Protože (PS1) obsahovala mnohem více kvalitních titulů, a různorodých herních žánrů než současná (PS3), která jen vůči své exkluzivitě ztratila více než mnoho. Když pominu samotný vzhled konzole který u (PS3) spíše připomíná špatně zavřenou knihu, vidím naopak ovladače které se pro změnu běhěm několika let také scela vůbec nezměnily, ani svůj vzhled ani svoji funkčnost, snad krom nápisu Dual Shock 3 který je pro uživatele absolutně nepodstatný. Samozřejmě že i vzhled šedivého-monotoního (PS1) nijak neoslňoval, ale alespoň obsahoval tehdejší tituly, které dnes jen stěží spatříš. Není nutno zmiňovat se nad faktem, že v době (PS1) ještě neexistovalo tolik jiných, konkurenčních konzolí nebo herních platforem, které by okrádaly tak rozrostlý výběr tehdejších (PS1) her. Dnešní ideologie totiž staví především na faktu, že čím lépe hra graficky vypadá, tím více oslňuje samotného kupujícího, tedy nás hráče. Ovšem ten fakt, že hratelnost, ovladatelnost nemá absolutně žádnou souvislost s grafickým ztvárněním by si dnes měli lidé uvědomovat mnohem více než kdykoliv předtím. Obvzláště když se za grafickou stránku dokáže schovat i řada chyb které jsou opomíjeny právě na ůkor samotného vzhledu. Mojí osobní volbou se však přesto stává (Xbox 360), a předešlí (Xbox) který už tehdy byl mnohem dál než jeho tehdejší soupěř (PS2). Na (PS3) bych dnes byl schopen hrát pouze pár ojedinělých titulů jako např. Uncharted, Metal Gear Solid nebo God of War. Všechny ostatní tituly které lze hrát současně jak na (Xbox360) tak i (PS3) se ale osobně rozhoduji hrát skrze (Xbox 360). A to i přesto, že jsem ve své podstatě začínal na konzolích od Sony. Takže Clarkie, ano, méně znamená více. .