Sonic Colours Ultimate: původní zážitek s minimem novinek | Recenze

Původní hratelnost, vylepšená grafika a nějaké ty drobné změny navíc. Bude to však stačit?

Co baví

  • Rychlá a dynamická hratelnost
  • Původní herní zážitek
  • Hezké prostředí zábavného parku

Co vadí

  • Poněkud zastarelé
  • Minimum inovací
  • Graficky podrůměrné
  • Nevyvážená obtížnost
6/10
Hodnocení

Jsou recenze, u kterých již dopředu víte, že budou sakra dlouhé. A pak jsou tady takové, u nichž tušíte, že půjde o bleskové, jasné, stručné a transparentní přenesení dojmů bez zbytečných keců okolo. A to bude dnešní případ. Legendární Sonic, symbol značky Sega, je zkrátka takový. Buď ho milujete a uvěříte mu vše nebo ho nesnášíte a nikdy se to nezmění. Pro první skupinu hráčů tu máme dobrou zprávu v podobě návratu ikonické hry Sonic Colours z roku 2010. Co nám nová Ultimate edice přináší a zda je pro fofr ježka místo i v dnešním herním světě, odpovíme níže.

Na vysvětlování není čas

Ten příběh jistě všichni znáte. Modrý sympaťák se špičatým čumáčkem a utrlarychlýma nohama se do nekonečna utkává se svým úhlavním nepřítelem, Dr. Robotnikem, aby ochránil zájmy nevinných. To vše pochopitelně zcela nezištně. Inu, je to ježek altruista. Jak jsme si již v minulosti zvykli, příběh her se Sonicem slouží vždy jako nutné pozadí a všichni dobře víme, že tenhle ježek nemá na příběhy vůbec čas. Proč se tedy obtěžovat s vysvětlováním?

18.09.2021_12-39-53-qpeghwux.png
Na první pohled je zřejmé, že jde o více jak deset let starou hru

Vývojáři se protentokrát rozhodli zahrát na nostalgickou strunu. Hráčům tak v této ultimátní edici nabízí původní herní zážitek, nějaké ty novinky, ale především podporu ostatních zařízení. Původní vydání se totiž týkalo, celkem pochopitelně, výhradně Nintenda DS a Wii. Nejde ale o žádný překvapivý tah, neboť Sega se v minulosti pokusila o několik podobných předělávek. Jejich výsledky byly povětšinou rozporuplné.

Ani Sonic Colours Ultimate na tom není bohužel jinak. Na jedné straně je třeba uznat, že má téměř všechny důležité prvky, které bychom od podobné hry čekali, na straně druhé si ovšem klademe otázku, zda-li má podobná hra za více než tisíc korun šanci vlastně někoho zaujmout, obzvláště potom za předpokladu, že nepřináší téměř nic nového.

Obligátní vylepšení

Ty nejzásadnější změny tohoto remasterovaného adrenalinového zážitku se pochopitelně uskutečňují převážně na poli technickém, nic závratného však neočekávejte. Jak jsme již zmínili, hru si mohou mimo Nintendo konečně užívat i majitelé PC, Xboxu One či PS4. Samozřejmostí jsou kosmetické retuše v podobě 4K rozlišení v 60 snímcích za sekundu (PS4 a Xbox).

18.09.2021_12-40-08-5oqsqe2c.png18.09.2021_12-40-09-0r4apfap.png18.09.2021_12-40-09-jwfiaqem.png
4K a 60 FPS na konzolích jistě potěší

Menších změn se potom dočkalo i samotné ovládání, nejde však o žádnou revoluci, jako spíše nutnou optimalizaci pro herní konzole. V tomto ohledu jde o klasický remaster, se kterými se potkáváme dnes a denně. V redakci jsme recenzovali na PS5, žádný next-gen se pochopitelně nekonal. Vše obstarala zpětná kompatibilita.

 

Ty nejzásadnější změny se uskutečňují převážně na poli technickém, nic závratného však neočekávejte

 

Mnohem více se ale vždy ptáme po změnách obsahových, ty by totiž měly být vždy tím nejpádnějším důvodem, proč peníze opakovaně investovat. V tomto ohledu bohužel Sonic Colours Ultimate nenabízí zrovna mnoho. Pokud pomineme nějaké vyhlazené herní prvky týkající se trofejí apod., tím nejvýraznějším bonusem je mód Rival Rush, ve kterém se postavíte Metal Sonicovi. Jde o poměrně obtížnou výzvu, odměna vás však v případě úspěchu nemine. Tím ovšem výčet novinek bohužel končí.

Zastaralá klasika

Ve zbytku tu máme klasickou původní hratelnost, přesně takovou, kterou fanoušci série tak milují. Připravte se tak na energickou a dynamickou akční jízdu plnou skoků, útoků, úhybných manévrů, power-upů apod. Nostalgický závan jistě podpoří místy tuhá, i když poněkud nevyvážená obtížnost. Pokusů však máte neomezeně, a tak můžete běhat, běhat a zase běhat do sytosti. 

18.09.2021_12-40-10-vwslke2e.png18.09.2021_12-40-14-fazb0xnh.png18.09.2021_12-40-15-4t04uqlp.png
Střídání 2D a 3D je dynamické a přirozené

Samotná herní náplň nezabere více než několik málo hodin, Sonic je ovšem už ze své podstaty skvělý zejména ve své znovuhratelnosti. Své průchody tak můžete neustále zlepšovat a posouvat vlastní hranice. Cílem je pochopitelně zisk co nejvyššího ohodnocení v rámci jednotlivých levelů. To se skládá mimo dosaženého času také z množství sesbírané herní měny apod. V tomto ohledu tak Sonic Colours Ultimate asi nikoho nepřekvapí.

Po technické stránce se vývojářům podařilo dosáhnout skvělého výsledku, i když třeba uznat, že nároky hry nejsou nikterak vysoké. Hlavní výzvou tak bylo především optimalizovat hru pro jiná herní zařízení. V tomto ohledu nemáme co vyčítat. Ostatně ve své podstatě je těžké hledat chyby i na hře jako celku. Funguje skvěle, nabízí původní zážitek a vše, co by měla hra v žánru plošinovek nabízet. Pro milovníky hopsaček tak půjde o skvělý, i když poněkud zastaralý zážitek. Těm, kteří hru hráli dříve však bohužel tento remaster doporučit nemůžeme. Nic nového jim totiž nepřinese.

Verdikt

Sonic Colours Ultimate je zkrátka jen remaster deset let staré hopsačky určené pro Nintendo. Vývojáři přinášejí titul na alternativní platformy, částečně vylepšují grafické zpracování a začleňují jeden herní režim. To je však docela málo. Alespoň tedy pro ty, kteří si již původní kousek zahráli. Přestože se jedná o povedenou hru, se vší úctou, peníze investujte raději jinam. Tohle fungovalo před deseti lety, dnes je to skutečně málo.

Diskuze (1) Další článek: Zbraně v Dying Light 2 se budou rozbíjet jako v jedničce. Bude jich téměř 200 druhů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,