Space Empires IV – vesmírná strategie s příchutí oceli

Žánr: vesmírná strategie
Minimum: Pentium, 32 MB RAM, 100 MB HDD
3D: ano
Multiplayer: ano
Výrobce: Malfador Machinations
Distributor: Malfador Machinations

První co každého na vesmírné strategii zajímá, je počet ras, za které je možné hrát, takže prosím, suchý číselný úvod pro suché stratégy je tu: Ve hře Space Empires IV (dále jen SE4) hraje a účinkuje celkem 16-20 (přijde na to…) různorodých ras (ale nic vám nebrání vytvořit si 546 dalších (viz dále)) Nechybí hmyzové organizovaní do hnízd, všemožná impéria a državy, prostě, každý pes jiná veš (nebo to byla ves?), však to znáte… Mezi tradičními slizy a humanoidy zaujmou životní formy založené na obrovských krystalech nebo symbióze dvou poddruhů apod. Velmi se mi líbí, že lidé tu jsou od standardního klišé mírotvorců, badatelů a charismatických bytostí sypajících štěstí z rukávů pojati jako (zcela realisticky) prohnaná rasa agresívních parchantů a vesmírných vyděračů, pro které je nejdůležitější ovládnout vesmírný obchod (Alien-Cola?). Ano, ÚPLNĚ přesné. Je možné vymyslet stovky vynálezů, stavět stovky budov, mezi stovky hvězd lze posílat stovky lodí… všemožných hejblat, udělátek a chytrostí, je tu tolik, že se v nich snad ani autor sám nevyzná. No řekněte sami, co se vám vybaví když se řekne generátor mentální singularity? Dále jenom namátkou, promyšlená politika a ekonomika slibuje uzavřít množství dohod a paktů (výpalné, obchodní dohody, protektoráty, …). Zkrátka, nemá cenu zde všechno vyjmenovávat, ale věřte mi, že v SE4 toho najdete hodně, ale OPRAVDU totálně-přehršle-ultra-mega-srašně-(ne)chutně moc.

Tak, tolik nudná řeč čísel a přejděme k praxi, totiž jak se SE4 hraje. Výborně! Zahrát si můžete scénář, turoriálek (obzvlášť doporučuji), quick start a nebo náhodnou hru s pečlivým nastavováním a generací všeho možného. Právě v náhodných mapách je největší herní síla SE4, jak je v strategiích tohoto typu obvyklé, strategii scénáře můžete úplně změnit pouhou změnou jediné položky v desítkách menu. Nagenerovat map si můžete opravdu co hrdlo (zobák, chobot, příp. pentadecimální interkulminární výstupek) ráčí - spirální ramena, starší galaxie, hvězdokupy atd. Pokud se vám zvolená mapa bude zdát jakási malá, pomněte, že na mapě jsou vidět POUZE hvězdy, takže skutečný počet světů = počet hvězd x asi 1 – 15 planet na orbitu = úplně klidně nějakých 150 planet na jednu mapu i víc (o asteroidech, bouřích a dalších desítkách věcí nemluvě), takže JE o co se starat. Nedosti na tom, není pravidlem, že v systému prostě MUSÍ být nějaká ta planeta, např. nově vznikající systémy mohou obsahovat jen úlomky kamení, jinde najdeme zase jen hyperdimenzionální brány, zhroucenou hvězdu či mlhovinu atd. Potěší, že náhodně generované planety nejsou jen číselné stohy, ale o každé si můžete přečíst odstaveček se základní charakteristikou a statistikami, např. „Obří ledová planeta s nepřátelskými podmínkami známá svými mimořádnými krystalovými formacemi, které jsou na povrchu k nalezení.“ Přizpůsobit taktiku přežití, dobývání, výzkumu atd. stylu každé rasy je úkol hodný jen těch nejtvrdších. Mimochodem, není problém dát si třeba partičku 19 protivníků ze všech koutů galaxie + vy = hra 20ti obřích impérií. To je teprve ta správná řež!

Apropos, když je tak řeč o rasách, to jsem ve Star Treku nikdy nemohl pochopit jakto že téměř všechny rasy, které kdy kdo potkal mají výšku zhruba 160-200cm, libují si v gravitaci kolem 1.0g a pozemský tlak vzduchu je pro ně přímo lázní. O tom že jsou to většinou humanoidi ani nemluvím. Vždyť takový druh 8.472 z tekutého prostoru by musel na Voyageru pěkně vymalovat (doslova, narážka na tlak).

