Silent Scope – ostřelovačem snadno a rychle

Hru k recenzi zapůjčila firma:

Platforma: PlayStation 2
Žánr: akční
Multiplayer: ne
Paměťová karta: minimálně 81 kB
Analogové ovládání: pouze páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Konami
Distributor: Konami

Jedna z prvních her pro PS2 je dokonalou konverzí úspěšného sálového automatu, který vám nabídne roli policejního ostřelovače. Budete zajišťovat své kolegy při soubojích s teroristy v ulicích měst, kde vás čeká dokonalá palebná pozice na střechách mrakodrapů. Navíc se ale projedete v autě, zastřílíte si z vrtulníku na stíhačku a budete také dobývat zločinecké sídlo.

Nevím jak jste na tom vy, ale já mám s akčními hrami od Konami jen ty nejlepší zkušenosti. Už od dob Probotectorů platí, že Konami umí udělat akční hru tak, aby bylo nejen co hrát, ale také na co se dívat. O hrách jako Resident Evil nebo Silent Hill pak raději vůbec nemluvím.

Každopádně Silent Scope opět dobře vypadá a stejně tak se i hraje. Vychází z klasických principů akčních her pro světelnou pistoli, nicméně místo koltu zde ovládáte velkou, dalekonosnou pušku s pořádně výkonným (silně přibližujícím) hledáčkem. Ne snad, že by se zde nenašly pasáže, ve kterých se do hledáčku nebudete vůbec dívat, jelikož na vás budou útočit nepřátelé vzdálení pár metrů, ale hlavní pasáž hry se zkrátka odehrává v dostatečné vzdálenosti od nepřátel, kteří o vás do prvního výstřelu nemají ani tušení.

Naprosto klasickým příkladem je hned první mise, ve které zaujmete pozici na střeše mrakodrapu uprostřed města a kontrolujete přestřelku mezi policisty a teroristy dole na ulici. Nepřítel má také několik ostřelovačů na okolních střechách a tak se po té své přesouváte a postupně likvidujete protivníkovy jednotky. Hned v této misi si všimnete relativně pokročilého modelu umělé inteligence, neboť nepřátelští ostřelovači skutečně nereagují na vaši přítomnost, dokud jejich směrem neodpálíte první salvu. Poté se ti, kteří ji přežili, snaží schovávat za překážky a vůbec se krýt, přičemž začnou svoji palbu soustředit vaším směrem. Není to zrovna chování vojáků v Metal Gear Solidovi, ale je to určitě lepší, než víceméně předpočítané postavičky z Time Crisis nebo House Of Dead.

Na začátku si pochopitelně můžete nastavit všechno možné, kromě klasické obtížnosti, počtu životů a ovládání také například zda se má hra po jednotlivých sekvencích ukládat sama, nebo to budete dělat ručně. Stejně tak je možné si nastavit, jestli má být vaše oko stále „přilepené“ na hledáčku zbraně (to znamená, že v obrazovce neustále budete mít zvětšený výřez s křížem), nebo bude pro tento pohled zapotřebí stisknout tlačítko (to je důležité pro zmíněné úseky, kde se k vám řítí nepřátelé zblízka – tady vám koukání skrz hledáček spíše znemožní mít přehled o situaci, jedině snad pokud by pro vás bylo důležité, zda vystřelíte protivníkovi levou nebo pravou část duhovky).

Úvodní menu také obsahuje tréninkovou střelnici, která je opravdu podařená a dokonale vás naučí střílet jak na terče blízké nebo vzdálené, tak na ty klidné či v pohybu. Jiná věc je, že jsem na střelnici nácvikem strávil skoro víc času, než hraním samotné hry, ale o tom až později.

Po nastavení vám vyhovující konfigurace se musíte rozhodnout, jestli budete hrát klasický story mód, kde je jakýsi příběh o únosu prezidenta a akci na jeho záchranu, nebo budete hrát takzvaný „time attack“, v němž půjde pochopitelně o překonání časových rekordů pro jednotlivé pasáže hry. Problém je, že tyto pasáže jsou v podstatě tři a každá zabere sotva pár (doslova) minut. Sice zde existuje něco jako jiná cesta danou úrovní, ale moc rozdílů v ní nenajdete. Navíc tu jsou souboje s bossy, ale ty jsou většinou natolik rychlé a náročné, že si je příliš neužijete – buďto je s notnou dávkou štěstí a cviku zvládnete, nebo je během pár sekund po všem a jste mrtví (kulkou případně raketou mezi oči nebo vypršením časového limitu).

Po efektní první přestřelce ve městě si můžete vybrat, kterého ze tří bossů si vezmete na starost. Můžete třeba naskočit do vrtulníku a střílet po protivníkovi vyzbrojeném raketometem nebo v onom vrtulníku prohánět stíhačku, která také nějakým tím raketometem disponuje. Ve druhé misi se proženete po dálnici, na které vás budou bavit zločinci, útočící z pronásledovaných i pronásledujících vozů (a vrtulníku). Tahle pasáž je nejvíce podobná staré dobré Time Crisis nebo třeba Virtua Copovi, neboť zde v podstatě nevyužijete onu možnost přiblížení terče za pomoci teleskopického hledáčku a budete pálit na kolemjedoucí protivníky spíš od oka (protože většinou budou dostatečně blízko). V tomto úseku jsem skutečně postrádal světelnou pistoli. Závěrečná přestřelka s teroristou řídícím náklaďák je pak zvláštní pochoutkou pro všechny, kdo znají film Terminátor. Poslední mise obsahuje noční infiltraci sídla zločinců, kde je okolí skutečně utopeno ve tmě a vy můžete nepřátele vystopovat za pomoci jejich paprsků laserových zaměřovačů nebo díky svému hledáčku, který je vybavený infračerveným snímáním. Vskutku originální a zábavné, bohužel jinak poměrně obtížné.

Největším problémem Silent Scope je skutečnost, že to všechno co hra nabízí lze zvládnout za nějakou hodinku nebo dvě čistého herního času a to je ještě dost nadsazené. Pak už vám nezbývá, než jen překonávat své rekordy a hrát na vyšší obtížnost, jelikož hra nedisponuje multiplayerem. Nebo můžete hru odnést do bazaru a až se prodá, tak si zakoupit třeba takové demo od Metal Gear Solida, které obsahuje jednu tisícinu celé hry, ale je možné jej hrát desetkrát déle, než celý Silent Scope.

Světlé stránky hry	Temné stránky hry
přehlednost ovládání pár nových nápadů zábavný trénink	krátkost

Bohužel, krátkost této jinak poměrně zdařilé hry je příliš neúměrná její ceně a v kombinaci s průměrnou grafikou a podprůměrnou hudbou jde o záležitost, kterou určitě lze doporučit na automatu (vyjde vás to podstatně levněji a budete si moci zastřílet s maketou pušky), avšak ne tak na PS2, který již disponuje dostatečnou softwarovou knihovnou na to, abyste si mohli vybírat.

Uvidíme, jak na tom bude druhý díl.

	Grafika: 6/10
	Zvuky: 5/10
	Hudba: 3/10
	Hratelnost: 7/10
Silent Scope není špatná hra, drží však pochybný rekord v krátkosti hrací doby. Pokud si zrovna nepotřebujete natrénovat odstřelování lidiček na ulici, hrajte raději něco jiného.
Celkové hodnocení: 5/10