Sonic Lost World: dýchavičný ježek (recenze)

Po úspěchu jménem Sonic Colours se modrý ježek vrací exkluzivně na novou konzoli Nintenda. Tentokrát už to ale není taková sláva.

V devadesátých letech nadzvukový ježek zdatně držel krok s Mariem, králem plošinovek, ale jak postupoval čas, maskot Segy ztrácel formu a hráči se dočkávali dílů proměnlivé kvality. Od absolutního braku v podobě Sonic the Hedgehog pro PS3/X360, přes přijatelný Sonic Unleashed po velmi povedený Sonic Colours. Kam spadá Lost World? Spíš mezi ty průměrné kousky. A je to vážně škoda.

Prolínání dimenzí

Lost World přináší v podobě animovaných sekvencí i jakýsi pokus o příběh, ale zcela dle předpokladů nejde o nic světoborného. Doktor Eggman opět unáší zvířátka a dělá z nich roboty, Sonic se mu v tom snaží zabránit. Do toho se ještě plete tajemný svět Lost Hex, který ovládá šestice podivných zrůdiček zvaných Deadly Six (Vražedná šestka).

Zápletka nezastírá, že míří primárně na mladší publikum, nicméně samotná hratelnost dá občas pořádně zabrat i ostřílenému hráči. Na tom by nebylo ještě nic špatného, pokud by však křivka obtížnosti stoupala pozvolna a hrála s vámi fér.

Sonic 07.jpgSonic 08.jpgSonic 09.jpg

Bohužel Lost World sráží celková nevyváženost, kdy se náhodně střídají zábavné úrovně s těmi slabšími i naprosto otravnými.

 

Samotná hratelnost dá občas pořádně zabrat i ostřílenému hráči

 

Navíc v pozdějších fázích stále častěji narazíte na laciné triky, jak modrého ježka připravit o život – nepřátele se objevují bez varování, umí pěkně zákeřné a nečekané kousky a obecně spíš představují otravnou překážku než příjemnou výzvu.

Jako na houpačce

První třetina hry je přitom velmi příjemná. Pestrobarevná grafika ve vysokém rozlišení polaská oči a Sonic se dokáže hýbat přesně tou tryskovou rychlostí, jakou od něj čekáte. Tvůrci se navíc inspirovali v Super Mario Galaxy a přinášejí nápadité 3D úrovně. 
Sonic 10.jpgSonic 11.jpgSonic 12.jpg

Může jít například o velký válec, přičemž překážky po obvodu jsou jiné a vy si můžete zvolit cestu dle libosti – jedna se soustředí na protivníky, zatímco druhá před vás klade vyšší počet plošinek. Jistě, designéři z Team Sonic sice nemůžou úplně soutěžit s genialitou tvůrců od Nintenda, nicméně dokáží překvapit.

Sonic 04.jpgSonic 05.jpgSonic 06.jpg

Prostorové úrovně se střídají s těmi klasickými 2D a ty poněkud překvapivě představují tu slabší část – nešikovně umístěné překážky otravují a boří rychlé tempo, navíc velká část těchto levelů je až bolestivě nenápaditá a přímočará. Bohužel pozdější fáze klade zvýšený důraz právě na 2D úrovně, které doplňují často frustrující souboje s bossy. Jasně, občas narazíte nádherný herní nápad, ale ten po chvíli zadupe do země nějaká k uzoufání nudná pasáž.

Hop, skok a…zatraceně!

Podobně rozkolísané pocity vzbudí i přepracované ovládání, které nově nabízí dva stupně rychlosti. V tom základním Sonic chodí a dá se tedy precizněji ovládat, se stlačením pravého triggeru se rozběhne, takže je o něco těžší ho ukočírovat, ale zase dokáže skákat dál. Většinou to funguje dobře, ale až nebezpečně často se ocitnete v situaci, kdy hry přečte vaše úmysly jinak a Sonic se místo skoku odrazí od stěny na jinou stranu.

Sonic 01.jpgSonic 02.jpgSonic 03.jpg

Stejně tak vás občas zradí uzamykání cílů, takže jednou efektně přeskáčete po skupince protivníků a zničíte je najednou, jindy po prvních dvou zašlápnutých potvorách zaměřovač zmizí, vy dostanete ránu a v lepším případě přijdete jen o pracně nasbírané prstýnky.

Dostupné pro: 3DS, Wii U
Žánr: Arkády | Plošinovka
Výrobce: Sega | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 18.října 2013
  • Hezká grafika
  • Některé úrovně mají spád
  • Volnost v hraní...
  • ...ale ne vždy
  • Rozkolísaná kvalita úrovní
  • Občas problematické ovládání

Speciální kapitolu představují bonusové dovednosti, které v podobě známých barevných obludek znáte ze Sonic Colours. Aktivují se na dotykovém displeji GamePadu a je to tak nešikovné, že jsem na ně poměrně velmi brzy rezignoval. Mimo to na dotykovém ovladači můžete vidět mapu, případně lze hrát jen na něm – prostě nic třeskutě originálního.

Jen pro fanoušky

Vývojářům se nedá upřít snaha. Chrlí jeden nápad za druhým, střídají herní prostředí i tempo, ale problémem je, že ne vždy jim to vyjde. Okamžiky, kdy se bavíte, se až moc často střídají s frustrací a nudou. Pokud jste velcí a trpěliví fandové Sonica, možná stojí Lost World za vyzkoušení, ale raději bych radil počkat na další díl. Snad dopadne lépe.

Váš názor Další článek: Sony oznámilo Assassin’s Creed IV PS4 bundle pro Evropu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,