, srovnatelný snad jen s Tolkienovým nebo Lucasovým dílem, proti těmto dvěma však Xeno (angličané čtou jako „zíno“) svět nabízí mnohem větší hloubku a sílu, vzhledem k implementaci snad všech náboženství a filozofických děl, které v lidské historii za něco stály. Squaresoft, domácí stáj FF série, si z nějakého důvodu nedokázala autory Xenoságy udržet a ti vytvořili vlastní společnost – Monolith Software. Tato přivedla na svět nový díl ságy, Epizodu I, nazvanou podle německého filozofa Friedricha Nietzcheho „Der Wille Zur Macht“, tedy touha po moci. Tato hra byla minulý rok vydána pod křídly společnosti Namco v Japonsku a posléze i USA, exkluzivně pouze pro systém Playstation 2. Troufám si odhadnout, že grafika a technické provedení XS je natolik přesně šité pro PS2, že nikde jinde se s tímto veledílem nesetkáte.

 

Krásná děvčata a VELKÉ zbraně, dokáže někdo odolat? * Všimněte si, jak kamera zaostřila na padající vystřílené patrony

V zásadě je XS (Xenosága) RPG – máte svoji družinu postav, se kterou procházíte rozlehlým herním světem, řešíte různé životní situace (nedá se to nazývat „úkoly“ jako třeba v Baldur´s Gate) a zocelujete se v bojích s nepřáteli (valnou většinou jde o mimozemskou rasu Gnosis). Věci, které XS odlišují od jiných her podobného typu, jsou především příběh (svojí vážností a hloubkou), filmy (svojí propracovaností a především délkou + množstvím), hloubka a složitost RPG složek (vylepšování postav, informace a možnosti během soubojů), grafika (oživlé anime a manga za využití plného potenciálu PS2) a především pak postavy (které jsou lidštější a věrohodnější než v kterékoliv jiné hře, včetně FF VIII a FF X). Tato kombinace způsobuje u mnoha hráčů emocionální připoutání se ke hře na té úrovni, že o ní nemluví jako o hře, kterou hráli, ale jako o zážitku, který mají za sebou a který je hodně změnil.

 

Masakr v podání Gnosis připomíná Silent Hill * Hilbertův efekt by způsobil nadšení i na té největší diskotéce

XS se odehrává na palubě vesmírných lodí a základen, na povrchu planet ve městech i přírodě, uvnitř simulované reality, uvnitř těla obří Gnosis, v jiných dimenzích, ve snech postav a na dalších originálních místech, která se vám nesmazatelně otisknou do paměti. Hra disponuje obrovským množstvím postav, které se objevují a odcházejí, umírají, zrazují, milují. Často budete během hry střídat jednu skupinu postav za druhou, abyste viděli, co se právě děje někde jinde – a aby si každý našel to svoje alter-ego. XS nabízí nádherně živoucí prostředí k prozkoumání (jako například ve FF budete moci promlouvat s mnoha zajímavými NPC postavami a nacházet mnoho skrytých předmětů), geniální – ba až předimenzovaný systém vývoje postav, který umožňuje naučené schopnosti předávat (učit) dalším postavám ve družině, souboje, které nejsou jen o hledání slabého místa protivníka a použití správného kouzla a především hodiny a hodiny filmů, které vypráví příběh, jaký žádná hra (kromě Xenogears) neměla.

Grafika

Je velmi obtížné posuzovat kvality grafiky, když jde o stylizovanou (zjednodušenou) anime/manga záležitost, která v zásadě vychází z kreslených obrázků. Přesto je možné si říci o herním prostředí, že paluby lodí jsou realisticky chladné a strohé, naplněné zvuky automatů jako například v MGS, povrch planety nabízí uvěřitelná hi-tech města plná detailů i líbivé zalesněné scenérie a světy v jiných dimenzích jsou zcela bez komentáře. Postavy mají v duchu mangy a anime stylizované, jakoby dětské obličeje. Jejich pohyby jsou mírně nepřirozené a v této oblasti (animace postav) je možné vysledovat na jednu stranu mimořádné okamžiky v některých enginových animacích a na stranu druhou poněkud slabé chvíle prkenné nepřirozenosti. Co však zaslouží obdiv, jsou světelné efekty, jaké nám zatím na PS2 nikdo jiný v žádné jiné hře nedokázal předvést.