Planety a lodě jsou řešeny skvělým systémem stavění z jednotlivých komponent (vzpomeňme skvělé Ascendancy). Řekněme, že chcete postavit špionážní satelit, tak nejdřív vezmete kastli, přidáte nějaké ty motory, štíty, všelijakou další výbavu a necháte chvíli povařit. Pojmenujete a vyrobíte, přičemž na celé věci je fascinující to, že množství komponent a jednotlivých kombinací jak je sestavit je nepřeberně mnoho.. Pokud jste hráli Master of Orion nebo Meierovu Alphu Centauri, budete se ve hře za chvíli cítit jako pivo v hospodě (obdoba znémé ryby ve vodě). Stejně tak lze konstatovat, že čím více souvislostí vám začne docházet, tím více budete hře propadat a po pár hodinách tuhé smažby vás od monitoru nezvedne ani roztoužená manželka (pokud patříte k nějaké té minoritě, dosaďte jiné slovo). Zatímco např. Master of Orion II má skvělý systém přidělování osobností, SE4 je zaměřeno spíše strategicky a planetově, tedy, na koordinaci těžby, výzkumu a produkce stojí nejen samotné válčení, ale především vaše bytí či nebytí. A naopak, v Master of Orion II nebylo možné „vytěžit“ planetu do mrtě, což zde lze (a co přináší další strategický rozměr do hry). Dalším krásným příkladem modifikovatelnosti celé hry budiž toto: Při generování mapy si můžete zvolit (+ 4.512 dalších věcí) i volbu Warp Pointy ano či ne. A o co jde? To je snadné… všechny hvězdy jsou náhodně pospojovány s ostatními pomocí Warp tunelů v hyperprostoru, jiné přístupové cesty mezi solárními systémy není. Naopak, pokud Warp pointy deaktivujete, tak si může létat kdo chce kam chce. Ti bystřejší určitě pochopili, jak moc toto dokáže změnit celý styl hry. Např. můžete hlídat jedinou přístupovou cestu do krtického systému, příp. logicky usuzovat, kudy si to protivník pošine domů z křížové výpravy a kde si na něj počkáte s flotilou za bukem (nebo radši za nějakou planetou) a ukážete mu, zač je v hvězdném systému Bironaat perník, tj. v ideálním případě mu nakopete všechny tři zadnice.

Hudba je dokonalá (přinejmenším některé skladby, obzvlášť č. 10,11 a 14). Vrzání, výkřiky, zvon a zvuky, které nelze nijak identifikovat. Rovněž sonáta pro topenářskou trubku, dva hasáky a mohutně zechovanou ozvěnu zní kupodivu výborně. Kovové nezařaditelné zvuky rozvibrují všechny vaše buňky to zvláštního stavu vesmírné melancholie, pak, když se zahledíte do hvězd a pořádně okotlíte volume, máte pocit že nějak takto opravdu zní vesmír sám. Pokud bych někdy zaslechl slovní spojení „Vesmírná hudba“ ihned bych si vybavil hudbu ze SE4. Pozor! Tímto neříkám že je to hudba krásná… ! Jasné? Pokud si libujete v hlubokých tónech, teprve na obřím subwooferu to bude to správné pošušňáníčko, ovšem, odhaduji, že vaši sousedi vydrží maximálně 2-3 partie a poté (podle nátury) se půjdou opít, zavolají řediteli či zazvoní s mačetou u vašeho zvonku a s milým „Poštááá.. asi nějaké nové hry…“ vás nasekají na pásky.

Říct, že je SE4 hra na dlouhé lokte, je myslím zbytečné, protože každému ňoumovi, který je aspoň Docent (tj. váží max 99 Kg) musí být jasné, že starat se o celou civilizaci není žádné Peříčko („…Dobrý večer! Dnes si povíme něco speciálního! Dnešní téma zní: „Jak mi činila učitelka ruštiny na základní škole nemravné návrhy a jak to ovlivnilo celý můj život“ Přichází pan Láďa z Brna, prosím potlesk…!“).

