Časopis Adventure Central přinesl před nedávnem rozhovor s Alem Lowem, tvůrcem známé postavičky jménem Larry Laffer, která je jakožto slavný hrdina počítačových her již dlouhá léta neúspěšně fixována na ženské pohlaví.
Al Lowe o sobě donedávna rád mluvil jako o nejstarším designérovi počítačových her, který stále pracuje v oboru. Spolu s koncem existence Sierry jakožto samostatné firmy si však odešel dát od herního byznysu pohov. Od té doby pracuje na vylepšování svého webu, který obsahuje zajímavá fakta o Larrym, a na nové knize.
Co jste dělal od začátku tohoto roku?
Nuže, co dělám od té doby, co jsem odešel: hodně jsem hrál golf, vytvářel svoje webové stránky… Prostě jsem si užíval života. Moc se mi to líbí.
Co vás přimělo k odchodu?
Několik věcí. Když přišlo v červenci 1998 na trh Larry’s Casino, začal jsem jednat se Sierrou o jednom projektu a pohrávali jsme si s několika myšlenkami, ale tehdejšímu managementu (který už tam dnes samozřejmě není) se zdálo, že by to chtělo další adventuru. Já jsem o tom nebyl přesvědčen. Měl jsem pocit, že se adventury přestaly prodávat a mají skutečné potíže; že zákazníci šli jinam. Je zde nová generace hráčů, která chce jiné věci než hry nutící vás přemýšlet, řešit hádanky a chápat různé vztahy. a já jsem pragmatik, vím, že hry mohou být úspěšné jen tehdy, když přinášejí to, co lidé chtějí, a já jsem nechtěl přijít s něčím, co veřejnost nechce. Ale oni udělali průzkum trhu a řekli: “Chceme udělat další adventuru, myslíme si, že další Larry bude úspěšný, a že každý chce vidět, jak zvládnete humor ve 3D.”
Takže jsme začali zkoumat 3D a já jsem začal přemýšlet o tom, jak lidi pobavit tím, že necháme lidi pohybovat kamerou a vidět věci, které by jinak vidět nemohli, a tak jsme přišli s mnoha takovými věcmi. Ale Sierra mezitím začala mít opravdové problémy s financováním. Jejich hry se neprodávaly, neměli žádné příjmy a najednou bylo třeba něco udělat.
Tenkrát v únoru, když bylo učiněno rozhodnutí všechny tyto lidi propustit, nebyl jsem tím překvapen, protože jsem s nimi celou dobu zkoušel dojednat smlouvu a oni mě stále ústně i písemně odbývali… “Ano, chceme udělat tu hru… ale ještě nemáme smlouvu napsanou.” Nakonec to bylo dobře, protože jsem měl tou dobou stejně pocit, že adventury jsou stále v potížích. Nakonec se rozhodlo, že další Larry nebude.
Myslíte, že je naděje na znovuoživení adventur? Gabriel Knight je často prezentován jako ta adventura, která zachrání všechny adventury…
No, byl bych opravdu rád, kdyby Gabriel takto zafungoval. Opravdu chci, aby byl úspěšný. z mnoha důvodů; jedním z nich je, že se mi opravdu líbí Jane Jensenová – je to spisovatelka, jejíž schopnosti bych chtěl mít. (smích) Víte, hodně ji obdivuji. Ta hra je však 4 roky stará. Je to 3D hra, byla ale vyvíjena několik let několika různými týmy, které svým způsobem odhodily to, co udělal ten první. Vím, že se hra rodila opravdu těžce a není tak dobrá, jak měla být. Byla velmi drahá, to je další věc. Utratily se na ni milióny a milióny dolarů. a já si nemyslím, že by mohla přinést nějaký zisk.
Jak vidím budoucnost? Myslím, že RPG se vzpamatovaly, a ví Bůh, že akční hry byly úplně mrtvé, a teď jsou v rozkvětu, takže adventurám se to může podařit taky. u adventur je ten problém, že spoustu věcí, na kterých tento žánr stojí, si začaly uzurpovat jiné žánry. Akční hry kdysi neměly žádný příběh a najednou ho mají. Logické hry mají příběh a hádanky se začaly používat i v jiných hrách. Jestli si myslím, že existuje budoucnost? Ano, myslím, že existuje. Někdo bude muset vytvořit senzační hru, jaká tu ještě nebyla, aby ukázal ostatním, jak na to, a já myslím, že by to mohl být Larry 8. Důvod, proč bych měl zájem o takový projekt, je, že nikdo ještě neudělal hru, která by měla zcela nezávisle se pohybující kameru, hádanky založené na 3D, smysl pro humor a všechny ty ostatní věci.