 

Jakkoliv stylizované, dokáží postavy hodně vyjádřit i obličejem * Město na Novém Jeruzalému působí náležitě monumentálně

Nemám teď na mysli jen stíny a světla, jaké nabízí třeba Splinter Cell nebo jemu podobné, realistické hry. Světlené efekty v XS, to jsou především nepopsatelné výbuchy energie a barevných efektů při používání Hilbertova efektu a při soubojích s Gnosis, jejichž těla jsou poněkud nehmotná, silně připomínající duchy z filmu Final Fantasy. Právě světelné efekty jsou spolu s dokonalou účelností grafiky prostředí a roztomilou stylizací postav tím, co dělá XS příjemnou na pohled. Bohužel tohle platí víceméně bez výjimky o hře v pohybu, ne o screenshotech, obrázcích. Neptejte se mne proč.

Zvuk

Vzhledem k 15-ti hodinám filmů, které tvoří významnou složku 30-ti až 50-ti hodinové hrací doby (když „spěcháte“ a nehledáte vedlejší linie příběhu) panovala mezi hráči velká obava z nadabování XS v angličtině. Všichni se spíš modlili za možnost hrát hru v původním, japonském znění - s anglickými titulky. Titulky tu jsou, ale dabing také. Jak dopadl? Velmi dobře. I když mi zpočátku trvalo, než jsem si zvykl na dospělé hlasy dětsky vypadajících postav (syndrom ne-Japonce), musel jsem během hraní postupně, avšak bez výhrad ocenit emoce a prožívání anglických herců, kteří postavám propůjčili své hlasy. Za zmínku jistě stojí i velmi slušná úroveň překladu, takže se nedočkáme nesmyslných a nepochopitelných vět, jak tomu občas u podobných her bývá.

 

Xenosága je hra plná emocí * A z těch zlých jde opravdu strach (pokud zrovna nejste nebojácný Jr - usměvavý chlapec na obrázku)

Zvuky, které se ozývají při soubojích a interakci s prostředím, považuji za bezchybné, stejně tak hučení ventilace a syčení dveří na palubách lodí nebo třeba hučení větru a cvrlikání ptáků na povrchu planety. Zvukové efekty u filmových pasáží jsou dokonalé, na úrovni Hollywoodských filmů třídy AA.

Hudba

Londýnský symfonický orchestr a Yasunori Mitsuda. Znalci další komentář nepotřebují. Pro ty ostatní: mistr Mitsuda má za sebou nádherné soundtracky ke hrám Chrono Cross a Xenogears, které nabízejí návykovější melodie, než originální elaboráty Nobua Uematsua (autor hudby k FF sérii), kromě jiného jistě také proto, že jsou zahrané na mnohem přirozenějších nástrojích (hudba FF série stále trpí zastaralou elektronickou hudbou v nízké samplovací kvalitě). Ne náhodou lze určité skladby v XG a XS přirovnat k melodičtější obdobě hudby z filmu Skála (do dnešního dne nepřekonaná syntéza orchestru a elektroniky).

 

Pro pamětníky Xenogears: je to Fei?!? * A mladá Elly???

Když Mitsuda zjistil, že pod svá dirigentská a skladatelská křídla dostane pro XS Londýnský orchestr (jeden ze tří nejslavnějších orchestrů na světě a podle mnohých ten vůbec nejlepší), rozhodl se pro hru složit několik vskutku monumentálních skladeb (logicky začátek a konec hry), které lze bez obav označit za nadčasové. Zapomeňte na hudbu z filmu Pán Prstenů a pusťte si OST XS. Pochopíte, co vlastně pojem epická hudba znamená. Nádherné chorály a velkolepé „rozjezdy“ orchestru pak v těch nejvýznamnějších chvílích střídají typické, tklivé, akustickou kytarou a flétnami podchycené písně (v angličtině!), kterými se Mitsuda proslavil již dříve. Zkrátka a dobře, poslouchat obě cd s hudbou k XS je skoro stejně emotivní zážitek, jako hrát samotnou hru.

