SOMA: kdo si počkal, ten se dočkal (recenze)

Survival horor Soma z roku 2015 konečně dorazil už i na konzoli Xbox One. Jaké tajemství se skrývá za dvouletým čekáním?

Kdo si počká, ten se dočká, mohli si říkat majitelé Xboxu One ve spojitosti s hororovkou SOMA studia Frictional Games. Ano, přesně toho studia, které si dodnes spojujeme s vynikající hrou Penumbra či snad téměř kultovním kouskem Amnesia. Švédové z Helsinborgu už nám tedy několikrát ukázali, že na dobré atmosférické survival horory zkrátka mají čuch a to samé platilo i o projektu SOMA z roku 2015.

Je tedy celkem s podivem, že majitelé PC a PS4 již mají hru nějaký ten pátek dohranou, oproti tomu xboxáci musí stále netrpělivě čekat, zda-li si tento zprvu nenápadný projekt zahrají i na svém miláčkovi.

12-8-2017_11-33-34_PM.png12-8-2017_11-35-33_PM.png12-8-2017_11-35-41_PM.png12-8-2017_11-35-51_PM.png
SOMA nás opět vezme na strhující dobrodružství na dno Atlantiku.

A světe div se, nakonec se tak skutečně stalo, byť s opravdu nepochopitelnou časovou odmlkou. O tom, že je SOMA vynikající atmosférická akce jsme se přesvědčili již dříve, v dnešní recenzi spíše tak nějak zapřemýšlíme nad otázkou, co vlastně dvouleté čekání ve finále přineslo.

Filozofické hledání

Příběh hry už dávno není žádným tajemstvím.  Simon Jarrett, skromný to obyvatel kanadského Toronta se zotavuje z nepříjemné autonehody, při které utrpěl poranění hlavy. Ať už byly důvody tohoto kroku jakékoli, hlavní hrdina se rozhodl podstoupit experimentální léčbu spočívající ve skenování mozku. Jak nám herní historie ukázala, podobné experimenty často nekončí příliš šťastně a ani tento případ není žádnou výjimkou. Bum prásk a Simon se za nevyjasněných okolností ocitá na dosti nehostinném místě plném mechanických strojů a prapodivných organismů. Ba co více, situace je ještě svízelnější, neboť celý děsivý komplex se nachází na dně Atlantiku.

12-8-2017_11-33-46_PM.png12-8-2017_11-33-57_PM.png12-8-2017_11-34-07_PM.png
SOMA není pouze hraní, ale také filozofická výprava

Přestože jádro celého příběhu možná nezní příliš originálně, vytváří perfektní předpoklady pro úvahu nad lidstvím, kybernetikou a umělou inteligencí. SOMA tak není pouze prázdné vyprávění, ale přináší silnou a emotivní pointu, která snese měřítka filozofického hloubání. Jak si vše přeberete je už pouze na vás.

Prapodivný podmořský svět

Simon se skutečně ocitl v nezáviděníhodné situaci a okamžitě se vydává na cestu za poznáním. Cesta je však trnitá, a to v mnoha ohledech. Předně vezměme v potaz, že se jedná o survival horor, nebo budeme-li přesnější sci-fi survival akci s přesahy do hororového žánru. Právě atmosféra je jedním z hlavních taháků celé hry. Opuštěný podmořský komplex, tisíce otázek, děsivé zvuky na každém rohu a k tomu všemu ty prapodivné věci všude kolem.

12-8-2017_11-34-17_PM.png12-8-2017_11-34-27_PM.png12-8-2017_11-34-36_PM.png
Hutná atmosféra a úchvatný podmořský svět, to jsou charakteristické prvky hry.

Soma se nesnaží děsit, lekat či samoúčelně strašit. Vývojáři totiž zvolili formát mnohem rafinovanější, protože vytvořili pouze neobvyklé prostředí, položili několik neobvyklých otázek a zbytek už nechali na hráčích samotných. Míra strachu či vyděšení je tak v tomto případě silně individuální záležitostí a odvíjí se především od fantazie jednotlivých hráčů. Někdo tak může podmořskou základnu proběhnout s prstem v nose, jiní mohou pociťovat nepříjemné pocity ihned po Simonově probuzení. Frictional Games tak v tomto ohledu zaslouží velký respekt, neboť se vyhnuli zbytečným lekačkám a soustředili svou pozornost na hutnou akci. Tam, kde jinde děsí vyskakující monstra či explodující potrubí, SOMA provokuje rafinovaným osvětlením či zrezivělou vrzající podlahou.

