Simulátory

Asi každý ví, co to je simulace. Pro ty, kteří to neví: simulace znamená napodobování. Na osobních počítačích můžeme napodobovat – dále jen simulovat – všechno možné. Hlavním proudem jsou simulátory automobilů, letadel a bojových robotů. Dále jsou zde různé minoritní směry jako ponorky, lodě atd. – zde však jde často více o strategii a logiku. Simulátory oscilují mezi dvěma protipóly: akčností a realističností. Čím více je simulátor akční, tím méně vás při hře zatěžuje různými věcmi, které byste například v reálném letadle museli provádět a brát v úvahu (a že jich není málo). Takové hry vyhovují těm, kteří chtějí bez dlouhého učení “sednout, letět a pálit”. Jsou však i hráči, které přitahuje co největší příbuznost hry s realitou – baví je dělat a zažívat pokud možno všechno, co skutečný pilot. Pro tyto nadšence je požitkem učit se z obsáhlých manuálů ovládat svého miláčka do posledního detailu. Herní firmy vycházejí samozřejmě vstříc oběma typům hráčů; aby byli spokojeni všichni, umožňuje naprostá většina dnešních simulačních her, aby si hráč požadovaný stupeň realističnosti nastavil sám – můžete si tedy například určit, že nechcete být za jízdy/letu oslňováni sluncem, že máte nekonečné množství paliva, že případná kolize vašemu stroji neublíží atd.

Za první simulátory z “dob dinosaurů” bychom mohli považovat dvourozměrné (2D) hry ze starobylé kategorie zvané arcade. Malé autíčko nebo letadélko jste sledovali zhora a řítili se po jednoduché krajině tvořené jedním dlouhým rolujícím obrázkem. Od roku 1989 začal rychle růst výkon domácích osobních počítačů a v té době se mezi námi, běžnými lidmi, objevila první trojrozměrná (3D) technologie zvaná FREESCAPE. Tato technologie umožňovala hráči plynulý pohyb do všech směrů v plně trojrozměrném prostředí. Hry s herním systémem freescape běhaly už na ZX Spectrech a podobných osmibitových mazlíčcích. Na PC se začaly také objevovat první pokusy. Který simulátorový nadšenec by neznal závodničky GP? To však ještě nebylo opravdové 3D provedení; simulace byla tvořena přibližujícími a vlnícími se obrázky. Už na PC 286 ale běhala na svou dobu revoluční a bombastická hra Stunts – automobilová simulace na šílených okruzích, která měla plně 3D engine (engine = motor/herní systém/jádro hry). Grafika byla pěkně barevná, avšak pořád ještě syrová, bez textur (textura = grafická informace znázorňující podrobně povrch předmětů nebo okolí – například místo zelené placky vidíte zřetelně trávník). Stejně na tom v té době byly i simulátory letadel. I když simulace vlastností a chování dopravního prostředku mohly být už v té době plně rozvinuty, grafické zpracování bylo kvůli malému výkonu počítačů slabé. Avšak výkon šel nezadržitelně vpřed a vy můžete na dnešním běžném PC provozovat takové simulátory, které měly před 10 lety za mnoho milionů peněz k dispozici pouze armády.

Simulovaná sedmtřisedmička proklatě nízko nad simulovaným Londýnem        Pohled na pořádnej auťák

Simulátory letecké
Jednoduše řečeno “letadla” se dělí na dvě kategorie: simulátory mírové a bojové. Mírové simulátory jsou pro lidi, kteří si chtějí jen tak pro radost zalítat, sem tam rozbít letadlo o přistávací plochu nebo jen kličkovat mezi domy svého oblíbeného města. Tyto simulátory dnes nabízejí poměrně vysokou realističnost jak letového modelu (letový model = rozsáhlý souhrn parametrů letadla, který určuje chování stroje), tak vykreslovaného prostředí. Můžete komunikovat s řízením letového provozu, řídit se podle navigačních radiových majáků, prostě máte k dispozici hromadu “udělátek”, které zatím znali jen opravdoví piloti. Odstartovat a letět dokáže opravdu (skoro :) každý. Začátečníci však budou mít určitě potíže s přistáváním. Hlavní problémy jsou trefit se na dráhu, udržet takovou rychlost, kdy letadlo ještě letí, ale aby stihlo na dráze zabrzdit, a nejtěžší je pomalu a plynule klesat. Když už zvládnete nasměrování a přiblížení na dráhu, tak o ni stejně párkrát letadlo rozbijete. O to hřejivější je pak pocit, když uslyšíte místo bortícího se plechu jen zaštěkání pneumatik při jemném dosednutí letadla na zem.

