Skládáme počítač – díl první

Dnes již mnoho lidí zjistilo, že sestavit si počítač vlastními silami není zas tak složité. Pro vás a pro všechny ty, kdo se o skládání počítače chtějí něco dozvědět nebo se přiučit, jsme připravili seriál, kde se dozvíte všechny potřebné znalosti. Začneme nejprve bezpečností.
Dnes již mnoho lidí zjistilo, že sestavit si počítač vlastními silami není zas tak složité. Pro vás a pro všechny ty, kdo se o skládání počítače chtějí něco dozvědět nebo se přiučit, jsme připravili seriál, kde se dozvíte všechny potřebné znalosti. Začneme nejprve bezpečností.

Ptáte-li se, zda je bezpečné postavit si počítač, mohu s klidem říci, že to není o nic nebezpečnější než pokud si ho necháte sestavit u odborníků. Je to vlastně jednoduché, důležité je ale vědět, co si můžete k jakému dílu dovolit a jak s ním manipulovat. Na Internetu nalézám velice často obrázky a články o tom, jak kvůli neopatrnosti uživatel zničil tu procesor, tam zase základní desku. Jak se tedy ke komponentám chovat? Je jakákoliv manipulace s nimi nebezpečná?

Odpověď je samozřejmě složitější, ale vždy mějte na paměti jednu věc – komponenty pro osobní počítače (a řekl bych, že pro počítače celkově) jsou navrženy a konstruovány tak, aby se s nimi občas manipulovalo, nejsou však určeny ke každodennímu vyměňování karet a podobně. Jsou zkrátka pro to, abyste je umístili tam, kde mají být, pak pracují i několik let bez problému. Doufám, že tak jasné věci, jako že se s běžnými PC nesmí nijak manipulovat, pokud je do zdroje připojen kabel, nedej bože přímo za běhu počítače, nemusím zdůrazňovat. Pojďme se ale podívat na jednotlivé součásti.

Jistě každého jako první napadne procesor. Procesor je relativně malá, ale na druhou stranu velice podstatná a často také dost drahá komponenta. Buďte na něj opatrní. Na křemíkové desce je uprostřed umístěn samotný chip, dole jsou potom konektory. Právě na tyto konektory dávejte veliký pozor, pokud se nějaký zlomí, je to s největší pravděpodobností konec. Často se také mohou konektory ohnout, na to dávejte veliký pozor především při zasazování procesoru do patice. Nejprve zkontrolujte jeho orientaci, vždy je některý z rohů označen a obvykle někde některý z pinů chybí právě proto, abyste nemohli umístit procesor špatně. Pokud vám ale i přes správnou orientaci nejde procesor zasunout, zkontrolujte, zda nejsou ohnuté nožičky a pokud ano, upravte je opatrně do správné pozice.

Dále je potřeba procesor zajistit v patici, na to je používáno „páčky“ vedle patice. Někdy je potřeba i hrubší síly na zajištění procesoru, to jen těžko ovlivníte. Něco jiného je ovšem přidělávání chladiče na procesor. Nejprve je zapotřebí tepelně vodivé pasty. Dnes se na chladiče dává takový pevný materiál, který by měl na procesor dobře dolehnout, z vlastní zkušenosti ale vím, že příliš dobře teplo nevodí. Mimochodem - viděl jsem již počítač od velice známého výrobce, kde ten, kdo počítač montoval, zapomněl sundat křídový papír, který kryje právě teplovodivou hmotu na chladiči, tento papír se pak odstraní před montáží. Zajímavé bylo, že počítač bez problému fungoval i s touto překážkou, která teplo rozhodně nijak dobře nevodila. Ale nyní zpět k přidělávání chladiče. Zde buďte velice opatrní. Nejednou se stalo, že se chladič při montáži smeknul a urazil hranu procesoru. To je velice nebezpečné. Proto buďte co nejopatrnější, někdy je totiž zapotřebí užít značné síly.

