Silent Hill 2 – zhasněte světla, pokud si troufáte

Všichni kdo hráli první díl vědí, že Silent Hill je poněkud tvrdší výraz pro absolutní hrůzu, která ukázala hráčům po celém světě rozdíl mezi lekáním se a permanentním strachem. Na rozdíl od série Resident Evil byl tento horror skutečně děsivý od začátku do konce a teď se vrací jako správná noční můra ještě horší a živější.
Silent Hill 2 – zhasněte světla, pokud si troufáte
Všichni kdo hráli první díl vědí, že Silent Hill je poněkud tvrdší výraz pro absolutní hrůzu, která ukázala hráčům po celém světě rozdíl mezi lekáním se a permanentním strachem. Na rozdíl od série Resident Evil byl tento horror skutečně děsivý od začátku do konce a teď se vrací jako správná noční můra ještě horší a živější.

Skutečně je tomu tak, že zatímco nejklasičtější konzolový horror – Resident Evil – využívá především překvapivých vstupů nestvůr na scénu a tzv. lekavých okamžiků jako takových za účelem vyhnání adrenalinu hráče do správné výše, Silent Hill se soustředil na navození husté, temné a nepřerušované atmosféry absolutního děsu, který nepolevoval v žádném okamžiku a připomínal tak klasická díla typu Vetřelec nebo Věc.

Silent Hill 2Silent Hill 2

Silent Hill 2Silent Hill 2

Silent Hill vás uvěznil v malém americkém městě, které uprostřed léta přepadl sníh a neproniknutelná mlha, které zakryly změnu jeho obyvatel v nepřirozené stvůry. Všechny cesty vedoucí z města se propadly do bezedných hlubin nepochopitelných propastí, z nichž se do města a na matné denní světlo derou věci, které měly navždy zůstat v temnotách. A když přijde noc, změní se mlha a sníh v mrazivou temnotu, která znamená smrt pro kohokoliv, kdo by si troufnul vyjít na ulici. Silent Hill se změnil v peklo, o jakém nesnil Poe v nejhorších nočních můrách a Lowecraft je nezahlédnul ani v deliriu.

Naštěstí pro nás se toto kouzelné místo příliš nezmění ani teď, kdy se sem vracíme pro novu porci hrůzy.

Tedy rozdíly pochopitelně budou – technického rázu. Že Konami využije v pokračování svého druhého nejúspěšnějšího titulu na PlayStationu sílu jeho nástupce, tím si můžete být jistí. Silent Hill se tak bude reinkarnovat s podobnou slávou, jako Metal Gear Solid nebo Final Fantasy – prostředí dostane nesrovnatelně detailnější textury, světelné efekty si opět podají ruce s realitou a především: postavy budou disponovat takovým životem, že nás donutí v ně uvěřit.

V případě hlavního hrdiny to nebude zas takový problém, protože jde opět o obyčejného chlápka, který se ničím neliší od desítek podobných, jaké denně potkáváte na ulici. Horší to bude s hrůzami, které povstanou ze tmy a mlhy Silent Hillu, aby se zmocnily vašich životů a zdravých rozumů. Výmluvnější než jakákoliv slova jsou zřejmě obrázky, takže si je pozorně prohlédněte a nemějte obavy, v těch temnotách budou na vás budou čekat horší věci, než ta hnijící mrtvá věc, která kdysi byla milou nemocniční sestřičkou.

Opět se tedy setkáme se skřítky, vybavenými pařáty ostrými jako nože a budeme rozdupávat všechny ty šváby a jiné hnusné zplozence pekel, kteří se budou plazit k našim nohám. Znovu budeme hledat klíče od zapovězených dveří a řešit hádanky připravené nezdravou, šílenou myslí (programátorů). A proč to všechno? Pro co se vrátíme do Silent Hillu (kromě tvrdé řeznické práce)?

Silent Hill 2Silent Hill 2

Silent Hill 2Silent Hill 2

Hlavní hrdina James Sanderland dostane dopis od svojí manželky, která jej žádá o schůzku. Prosí jej, aby za ní přijel do Silent Hillu, se kterým oba mají spjaté důležité vzpomínky a pomohl jí v jakési osobní záležitosti. Na tom by nebylo nic moc divného, nebýt skutečnosti, že zmíněná žena je již tři roky po smrti. James se tedy vydává do Silent Hillu, aby vyřešil záhadu onoho dopisu a stává se tak vězněm města a jeho strašlivých obyvatel, aby postupoval krok za krokem vstříc odhalení děsivého tajemství, které Silent Hill a dopis od mrtvé ženy skrývají.

Jisté je, že to bude nádherně děsivá cesta temnotou, která si přímo říká o to, abyste ji podnikli v noci se zhasnutým světlem, sami ve svém malém pokojíčku, bojujíce s vlastními nervy. Pro ty mladší z nás pak platí, že by Silent Hill měli hrát bez přítomnosti svých rodičů, kteří by jim tuto bohulibou činnost mohli zatrhnout při prvním letmém pohledu na obrazovku. Silent Hill nebude nic pro slabé žaludky a právě proto se nemohu dočkat, až se na nás v zimě 2001 vyřítí z temných chodeb pod japonským sídlem Konami.