Tyto simulátory vám umožní proletět se jak s malými letadly (třeba typu CESSNA), tak i s takovými obry jako je JUMBO 747.

Z jiného soudku jsou simulátory bojové. Zde si zalétáte s moderními stíhačkami, ale i s bojovými letadly všech válek od vzniku letectví. Můžete se tedy třeba prohánět jako německý Red Baron v krásném trojplošníku a střílet do “anglánů”, nebo si sednout do MIGu 27 a raketami sestřelovat nějaké ty americké “tomkety”. Samozřejmě i naopak, podle toho komu fandíte. Realističnost vojenských simulátorů je dnes také na vysoké úrovni. Tyto simulátory poskytují oproti civilním předem naplánované bojové mise, které musíte plnit. Poskytujete například ochranu spojeneckým bombardérům, letíte zničit nepřátelský konvoj nebo pouze patrolujete hranici.

U opravdu sofistikovaných letových simulátorů vás čeká náležitě složité ovládání, kdy nevystačíte jen s joystickem, ale potřebujete i klávesnici a případně myš, abyste mohli manipulovat velkým množstvím prvků, které letadlo obsahuje. Namátkou jmenujme: plyn, výškovka, směrovka, podvozek, klapky, trimy, úhel listů vrtule, vzdušná brzda, o navigaci se ani nezmiňuji. Po nastudování a procvičení toho všeho získáte povznášející pocit, že jste opravdovými pány svého stroje.

Simulátory kosmické
Tyto simulátory jsou podobné leteckým, avšak místo letadla máte k dispozici raketu nebo nějaký jiný super hyper mega kosmický koráb a létáte s ním po vesmíru nebo na neprobádané planety. Tyto hry většinou spadají spíše do kategorie akčních simulátorů a jsou spojené se střílením do “vetřeleckých” kosmických plavidel, která na oplátku střílejí po vás.

Simulátory automobilové
Kdo by nechtěl řídit nejrychlejší auta světa ? Simulátory jsou velmi levnou alternativou a nemusíte se bát, že rozbijete auto za několik milionů. Zpracování jak jízdního modelu (viz letový model), tak grafika je dnes samozřejmě opět na vysoké úrovni – o realističnost není nouze.

Většina těchto her nabízí mnoho tratí a modelů aut, které se liší nejrůznějšími atributy; jeden simulátor rallye obsahuje dokonce i Škodu Felicii. Některé simulátory vám umožní si auto doslova poskládat na míru od pneumatik až po střechu. Hrát (tedy řídit) můžete hned z několika pohledů. Hodně lidí preferuje pohled “chase” (honička) kdy sledujete auto zezadu. Já však preferuji pohled přímo od palubní desky, kdy vidíte pěkně i volant a všechny ukazatele. Poslední dobou se objevují u aut i u letadel takzvané virtuální kokpity. Sedíte přímo uvnitř virtuálního 3D modelu stroje a jedním zařízením (třeba joystickem) ovládáte jízdu a dejme tomu myší nebo klávesnicí se můžete rozhlížet kolem sebe jako v opravdovém autě nebo letadle.

ZÁSAH! A má ruku v …..       Na motorce při západu slunce...

