Jak udělat solidní Resident Evil? Stačí jedna lepší hra, tu rozkouskujete, přidáte pár moderních prvků a okořeníte kooperací. Nezapomeňte na nízkou cenu!
Remaky, remastery, restarty a epizodické hry. To jsou trendy, které nyní prostě letí a jen málokterý vydavatel jim odolá. To platí hlavně o tápajících ze země vycházejícího slunce, kteří tak trošku přešlapují na místě a moc netuší jak se postavit k bohatému dědictví minulosti a zvučným značkám. Jedním takovým je i Capcom, který v marné snaze přenést minulost série Resident Evil do současnosti pohřbil všechny jeho typické znaky a nyní se je složitě snaží oživit.
Minulá generace
Ano, dělá to, ale opět za pomoci moderních trendů a vlny epizodického pobláznění. Právě tím totiž druhé Revelations jsou. Epizodickým, ale překvapivě věrným poblázněním, jenž vzdává hold tradiční atmosféře a první dvě epizody jasně ukazují, jak někdy může ale i nemusí fungovat staré a nové dohromady. Jak Penal Colony tak i Contemplation totiž posouvají tradiční hratelnost série někam dále, do doby současné, ale zároveň zůstávají věrné době čtvrtého dílu a minimálně co do atmosféry stále ještě naštěstí bloudí světem minulosti.
Toto tvrzení rozhodně platí také o grafice a technickém provedení, které si naneštěstí zoufale říká o větší finanční investici. Audiovizuální zpracování na úrovni PS3 sice není na epizodické dvouhodinové jednohubky za pár šupů žádnou tragédií, ale v obou případech jsem se nemohl ubránit pocitu, že Resi si zaslouží více. Oběma epizodám totiž třeba zoufale chybí jakýkoli ikonický prvek, jakékoli místo, které bych si za týden se hrou spojil a je až s podivem, jak dokonale dokázali tvůrci na PS4 stvořit šedý mix slévající se do jednoho nevýrazného celku.
Na druhou stranu se jim ale i díky tomu podařilo navodit kouzelnou atmosféru strachu a jakési úcty. I navzdory formě, jakou jsou nám druhé Revelations servírovány, tedy rozkouskované jako kus salámu, dokáží ve vás vzbudit strach a vrátit hráče alespoň částečně zpátky do dob čtvrtého dílu, kdy to ještě bylo o napjaté atmosféře a podmanivé hudbě. V podstatě se tak dá říci, že v tomto případě musíte vyměnit naleštěný kabátek za zážitek skutečně reprezentující série Resident Evil.
Pokrok v rámci mravů
Pořád je to ale lepší, než kdyby se tvůrci rozhodli obětovat třeba ovládání a hratelnost jako takovou, která sice není perfektní, ale třeba oproti prvním Relevations naportovaným z 3DS rozhodně vykazuje známky pokroku. Žádná nutnost stát při míření, solidní mix akce a adventurnějších logických pasáží a hlavně dobře trefené tempo, které dvojici hlavních hrdinek prožene každou epizodou za zhruba 2 hodinky, aniž by se dostavila nuda nebo stereotyp.
To všechno dělá z Revelations 2 solidní a moderní Resident Evil, který jde na ruku době mimo jiné i značně feministicky přátelským příběhem a kooperaci dvou postav. Prozatím máte možnost zahrát si vždy za dva páry, buďto Moiru a Claire, nebo Barryho a Natalii. Jedna z postav pak má spíše opatrný přístup a moc se nehodí k boji, zatímco ta druhá praktikuje hlavně hrubou sílu. To pozitivně rozbíjí stereotyp a také skutečně dělá kooperaci smysluplnou. Každá postava nabízí dokonce i unikátní strom schopností. Určité věci navíc mohou být vykonány pouze s určitou postavou a to samé platí i pro některé nepřátele. Třeba neviditelný druh ze druhé epizody, který může vidět pouze Natalie.
Škoda jen, že tím také prozatím pozitiva prvních dvou epizod končí. Ani po čtyřech hodinách totiž vlastně nevíme o čem to je a tajnosnubný příběh o únosu, opuštěném ostrově a tajemném hlasu z vysílačky už je natolik ohraný, že i v kulisách staromilsky naladěné hry působí dost nepatřičně a zachránit to nemohou ani sympatické hrátky s časem. Jestli má ale tenhle Resi nějaký opravdu vážný problém, pak je to rozhodně ona zmiňovaná kooperace.
Jak totiž funguje skvěle ve dvou hráčích a to dokonce i na jedné obrazovce, což si vždy zaslouží zvláštní pochvalu, tak moc nefunguje v singpleplayeru. Kostrbaté přepínání mezi postavami a naprosto nulová umělá inteligence dělají z Revelations ten pravý horor, a to obzvláště ve druhé epizodě, jenž je skutečně přehlídkou krutosti a poměrně vysoké obtížnosti, jež vás nenechá ani na chvíli vydechnout a pověstnou zelenou bylinu budete vítat daleko více, než poměrně rychle příchozí konec.
Skvělá trojka?
Ale o tom to zkrátka je. Je to levné, relativně krátké a také poměrně dobré! To by mělo fandům série, kteří na pořádnou hru čekají už pěkně dlouho určitě stačit. Obzvláště když je tady také obrovský příslib do budoucna. Oproti začátku je totiž už druhá epizoda těžší, nabízí propracovanější a zajímavější lokace a dokonce i nějaké náznaky příběhu, což je pozitivní zpráva a jasný příslib pro zbývající dvě epizody, jejichž recenze vám taktéž přineseme.
Dostupné pro:
PC, PS4, Xbox One
Žánr:
Akce | Akční adventura
Výrobce:
Capcom
Začátek prodeje:
4. března 2015
- Grafika
- Umělá inteligence
- Prozatím příběh
Otázkou je, co ovšem s vámi ostatními. Revelations totiž rozhodně nejsou ani žádným zjevením a navzdory viditelnému pokroku pořád ani zrovna moderním výstřelkem. Obzvláště AI je skutečně tragická. Částečně to vyvažuje právě parádní atmosféra a cena, která dělá z obou epizod slušnou hororovou kooperaci. Sami se ale do tohohle rozhodně nepouštějte! Hororový zážitek to sice bude také, ale není horor jako horor.