Pocit tísně je navíc umocněn starým dobrým herním pojetím, který na vás tak nějak úplně kašle. Zapomeňte tedy na vodítka, nápovědy či šipečky, kam se vlastně máte vydat. Jste jednou na dně Atlantiku, nevíte co se vlastně děje, takže se s tím poperte, jak chcete. Jedinou nápovědou vám tak budou zvýrazněné klíčové předměty, ale to rozhodně není nic, co by vás připravilo o dlouhé přemýšlení a pátrání, jak z toho všeho vlastně vybruslit. Bohužel, tato dříve naprosto standardní herní mechanika má za následek i občas frustrující pobíhání od terminálu k terminálu a někdy zbytečně ubírá na spádu hry.

Suché trenky na dně mořském

SOMA se svým herním pojetím nejvíce přibližuje adventurnímu žánru. Tento fakt s povděkem kvitujeme, protože díky filozofické hloubce hry, představuje dobrý kompromis mezi akcí a možností bezmezně hloubat. Bohužel samotná herní náplň není úplně tak zábavná. Ne snad, že by jste se na mořském dně nudili, ale věřte, že povyražení zde příliš nenajdete.

12-8-2017_11-34-55_PM.png
Změn oproti původní verzi příliš nečekejte, SOMA pro Xbox One je kopií verze z roku 2015.

Většinu hry tak budete bloudit v rezavých komplexech (občas i mimo ně), budete prohlížet stovky povalujících se předmětů a řešit nápadité puzzly, které vám umožní postupně se blížit ke konci. Celý tento koncept jsme již mnohokrát viděli a tak asi všichni víme, co lze očekávat. Bohužel, ne všechny pasáže hry jsou zábavné a klíčovou roli v celé této mechanice hraje především prostředí, ve kterém se pohybujete.

Tvůrci z Frictional Games zachovali principy známé z úspěšné Amnesie, které vám umožňují svobodnou manipulaci s většinou předmětů ve vašem okolí. Ty můžete brát do rukou, otáčet je, pročítat si je a mrsknout s nimi do prostoru. Hra je tak založená na pozvolném průchodu, šmejděníčku šmejdění, objevování, pročítání materiálů a klidném skládání celého příběhu.

Co se grafického zpracování týče, lze ho charakterizovat klasikou: neurazí, ale nenadchne. Po výtvarné stránce je SOMA opravdu povedenou hrou plnou úchvatných scén, které vás donutí zastavit se a jen tak hloupě koukat. Na druhou stranu po stránce čistě technologické je třeba si přiznat, že se zde bavíme o hře, na které se zkrátka ty dva roky podepsaly. Přesto však SOMA představuje příjemnou vizuální podívanou. Nejinak je tomu i po stránce zvukové, což je samozřejmě u daného žánru  základ. V tomto ohledu tedy nelze co vyčítat.

Co nového, Adámkovi?

Dostáváme se tedy k otázce, zda-li dva roky čekání něco přinesly nebo si tvůrci z Frictional Games dávali jen zaslouženou dovolenou? Předpokládám, že odpověď již asi všichni tušíte, B je správně. SOMA na konzoli Xbox One nepřináší žádné výraznější změny. Snad jedinou, a to dle našeho názoru naprosto zcestnou, je volba obtížnosti. Tentokrát si totiž můžete z podmořského komplexu udělat procházku růžovou zahradou a deaktivovat možnost smrti. No zvažte sami, zda-li je tato možnost u survival hry adekvátní volbou.

12-8-2017_11-35-06_PM.png12-8-2017_11-35-15_PM.png12-8-2017_11-35-24_PM.png
Po grafické stránce hra neurazí, ale rozhodně ani nenadchne. Zub času se na výsledku podepsal.

Po všech ostatních stránkách se však jedná o starou dobrou SOMU, tak jak jsme ji měli tu čest hrát v roce 2015 na konzoli PS4 či na PC. Dvouletý odklad je tedy trošku nepochopitelnou záležitostí. V každém případě i v roce 2017 platí to, co před dvěma roky. SOMA je parádní výpravná akce plná hutné atmosféry v hodně zajímavém a výtvarně krásně zpracovaném prostředí. Hra vás navíc donutí k zamyšlení nad spoustou vcelku běžných věcí, což je něco, co vždy stojí za zmínku. Příliš mnoha změn jsme se opravdu nedočkali a je to vlastně i tak nějak dobře. Proč jsme ale museli čekat dva dlouhé roky?

Hodnocení:    3.5 / 5

Klady:

  • Parádní atmosféra
  • Filozofický rozměr
  • Krásný svět

Zápory:

  • Občasná dezorientace
  • Pro někoho nepříliš zábavná herní náplň
Váš názor Další článek: Wolfenstein II: The New Colossus hlásí ke stažení první příběhové DLC

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,