Recenze: Yager – akční nirvána a překvapení pro každého hráče

Platforma: PC
Typ hry: akční simulátor
Multiplayer: ke stažení ze stránek autorů
Minimální konfigurace: procesor 1GHz, 256MB RAM, 32MB grafická karta, 3,5GB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 2GHz, 512MB RAM, 64MB grafická karta, 5,5GB HDD
Testovací konfigurace: P4 2,4@2,8GHz, 256MB DDRAM, GeForce 3 Ti 128MB, 5,5GB HDD
Výrobce: Yager Development (http://www.yager.de)
Distributor: THQ (http://www.thq.co.uk)
Distribuce v ČR: Cenega (http://www.cenega.cz)
Homepage: http://www.yager.tv

Ve skutečnosti to ale s podobností Yagera s Freelancerem nebude tak žhavé. Ano, obě hry nabízejí špičkovou grafiku, jednoduché ovládání, skvěle se hrají… ale srovnávat je bude asi stejně obtížné a ošemetné, jako srovnávat Doom 3 a Half-Life 2. Nicméně inspirace Freelancerem je na Yagerovi patrná, což naštěstí díky kvalitám starší hry z této dvojice nevadí, ba naopak dost možná prospívá. Zvláštním rozdílem pak je už třeba to, jak tiše se Yager objevil a znovu nám tak dokázal, že kvalitní hry jednoduše žádný hype nepotřebují.

  

Stylově zpracované Options Menu * Magnus Tide * Sagittarius

Když jsem přemýšlel, jak bych vám hru co nejvíce přiblížil, napadlo mě, že si dám od psaní trochu pauzu a nechám většinu na někom jiném. Vzniknul ale další problém, kdo by to měl být. Nakonec se mi za pořádný drink před a férovou flašku po práci podařilo přemluvit osobu k tomu nejpovolanější. Dámy a pánové, představuji vám hlavní postavu hry Yager…

Jsem Tide. Magnus Tide.

Jednou se to asi stane každému. Prostě udělá chybu. Mě stačil jen trochu špatný odhad, abych zůstal ve studené vodě a moje loď byla na kousky, stejně jako moje pověst, vztah a bankovní účet. Situace podobná, jako začátek Freelancera, zde ovšem chybí vyhlídka na to, že je někde někdo, kdo vám dluží pár milionů kreditů. A tak jsem tady, na souostroví Proteus, kde jsem se stejnojmennou firmou podepsal smlouvu a získával loď. Tady na Proteu totiž přijdete k výborným penězům, pokud najdete dobrou práci. Já ji snad našel.

Tohle je můj Sagittarius

Sagittarius je jméno Magnusovy lodi a tedy i lodi vaší, poněvadž, jak jste již jistě pochopili, právě tento trošku nafoukaný pilot s lehce přišlápnutým obličejem (doufám, že teď neposlouchá) bude v Yagerovi vaším alter-egem. To není zrovna něco extra, takže pojďme raději honem od něj pryč a posviťme si pořádně na Sagittaria. Jenom téhle lodi museli totiž autoři věnovat tolik času, pozornosti a práce, že si za to zaslouží pochvalu. Velkou pochvalu.

  

Studie sestřelu jednoho piráta

Vzhledem k tomu, že téměř všechny mise (ano, Yager je rozdělen na mise - volnost Freelancera se tedy nekoná, ale o tom později) absolvuji v kokpitu právě této jediné lodi, nejedná se o žádný vrak, ale jedno z nejmodernějších a nejvíce smrtících vzdušných plavidel. Jeho arzenál zahrnuje čtyři pevné zbraně a jeden slot na specialitku, třeba na laserový značkovač cílů pro bombardování.

Mezi zbraně patří základní laser, jehož výhodou je neomezená munice (velmi rychle se dobíjí), v druhém módu je navíc slušně nebezpečný i v pozdějších fázích hry. Dále kulomet, jehož specialitou je v druhém módu střelba dozadu - mnohdy to jediné, co vás zachrání před naváděnými raketami. Ty samozřejmě můžete využít také; tvoří třetí zbraň. Nakonec je tu railgun, na který nelze aplikovat jinak potřebný autoaim, ale pokud se trefíte, tak máte jistotu zničení nepřítele jedinou ranou. Munice do něj je ovšem vzácná.

