Resident Evil Remake – první dojmy z hraní

Tma. Zombie. Strach. Hrůza. Zhasněte světla, zamkněte dveře, nasaďte sluchátka a zatněte zuby. Vraťte se do lesů blízko města Raccon, do srpna 1998. Z mlhy se vynořuje vrak vrtulníku a z panského sídla nedaleko doléhají děsivé zvuky. Co má nový Resident Evil společného s Doomem 3 se dozvíte v tomto článku.
Resident Evil Remake – první dojmy z hraní

„Hry už nadále nejsou omezeny grafickými možnostmi –  a stává se nezbytným nalézt rovnováhu mezi zábavou a technickou dokonalostí. Kdyby se tak nestalo, bylo by samotné médium ohroženo. Mezi novými herními systémy zaměřenými na grafický výkon jsme se rozhodli ukázat na filozofii Nintenda, která je celá o zábavných hrách.“

Shinji Mikami

Hra Resident Evil (původně v Japonsku pod mnohem logičtějším názvem Biohazard) byla stvořena v roce 1996, kdy doslova založila žánr survival horor (Alone In The Dark byla přeci jen trochu akčnější strašidelná adventura, které byl název survival horor přiřazen až poté, co jej v život uvedl Resident Evil) a okamžitě z něj učinila střed masového zájmu fanoušků u vývojářů. V roce 1996 všichni v Japonsku, Americe i Evropě věděli, co je Resident Evil. Další díly této série pokračovaly v definici toho, jak by měla strašidelná hra vypadat. A upřímně řečeno, série Resident Evil nebyla nikdy překonána – pokud ji nebudeme porovnávat s hrami jako je Silent Hill, které staví na docela jiném druhu strachu a zábavy.

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Nyní se autoři původní hry v čele s otcem RE Shinji Mikamim vrátili k prvnímu klasickému dílu série, aby jej přepracovali do nové podoby. Udělat remake hry, která je stará jen pár let není zas tak obvyklé, v tomto případě však hovořily pro dva velmi výrazné fakty: gigantická komunita nostalgických fanoušků série (jak je vidět z jejich webů) a technické možnosti nové konzole. GameCube přivedla RE zpět tak, jak si to nikdo z nás neuměl ani představit.

Když se začaly šířit zprávy o remake hry Resident Evil (dále jen RER), zmítal jsem se mezi dvěma protichůdnými reakcemi (nechme stranou zoufalství, že RER nebude pro PS2, PC ani Xbox). První byl dojem nevýslovného nadšení ze screenshotů, které lze technickou dokonalostí a realismem (kromě jiného bezprecedentní volba barev) porovnat pouze s Doomem 3. Druhou rekcí bylo zděšení, že v dnešní době bude mít herní engine podobu předrenderovaných pozadí. Díky výkonu dnešních strojů jsme si všichni zvykli na realistické, pružné a „živé“ 3D engine her – a najednou se zase máme dívat na nepohyblivé obrázky? Můj skepticismus trval po celou dobu, kdy byla hra v přípravě – a skončil „až“ prvními pěti vteřinami s hotovou hrou.

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Jistě není náhodou, že RER i Onimusha 2 pochází ze stejné Capcomovské dílny. Když jsem hrál Onimushu, který je taktéž postavený na předkreslených pozadích, pochopil jsem, v čem spočívá výhoda použití této techniky v současné době. Rozlišení a DVD médium umožňuje použití vysoce kvalitních videozáběrů, které v kombinaci s dokonalými renderovanými objekty a světelnými efekty vytváří scenérie, které působí asi jako obrazy takové dokonalosti, že máte chuť sáhnout skrz sklo obrazovky a přesvědčit se, že nekoukáte oknem na něco skutečného. Přitom ale zůstává zachován umělecký dojem z obrazů, které byly pečlivě voleny z hlediska úhlu záběru a barevné vyváženosti. Až budete v Onimushovi bojovat na pláži a příboj kolem vašich kotníků bude jednoduše filmový záznam v DVD kvalitě, pak pochopíte, co jsem měl na mysli.

Scenérie v RER jsou tím nejživějším, co jsem zatím ve hrách viděl a tak mohu směle pohřbít všechny ty posměšky a obavy lidí, kteří jako já nevěřili, že může být dostatečně zajímavá hra s předkresleným „nepohyblivým“ prostředím. Kromě nadpřirozeně puntičkářského důrazu na detail (každé stéblo trávy vlnící se ve větru, mlha, světelné paprsky a prach vířící vzduchem) oživuje prostředí v RER již zmíněná bezchybná volba barev a pak také speciální světelné efekty (plus věci jako kouř nebo voda, které zde vypadají zase o pořádný kus reálněji, než třeba v Metal Gear Solid 2). Pokud máte pochybnosti, zajděte si do obchodu, kde GameCube s RER prodávají a přesvědčte se sami. Nebo se alespoň podívejte na screenshoty a zapojte fantazii.

