Space Hulk – vesmírní mariňáci v akci

Jen malá část dnešních hráčů počítačových her ví, že kromě her na počítačích existují i jiné, vesměs starší způsoby zábavy (puritáni se mohou uklidnit, o sexu tady dnes hovořit nebudeme). Ačkoli si v dnešní době většina lidí pod pojmem „hra“ představí hru počítačovou, jsou jedinci, kterým se naopak vybaví dlouhé hodiny skvělé zábavy věnované hrám typu Dračího Doupěte, karetním hrám (např. Magic: The Gathering) či stolním hrám, jakou je např. i Warhammer 40000.

Warhammer 40000 je produkt společnosti Games Workshop. Obdobně jako jeho příbuzný, Warhammer, se jedná o stolní hru pro dva hráče, která se hraje s figurkami a kostkami na jakékoli volné ploše (stůl, podlaha atd.), ne tedy na herním plánu. Ačkoli základní pravidla jsou celkem jednoduchá, protáhne se jedna hra i na několik hodin.

Zatímco Warhammer se odehrává v minulosti a setkáváme se zde s většinou ras známých z fantasy knih a her (skřeti, elfové, mágové, trpaslíci atd.), Warhammer 40000 je sci-fi svět daleké budoucnosti (41. tisíciletí). Na povrchu planet i na palubách obrovských kosmických lodí svádí souboj jednotky geneticky upravených a těžce opancéřovaných vojáků, známých jako Space Marines, s rasou podivných mimozemšťanů – Genestealerů, ne nepodobných vetřelcům z dnes již kultovní filmové série.

Svět Warhammer 40000 není (stejně jako většina stolních her tohoto typu) uzavřenou záležitostí. Fanoušci dokupují rozšiřující sady jednotek, doplňující pravidla, scénáře atd. Často věnují dlouhé hodiny vybarvování svých figurek speciálními barvami, které lze rovněž zakoupit. Jak praví reklamní slogan společnosti Games Workshop, nejedná se o hru, ale o svět.

Úspěšné stolní hry obvykle dříve či později najdou své uplatnění i v oblasti počítačové zábavy. Původní pravidla jsou totiž tak propracovaná a prostředí tak dobře navržené, že se přímo nabízí převést svět stolní hry na obrazovky počítače. Samozřejmě jsou nutné některé úpravy, aby byla hra na počítači zábavná, ale většinou se takový převod podaří zrealizovat s úspěchem.

Prakticky první hrou, která vznikla přímo na motivy Warhammeru 40000 (a která vlastní licenci společnosti Games Workshop), je právě dnes popisovaný titul Space Hulk. Ten vydala v roce 1993 společnost Electronic Arts, v té době již docela známá a úspěšná firma, dnes herní a distribuční gigant. Space Hulk vyšel na platformě PC a Amiga a kromě jiného se jedná o jednu z prvních her, které obsahují digitalizovanou řeč.

Space Hulk je strategická hra s mírnou příchutí akce a RPG, ve které jednotky Deathwing, jednoho klanu Terminátorů (vylepšení Space Marines) bojují proti přesile Genestealerů. Na rozdíl od stolní předlohy se nejedná o tahovou strategii, ale boj v reálném čase. Přesto se však hraní nezvrhává v prosté pobíhání a střílení, jak je běžné ve většině dnešních klonů Doomů a Quaků, a to především díky geniálnímu systému pauzy. Tento nápad byl více či méně úspěšně převzat do většiny nových real-timových strategií.

O co vlastně jde? V kterémkoli okamžiku můžete hru zastavit, promyslet další postup, zadat svým jednotkám příkazy a pak hru opět spustit. Doba, po kterou může být hra zastavená, ale není neomezená a navíc se častým pauzováním zkracuje (a při hraní velmi pomalu prodlužuje). Pauzu je tedy nutné používat s rozmyslem.

Je také nutno zdůraznit, že ve většině misí je pauza jediným způsobem, jak misi úspěšně dokončit. Nepřátelské jednotky totiž mají obrovskou početní převahu a i když Genestealeři nemají žádné zbraně, jejich ostré drápy a zuby posetá tlama jsou velmi nebezpečné. Navíc střelné zbraně Terminátorů nejsou stoprocentně spolehlivé a může se stát, že v nejnevhodnějším okamžiku selžou. Pak již zbývá spolehnout se na zbraně ruční (které nelze přímo ovládat, navíc jejich účinnost je ještě menší) a dostatečně se modlit. Anebo se samozřejmě spolehnout na pomoc svých spolubojovníků.

I když tedy lze pohybovat jednotkami a střílet po nepříteli v reálném čase (podobně jako v Doomu), většinou to nestačí. Kromě toho, že jsou Genestealeři v přesile, jsou také až nepříjemně rychlí a hráč, ovládající jednotku pěti Terminátorů, by rozhodně proti nim neměl šanci. Jediným možným způsobem je tedy v kritické situaci hru zapauzovat, na strategické mapě zadat jednotkám povely (jdi, otoč se, otevři dveře, střílej atd. – i několik za sebou) a pak hru znovu spustit a pozorovat, jak Genestealeři dostávají na frak (případně jak se dostávají Terminátorům na kobylku).

