Resident Evil 2

Možná si vzpomínáte na sérii her Alone in the Dark. Její systém grafického ztvárnění přinesl určitou revoluci: každá místnost byla zabírána systémem kamer, přičemž postavu a herní děj vůbec jste viděli z kamery, která byla situaci nejblíže. Veškeré pohledy z těchto kamer byly ručně kreslené, postavy byly poskládány z docela hrubých vektorů, samozřejmě bez textur. Podobný systém použila i hra Resident Evil, jehož druhý díl se tolik proslavil na PSX.

Hra začíná v podivném městě Racoon, kam přijíždí téměř současně mladý policista Leon Kennedy jako posila policejného sboru a dívka Clare Redfield hledat svého bratra. Zatímco Leon je mladý idealista, který má naprosto zkreslené představy o světě, Clare je emancipovaná žena s Harleyem a koženými botami. Ve městě se však děje cosi podivného – je naprosto prázdné a plné chaosu: odpadky, hořící zbytky aut, mrtvoly. Oba hrdinové příliš pozdě zjistí, že raději měli pokračovat v cestě.

V celé této nepříliš záviděníhodné situaci má prsty podivná organizace Umbrella, s níž se hráči mohli setkat už v prvním díle. Ta vyvíjela zhoubný virus, který zmutoval zasažené lidi v zombie. I přes varování Clařina bratra si však nikdo z okolí nevšímal podivně mizejících obyvatelů Racoonu. Virus se velice rychle rozšířil a zachvátil celé město; téměř nikdo nepřežil – včetně Clařina bratra Chrise. Někteří, ti méně šťastní, zmutovali, ti šťastnější jim padli za oběť. A teď jdou zombíci po mozku právě vám.

Na začátku hry si můžete vybrat, zda budete chtít hrát za Clare nebo za Leona. Clare je více sexy, Leon je zase tvrďák – to poznáte už z jeho pohledu. Obě postavy mají trošku odlišnou cestu k cíli, mnohokrát se však potkají a navzájem si pomohou. Pokud si hru postupně zahrajete za obě postavy, uvidíte celý příběh, z něhož jste předtím viděli jen část. Doporučuji hru projít za oba – kousky se pak poskládají v jednolitý děj.

Začínáte u hořícího autobusu s malou pistolkou, kterou sotva první hordu zombíků odrazíte. Zombíci mají totiž jednu docela nepříjemnou vlastnost. Z kulky v těle si nic nedělají a dále vám se svým klasickým sípáním a napřaženýma rukama jdou po krku. Složí je až několikátá střela, bohužel ne navždycky. Po chvíli opět vstávají a všechno jde znovu. Pokud nemohou vstát (bez nohou se špatně vstává), alespoň se k vám doplazí a koušou vás do nohy. Za to se jim lze odvděčit efektním rozšlápnutím hlavy (hra je nepřístupná pro děti do 18 let – a docela právem). Špatná zpráva hned na začátku je, že náboje do pistole docela rychle mizí. Střílení je navíc tak pomalé, že zatímco odrážíte jednoho oslizlého zombíka, druhý se vám nerušeně zakusuje do krku. Několik takových kousnutí a váš hrdina je zraněn, po pár dalších hryznutích už následuje jenom smrt (doprovázená hodováním zombií na vašem mozku).

Naštěstí zombící nejsou úplně nesmrtelní. Pokud je skolíte vícekrát, rozlije se okolo nich krev a budou sebou škubat. To jsou aspekty, které doprovázejí jejich totální smrt. Takže pokud jdete okolo ležícího zombíka, vždy se podívejte, zda plave v kaluži krve. Jinak se vám může stát, že se vám zakousne do nohy a vy už se nezvednete.

První živou postavu, kterou ve hře potkáte, je prodavač zbrojního vybavení. Bohužel i ten skončí nedobrovolně v náručí nemrtvých hryzálků, takže žádné lepší zbraně se od něj nedočkáte; ty najdete až později. A věřte mi, budete je potřebovat; ve hře totiž nejsou jenom zombie. Další cesta postupně vede až k policejní stanici, kde se to nemrtvými policisty jenom hemží. Více ale už nebudu prozrazovat, zkazil bych vám tak jedinečný požitek ze skvělé atmosféry hry.

Cestou však nebudete jenom střílet. Resident Evil 2 je také adventura, i když ne příliš tuhá. Většina problémů je ve stylu vezmi předmět A na místě B a použij ho v místě C, abyste se dostali dále. Máte také omezený inventář, moc toho tedy nepoberete. Proto si můžete věci odkládat do truhlic, kterými se hra jen hemží. Co v jedné odložíte, to v druhé najdete. Dá se tak docela efektně transportovat větší množství předmětů z jednoho místa na druhé.

Resident Evil 2 má špičkovou atmosféru. Ponurá hudba, ozvěna kroků v prázdných chodbách, sípání zombíků, kteří touží po vaší šedé kůže mozkové. To vše je doplněno velice dobrým herním systémem, i když raději bych uvítal kameru na způsob Tomb Raidera. Systém přepínání kamer však na druhou stranu stupňuje strach – nevíte, co se na vás může vyhrnout z místa, kam nevidíte. Ale i když zombie nespatříte, zcela jistě je uslyšíte. Navíc se obě postavy (Clare i Leon) vždy dívají ve směru, kde se zombíci rojí. Takže klidně můžete pálit do “prázdna”, přičemž se odkudsi bude ozývat smrtelný řev mrtvolek.

I když je hra velice dobrá, mám k ní několik výhrad. Za prvé, pozici nelze ukládat kdekoliv, ale jen na předem určených místech (např. na policejní stanici vložením pásky do psacího stroje – pásku však musíte nejdřív najít). Systém ukládání tedy zůstal po vzoru PSX beze změny. Sice to zvyšuje napětí ze hry, ale někdy (potřebujete-li rychle odejít od počítače) prostě nemáte čas hledat místo, kde lze uložit pozici.

Druhá připomínka je ke grafickému zpracování. Hru se nepodařilo akcelerovaně rozjet na novějších grafických kartách – odzkoušeno na ATI Rage Fury a TNT2. Tehdy hra naskočí v docela úděsném rozlišení VGA bez jakéhokoliv vyhlazování. Kostičkované postavy jsou už myslím přežitkem. Na Voodoo2 se hra hýbe normálně – v rozlišení 640x480 postavy vypadají tak, jak vypadat mají. Kreslené pozadí je však totéž jako v rozlišení 320x200. Postavy jsou detailní a vyhlazené, pozadí čtverečkované, což trošku zamrzí; naštěstí to neubírá na kvalitě hry. Podobně je zpracována i úvodní nabídka – na hru z roku 1999 opravdu síla. Ze hry se navíc nevyskakuje klasickým stisknutím klávesy Esc, ale dvojnásobným stlačením klávesy F9. Trvalo téměř půl dne, než jsem na to přišel – do té doby jsem hru vždycky “zabil” ve správci úloh.

Resident Evil 2 je špičková hra s vynikající atmosférou. Udrží vás na nohou po celou noc, protože se budete bát vypnout počítač – co kdyby z postele vylezl zombík a kousnul vás do nohy. Nebýt poněkud zastaralého zpracování (vzpomeňte si, jak vypadal Tomb Raider před více než dvěma lety), absence podpory nových grafických karet a nestandardního ovládání, určitě by si zasloužila pětku.