 

Jedna z nejvypjatějších situací ve hře... KOS-MOS, nedělej to! * Co jsme to říkal o těch kráskách s VELKÝMI zbraněmi?

Můj výběr reprezentativních (nejlepších) skladeb by vypadal asi takhle:

CD1: 1 (Prologue), 2 (Opening), 7 (Gnosis)

CD2: 8 (Zarathustra), 12 (The Miracle), 17 (Last Battle), 19 (Escape), 20 (Spirit)

Především „The Miracle“ je skutečným reprezentativním vzorkem nejsilnější a nejpropracovanější hudby, jakou vám může nejlepší orchestr na světe nabídnout.

Hratelnost

Setkat se s titulem, jakým jsou XG a XS, je velmi svérázným zážitkem. U jiných her bychom mohli mluvit o ovládání, obtížnosti soubojů a podobně, ale v případě těchto dvou vás příběh strhne natolik, že všechny tyto aspekty překonáváte lví silou vůle, která touží po jediném – odhalení dalšího kousku zápletky. Navíc je herní svět natolik rozlehlý a komplexní, že si můžete v klidu užívat radovánek na palubě lodi, místo abyste už vystoupili a řešili venku další příběh. Takže XS lze hrát v závislosti na tom, co máte rádi – lidé jako já budou sveřepě bojovat s nevypracovanými postavami na dobytí dalšího střípku příběhu a jiní zase budou hledat skryté zbraně, vypracovávat postavy a užívat si svobody v rámci velkého herního světa.

 

Všechno to bílé peří tady není jen tak náhodou * Reklama ze zahraničních časopisů 

Nepochybným požadavkem na hráče je v tomto případě znalost angličtiny. Na druhou stranu jsem takovou FF VII hrál za pomoci slovníku a vzhledem k tomu, že všechny filmy v XS jdou „zapauzovat“ a mají titulky, neměl by to být zas až takový problém. K filmům bych ještě rád dodal, že jsou v průměru dlouhé půl hodiny (když se děje něco opravdu důležitého) a pro ty z vás, kdo jsou duševně nemocní, je tu možnost jejich přeskakování (narozdíl od FF).

Co je na Xenosáze nejlepší?

Ve světě budoucnosti, ve světě XS, čelí lidstvo nadměrnému nárůstu populace. Proto byla zavedena kontrola porodnosti. Jedno dítě na jeden manželský pár, který spolu bezproblémově žije více než pět let.

Po pěti letech spokojeného manželství přijde žena domů, zářící, a v rukou drží magnetickou destičku s povolením od vlády porodit dítě. S vítězným úsměvem ve tváři sděluje tuto novinku manželovi. Ten ji chce obejmout, ale ona jej odstrčí se slovy: „Ne s tebou, copak jsme blázen? Půjdu do genetické banky... těch pět let po boku takové nuly jako jsi ty bylo peklo... všechno to předstírání... ale s tím už je konec!“.

Manžel nechápavě, chroptivým hlasem: „Miláčku... co to říkáš? Co naše láska? Přece...“.

Žena pohrdavě pohodí hlavou, dlouhé vlasy se jí rozprostřou po ramenech: „Všechnu lásku, kterou jsem kdy potřebovala, jsem si našla tady!“ – hodí po něm helmu náležící ke křeslu s virtuální realitou – „Vzít si tebe byla ta největší chyba mého života – ale teď už je po všem, mám právo na své dítě a tebe nepotřebuju! Měl by ses naučit s tou věcí“ – helma v jeho rukou – „taky pracovat. Protože od teď to bude to jediné, co budeš mít. Stěhuji se...“.

