Rok 2030 – doba kamenná

Asi před třemi týdny mi umřel můj letitý netbook. Nebylo to překvapení, protože byl už hodně starý, dýchavičný a pomalu o sobě dával vědět, jakože je čas na odchod do důchodu. Koneckonců po pěti a půl letech, co by kdo chtěl. Vzhledem k tomu, že jsem jakoukoliv orientaci v komponentách různých sestav a notebooků vzdal už hodně dávno (přibližně v době, kdy LEVEL přestal vycházet bez DVD), nezbylo nic jiného, než se svěřit do informovanějších rukou.

Sestavil jsem tedy obecné požadavky, jak by můj nový soustruh měl vypadat a fungovat a děj se vůle boží. Nakonec jsem si skrze známého koupil nový stroj, o kterém nevím vlastně zhola nic, což určitě znalejší hráči a uživatelé PC poněkud může konsternovat, ale mě tenhle „konzolový“ přístup vyhovuje. Já ho mám totiž jen jako chytřejší psací stroj a na hraní užívám úplně jiný hardware.

Postscriptum250.jpg

Ihned po dodání jsem začal s upravováním uživatelského rozhraní. Tedy přidáváním osvědčených programů, vypínání nepotřebných funkcí a takové to obvyklé čančání, aby se mi se soustruhem juniorem pracovalo stejně dobře, ne-li lépe jako s tím minulým. A tady jsem narazil na jeden docela nepříjemný problém. Informace zkrátka mizí do ztracena.

Postscriptum251.jpg

Na svém starém počítači jsem měl několik z digitálního hlediska už pravěkých programů, textů a obrázků – včetně kolekce fotografií a wallpaperů. Není toho moc, ale když jsem se je snažil zpětně dopátrat na internetu, prostě mnohé nebyli k nalezení.

Vím přesnou adresu, nebo alespoň přibližný směr pátrání, ale mnohé z hledaného vedlo k stránce 404, nebo zrušenému serveru. Teoreticky by na internetu mělo kolovat všechno, co se na něj kdy dalo. V praxi tomu tak prostě není, protože na datového archeologa si zahraje jen málokdo.

Postscriptum252.jpg

Informace, data a znalosti – to je jedna z několika málo věcí, jež nás dělají takzvaně civilizované. Kdyby nebyla vypálená Alexandrijská knihovna (dokonce opakovaně), kdyby se nepálily ve středověku díla antických mistrů, protože nezapadaly do věrouky a dogmat, kdyby se neztratily znalosti vedoucí k výrobě hodinového stroje z Antikyéthry a dalších technických zázraků, je slušná šance, že bychom byli technologicky někde úplně jinde.

Každé takové hromadné vymírání informací nás vždy technologicky postrčilo o několik století zpět. Naše dějiny jsou plné příkladů rozvinutých civilizací a jejich úpadků, přičemž okolní svět si z nich dokázal odnést jen naprosto žalostné zbytky.

Postscriptum253.jpg

Jenže pokud žijete u dna, nemůžete spadnout o moc níž. I po kolapsu mnoha starověkých civilizací fungovalo zemědělství, protože osmdesát procent obyvatel stejně žilo na vesnicích a bylo nevzdělaných. Jejich znalosti vycházeli z praktických dovedností a opakování těch samých činností den za dnem, rok za rokem.

To města, školy, university, vzdělaná elita – ta došla největší újmě a její pád strhnul danou civilizaci do hlubin zapomnění, až po mnoha staletích naši archeologové, vykopali jejich kosti a divili se, jak například Egypťané dokázali operovat mozek, nebo Keltové postavit Stonhenge. Pro většinu obyvatelstva se v daném okamžiku nic moc nezměnilo, ale celý ten potenciál a vzrušující možnosti šli do kopru.

Postscriptum254.jpg

Rozdíl mezi starověkými civilizacemi a tou naší je v jednom směru naprosto diametrální. My máme tolik informací a tolik znalostí, že nejsme schopni je ukládat analogově a už vůbec ne je předávat ústně už jenom proto, že mnohé technologie se definují digitálně samy o sobě.

Ano, většina našich dat, jež se pohybují internetem, jsou kulturního rázu, nebo porno, ale kdyby došlo na nejhorší, nespadneme o pár století zpět, jako se to stalo u jiných civilizací. Kdepak, taková katastrofa nás vybombarduje rovnou do doby kamenné… A sakra neříkejte mi, že něco takového je nemožné. Nebylo by to poprvé, kdy lidská civilizace na pomyslné dálnici k osvícení musela takříkajíc couvnout, říci si „touhle cestou ne“ a zkusit to jinak.

