"Základní hra vás sice vyloženě nenutí k brutálnímu násilí, ale pouze k přežití, jako je tomu ve všech jiných střílečkách..." - dost chabá obhajoba pro deviantní psychopatologickou demenci, jako je tohle. Chápu, že je to splněný sen všech skrytých psycháčů, kteří se budou odvolávat na svobodnou společnost, kde platí svoboda slova/tvorby, kam nepatří cenzura, a když se nikomu doopravdy neubližuje, tak o co vlastně sakra jde a bla bla bla........ty nejprovařenější pseudoargumenty pořád dokola, kdykoli se objeví podobný hnus v jakékoli podobě. Pravdou je, že taková tvorba o splečnosti sama o sobě dost vypovídá (obzvlášť, pokud má komerční úspěch) a co se děje uvnitř něčí hlavy je v podstatě stejně závažné, jako když se to odehrává v reálném světě (schválně se zamyslete, jestli odpustíte svý holce spíš to, že v zármutku a za těžkých okolností ulítne a s někým se vyspí, nebo že neustále myslí na píchání s tím o hlavu vyšším namakaným frajerem, co má jedno rameno jako vy půl hrudníku). Jistě ze v Hitmanovi (skvělá série - hrál jsem všechny staré díly - samozřejmě na nejtěží obtížnost, slečinky) se přece taky masově zabíjejí nevinní lidé a ve starých Falloutech můžete vesele popravovat dětičky atd., nicméně je dost rozdíl mezi klidně i masovým zabíjením, jež je součástí komplexnějšího příběhu, byť v podstatě se záporným hrdinou v případě Hitmana (většinou jsou to však ti kladní), majícím pořád svůj smysl a určitou nutnost, a retardovaným sadistickým vražděním všeho živého čistě pro zábavu, což je zároveň hlavním a jediným smyslem (hlavně mi nevnucujte něco o "příběhu" a "smysluplném" zabíjení v případě Pošťáka, je to sadistická řezničina a nic víc). Ta svoboda začíná být trochu děsivá...