Já začal hrát šachy při obrovskému zvýšení zájmu při zápase Spasskij vs Fischer. Tehdy jsem obtížně sháněl šachovou literaturu a dnes závidím začínajícím hráčům online hru, učení se teorie a další počítačové vymoženosti, které jsme v době jednoduchých kalkulaček neměli. Ještě mám někde průkazku trenéra šachu, ale nemám svoje zkušenosti komu předat. Nikoho z naší rodiny, ani vnoučata, bohužel šachy nezaujaly.
Ke korespondenčním šachům... Ty jsou mrtvé, protože nerozhoduje umění hráčů, ale nadupané počítače běžící ve dne v noci a hrající neúprosně přesně. Jakou radost z vítězství může mít "hráč", který má nadupané PC běžící 24/7?