Ženy se velice často za monitory akčních her nevidí. Maximálně se vám podívají přes rameno, zakroutí hlavou a jdou si po svých. Asi to nemají v krvi. Výjimky však také existují. Jedna z nich dokázala porazit na kolena takové množství hráčů, že její jméno už přestalo být tuctovým nickem a je noční můrou i těch nejpřednějších Quakovců. Co se skrývá za jejím triumfálním úspěchem? Co je to vůbec za člověka? Kornelia Takacs exkluzivně pro Doupě.
Kornelia Takacs se narodila před 23 lety v maďarské Budapešti. Když jí bylo 16, přestěhovala se s rodinou do vysněného Los Angeles, kde žije dodnes. Nejdůležitější datum však pro ni asi byl rok 1996, kdy vyšel jistý Quake. Moc rychle si s ním padla do oka, ovládla ho a málokomu dovolí, aby ji shodil ze sedla. Patří ke hvězdným hráčům CPL a její tabulka úspěchů je už slušný odstaveček. Za její kvality mluví i fakt, že si ve svém nabitém programu našla čas i pro naše malé interview :-).
Jaké to je, patřit mezi jedny z nejlepších hráčů světa?
Je příjemné mít respekt od spousta hráčů. Mám ráda to, co dělám a těší mě, že jsem v tom dobrá. Jaké to je? Je to skvělé. :)
Mohla by jsi popsat, jak vypadá tvůj typický den?
Tak se na to podívejme…Obvykle vstávám okolo deváté až desáté ráno. (Někdy je to ještě později, když ponocuji u Quaka :). Můj den je hezky průměrný. Dám si snídani, sprchu, atd. Vyberu si e-mail.
Co z člověka udělá dobrého hráče Quaka? Z kterých hráčů máš největší strach? A jaké se jsou naopak největší chyby při hře?
Věřím, že rychlé reflexy, dobrá koordinace rukou s pohledem a schopnost hrát elegantně a strategicky, jsou ty nejdůležitější věci. Hodně s tím taky souvisí, jak jste schopni hrát pod tlakem, jestliže na klání hrajete nějakou tuhou hru. Je pár opravdu dobrých hráčů, jenže se při souboji nedokáží potýkat se stresem, zvlášť tam, kde jsou už vysoké sázky. Nemyslím si, že mám strach z nějakých konkrétních hráčů. Hraní proti lidem, kteří jsou na podobné úrovni jako já, bude produkovat akorát vzrušující zápasy. Hrát s někým lepším, no, to by se vidělo. :)
Jaké rady by jsi dala hráčů, kteří chtějí být tak dobří jako ty?
V zápasu jeden na jednoho je velice důležité mít pod kontrolou celý level. Pořád se snažte, abyste vašemu protivníkovi sebrali armor. To může dost pomoct vaší hře a z toho lze vyjít.
Většina počítačových hráčů jsou muži. Setkala si se s někým, kdo byl nervózní právě z toho, že byl poražen ženou?
Haha Vlastně ano. Z jakýchsi důvodů dost pařanů znervózní, když se schyluje ke hře. Na velkých počítačových show (jako E3, GDC, ECTS) pořádá Gamespy zápasy v Quaku 3. Každý si to se mnou může rozdat. Nemusí mě porazit, stačí když na mně udělají jeden frag a vyhrají super zboží. Někteří z těchto hráčů jsou dost nervózní, ačkoliv hrát chtěli. Třesou se jim ruce, atd…
Jak to bylo s tvou herní kariérou před Quakem?
Quake byla první hra, která mě vážně zaujala. Před ním jsem hrála pár počítačových her, ale nikdy jako multiplayer a nikdy jako nějakou soutěž.
Kdy jsi poprvé poznala, že jsi lepší než obyčejný hráč? Že jsi opravdu dobrá.
Podívám-li se na to zpětně, poprvé když jsem si myslela, že jsem dost dobrá, byla jsem vlastně dost hrozná. Pro hráče je dost jednoduché myslet si, že je dobrý, když není vystaven úrovni profesionálních lig. Měla jsem šanci trénovat a učit se od několika fakt dobrých gamerů, a to je vlastně ten moment, kdy se ze mne začala stávat dobrá hráčka.
Setkala si se někdy s tvůrci Quaka?
Hodně Quake turnajů se koná v Dallasu. Když jsem tam byla, potkala jsem většinu těch chlapíků z Id. Jsou skvělí a bylo super si s nimi příležitostně dát deathmatch. Dost lidí posádku Id uctívá. Pro mě to bylo prostě setkání se skupinou talentovaných lidí, kteří tvoří skvělé hry. Bylo mi potěšení se s nimi potkat a užít s nimi nějaký ten čas.
Je známo, že v herní společnosti se těšíš obrovskému respektu. Ale co tví přátelé, kteří nejsou v oboru? Jsou na tebe hrdí, nebo tomu moc nerozumí? Jaké jsou jejich reakce na tvoje aktivity a úspěch?
Velmi dobrá otázka. Hodně mých „neherních“ přátel je z Maďarska. (narodila jsem se a vyrostla jsem v Budapešti) V podstatě mám přátelé od her a pak přátele z Maďarska. Většina z mých maďarských přátel si uvědomila, že jsem dost šťastná, mám skvělou kariéru a nemusím dělat každý den od devíti do pěti. Moje práce je můj koníček, který dělám ráda (bohužel tohle moc lidí říci nemůže).
Proč hraješ zrovna Quaka? A přemýšlela si někdy o nějaké jiné hře?
Uvažovala jsem o hraní jiné hry a příležitostně o tom uvažuji i dnes. Na Quakovi je však něco, s čím se cítím perfektně. Když to hraji, jsem naprosto sžitá s celým způsobem hry. Myslím taky, že tu hru mám ráda, protože byla první, ve které jsem mohla přímo soutěžit s mými přáteli. Je s tím hodně srandy.
Máš nějaké zvyky, které provádíš před každým deathmatchem? Nějaké triky jak se koncentrovat a zmírnit nervozitu?
Před velkým zápasem můžeš být jen naprosto klidný. Nervozita mě vlastně zachvátila při nedávném turnaji v Dallasu. Hrála jsem Quake 3 Female Tournament. Šla jsem proti své nejtěžší spoluhráčce a moc dobře jsem to věděla. Nervově jsem rupla a hrála mizerně. Prohrála jsem náš první match o jeden frag. A konec byl stejný. Bylo to dost těžké, zvlášť když jsem věděla, že můžu hrát lépe, ale v té chvíli jsem prostě nedokázala vyhrát. Obyčejně dokážu udržet nervy pod kontrolou. Jsem schopna zůstat klidná a hrát pěkně elegantně. Nejsou v tom žádné speciální triky.
Jak vidíš vývoj počítačových her jako profesionálního sportu?
Doufám, že se z toho stane rozsáhlý průmysl. Bylo by fajn, kdyby se rozšiřovalo publikum pro tento typ her. Doufám, že se těch pár násilnických incidentů, které se bohužel staly, neovlivní obecný pohled veřejnosti na Quaka, ani na jiné doomovky.
A jaké jsou tvoje osobní plány do budoucna?
Právě teď mám dlouhou sponzorskou smlouvu s Gamespyem. Reprezentuji je na tournamentech, obchodních show atd… A moje osobní plány? Zůstanu u hraní počítačových her tak dlouho, jak mě to bude bavit. Co se týká neherních plánů, ráda bych taky vydala svou sbírku starých kompasů www.pocket-compass.com.
Díky za tvůj čas, přejeme ti hodně štěstí a tolik fragů, co to jen bude možné.