Tyto vzpomínky, včetně vraždy, ke které tato situace vedla, budiž ukázkou propracovanosti, vážnosti a síly příběhu XS. Možná máte nyní nějakou představu o tom, proč mojí nejoblíbenější postavou byl voják, který měl většinu částí těla nahrazenu implantáty, jelikož záměrně přijímal sebevražedné mise – které však jako naschvál pokaždé přežil, pouze s nějakým dalším hrozným zraněním či zmrzačením.

Pro fanoušky zde na závěr přinášíme nejhezčí wallpapery ze hry:-)

 

 

 

Vážnost a síla příběhu XS v kombinaci s působivým podáním formou strhujících filmů (za všechny musím zmínit apokalyptickou bitvu obří flotily lidských lodí s nevyčíslitelným rojem biologických lodí Gnosis, která se postupně z přestřelky vesmírných lodí přenese na jejich palubu jako maximálně akční a strhující bitvy „muže proti muži“) způsobují takový dopad na mysl nebohého hráče, že ten má potom velké problémy takový zážitek rozchodit. Ale jde to! Podívejte se na mě! Xenoságu jsem dohrál a jsem... docela... normální!

Světlé stránky hry
  • Příběh, jaký jinde nenajdete
  • Sci-fi RPG na(-d) úrovni Final Fantasy
  • Hudba (Londýnský Symfonický Orchestr)
  • Světelné efekty
  • Strhující filmy na(-d) úrovni MGS, ale delší
  • Nejhlubší systém vývoje postav v historii
  • Nejkomplexnější bojový systém všech dob
  • Herci, kteří dabing opravdu prožívali
  • Věta „You Shall Be As Gods“ pro pamětníky
  • Filozofie, náboženství, hloubka, vážnost
  • Finále, jaké ještě žádná hra neměla
  • Postavy a další věci z Xenogears
  • Bojovat můžete celou hru i bez AGWS (robotů či mechů)
  • Není to tak strašlivě dlouhé a roztahané jako Xenogears
  • První díl z šesti!
Temné stránky hry
  • Animace postav má své slabé stránky
  • Bez angličtiny je to dost složité
  • Láska zde nehraje takovou roli jako v Xenogears
  • AGWS vlastně nemusíte používat (ale s nimi je to snadnější)
  • Není to tak nádherně dlouhé jako Xenogears
  • První díl z šesti

P.S. XenoSaga: Episode I – Der Wille zur Macht je prvním dílem z šesti, jak bylo před pěti lety popsáno a předpovězeno v knize Perfect Works, vydané jako „fanbook“ pro Xenogears. Druhý díl (pro PS2) je již v přípravě (má vyjít snad ještě v roce 2003!), pátý díl bude remake Xenogears. Počítá se s tím, že poslední díl vyjde pro PS3 nebo ještě spíše pro PS4.

P.P.S. Pokud chcete uspíšit vydání XS u nás, hlasujte v této petici!!!

P.P.P.S. Setkal jsem se s lidmi, kteří po dohrání nepochopili závěrečný film/myšlenku XS. Pokud k nim patříte, ozvěte se prosím. Byla by to vážně škoda, kdybyste v takovém zoufalém stavu měli zůstat – myslet si, že finále XS nakonec po tom všem nedává žádný smysl.

P.P.P.P.S. Let The Saga Take You! Let The Saga Take You...

Grafika: 9/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 10/10

V životě každého je jen jedna: hra, která byla ze všech nejlepší. Hra, kterou by si vzal do hrobu. Hra, která změnila všechno, která rozdělila život na dobu před ní a po ní. Já mám jasno v tom, která hra to byla pro mne. Vyslovte její jméno a pomazlete se s tím zvukem: Xenosága. Xenosága! Xenosága...

Celkové hodnocení: 10/10

Diskuze (70) Další článek: Špičkové devítiminutové video akce Halo 2!

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,