Rozhovor s Pařankou českou

Začněme tím, kdo jsi, odkud jsi, kolik ti je a co děláš, když nehraješ hry.

Kdo jsem? Tak se někdy ptám sama sebe. Každopádně moje přezdívka je Ještěrka, zatímco pravé jméno zní Andrea. Jsem z Moravy a právě mne čekají poslední náctiny, s čím jsem se ještě pořád nesmířila. Studuji na zdravotnické škole a ve volném čase mám celou řadu aktivit, hraní her je jenom jednou z nich.

Jednou z nich? Není důležitější než ty ostatní?

Ty ostatní jsou pro mne také důležité, ale celkově si uvědomuji, že jsou v životě důležitější věci, než se jenom bavit.

Bereš tedy hraní pouze jako zábavu? Nestalo se nikdy, že by jsi hře propadla natolik, abys vnímala herní postavy jako skutečné?

Beru hraní jako zábavu, ale pouze do chvíle, než začne být hra tak vážná, jako Final Fantasy VII při smrti Aeris. Ani si nejsem jistá, jak k těm slzám vlastně došlo. Vím jen, že když jsem to zkoušela někomu vysvětlit, tak to chápal ještě hůř než já.

To je právě to, co z tebe dělá zajímavou osobu pro tenhle rozhovor. Hrát hry s takovým emočním vypjetím, to patří k poznávacím znamením „pařana“, neboli náruživého hráče. Ale jak jsi k tomu přišla? Jak jsi se dostala ke své první hře?

Náhodně. Pořád jsem nechápala, proč bratr sedí tak dlouho u toho počítače, co na tom má. Tak jsem to jednou zkusila a ejhle, chytlo mne to a musela jsem hrát dál a dál. A dál.

Co to bylo za hru, která tě takhle spasila?

Prince of Persia 2 na PC.

Co se ti na ní líbilo?

Nejdřív samotná možnost ovládat něco klávesnicí. Potom to prostředí, nebezpečí a vůbec atmosféra zatuchlých kobek plných nepřátel.

Co se ti na tvojí první hře nelíbilo?

Že jsem se skončila na provazovém mostě se smrtkami, přes který jsem se nikdy nedostala, ačkoliv jsem nad tím strávila mnoho času. Tak jsem na Prince zanevřela a už jsem jej nikdy nehrála.

Co byla tvoje nejlepší hra? Proč?

Final Fantasy VIII. Protože tam byla krásná láska, která dobře dopadla – a to tak často nebývá.

Zajímavý důvod, proč považovat FF VIII za nejlepší hru. Není to náhodou tak, že si hraním takové hry vynahrazuješ nějakou křivdu, které se ti dostalo v opravdovém životě?

Ne, zkrátka mám ráda hezké věci a nemám ráda smutek.

Jakou nejdelší dobu jsi hrála jednu hru v tahu? Jaká hra to byla?

Asi tak pět hodin. Byla to Final Fantasy VII.

Je něco kromě příběhu, co tě tak táhne k FF sérii?

Různorodost herního prostředí a celkově si myslím, že jsou to technicky úžasné hry. Také se mi líbí dialogy jednotlivých postav, teď nemyslím ty, co posunují hlavní příběh, ale normální komunikaci mezi nimi. A navíc se mi lépe hraje na konzoli než na počítači.

Proč je tomu tak?

Mohu sedět dále od obrazovky a ovladač je mnohem pohodlnější a přehlednější způsob, jak se porvat s monstry o osud světa. Navíc můj zážitek zvyšuje i takový detail, jako je brnění Dual Shocku. Taky mi připadá, že hry na konzolích vypadají často lépe, minimálně mívají působivější prezentaci.

Pochopil jsem to správně, že preferuješ hry s příběhem, o zachraňování světa, před jinými žánry?

Ano, pobavím se i u plošinovky, ale povedený příběh mne zaujme mnohem více.

Jaké jsou další hry, u kterých jsi se nejlépe bavila?

Metal Gear Solid, Sonic The Hedgehog, Gran Turismo 3, Banjo-Kazooie, Resident Evil, River Raid, Victory Goal, Doom a Alien Versus Predator (nejlépe za vetřelce, v jeho případě mi tolik nevadilo, když chcípnul).

Jakou hru hraješ v těchto dnech?

Na tuhle zimu jsem si šetřila Final Fantasy IX.

Na jakou hru se momentálně nejvíc těšíš?

Na „desítku“, pochopitelně. Viděla jsem ukázky a jsou fantastické.

Láká tě hraní po Internetu nebo zkrátka ve více lidech?

Ne, protože hry ráda prožívám a v jednom se mi to daří lépe.

Myslíš si, že hraní je zábava jen pro děti a mladé lidi?

Rozhodně ne. Záleží na člověku, co ho baví, ne na věku. Jistě, mladší hráči hrají jiné hry než ti starší, ale celkově jde o stejně smysluplné využití volného času, jako je koukání na televizi nebo četba knihy. Hry patří k moderní kultuře a jsou jednou z jejích nejlepších součástí.

Myslíš, že vnímáš hry jinak než hráči opačného pohlaví?

To záleží na člověku. Já jsem hodně citlivá a tak prožívám hraní jinak, než kluci-tvrďáci, kteří se vyžívají jen v akční části hraní. Předpokládám však, že jsou i citliví kluci, kteří vnímají hry stejně jako já.

Už víme, že nehraješ déle než pět hodin v kuse (což například pro mne je nepochopitelné, jak někdo může odejít od rozehrané hry typu MGS, jenže já nejsem tak docela „normální“ hráč). Jak jinak tedy trávíš čas?

Hlavně sportováním – běhání, aerobic, velmi ráda tančím, to je báječné odreagování. Vyhovují mi všechny hudební žánry, klasický i moderní tanec. Hraji na kytaru a vůbec trávím ráda volný čas ve společnosti milých lidí. A práce zdravotní sestry mne velmi těší.

Možná bych ti mohl položit i klasickou otázku, kterou kladla stará redakce Score na starých dobrých Invexech. Jsou podle tebe lepší hry nebo sex?

Jednoznačně sex.

Fajn, to pro případ, že by ještě někdo chtěl tvrdit, že hráči (hráčky) videoher nejsou normální. Nyní už snad abych poděkoval za příjemný rozhovor, myslím že jsme zbourali pár fám o dívkách hrajících videohry (například jsem slyšel názor, že když už se dívka uchýlí k hraní her, je to často z důvodu, že špatně zapadá do společnosti svých vrstevníků). Máš nějaký poslední vzkaz pro čtenáře Doupěte?

Neměli by hraní propadat na celé dny a noci, nicméně když už hrají, měli by si to pořádně vychutnat.