Jak vidno z obrázků, rovněž vaše balancování ve vesmírné politice je opravdu na ostří nože, stačí někomu odmítnout obchodní dohodu a rasa neurotických psychoušů vám jde hned po krku, a to se hra ještě ani pořádně nerozjela… Proč vždycky musím narazit na ty největší a nejzapřisáhlejší militaristy?! Těžký život stratéga, to je holt klika… Ummm… Jestli to ono možná taky nebude tím, že oni jsou neurotičtí humanoidi a já inteligentní hmyzák (mezi autory Doupěte najdete jen samé zajímavé osobnosti…) s genocidními sklony (ale jo, jinak jsem úplně normální…). Stačilo ovšem jejich diplomata podmastit několika dobře mířenými balíčky s biologickým materiálem a slíbil, že prý mě jejich druh možná nenapadne… A dokonce ve vztahu k našemu impériu (Velký Sssokghr nechť chrání naši Královnu Matku a dopřeje jí mnoho potomků!) přešel ze stupně „nenávistný“ na „chladný“… Ugh… Tak to bylo těsně… Až se mi všechny čtyři mozky zavařily, no, ještě mu zkusím navrhnout tu obchodní dohodu, ne, planetu mu nedám, nejsem padlej na svoje čtyři hlavy, ale… co kdybych se spojil s třetí rasou a natrhnul mu… úsměv? No a ještě bych taky mohl… Co? Jo, recenze… ! Promiňte, trošku jsem se zamyslel… (no proto! – pozn. Ládi z Brna).

Takže když to zráchnem, co to tu před námi (chacháá, přede mnou, heč!) leží…? Obsažná, absolutně návyková vesmírná strategie, která se vypracovala v seriózní legendu a o které nikdo dodnes z vás neslyšel. To že je už čtvrtý díl mluví myslím za vše, pokud jste tedy ty tři předchozí (pravděpodobně) prošvihli, neváhejte. Co více dodat? Tahle hra má všechny předpoklady pro novou legendu na poli harcorových turnbased strategií. Neočekávám, že se objeví SE4 v českých obchodech – bohužel. Jinak řečeno, ušetřete si ponížené maily na výše uvedenou firmu…

Chtěl jsem toho ještě spoustu napsat o náhodných eventech, taktice boje v plazmových bouřích, těžení surovin z volně plovoucích asteroidů a třeba i o systému spravování impéria ministry, ale nemá to cenu. Věřte mi, pokud jste v životě hráli jedinou vesmírnou tahovku, od SE4 nevstanete. Jestliže jste tedy dostatečně šílení, neváhejte a začněte obklikávat sajty (pozor váš slovník se právě obohatil o nové slovo, které jsem tuhle vymyslel, toto slovní spojení znamená „obcházet internetové obchody“), je rovněž možné, že se vám podaří nalomit nějakého menšího dovozce her u nás, pokud ne, ze stránky www.malfador.com je možné se doklikat i na nějaké ty zahraniční prodejce a pokud budete dostatečně dlouho prosit, škemrat, vydírat, hrozit a prosit, určitě se vám je povede nalomit a gamesku vám pošlou…

Na inetu je rovněž možné sehnat spoustu užitečností, jednak strategie, zajímavosti a především desítky dalších ras a impérí a pozor, ne jen nějaké trapné tabulky s charakteristikou vlastostí, ale pěkně celé rasy, s grafikou, charakterem i stylem sakumprásk! Na dalších se pracuje, takže pokud proklikáte pár (desítek) fandovských stránek, můžete si stáhout opravdu zajímavé výtvory. Samozřejmě, pokud budete dobývat vesmírná impéria na inetu, jistě si náležitě vychutnáte setkání s neznámou rasou, kterou si každý SE4 fan vytvořil a kterou si opatruje jako oko v hlavě, rasa o které jste v životě neslyšeli (ono to tak asi patrně ve vesmíru při setkání bude, nemluvím o lidech, protože první Ufoun, který by vstoupil na požehnané Zemské šíravy, by ihned po projevu prezidenta U.S.A. o lidských právech a reklamě na hygienické potřeby skončil na plátky ve formalínu).

Pro dnešek stačí nebo šéfredaktora klepne, kdo má ty bláboly furt redigovat (hmmm… skoro jsem to trefil, ta dlouhá slova mi nikdy nešla…), že? Pokud tedy stále ještě váháte, tak na úplný závěr můžu dodat jen jednu větu: Jděte do toho, taková festovní gameska tu nebyla od doby Master of Oriona II!

	Grafika: 7/10
	Zvuky: 6/10
	Hudba: 8/10
	Hratelnost: 10/10
Space Empires 4 je pecka, o tom není pochyb. Technicky super, obsahově ještě stokrát lepší. Zkrátka... takové vesmírné.
Celkové hodnocení: 8/10