  

V noci je také dost živo * V táboře pirátů je horko * Hodně horko

Ano, správně. Zbraně jsou 4, slovy čtyři. Žádné nakupování, vybírání z mnoha typů v obchodech, či sbírání pozůstalostí nepřátelských letounů. Prostě nic. Naproti tomu se autoři Yagera snaží dokonale vychytat to, co mají, do nejmenšího detailu. Ať již jde o zbraně, loď samotnou, design misí… Tam, kde Freelancer přišel s ohromným rozsahem herního prostředí, tam Yager dává důraz na kvalitu všeho, na co ve hře narazíte. Ostatně vraťme slovo Magnusovi, ať můžete věc posoudit sami.

Dva v jednom

AKČNÍ HODNOCENÍ Arzenál: 6/10 Akce: 9/10 Design misí: 10/10 Akční faktor: 9/10

Zvláštností Sagittaria je fakt, že se v podstatě jedná o dva letouny v jednom. Normálně (hover mode) se jedná o vznášedlo. Letí pomalu, nízko, manévrovací schopnosti jsou nic moc, ale zato samo kontroluje výšku, abych si nezahrál na ponorku či krtka a srovnává se do vodorovné polohy. Pohyb myší pak znamená naklonění bez změny výšky - ta se děje pomocí kláves. Pokud neovlivňuji nijak rychlost, Sgittarius stojí na místě. Stisknutím mezerníku pak nastávají ty pravé simulátorové hody a četné dogfighty dostanou správnou atmosféru. Připoutejte se prosím, přichází jet mode.

Stíhací mód byl navržen pro dosažení větší výšky, rychlosti a manévrovací schopnosti. Aniž bych musel držet „plyn“, Sagittarius se pohybuje maximální rychlostí. Vertikální pohyb spočívá jen na bedrech drobné myšky, ta ale posléze dokáže divy ve spolupráci s klávesnicí. Obligátní klávesy „A“ a „D“ totiž otáčejí lodí okolo podélné osy, takže můžu vymýšlet všelijaké půlobraty, vývrtky, loopingy a vůbec takové ty věci, ze kterých je normálním lidem obvykle dost špatně. Není třeba říkat, že v tomto módu strávím většinu času.

Tohle prožívám pod velením Protea

Vážně nevím, na co na mě vybalili ten nesmyslný trénink. Už jenom ten nástup do lodi - ukecanější palubní počítač jsem ještě neviděl. Ale musím uznat, že základní průprava je zpracovaná působivě. Potom mě dostal na starost jeden z pilotů, který mě otestoval před přijetím do služeb Protea. Zkoušky byly dost v pohodě, i když splnění na sto procent snad nedá nikdo… Pak už to skoro vypadalo zajímavě, když byl vyhlášen poplach, ale nakonec se jednalo jen o sestřelení bezbranné fregaty, co se vymkla kontrole. Avšak další trénink se zvrhl v opravdový boj a nebýt mého bleskového zásahu, Proteus by už asi nebyl. Piráti mají k ruce hodně dobré vybavení a jejich ponorka měla k základně sakra blízko.

  

Krásně zpracovaná technika směle konkuruje Freelancerovi * Autoři si vyhráli i s detaily jako projíždějící civilní lodě * Není ta voda krásná?

Všeobecně by se dalo říct, že práce pro Proteus není v žádném případě jednotvárná či nudná. Každou chvíli po mně chtějí něco jiného, čas od času si ale dovolí mi zakázat pořádný otevřený útok a já abych pak motory trápil v malých rychlostech těsně nad hladinou, bedlivě sledujíc radar, abych se nedostal na oči obraným zbraním, a přitom označil raketové rampy pro cílené bombardování. Jindy zase přijdou na řadu hektické chvíle jako čištění minového pole před plující základnou. Jako by nemohli trochu zpomalit, abych měl trochu víc času! Ještěže jedna zbloudilá mina lodi příliš neublíží...