Postscriptum255.jpg

Četl jsem mnoho sci-fi knih, dobrých i špatných, v nichž případná kolonizace cizí hvězdy dopadla katastrofou vlastně jen z toho důvodu, že další generace neuměla těžit z informací svých předchůdců. Při troše zamyšlení si člověk uvědomí, že pro zářnou budoucnost civilizace, nepotřebuje jen návod jak postavit jadernou elektrárnu, ale také jak funguje štěpný proces, celou tu teoretickou matematiku na pozadí, jak postavit parní stroj, vodní elektrárnu, vodní kolo, jak získat oheň, jak zpracovávat kovy a to nejenom v továrně, ale ručně na koleni, jak a co těžit…

Zkrátka potřebujete celý ten řetězec vynálezů a vylepšení od prvopočátku až k tomu nejvyspělejšímu. Nemusíte to všechno nosit v hlavě, to ani není lidsky možné, ale musíte mít nějaké místo, kde se k těmto informacím dostanete. Asi si říkáte, k čemu mi budou nějaké primitivní technologie, když ovládám (například) antigravitaci – ale co když jste v situaci, kdy na pokročilou technologii nemáte prostředky, respektive musíte nejdříve vybudovat jednodušší základy, aby pak fungovala? Bez onoho řetězce jste zkrátka v loji, protože si nemůžete všechno pamatovat a všechno umět.

Postscriptum256.png

Problematickým článkem se v tomto okamžiku stává právě uchovávání a předávání informací. Tím nejstabilnějším způsobem, jaký jsme kdy vymyslely, jak uchovat informaci, je tesat do kamene. Bohužel je to pracné, neskladné a na kamennou tabuli toho opravdu moc nenarvete. Navíc s hustotou zápisu klesá doba čitelnosti záznamu i na tak trvanlivém materiálu.

Čitelnost je dalším problémem. Zápis v mrtvém jazyce je hlavolam sám o sobě. K čemu je člověku zaručený recept na nesmrtelnost, pokud si ho neumí přečíst? A moderní technologie jsou v tomto směru ještě choulostivější, protože jednak pracují s nepřirozeným jazykem (digitální kód je něco co se fakt blbě reprodukuje ústně) a pak také používají prostředky pro jeho vyjádření člověku srozumitelným způsobem přinejmenším poněkud časově problematické.

Pamatujete si například ještě někdo na diskety o velikosti gramofonových desek? No tak teď mi řekněte, jak se chcete k oněm datům dostat, když už jen stěží seženete funkční mechaniku? Asi by šlo postavit podle specifikací mechaniku novou, ale kde sehnat specifikace? Uživatel se dostává do paradoxní situace, kdy návod na otevření krabice se nachází uvnitř krabice samotné.

Postscriptum257.jpg

Spousta dat dodnes leží někde v zaprášených policích, na médiích, jež nemají adekvátní čtecí zařízení, zapsané ve formátu, jež už nikdo nepoužívá a existuje jen vzdálená možnost, že se někdy někdo dokáže k nim dostat a uložit na modernější médium, které, jen tak mimochodem, zastará stejně rychle, jako to původní. Nutí mě to k depresivní myšlence, kolik takových informačních článků jsme už takto ztratili a kdy dojdeme ke kritické hranici.

Hranici mezi každodenními znalostmi, jež se předávají velmi snadno a exaktními vědomostmi, jež udržují naši technickou civilizaci v chodu. Zatím tyto dvě oblasti jakž takž splývají a v případě úmrtí internetu a všech digitálních záznamových médií jsme schopni z velké části zrestaurovat naše znalosti, ale blíží se okamžik, kdy už něco takového nebude možné. A to je poněkud alarmující situace.

Postscriptum258.jpg

Pokud mi nevěříte, jděte na nějaké staré fórum a zalistujte trochu zpět. Stačí tak pět, nebo šest let do minulosti a dostanete se na stránky plné odkazů na zrušené stránky, obrázky, blogy a weby. V zásadě neexistuje reálná šance, že byste se dostali k veškerému obsahu, jaký jste mohli nalézt v onom období. Informace buď degradovali, byly smazány, nebo někdo prostě odstavil server s tím, že jde o zastaralou technologii a o ona data už není zájem. Udržovat data v oběhu totiž něco stojí a tak pokud váš osobní počítač neslouží jako primární zdroj, někdo nahoře jednoduše umaže informace, jež jsou podle indexů naprosto dole.