Už jste toho měl na hře Larry 8 hodně hotového?
Management Sierry po mně chtěl, abych chodil na brainstorming s grafiky a programátory a promýšlel to s nimi, ale já jsem odmítl, protože jsem zatím neměl smlouvu a věděl jsem, jak zacházeli s Jane. Pracovala pro ně měsíce bez smlouvy a já jsem se do této pasti nechtěl chytit, takže jsem úmyslně nechtěl investovat žádný svůj čas.
Vím, že existují způsoby, jak zacházet s kamerou tak, aby to bylo zábavné. Opravdu jsem měl zájem udělat 3D hru, podle mě ještě nebyl vytvořen skutečný 3D interface. Byl jsem pyšný na interface v Larrym 7, měl jsem pocit, že je to opravdu dobrý způsob, jak pracovat s menu, které se objeví po kliknutí pravým tlačítkem.
Pracujete už dlouho na knize, která ještě pořád není hotová. Jak to pokračuje?
Doufám, že už brzy bude. Povím vám o jejím pozadí. Za těch 12 let, co jsem připojený k Internetu, jsem dostával vtipy od kdekoho. Každý ví, že mě tohle zajímá, takže jsem za ty roky dostal tisíce věcí. Uložil jsem si zhruba každou desátou a teď se tím znova probírám, čistím gramatiku a jazyk, opravuji interpunkci a všechno ostatní a dělám z toho knihu. Takže vidíte, že to není původní humor, ale materiál, který jsem nasbíral z Internetu, opravdu zábavné věci typu ‚public domain‘.
Něco, o čem jsme toho zatím moc neslyšeli, je váš hudební život… Když jste ještě pracoval jako učitel, hrával jste po klubech, ale od té doby, co jste začal tvořit hry, už jsme toho o této části vašeho života moc neslyšeli…
Než jsem se přestěhoval do Seattlu, hrál jsem hodně. Když jsem ještě bydlel v Kalifornii, byl jsem ve skupině, která hrála asi čtyřikrát měsíčně, což bylo dost. Když jsem přišel sem, měl jsem hodně práce a nehledal jsem žádné kontakty. Takže jsem tady hrál se skupinami, které produkují hudbu podle mého gusta a nemusí hrát příliš na veřejnosti; existuje celé podzemní hnutí hudebníků, kteří se scházejí, aby si hráli pro sebe. Nestarají se o to, jestli mají práci nebo ne, prostě přijdou a hrají, nepotřebují peníze, hrají to, co mají rádi. Teď hraji se dvěma takovými kapelami, co se scházejí každý týden, takže jsou to dvě noci týdně. Myslím, že teď hraji víc než kdykoli předtím, protože mám čas. To je příjemná stránka mého současného stylu života.
Takže kdy vyjde CD?
Nikdy. (smích) Nikdy. Jestli se něco povede, dám dohromady nějaké MP3.
Kdybyste potkal Larryho ve skutečném životě, byl byste jeho přítelem?
Ano! a to byla jedna z věcí, na kterých jsem u této postavy usilovně pracoval: na první pohled to byl tuctový nechutný človíček, ale na konci hry ho lidé už měli rádi. a dosáhnout toho bylo těžké, obzvláště u žen. Za ta léta jsem mluvil s mnoha ženami a jejich přístup byl v podstatě dvojí. Prvotní pozice byla zhruba “Jsi mužské šovinistické prase, protože produkuješ takové věci, blablabla”, a moje otázka vždycky byla “Hráli jste tu hru?”. a ony si ji nikdy nehrály, protože každé ženě, která ji hrála, se hra líbila. Larry je ve skutečnosti antimužský šovinista. Byly to žensky šovinistické hry, protože ženy v nich vždycky měly vrch.
Kde by bylo to poslední místo na zemi, kde byste hledal Larryho Laffera?
Pohřeb. Ne, tam by mohl být zábavný. Možná kostel. Ne, tam už byl. Já vám řeknu, co by byl jeho poslední životní úděl – poustevník.