Občas dojde i na vítané osvěžení, jako například testování statického kulometu na střeše hospody. Když vám opilý chlapík katapultem vyhazuje do vzduchu všechen nábytek, co najde, a vy ho máte sestřelovat, je to vážně sranda. Nicméně proud událostí je nezadržitelný a malebné ostrůvky brzy nahradí nevábná ruská pustina, která kdysi bývala průmyslovou zónou. Kromě depresivní bahnité krajiny, která skýtá mnoho úskalí nejen od starých strážných droidů, se ještě podívám na daleký sever, jenž skrývá nebezpečí ještě mnohem víc - s DST není radno si hrát.

Je toho opravdu hodně

Kromě toho, že úkoly jsou solidně variabilní, často se stane, že se zcela změní během mise, nebo že se objeví nečekaně cíle nové. Je proto potřeba často improvizovat a hlavně nepočítat s tím, že mise skončí, kdy má. Doletět totiž s téměř zničenou lodí na místo kde čekáte konec a zjistit, že akce vlastně teprve začíná, je fakt průšvih. Celkově tedy práce pro Proteus není vůbec jednoduchá. Nepřátel je hodně a jsou silní a časem jich je ještě víc a jsou ještě silnější… (Asi chtěl prostě říct, že se obtížnost hry plynule zvyšuje. Plynule, ale hodně rychle.) Spíš to však vnímám jako pozitivum, protože je jasné, že vše záleží především na mém leteckém umění. Trocha tréninku a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

  

Sundat z oblohy bezbrannou fregatu je v pohodě * O něco horší to ale bude s ponorkou * Pohodová mezihra před pekelně tuhou misí

Pomalu ale zjišťuji, že je vlastně jedno, o co pořádně jde. Ano, jistě, události mají spád, sem tam se lehce zamotají a docela mě zajímají souvislosti, ale především se nořím hlouběji a hlouběji do skvělé adrenalinové akce, která mě často nutí sáhnout až na dno schopností a možností. Mnohdy je potřeba vsadit vše na jedinou katru, řítit se střemhlav k zemi a na poslední chvíli pád vybrat, a to jenom proto, abych sestřelil nepřítele a nemusel ztrácet čas jeho hledáním a dorážením, kdyby mi unikl.

…ale někdy i málo

Docela mě mrzí, že nemám takřka žádnou volnost. Vzlétnout mohu jenom do mise, jinak mám smůlu. Sice si během plnění úkolu můžu dovolit menší odbočku a doletět si pro munici nebo jenom tak trochu prozkoumávat prostor - třeba se někde skrývá nová zbraň nebo servisní plošina. Bohužel však všechny zbraně získám poměrně záhy po podepsání kontraktu s Proteem, takže toho nového k objevení příliš není. Výhodou je naopak jasné označení cíle mise na radaru, takže se nekoná žádné nesmyslné bloudění po nepříteli zamořeném území.

Opět se nabízí srovnání s rozsáhlostí Freelancera. Yager vám nenabídne povolání strážce zákona, piráta, obchodníka, či těžaře a bůhví co ještě. Mottem hry je striktní lineárnost, která vám nedovolí udělat téměř nic jinak, než to chtějí autoři. Odměnou vám je ale vynikající zážitek, protože díky tomu bylo možné všechny situace, které ve hře nastanou, důkladně promyslet a brilantně naskriptovat. Znovuhratelnost je pak zajištěna množstvím bonusových úkolů, za jejichž splnění dostanete občas výhody pro danou misi a také se vám odemknou další informace o různých lodích, zpracované přitažlivou formou jakési futuristické 3D databáze.

Je na co koukat (a čemu naslouchat)

Popravdě ale musím uznat, že to, co vídám od doby, kdy jsem začal dělat pro Proteus, je prostě úžasné. Vše vypadá nádherně - od Sagittaria přes ostatní lodě až po krajinku, na níž si užívám každé drobnosti. Prostředí jsou různorodá, občas si zkusím i noční akce, stejně tak dobře vypadají a znějí lodě spolu se zbraněmi. Dokonce věřím tomu, že jednotlivé typy by mohly jít od sebe rozeznat podle zvuku, který vydají, když kolem vás proletí… ehm, tedy chtěl jsem říct, že je podle zvuku samozřejmě poznám.