A protože se o tohle starají počítače samotné, hrozí další a další ztráty možná důležitých článků naší civilizace, protože strojům to je naprosto buřt. Stroje nerozeznávají důležitost, pro ně jsou data prostě jen data, a pokud je nikdo nepoužívá, musí uvolnit místo pro aktuálnější data. A to ještě nebyla řeč o situaci, kdy například vláda rozhodne, že nějaká služba je nelegální a tak pro jistotu vše vyletí komínem.

Postscriptum259.jpg

Je samozřejmě otázkou, která data jsou a která nejsou důležitá. Archimédův šroub bude pro drtivou většinu západní civilizace taková ta technická kuriozitka, nad kterou jenom mávnou rukou, protože je strašlivě zastaralá. Jenže někde ve střední Africe může jít o ideální řešení závlahového systému, a pokud se vymaže z knihy lidských vědomostí, někdo ho bude muset pracně zase vynalézat.

Chci tím naznačit, že jen stěží lze doopravdy posoudit relevantnost informací, protože vždy záleží na kontextu situace. V ideálním světě by tedy bylo krásné, kdyby se indexovaly a zakládaly VŠECHNY informace. Člověk nikdy neví, kdy se mu bude to či ono hodit.

Postscriptum260.jpg

Jenže tím se opět vracíme k onomu kamenu úrazu – jak je dlouhodobě skladovat a jak zajistit jejich srozumitelnost i po delší době? Lidský jazyk se časem mění. Mnohé jazyky umírají, nové se objevují. V měřítku staletí jde o velmi dynamický proces a stačí i rozdíl dvou generací, aby lidé měli problém rozumět jeden druhému, nemluvě o národech.

Situace v oblasti technologií je v poměru k normální verbální komunikaci snad tisíckrát horší, protože na různé platformy existují různé protokoly a ty mezi sebou samozřejmě mnohdy neumí komunikovat. To, plus onen fakt, že samotné technologie se mění a mutují v extrémně krátkém cyklu, přičemž s něčím jako zpětnou kompatibilitou se nikdo ani vzdáleně nezabývá.

Postscriptum261.jpg

Jak v tomhle bordelu zajistit, aby naše vědění bylo spolehlivě předáno do budoucna? V situaci, kdy ho je tolik, že papírové knihy nepřicházejí v úvahu a kdy technologie redefinuje sama sebe cca každých deset až dvacet let? Přiznám se, že vědět jak na to, jsem solidně za vodou. Mít nějaký prostředek pro hustý zápis dat, nepotřebující vnější zdroj energie, umějící sám o sobě data předávat srozumitelnou formou uživateli a se schopností zůstat čitelná alespoň několik stovek let – zkrátka to, co byly doposud knihy, asi bych nemusel psát tenhle text.

Ale faktem je, že nic takového nemám a nejsem si jist, jestli někdo jiný ano. Vidím ne příliš vzdálenou budoucnost, kdy informace starší několika let budou něco jako mýtus (nehledě na fakt, že takhle se dá skvěle manipulovat veřejné mínění, protože o minulosti, která se nedá dohledat, se dá krásně lhát) a kdy bude stačit jen středně veliká ekologická katastrofa nebo válka a můžeme přijít o sto let technologického progresu. Zpátky k pazourku vážení. Kameníci se budou mít skvěle.

Diskuze (3) Další článek: Hrajte za goblina v zajímavé akci Styx: Master of Shadows

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

** Na internetu se objevily snímky něčeho, co by mohla být vzducholoď určená k dlouhodobým letům ve velkých výškách ** Tento objekt se pohyboval v blízkosti západního pobřeží filipínského ostrova Luzon ** Vzhledem k okolnostem by mohlo jít o moderní čínskou vojenskou vzducholoď

Stanislav Mihulka
VzducholoďVojenství
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2

Aktuality

9:17 | Český hit American Truck Simulator se v budoucnu rozšíří o mapu Kansasu. Ještě před tím ale přijde DLC se státem Oklahoma 
30. ledna | Ovladač PlayStation 5 DualSense Edge se objevuje v nabídkách českých e-shopů. Doporučená cena je 5990 Kč. Skladem bude v průběhu února či března 
28. ledna | Příběhová linka Hogwarts Legacy je na 40 hodin, dokončení včetně všech vedlejších aktivit zabere přes 100 hodin. Hra vychází 10. února 2023 
27. ledna | Série Uncharted končí, alespoň tedy v režii studia Naughty Dog. Potvrdil to kreativní ředitel Neil Druckman. Pokračování The Last of Us ale nevylučuje 👉 

Únorový Computer

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak surfovat anonymně

Test přenosných projektorů

Kompletní srovnání DDR4 a DDR5

Jak vyčistit počítač od špíny a prachu