Kromě několika misí, které musíte projít pouze s jedním Terminátorem, ovládáte ve většině misí jednotku pěti Terminátorů (v některých misích dokonce dvě takové jednotky, mezi kterými se můžete přepínat). Jeden Terminátor je vždy aktivní, s ním můžete pohybovat, otáčet se, otevírat a zavírat dveře, sbírat předměty a hlavně střílet. Aktivnímu Terminátorovi patří velké herní okno uprostřed obrazovky. V hodní části obrazovky jsou čtyři menší výhledy, patřící ostatním členům jednotky. Na nich vidíte situaci jejich pohledem, kliknutím na obrazovku příslušného Terminátora aktivujete. Vojáci, které v danou chvíli přímo neovládáte, stojí na místě (pokud samozřejmě neplní povely, které jste jim zadali na strategické mapě), ale po nepřátelích samozřejmě střílí.

Terminátoři jsou mohutně opancéřování a vyzbrojeni zbraněmi známými ze stolní předlohy – střelnými Storm Boltery, Assault Cannony či Heavy Flammery, stejně jako zbraněmi pro boj na blízko, mezi které patří Lighting Claws, Power Glove, Chain Fist či kombinace Thunder Hammer + Storm Shield. Účinnost zbraní je závislá na situaci a na zkušenosti příslušného Terminátora.

Hra obsahuje několik výukových misí, originální mise ze stolní hry a navíc dlouhou kampaň čítající 21 misí, mezi kterými se přenáší Terminátoři včetně výzbroje a zkušeností. Na začátku každé mise je originálně zpracovaný brífink, na kterém se dozvíte cíle mise, prohlédnete si mapu bojiště (pokud je známa), vyberete si a vyzbrojíte Terminátory a pak hurá do boje. Náplň jednotlivých misí je různorodá – od nalezení cenného artefaktu, eskortu jednotek na určené místo až po vyhlazení hnízda Genestealerů či vyčištění určeného prostoru. Všechny mise jsou výborně navrženy a rozhodně se při jejich plnění nebude nudit.

Technické zpracování je na tehdejší dobu velmi slušné. Pěkná grafika, výtečný zvuk a jednoduché a intuitivní ovládání přispívají k dobré zábavě, stejně jako rozumné hardwarové požadavky (bohatě stačil počítač s procesorem 386 a 4 MB paměti, VGA karta a SoundBlaster). Na dnešní hráče možná bude grafika působit trochu jednoduše a nad pohybem a otáčením po čtvercích ohrnou nos, ale grafické zpracování zdaleka není tím hlavním, co tato hra nabízí.

Největší devizou Space Hulku je totiž atmosféra, ba přímo ATMOSFÉRA. Plížení se temnými chodbami, hlášení vašich spolubojovníků, výstřely, sténání zraněných Terminátorů či nelidský řev Genestealerů, to vše vás bude provázet celou hrou. Situace, které jsou ve hře běžné, se ani nedají prostými slovy vylíčit. Celá jednotka opatrně postupuje vpřed, vojáci se vzájemně kryjí, na strategických místech staví hlídky. Je slyšet pouze tep vlastního srdce a přerývané dýchání ostatních vojáků. Opatrné nahlédnutí za roh – a už se řítí smečka Genestealerů, syčí plamenomet, ozývají se výkřiky, všude panuje zmatek. Celá jednotka se dává kvapně na ústup, vojáci spěšně zavírají dveře, aby zpomalili postup nepřátel. Ranění v této bitvě nejsou – pokud se Genestealer dostane příliš blízko, je s Terminátorem konec.

V roce 1996 vyšlo na platformách 3DO a PC pokračování, nazvané Space Hulk 2: Vengeance of the Blood Angels. Nebývá zvykem, aby pokračování bylo lepší než originál, ale v případě Space Hulku 2 se to povedlo. Geniální systém hry byl zachován, přibylo nádherné grafické zpracování a plynulý pohyb či otáčení. Mise jsou ještě napínavější, atmosféra je minimálně na stejné úrovni jako v prvním dílu, možná ještě lepší. Zcela právem se oba díly Space Hulku řadí k tomu nejlepšímu, co kdy bylo ve světě počítačových her vytvořeno.

Kromě Space Hulku samozřejmě vyšlo několik dalších her, postavených na světě Warhammeru 40000. Jmenujme aspoň Warhammer: Shadow of the Horned Rat, Warhammer: Dark Crusaders, Final Liberation: Warhammer Epic 40000, Warhammer: Dark Omen, Warhammer 40000: Chaos Gate či Warhammer 40000: Rites of War. Co se týče provedení, jedná se o širokou škálu her od akčních stříleček, přes tahové či real-timové strategie až po téměř ryzí RPG.

Space Hulk se svým napůl tahovým, napůl real-timovým pojetím však zůstává stále na špičce, především díky skvělé atmosféře. Všichni fanoušci Warhammeru a (Space Hulku zvlášť) určitě netrpělivě očekávají třetí díl, i když to bude mít v dnešní době ve velké konkurenci first person stříleček dost těžké. Přece jen, je trochu jiná doba a také herní komunita má jiné požadavky. Věřím však, že pokud se skloubí výtečné technické zpracování s geniálním konceptem původního Space Hulku a výbornou atmosférou obou dílů, máme se určitě na co těšit.