Silent Ops - James Bond je kašpar (recenze)

To, co se zdálo nevyhnutelné, je tady. Po několika předělávkách známých titulů od jiných studií, začal Gameloft klonovat také svoje hry. Jednou větou tak nelze říct, jestli je Silent Ops stealth hra typu Splinter Cell, nebo akční hra viděná z pohledu třetí osoby. Je tak nějak něco mezi a ještě s příměsí příběhu z Shadow Guardian.

Příběh působí jako béčkový film z 80. let a ničím zvláštním nepřekvapí. Zločinecká organizace, jejímž šéfem je bývalý agent z řad těch kladných, se rozhodne zase jednou zničit svět.

Zabránit mu v tom má tajná agentura sponzorující agenty, kterým by James Bond mohl leda tak čistit boty

Zabránit mu v tom má tajná agentura sponzorující agenty, kterým by James Bond mohl leda tak čistit boty. Tedy tak to alespoň vypadá v úvodních filmečcích a trailerech. Realita je však trošku jiná.

Čeká na vás celkem sedm misí, které si zahrajete se třemi různými agenty. Každý se sice specializuje na něco jiného, ve výsledku je to však úplně jedno. Jistá rozmanitost je ale přeci jen trošku vidět, alespoň tedy snaha autorů o ni. První misi můžete projit à la tichošlápek Sam Fisher, v další misi se zase vžijete do role obávaného snipera a v poslední části si užijete jízdu v motorovém člunu nebo ve vrtulníku. To proto, že každou část budete hrát za jiného agenta. Tím však veškerá rozmanitost končí a převážnou část herního času trávíte stejně jen střílením zlých hochů, co chtějí zničit svět.

Umělá inteligence si vzala bohužel oddechový čas a to prakticky na celou dobu hraní. Je tak úplně jedno, jestli se ke své oběti plížíte pomalu a potichu, nebo jestli se budete před nepřítelem promenádovat. Nikdo si vás nevšimne a to ani skupinka dozorců, kterým přímo před nosem zabijete dva kolegy. Asi nejvíc mě ale pobavily situace, kdy jsem byl odhalen, a vrhlo se na mě několik protivníků. Ti však nějak zapomněli, že mají za pasem samopaly a chtěli si to se mnou vyříkat pěkně na férovku, tedy v pěstním souboji. Je to fér, to ano, ale je to realistické?

Prostředí jsou poměrně hezky zpracovaná, nicméně pokud by vám to autoři nesdělili v titulcích před misí, těžko byste asi poznali, že se právě nacházíte v Ženevě nebo na Capri. Prostředí není nijak interaktivní, a tak nemůžete zničit prakticky nic, kromě opravdu tupých nepřátel a sem tam nastrčených barelů s výbušninami.

Naštěstí se tentokrát autoři z Gameloftu vyvarovali zbytečných bugů z posledních titulů, jako BackStab nebo 9mm. Na druhou stranu však zase trpí dabing, který je jedním slovem otřesný. Příběh je neuvěřitelně hloupý a předvídatelný a velmi často se v něm sami ztratíte a nebudete vědět, za koho teď vlastně hrajete, nebo proti komu že to právě stojíte.

Po dohrání základní kampaně je tu ještě multiplayer. V něm jsou dva módy: deathmatch a capture the flag. Deatchmatch je poměrně nudná záležitost a připravte se na hodně, opravdu hodně časté umírání. Radost budou mít především kempeři, kterým stačí se schovat za krabici a jen vyčkávat své oběti, které budou běhat jako na porážku.

Gameloft se zkrátka zasekl

Druhý mód, který je jakousi odnoží známého a populárního capture the flag, je daleko zábavnější. Jeho podstata spočívá v obsazování jednotlivých bodů, přičemž čím více hráčů na tomto bodu v jednom momentu stojí, tím rychleji je bod zabrán. Bohužel však dvě mapy jsou příliš málo a po chvíli vás přestanou bavit.

Je zvláštní hodnotit hru jako je Silent Ops. Sama o sobě to není zas tak špatná hra, ale s přihlédnutím k faktu, že se jedná jen o kopii kopie, čekali jsme trošku víc. Gameloft se zkrátka zasekl a ačkoli neustále chrlí jeden titul za druhým, jejich kvalita se v posledních týdnech poměrně dost zhoršila. Je to obrovská škoda, neboť prvotní nápady nejsou vyloženě špatné, nicméně nejsou dotažené do konce, a proto mám po dohrání rozporuplné pocity.