Pro procesory Intel Pentium III a Celeron také byly chladiče, které se připevňovaly otočením (vlastně na principu závitu), takový chladič nesmíte použít na AMD Duron nebo Athlon, jsou totiž křehčí a mohli byste tím procesor zničit! A i při připevňování na procesory Intel buďte obezřetní, někdy je pružina nastavena příliš pevně, dokonce tak, že ani není v lidských silách chladič upevnit! V tomto případě se můžete pokusit chladič upravit tak, aby byl přítlak menší, není to příliš složité.

Ještě zmíním systém, který byl prosazován jak Intelem, tak i AMD dříve, jde o to, že procesor vypadal jako karta a zasunoval se do slotu na základní desce. Zde docházelo především k té chybě, že procesor byl málo zasunut do slotu, někdy bylo zapotřebí značné síly k tomu, abyste procesor zasunuli úplně.

Tak to by byl procesor, pokračujme základní deskou. Nejchoulostivější na ní je především značná velikost. Manipuluje se s ní velice zřídka, Dávejte pozor za jakou část ji držíte, je zde totiž mnoho kondenzátorů a podobně, mohli byste o nějaký zavadit a utrhnout ho, to by mělo jistě fatální následky. Stejně tak si dejte pozor při její montáži, vždy požívejte šrouby s nevodivou podložkou. Již jsem viděl, že došlo k vodivému spojení základní desky a case, základní deska to nepřežila. Stejně tak buďte opatrní se šroubovákem. Například při montáži chladiče je někdy zapotřebí šroubováku, fatální jsou ale následky ve chvíli, kdy se vám šroubovák smekne a poškodíte základní desku…

Grafické, zvukové, síťové a všechny ostatní karty, modemy a podobně. Mají jedno společné – zasunují se do slotu. Většinou jsou tyto karty dost bytelné, přesto nedoporučuji zkoušet jejich odolnost. Při zasunování grafické karty do AGP slotu si dejte pozor, abyste kartu zastrčili úplně, někdy je potřeba větší síly. Pokud jde o ISA, PCI, a všechny ostatní sloty, s těmi by problémy být neměly, jen nezapomeňte vždy kartu přišroubovat do case, neměla by být jen volně ve slotu.

Pokud jde o zacházení s disky, zde není co řešit. Disk se musí cítit minimálně jako v bavlnce. Nesmí vám za žádných okolností spadnout, vyvarujte se tvrdých dopadů na stůl při jeho odkládání, buďte zkrátka velice šetrní, disk se totiž může poškodit velice rychle. Také nedoporučuji použít zmagnetovaný šroubovák, disk je magnetické medium, mohli byste lehce poškodit data, která se na něm vyskytují. Stejně tak je v některých case nesmyslně umístěn speaker (ten malý pípající repráček) velice blízko místu, kam umisťujete disk. Proto jej dejte od disku radši o kus dál.

A ten největší strašák na konec, jde o statickou elektřinu. Vzhledem k tomu, ve všechny komponenty jsou elektronické, lehce vodí elektřinu. Pokud se jich dotknete a „přeskočí jiskra“, je velice pravděpodobné, že to bylo to poslední, čeho jste se od té které komponenty dočkali. Proto několik zásad. Pokud máte některou kartu mimo počítač na delší dobu, rozhodně ji dejte do antistatického obalu. Než se dotknete jakékoliv počítačové komponenty, vybijte se o nějaký větší železný předmět, radiátor naleznete téměř všude. A nakonec si dávejte ohromný pozor na manipulaci s pamětí, ta je totiž na elektrostatické výboje asi nejnáchylnější. Proto se snažte nebrat ji za konektory a nikdy ji jen tak někde neodkládejte, ta patří buď do počítače, nebo do antistatického obalu.

Budete-li tedy dbát všech těchto bezpečnostních zásad, nemělo by se s žádnou součástí nic stát. Buďte ale vždy opatrní, může nastat mnoho situací, které si nemusíte hned uvědomit. Jako jednu z nich zmíním například tu, že přijdete z chladné zimy domů, co se stane se zmrzlou kartou? Zkrátka na ní kondenzuje voda a voda s elektřinou se nemají příliš v lásce. Stále tedy přemýšlejte nad tím, co děláte.

Diskuze (5) Další článek: Je rozdíl mezi pracovním, domácím a herním PC?

Témata článku: , , , ,