  

Reklamy jsou prostě všude * Tohle není problém díky výbornému ovládání vybrat * A dokonce i zde jde ještě nenarazit

Ano, vše je vskutku propracováno do nejmenších detailů. Jestli v něčem může Yager suverénně a bez nejmenších pochyb překonat Freelancera, pak je to právě prostředí, ve kterém se odehrává. I přes zdánlivou nudnost vesmíru jsme toho ve Freelancerovi viděli dost, Yager je ale úžasný. Zvláště Proteuské souostroví pohladí duši každého hráče. Jen se rozhlédněte po okolních screenshotech a představte si vše v pohybu.

Smysl autorů pro detail je asi nejvíce patrný na samotném Sagittariovi a hlavně jeho kokpitu. Odlesky světla na skle či díry tamtéž v případě poškození to jasně dokazují. Bohužel si však takovéto zpracování vybírá vysokou daň na HW nárocích. A to ani nemluvím o výtečné hudbě, jež se dynamicky mění v závislosti na událostech a to tak, že vám to kolikrát vyrazí dech.

A to je vše, přátelé

Díky, Magnusi. Není to ale ještě všechno ode mě. Pojďme si to shrnout. Yager je další ze zatím nepříliš početné řady akčních simulátorů. Je na něm jasně patrná inspirace božským Freelancerem, ale zároveň si jde vlastní cestou. Nesnaží se být komplexním, obrovským, až megalomanským, jakým byl Freelancer. Ani žádných RPG prvků se zde nedočkáme. Naopak nás Yager provede 22 lineárními misemi, jejichž děj je narušen pouze několika vedlejšími úkoly. Tam, kde Freelancer své nápady nedokázal dotáhnout (viz např. spoustu vesměs stejných úkolů), tam Yager exceluje svojí puntičkářskou dokonalostí.

Celou dobu hraní jsem se svým bystrým okem snažil na téhle hře najít nějaké výrazné chyby a je mi nesmírným potěšením, že takové nenacházím. Yager není hrou jednoduchou. Ovládání sice přejde rychle do krve, ale chvíli si počkáte, než bude umět vytvářet smrtící manévry, sestřelovat naváděné rakety střílením za sebe, a když nad tím tak přemýšlím, tak vám bude i chvíli trvat, než budete vůbec umět něco trefit. O to lepší je ale pocit z obtížnosti - skutečně se totiž cítíte, jako že chyba je ve vašem nedokonalém létání a ne v zoufalosti a obtížnosti situace.

Světlé stránky hry

grafika Sagittarius dynamická hudba ovládání umožňující širokou škálu manévrů design misí návyková hratelnost

Temné stránky hry

vysoké HW nároky slabší arzenál chvíli bude trvat, než něco trefíte takto dobrých her vychází málo

Možná je chybou malý arzenál, ale koncept misí vám nedá čas nad nedokonalostmi Yagera přemýšlet. Ponoříte se do toho futuristického světa, budete opět používat větu, o níž mnozí tvrdí, že zemřela spolu s nejstaršími hrami - větu „ještě jednu misi a jdu spát“. A nebude vám vadit, že prostor mise není příliš velký, nebudou vám vadit otřepané narážky Magnuse na operátorku, nebude vám vadit, že si hru nemůžete uložit kdy chcete, vlastně vám nebude na Yagerovi vadit vůbec nic. Ta hra má atmosféru, jež vás donutí se k ní vrátit a zkusit si tu kterou misi znovu - třeba jen proto, abyste si zlepšili statistiku, která je u okýnka mise vždy uvedena.

Grafika: 10/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 10/10
Ovládání: 8/10
Hratelnost: 9/10

Vedle Freelancera usedá na trůn akčních simulátorů Yager (pozn. neplést s jistým pánem, ohánějícím se zahnutou holí). Jsem zvědavý, jak se tam vejdou.

Závěrečné hodnocení: 9/10