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Největším esem technického zpracování RER je však bezesporu zpracování postav. Postavy s takovou úrovní detailů nenajdete v tomto okamžiku v žádné jiné hře na žádné platformě. Až budete studovat ohyby látky na těle krásné Jill Valentine, když se s ní otočíte a odlesky světel přelétnou po všech přezkách jejího služebního postroje, když uděláte krok a kromě přirozenosti pohybu celé postavy zaregistrujete zatím nejreálnější efekt pohupujícího se ženského poprsí (ale já tu hru hraji kvůli jiným věcem, opravdu), jakmile uvidíte mimiku obličeje (pamatujete na film Final Fantasy?) a animace šplhání, zacházení se zbraněmi… pak nebudete pochybovat o mých slovech, že žádná současná hra nenabízí takovou grafiku postav. Jak jsem již řekl, jediné, co na mne působí podobně dobrým dojmem, je Doom 3. Tuhle hru má smysl hrát už jen proto, že vidět ji znamená absolutní kulturní zážitek. Tak moc je ohromující a nádherná.

A když už jsem nalomil odpůrce remake a lidi, kterým GameCube nebo RE moc neříká, zbývá napsat něco pro slintající fanoušky série, kteří hltají každé mé slovo, aby zjistili, v čem je RER jiný než originál. Takže – kromě technických změn, které už necháme být, přibyly nové CG animace. Nezapomeňte – GameCube používá jako média speciální DVD disky, takže vzhledem k faktu, že RER zabírá rovnou dva, tu máme nějaké dva gigabity prostoru. Nové filmy, stejně jako celá hra, jsou zremixovaným (a vylepšeným) opakováním a prohloubením toho, co už znáte. Intro tak opět začíná slavnými slovy (obecně jsou ale dialogy tvrdší než v předloze) z RE, ale samotný děj pak ukazuje podrobněji a s využitím zpomalených záběrů ala Matrix. Zvláštní obdiv si zaslouží animace v enginu hry, které mají nejlépe volené úhly záběrů od Metal Gear Solida a screenshoty z nich patří k tomu nejlepšímu, co si můžete z Internetu stáhnout. Pozornosti fanouška jistě neunikne také výrazně vylepšená hudba, která stále obsahuje původní melodie, ale upravené do mnohem kvalitnější, působivější a atmosféričtější podoby s využitím nejnovějších samplovacích a hudebních nástrojů. Soundtrack RER patří k tomu nejlepšímu, co můžete u her najít. A pro fanouška jde o infarktově kvalitní záležitost (což je ostatně celá hra).

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

A teď to hlavní: odpověď na otázku, v čem je vlastně stejná nebo jiná samotná hra. Nuže základní rozmístění herního prostředí – pozice jednotlivých pokojů venkovského sídla a jeho okolí – zůstalo stejné. Jenže kde byli pasti, je nyní klid a kde byl klid, tam jsou nyní pasti. Vlastně je to mnohem složitější. Jako příklad uvedu klasickou a profláklou scénu ze hry, kde jste v originálu procházeli úzkou chodbou plnou oken, když najednou s obrovskou ránou jedním z oken proletěl pes – zombie a vrhnul se na vás. Když jsem hrál RER, procházel jsem tímto místem opatrně s prstem na spoušti a když se ozvala ta rána (stejně jsem se lekl), okamžitě jsem namířil zbraň – jenže pes okno neprorazil – jen naprasknul. Oddechl jsem si, zasmál se a šel dál. Když jsem se o hodně později stejnou chodbou (už bezstarostně) vracel zpět, okno náhle vybuchlo – na druhý pokus (který jsem nečekal) pejsek oknem proskočil (znáte to – kočka leze dírou, pes oknem). Stačí? Takže i fanoušci série, kteří znají původní hru nazpaměť, se budou bát a nikdy nebudou jistě vědět, co je čeká. Stejně tak základní rozmístění puzzle je stejné – ale jejich řešení jsou většinou upravená, složitější, rafinovanější. A je tu mnoho nových – nových puzzle, nových místností (především spousta exteriérů, včetně dlouhé procházky lesem k opuštěné chatě), nových pastí. Mezi nejstrašidelnější okamžiky patří třeba akvárium se žraloky, kterým se musíte probrodit okolo obřích dravců, z nichž někteří jsou mrtví a někteří ne – ale nehýbe se ani jeden. Vzhledem k jejich rozměrům a nepořádku v místnosti je třeba některým projít doslova před tlamou a to jsou panečku nervy! Nemá ale cenu snažit se to dál vysvětlit. Pokud vám nepomohou screenshoty (a to dost dobře nemohou), doporučuji se někde u kamaráda nebo v obchodě podívat na jediný střet s normální zombií. Pak pochopíte, jak extrémně se znásobila atmosféra a hrozivost původní hry. A když jsme u těch zombií, nejen že jsou mnohem nebezpečnější a tužší, ale také se některé z nich dokáží pohybovat V E L I C E rychle, což působí nepopsatelně hrozivým dojmem (ještě že je tu nová možnost zabodnout jim mezi oči nůž, když vás chytí a nemůžete střílet).

Resident Evil Remake Resident Evil Remake

RER je úžasná hra. Pro fanoušky trochu drahá záležitost (připočítejte k cca 2.000,- Kč za hru dalších pár tisíc za konzoli, kterou jinak doposud mnoho lidí neobjevilo), která jim však jejich investici mnohonásobně vynahradí. A jestliže v brzké době má pro GameCube vyjít nový RE Zero ve stejném engine… no, hrůza si našla nový domov – GameCube. Nintendo touto licencí vyhrálo o hodně víc, než jsme si původně všichni mysleli. A teď už mne omluvte – jdu se podívat do jednoho sídla v lesích, abych se k vám mohl vrátit s pořádnou reportáží (recenzí) o tom, co jsem v té vlhké a zrádné temnotě našel.