Silpheed: The Lost Planet – zachraňte vesmír!

Silpheed byl jednou z nejlepších her, které jste si mohli zahrát na konzoli Mega CD od Segy. Na svoji dobu zcela revoluční vzkříšení střílečky s raketkou si získalo srdce mnoha hráčů. Není divu, že jsme se na nový díl pro PS2 těšili. Měl nám přinést novou revoluci v grafice, neobvykle silný příběh a starou dobrou zábavu Xenona a R-Type.

Multiplayer: ne
Paměťová karta: ano, minimálně 70 kB místa
Analogové ovládání: pouze páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Swing!
Distributor: Game Arts

Nekonečná hlubina vesmíru, romanticky děsivá, zkrášlená milióny zářících hvězd. Malá průzkumná loď se jí probíjí jakoby navzdory její nekonečnosti, daleko od svojí mateřské lodi a blízko k čemusi, co má za úkol prověřit. Gigantický roj meteorů se vynořil z podprostoru a jeho kurz neodpovídá fyzikálním zákonům – žádné meteory by neměly manévrovat. Posádka průzkumné lodi to mohla vidět už z velké dálky – na jedné straně černého nekonečna začaly mizet hvězdy, až byly docela zakryty nespočetným rojem meteorů, obrovských i nicotných. Průzkumníci vlétli mezi ně, stále ještě v dobré náladě hlásíce nulový výskyt nepřirozených fenoménů… s hlubokým zahučením neznámých strojů se náhle rozsvítila palubní okna a oči meteorů. Než ze sebe stihl kapitán průzkumné lodi dostat kloudnou větu pro mateřskou loď, bylo jeho plavidlo zničeno palbou z několika nejbližších plavidel, maskovaných jako meteory. Poté začali zrychlovat. Z jejich přídí a čumáků se vysunula chapadla místo navigačních antén, blanitá křídla podpořila plazmové trysky na zádích.

V daleké budoucnosti je lidstvo na vysoké technické i sociální úrovni. Kolonizuje okolní světy a Zemi vrátilo její tvář čistého a krásného domova. Nyní se však zdá, že lidé zaniknou v bouři, kterou rozpoutali oni – hejna biomechanických lodí, kombinace oceli a masa, děsivá armáda z hlubin vesmíru. Hned v úvodu jejich tažení jim padla za oběť celá planeta – se všemi obyvateli, včetně žen a dětí. Stopa zkázy za jejich záděmi je děsivá, ani útěk do podprostoru nikoho nezachrání. A jsou stále blíže našemu domovu, Zemi.

Sledovat příběh Silpheedu je skutečný požitek. Pochopitelně to není totéž, jako kvalitní film nebo příběh nějakého RPG, nicméně u střílečky s raketkou jsem nic podobného ještě neviděl. Jako jediné srovnání mne napadá geniální Colony Wars série ze starého PlayStationu, nicméně to byl spíš simulátor jako Wing Commander. Jednotlivé filmy mezi úrovněmi vám doslova vyrazí dech. Budete sledovat popisované vynoření nepřátel z temných hlubin vesmíru, destrukci planety za pomoci šíleného bombardování biomechanické flotily, útěk lidí skrz podprostor, ze kterého se lidské lodi vynoří elegantními modravými branami, aby vzápětí vedle nich v prostoru explodovaly hnisající rudé puchýře, ze kterých se vynoří loďstvo nepřátel. Ve finále pak uvidíte velkolepou formaci shromážděné flotily lidstva a její bitvu proti nemenší stěně nepřátel. Zkrátka a dobře, prezentace příběhu dosahuje neskutečných technických a vizuálních kvalit, které tak nějak nahrazují onu slibovanou revoluční grafiku, která se nekoná.

Slibovaná „dech-beroucí“ 3D grafika a neméně ohromující speciální efekty nejsou ve skutečnosti ničím, co bychom už předtím neviděli na Saturnu nebo starém PS. To ovšem neznamená, že by pohled na předpočítaný průlet skrz útroby mateřské lodi mimozemšťanů nebyl báječný vizuální zážitek. Jen si zkrátka myslím, že hardware PS2 by zvládnul mnohem více, například přechody do střílečky z pohledu za zádí lodi apod. Chápu sice snahu autorů vytvořit klasickou střílečku s raketkou, která letí od spodu na vršek obrazovky, nicméně takhle to nevypadá nijak výjimečně, ani s tím báječným 3D pozadím, 3D loděmi a skutečně povedenými světelnými efekty.

Světlé stránky hry	Temné stránky hry
působivý příběh vyprávěný bombatickými animacemi slušná grafika a nápadití nepřátelé systém štítů podporující hratelnost	podprůměrný zvuk a hudba absence multiplayeru celkem nulová znovuhratelnost

Hudba, hrající do pozadí je taktéž silně průměrná a zvukové efekty nijak nepřekvapí, spíš zklamou – například při palbě vašich zbraní. Těch je několik druhů, odkrývají se vám postupně mezi úrovněmi pokaždé, když vás navštíví zásobovací loď (která také doplní energii vašich štítů – ano, tohle není ta infarktová hra, ve které jeden zásah znamená konec, máte tady několik štítů). Bohužel z těchto zbraní jsou reálně využitelné pouze dvě, přičemž první je základní kulomet a druhou velmi silné bomby. Naštěstí je tu alespoň funkční nabídka skutečně odlišných a efektních nepřátel. I když jich není tak moc, jako se jich rojí v jiných podobných hrách (zdravím Projekt X2) – což je pravděpodobně proto, abyste se mohli kochat tou dech-beroucí 3D grafikou prostředí – je tu zase víc šéfíků na každou úroveň, plus jeden pořádný „macek“ na jejím konci. Nudit se tedy nebudete, hraje se to tak akorát, abyste po naučení se jednotlivých úrovní došli až na konec, kde se na několik neuvěřitelně deprimujích hodin nebo dní zaseknete u závěrečného bosse, který vám předvede to, čemu v podobných hrách říkám „krvavá neděle“, tedy smrt a destrukci na každém rohu obrazovky.

…pochopitelně filmový doprovod hry, který skutečně stojí za shlédnutí a bude vás nutit Silpheeda hrát o to náruživěji, čím dál se dostanete. Nechci tím vůbec říct, že by to nebyla dobrá, hratelná a hezká střílečka s raketkou, pouze geniální provedení animací kontrastuje s průměrnou grafikou hry a hudbou, která skutečně nesahá ani po paty techno-nářezu ve zmíněné X2. Hra se nedá ukládat, takže vám na pár dní nejspíš vydrží, ale po shlédnutí všech filmečků už se k ní asi nebudete chtít nijak často vracet.

Homepage: www.gamearts.co.jp/products/silpheed/index.html.

	Grafika: 6/10
	Zvuky: 3/10
	Hudba: 4/10
	Hratelnost: 5/10
Slušná střílečka s raketkou, kterou z její průměrnosti vyzvedává především působivý příběh, vyprávěný skutečně povedenými filmečky. To není zrovna pochvala pro klasickou automatovou hru.
Celkové hodnocení: 5/10