Republic: The Revolution - politická revoluce v herním kabátě

Dlouho jsme čekali na okamžik, kdy zkorumpovaný svět politiky zavítá do oblasti herní zábavy. Výtvor Republic: The Revolution byl po několik let ve vývoji s jasným cílem – způsobit převrat v chápání herních simulací i politiky. Máte dostatečně silný žaludek na to stát se součástí světa intrik, lobování, úplatků a korupce? Pak neváhejte a čtěte naši dnešní recenzi.
Kapitoly článku

Protahování každého dne s cílem prodloužit herní dobu, nikdy nekončící čekání a tahový režim - to vše je smrtící kombinace, k níž je nutno připočíst také linearitu. Hra vás vede za ručičku každým úkonem, jehož plnění se prostě a jednoduše nevyhnete. V opačném případě se váš postup hrou pozastaví a v prvním městském zapadákově ztvrdnete až do konce svých dnů. Volnost je vám alespoň dána v oblasti získávání voličů a potřebného vlivu - právě dostatečná podpora z řad obyvatelů je důležitým faktorem pro zisk prostředků pro plnění jednotlivých akcí a úkonů. Klasické suroviny tak byly ve hře Republic: The Revolution nahrazeny kombinací síly, moci a peněz. Provedení každé akce je podmíněno obětováním přesně určeného počtu bodů - rovná-li se jejich hodnota nule, nemůžete již nadále operovat a ovlivňovat dění kolem sebe.

   
Červená dodávka právě odváží majetek mého politického konkurenta * Meeting, který je předzvěstí mého postupu do dalšího města * Nové město a zcela nová útrapná cesta na vrchol

Získávání vlivu

Je evidentní, že hra staví na promyšleném systému - dostatečný vliv se projevuje přísunem nezbytných prostředků, které jsou nutné pro vykonání akcí a ty (jak jinak) příznivě ovlivňují mínění obyvatel (jinými slovy - přinášejí vám tolik žádaný vliv a moc). Vše je propojené a vše je na sobě závislé. Snad i proto je zisk a udržení voličské podpory jedním z nejtěžších úkolů, které na vás ve hře čekají. Jak již bylo uvedeno, mínění obyvatel můžete ovlivňovat mnoha způsoby - marketingovými kampaněmi, veřejnými setkání s voliči, ale také zdiskreditováním politických soků. Stejně jako ve skutečnosti, i zde se budete muset vypořádat s politickými protivníky. Výjimkou nejsou násilné a špinavé útoky proti spolupracovníkům, ovlivňování obyvatelstva nepravdivými články v novinách či dokonce najmutí nájemného vraha. Praktik, jak předčit či pošpinit soupeře, je nespočet a alespoň v tomto ohledu záleží pouze na vás samotných, jaké zvolíte - můžete se vydat cestou násilí a utlačování, stejně jako vytrvalého přesvědčování a prosazování své ideologie.

Pro získání voličů je také nezbytná stejná či alespoň podobná ideologie – i proto mnohé akce a úkony zapůsobí jinak na příznivce volného trhu a obyvatele dělnické čtvrti, u nichž s taktikou svobody podnikání neuspějete. Úspěch tak mají spíše razantnější akce – zdiskreditování soupeře či eventuelně setkání s voliči. V případě meetingů je vám umožněno zapůsobit na city či inteligenci posluchačů. Úspěšnost akcí pak mimo jiné závisí na schopnostech hlavního hrdiny i ostatních vámi ovládaných postav (rekrutů). Ty jsou udávány pěticí atributů, postavy si navíc svou pílí a pracovitostí mohou vysloužit postup na další level. V takové případě jste obdarování přesně stanoveným počtem bodů, které můžete mezi jednotlivé vlastnosti rozdělit. Přidání RPG elementů tedy hodnotím jako jednoznačné plus.


Stát Novistrana v celé své kráse

Revoluce, kam ses poděla?

