Roland Garros 2005 - sen každého Španěla

Každé sportovní odvětví má jistou metu, o jejíž dosáhnutí se všichni snaží. Hráči ping pongu by v budoucnu rádi reprezentovali v barvách Číny a všichni tenisté se zase snaží vyhrát alespoň jeden ze čtyř grandslamů. Málokomu se ale ve skutečnosti podaří splnit si svůj sen. Láká vás něco podobného? Jak získat čínské občanství vám sice neporadíme, zato vám ale můžeme nabídnout hru, která řeší alespoň problém tenistů.

Platforma: PS2 
Paměťová karta: 610 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ano
Vývojář: Namco (
www.namco.com)
Distributor: Namco (www.namco.com)
Distributor v ČR: SCE (www.sony.cz)

V zásadě každý sport má své věrné virtuální obdoby, o nichž všichni vědí a bez váhání z úst vychrlí hned několik příkladů. Stačí si vzpomenout na fotbal… Jasně, Fifa a Pro Evo. Hokej? Série NHL od EA Sports. Ale co takový tenis? Ne že by byla o tenisové hry vysloveně nouze, rozhodně ale nemůžeme sklizeň titulů zabývajících se touto tematikou přirovnat třeba k fotbalu. Nechoďme však dlouho kolem horké kaše. Konzolisté se už nebudou muset ptát hodného strýčka Googla na nějaký kvalitní tenis. Počínaje dneškem už i oni mají svou modlu. Jmenuje se Roland Garros 2005.

  
Licence obsahuje mnoho známých jmen * Na antuce je to pooomalé * Tvorba postavy připomíná RPG

Lepší dobu pro vydání hry si vývojáři z Namca ani nemohli vybrat. Tenisté právě zažívají nejrušnější část sezóny - French Open mají za sebou a připravují se Wimbledon. Nás ovšem nemusí trápit přechod na wimbledonskou trávu; jak je již z názvu hry patrné, vydáme se dobývat francouzskou antuku. Stejně jako ve skutečnosti je však cesta na pomyslný Olymp (nebo snad Mont Blanc) nadmíru trnitá.

Novinky? Nikoliv

Hned na začátku si musíme ujasnit jednu věc. Mluvím zde sice pořád o Roland Garros 2005, hra však ještě nese podtitul „powered by Smash Court Tenis“. Co to znamená? RG stojí na totožném enginu jako SCT a hraje se prakticky stejně. Nemusíte ovšem zoufat; vy, kteří jste s SCT doposud neměli to štěstí, budete příjemně překvapeni tím, co vás při hraní čeká. Ještě překvapivější ovšem je, že si na své přijdou i ti, kteří u původního Smash Court Tenisu proseděli desítky hodin. Roland Garros 2005 totiž nedá ani na sekundu tušit, že je pouhým sezónním datadiskem. Nabízí desítky vylepšení, návykovou hratelnost a především posouvá celou sérii zase o krok vpřed.

Pro tour

Můžete si říkat co chcete, vychvalovat jakýkoliv z módů, ale nic nezměníte na tom, že tím nejskvělejším je Pro Tour. Z možností, které vám nabízí, se vám protočí panenky.

Hned na rozjezd vás zavalí desítky ovlivnitelných faktorů při tvorbě vaší postavy: můžete si pohrát se vzhledem vašeho budoucího svěřence, změnit mu barvu vlasů, obličeje, nebo z něj udělat pěkného tlouštíka. Krasojízda bude pokračovat přes statistiky, v nichž si pro změnu pohrajete se schopnostmi – můžete zainvensovat bodíky do podání a vytvořit si skvěle servírujícího, ale jinak nijak extrémně vybočujícího hráče. Nebo také rozdělit do všech kolonek stejně a udělat napůl supermana… Záleží jen na vás, zřetel však musíte brát také na to, že se během hry vaše postava bude zlepšovat. Jak totiž sbíráte zkušenosti z turnajů a postupujete žebříčkem výše a výše, získáváte další body, které můžete mezi své schopnosti rozdělit. Tím ovšem možnosti Pro Tour režimu ani zdaleka nekončí. Motivací vám jsou dopisy od fanoušků, pozvánky k reprezentování vlasti (nechybí ani ta naše) a také propracovaný systém tréninku. Byla by ovšem škoda prozradit vám všechny libůstky ještě před tím, než byste si je měli možnost vyzkoušet sami… 