Simulátory bojových robotů – mechů.
Ne, poslední slovo v nadpisu tohoto odstavce nemá nic společného s mechem, který roste v lese. Je to zkrácený název pro Mechanické Bojové Manipulátory. Slovo robot je příznačné, ale jelikož tyto roboti nepracují sami, ale ovládají je lidé, jsou to manipulátory. Jedná se o stroj vysoký skoro jako dvoupatrový dům. Většinou má dvě velké mechanické nohy a ruce a je od hlavy až k patě ozbrojen. Vy sedíte uvnitř tohoto gigantického mechanického těla a pod palcem máte širokou paletu zbraní od rotačního kulometu přes laserová děla až po rakety. Některé mechy mají i raketový pohon a mohou se vznášet. Boje mechů se odehrávají buď v aréně nebo v nějaké futuristické zničené krajině. Nejedná se jen o suchý boj, kdy stojí dva mechy proti sobě, pálí to do sebe a vyhrává ten, který snese víc ran. V těchto hrách musíte i taktizovat. Máte k dispozici různá maskovací zařízení, samozřejmostí jsou štíty – silová pole.

Největší zábava však spočívá v tom, že během boje, jak dostáváte zásahy od protivníka, vám veškeré zbraňové a ochranné zdroje slábnou. Protivník vám klidně ustřelí ruku, na které jste měli svoji nejlepší zbraň a zbytek musíte dobojovat s laserem druhé třídy na zbývající ruce. Provedení i fyzické vlastnosti strojů, které pravděpodobně ve skutečnosti ani nebyly zkonstruovány, jsou dnes na vysoké úrovni. Jak jednou do takového mechu vstoupíte, vaše tělo s ním dokonale splyne a budete euforicky prožívat každé vítězství nebo porážku.

Více lidí na drátě
Jedna věc je bojovat nebo závodit sám proti počítačem řízeným oponentům. Protivníci v dnešních hrách jsou naprogramováni obvykle dost dobře, pro dlouhodobé hraní to však stále není ono. Po určité době obvykle vysledujete jejich uvažování a pak už je vždy dokážete poměrně jednoduše oblafnout. Pokud však máte Internet nebo kamaráda s druhým počítačem, můžete hrát proti sobě hru “po síti”. Většina simulátorů obsahuje podporu pro hru přes lokální síť nebo přes Internet.

Teprve když hrajete s opravdovým živým oponentem, zažijete to pravé “vzrůšo”. Prostřednictvím Internetu se můžete klidně zúčastnit letecké bitvy, ve které je dejme tomu 20 letadel, a každé z nich řídí opravdový člověk. Nejen simulátory, ale i mnohé jiné hry takto dostávají úplně nový rozměr.

Hardware aneb peněženky, třeste se
Je logické, že simulátory patří do kategorie her velmi náročných na výkon a paměťovou kapacitu vašeho počítače. Za naprosté minimum se pro dnešní simulátory dá považovat Pentium 233 Mhz s akcelerační kartou 3Dfx Voodoo 1. Také můžete u většiny letadel zapomenout na to, že se vám bude dobře létat a přistávat pomocí klávesnice. Na simulátory (a zvláště ty letecké) je potřeba speciální ovládání, které poskytují různé verze joysticků. Náročnější uživatel si může pořídit přímo počítačový volant s pedály, které se připojí místo joysticku. Dražší joysticky mají dnes také funkci feedback (zpětná vazba), kdy cítíte i vibrace stroje a odpor při řízení.

Nejbohatší si mohou pořídit i hydraulickou židli, která se s vámi naklání, když jedete rychle do zatáčky, to už je však samozřejmě extrém. Relativně dostupné jsou dnes také 3D helmy, které obsahují pro každé oko malou obrazovku a s podporou software poskytují dokonalý 3D stereoskopický vizuální vjem.

Téma simulátorů je velmi rozsáhlé, a mohl bych o něm napsat deset takových článků. Toto povídání však mělo za úkol vás pouze stručně seznámit s nádherným světem počítačových simulací létajících, jezdících, kráčejících a plovoucích strojů, do kterého se každý den ubírá mnoho hráčů.

Váš názor Další článek: Descent - cheaty

Témata článku: , , , , , , , ,