Možná jste i vy byli okouzleni záplavou precizních obrázků, které prezentovaly titul Republic: The Revolution jako jednu z nejatraktivnějších her letošního podzimu. Engine sliboval kromě precizního a barvitého vizuálního zpracování také realistické ztvárnění města a vytvoření tisíců samostatně uvažujících obyvatel. Jaká je však realita? Interakce s jednotlivými občany (ve smyslu jediné osoby) je ve hře nulová – umělá inteligence je tak v tomto ohledu velkým tabu. Alespoň pohled na grafiku naznačuje setkání s jedním z nejkvalitnějších enginů posledních let - vizuální zpracování je na vysoké úrovni, i přesto se však nedočkáte tak precizních obrázků, nad kterými jsme v průběhu vývoje s radostí slintali. A to nám páni tvůrci zapomněli prozradit, že hlavní část hry strávíme především pozorováním 2D mapy a koláčů politické podpory. Připočteme-li k tomu nepříliš příznivé hardwarové nároky (pro rozlišení 1024x768 a plné detaily musíte vlastnit PC s procesorem o frekvenci minimálně 2 GHz, 128 MB grafickou kartou a především alespoň 512 MB RAM), jistě mi nebudete mít za zlé, když i v tomto ohledu označím finální produkt za nepovedený vtip. 

Mám-li skromně označit některou ze stránek hry jako skutečné překvapení, pak je to ozvučení jako takové – orchestrální hudba s milými melodiemi (které skutečně pohladí po duši) je pastvou pro duši a neurazí ani po delší době strávené u hry. I tak ale zůstává patrné, že se soundtrack hry mohl rozrůst dále. Nadprůměrné je také ozvučení, kdy vás bezpochyby zaujme především dabing postav – tvůrci neponechali nic náhodě a pro státeček Novistrana vytvořili zbrusu nový jazyk, který můžete vnímat nejen při procházce ulicemi, ale také při poslouchání emotivních projevů vašich stoupenců (texty se však po poměrně krátké době opakují).

Světlé stránky hry
  • Koncept hry
  • Mezihry v reálném čase (například přemlouvání stoupenců)
  • Propracovaná města
  • Význam voličské podpory
  • Některé úkoly a akce (zdiskreditování protivníka, jeho vražda atd.)
  • RPG elementy
  • Vizuální zpracování
  • Skvělá hudba a její orchestrální motivy
Temné stránky hry
  • Koncept hry
  • Přílišná linearita
  • Po čase nudné a stereotypní
  • Chybí pozastavení času
  • Nepoužitelný tutorial
  • Přílišná hardwarová náročnost

Je politika svinstvo?

Bez mučení přiznávám, že se titul Republic: The Revolution řadil v mých očích na nejvyšší místa soukromého žebříčku nejočekávanějších her. Nejsem milovník politiky, přísliby tvůrců i skvěle vypadající engine však zapůsobily jako droga a já jen nerad přihlížel četným odkladům tohoto dílka tvůrčího týmu Elixir Studios. Říká se, že z dlouho vyvíjené hry se může vyrojit naprostá bomba či obrovské zklamání. Nic víc, nic míň – nic dalšího jednoduše neexistuje. Jen ztěží se však mohu rozhodnout, do které kategorie bych Republic: The Revolution skromně zařadil – „politický simulátor“ ze země Novistrana přináší ojedinělý koncept, který však kazí drobné chybičky a především s postupem času stále silnější pocit stereotypu. I přesto se z Republic: The Revolution vyklubala nadprůměrná hra, titul, který uspokojí vaše touhy po politické kariéře. Tedy pouze v případě, že se dokážete obrnit trpělivostí, která skutečným politikům mnohdy schází.

Grafika: 9/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 6/10

Být politikem ve hře Republic: The Revolution se rovná útrapné cestě na vrchol, kterou kazí přílišná linearita, zdlouhavost i s časem se objevující pocit stereotypu. Pět let pracného vývoje a bombastických prohlášení tak ve skutečnosti přineslo námětově jedinečnou hru s oproti očekáváním odlišným konceptem a pro mnohé vražednou obtížností. Hardcore hráči si i přesto přijdou na své a proto je jim dovoleno přidat si ke konečnému hodnocení bodík navíc.

Celkové hodnocení: 6/10

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,