Spectator

Další ze zajímavých módů. Tentokrát ovšem nejde o nic obyčejného, neboť vy se hraní přímo nezúčastníte, ale pouze sledujete počítačem ovládané hráče. Zní to bizarně, že? Ve skutečnosti to takové ale není a jde de facto jen o jakousi součást tréninku. Pozorování toho, jak počítač hraje, se vám totiž může hodit přímo v samotných zápasech. 

Příjemné je, že se autoři neomezili pouze na dění kolem French Open. Nabídka herních módů je tak více než pestrá: Roland Garros Mode (samotný turnaj se vším všudy), Exhibition (přátelský zápas, můžete si zvolit povrch i vybrat soupeře), Tutorial (v přibližně dvaceti lekcích se můžete pořádně seznámit s ovládáním), Challenge (zábavná série miniher), Pro Tour a Spectator (viz tabulky). Než se ale vrhnete do samotného hraní, nebo nedej Bože přímo do turnaje, musíte věnovat pár chvil i tutorialu. Normálně sice ani já nemám ve zvyku zabývat se nudným tréninkem, v tomto případě se však dokonce i jednotlivé úkoly v tréninku postarají o dobrou zábavu. Budete sestřelovat bomby, trefovat se podáním do určitých míst, anebo můžete změřit síly s dvojnásobně lepšími hráči, kteří vás zaučí do tajů vrcholového tenisu.

Tím se pomalu dostáváme k meritu věci. Vývojářům se povedlo zpracovat dění na kurtě do nejmenšího detailu a navíc tak realisticky, jak to jen šlo. Pokud se tedy bez přípravy vrhnete přímo do turnajového víru, musíte být připraveni na to, že si dlouhou dobu ani neškrtnete. Roland Garros 2005 totiž není žádnou arkádou – na každý úder má vliv prakticky všechno. Musíte dávat pozor, zda náhodou nejste moc blízko k míči, to byste netrefili ani vrata od stodoly. Musíte také zmáčknout patřičné tlačítko pro úder včas, jinak se vám může stát, že promáchnete. A musíte k tomu všemu ještě s panákem běhat po kurtu a ve správný moment se rozhodnout pro jeden ze čtyř typů úderů a navíc ještě dobře zamířit.

Zábava pro každého

Ovšem pokud je pro vás top spin zcela neznámým pojmem a při mačkání více jak dvou tlačítek najednou se vám dělá mdlo, můžete sáhnout po menší obtížnosti. Jednoduše se vykašlete na nějaké postavení, načasování a jediné, co budete ovlivňovat, bude typ úderu a jeho razance. Na easy jsem byl dost často svědkem toho, jak se mi svěřenec pohnul směrem k míčku daleko dříve, než jsem stihl vůbec zareagovat. Potom už jen stačilo stiskem patřičného tlačítka míček nějak dopravit na druhou stranu, párkrát zopakovat a bylo vyhráno. Jak prosté.

Podobné je to vlastně se všemi herními prvky a mody. Chcete si projít celým turnajem včetně kvalifikace? Žádný problém. Máte jen pět minut a na kvalifikaci není čas? Tak šup rovnou do finále. Na své si přijde opravdu každý; jak milovníci arkádového hraní, které nebaví hodinové zápasy, tak příznivci co možná nejrealističtějšího dojmu z hraní, pro které je naopak hodina málo. Ostatně nastavit si můžete i trvání jednoho zápasu, respektive počet gammů a setů, na něž se hraje.

  
Servis - na něm stojí hra každého hráče * Čtyřhra na trávě patří mezi to nejlepší, co můžete ve hře zažít * Herní menu v celé své kráse

V povídání o hratelnosti bych klidně mohl pokračovat ještě několik let. Zárukou dlouhé trvanlivosti je hlavně Pro Tour režim, v němž můžete procházet sezónami a postupně si svou postavu vylepšovat a probojovat se s ní až na samotný vrchol žebříčku. Není to ovšem Pro Tour mód, který dělá tuto hru tak výjimečnou. RG 2005 vám prostě sedne, ať už jste kdokoliv. To je na tom to skvělé; ať muž, či žena, ať mladí, či staří, ať sportovně založení, či spíše diváci – každý si přijde na své, každý se pobaví a každému bude vyhovovat alespoň jedna z přednastavených obtížností.

 

Španělé = antuka ???

Snad každý z vás by na otázku „kdo je nejlepší na antuce“ odpověděl, že Španělé. A je tomu opravdu tak. Stačí se podívat na vítěze Roland Garros za několik posledních desetiletí. Většina jmen by asi byla španělského původu. Co ovšem stojí za španělskými úspěchy na antuce? Tato otázka je zapeklitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Nedávno zveřejněné průzkumy totiž ukázaly, že drtivá většina tenisových dvorců ve Španělsku je travnatá. Dokonce je prý stav s antukou v této jihoevropské zemi katastrofální. Co stojí za španělskou symbiózou s antukou je tedy velkou záhadou pro celý svět…

Kdo by si ale pomyslel, že je Roland Garros hrou bezchybnou, tvrdě by se spletl. I když se totiž autorům po stránce hratelnosti povedlo zařadit k absolutní špičce v žánru, ztratili naopak po technické stránce. Důkazem hovořícím za vše je grafika; postavy hranaté, diváci přímo otřesní, pohyby strojené a křečovité a všemu nasazují korunu obličeje licencovaných hvězd. K čemu vám je platné, že ve hře můžete najít hvězdy jako Tima Henmana, Lleytona Hewitta či Linsday Davenport, když si autoři nedali práci ani s tím, aby obličeje virtuálních hráčů nesly alespoň náznaky podoby ke svým skutečným vzorům? Stejné je to i s hudbou, která vás nejednou bude dovádět k šílenství - připomíná totiž (velmi, velmi, velmi) levné vyzvánění mobilního telefonu. Naštěstí vás po čas hraní nebudou žádné nadbytečné zvuky otravovat. To už se bohužel nedá říci o tréninku…

  
Hnědé bezpečnostní trenky nasazeny * Kdo z koho? * O detailní záběry není nouze, i když vlastně není o co stát

Pokud ovšem překousnete – slušně řečeno – otřesnou grafiku, budete se skvěle bavit. Roland Garros 2005 je příjemným překvapením, které dokáže zabavit jak zkušené hráče, tak virtuální tenisty-amatéry. Rozhodnutí už je ovšem jen a jen na vás. Pakliže se rozhodnete pro koupi, rozhodně neprohloupíte.

Světlé stránky hry
  • Pro Tour
  • Ovládání
  • Autentické zvuky
  • Licence známých hráčů
  • Stovky možností
  • Trénink
  • A všechno ostatní!
Temné stránky hry
  • Grafika
  • Hudba

Grafika: 6/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10

Nebýt otřesné grafiky, mohlo by hodnocení vysoce přesáhnout devítku. Takto vám ale musí postačit tvrzení, že pokud nečekáte žádné vizuální hody, přijdete si na své.

Celkové hodnocení: 8,2/10

Diskuze (1) Další článek: UPDATE:Alan Wake - nástupce Maxe Payna?

Témata článku: , , , , , ,