PC | Recenze | X360 | PS3 | Akce

Splinter Cell: Blacklist – důchod se nekoná (recenze)

Sam Fisher se vrací ve své nejnovější misi a snaží se nám dokázat, že ještě nepatří do starého železa. A víte co? Rozhodně nepatří. Více v recenzi.

Po pravém návratu značky Splinter Cell jsme toužili už delší dobu. Za poslední pořádný díl většina považuje Chaos Theory a i když Conviction nebyl vůbec špatnou hrou, nový dravější styl zkrátka smazal to, co dělalo sérii významnou. Ubisoft dlouho sliboval, že se Blacklist vrátí ke kořenům série a my si konečně užijeme Sama tak, jak jej máme rádi. Ve stínech a s brýlemi pro noční vidění. A své sliby dodržel. Tedy skoro.

Teroristé zasahují

Příběh se odehrává po událostech z Conviction, což by vůbec nevadilo, pokud by tu nebyl jeden zásadní problém. Sama totiž poprvé v sérii nedabuje vynikající Michael Ironside, pryč je tedy nejen jeho pověstný chrapák, ale také starší vzhled. Budete tedy muset překousnout, že Sam vypadá mladší a mluví jinak, což zkrátka působí divně. Svůj nekompromisní přístup si ale postava naštěstí zachovala.

2501e08f-82117.jpga7ccfe0e-74355.jpgb0c1bdc3-74781.jpg

Pokud sérii alespoň trochu sledujete, pak jistě víte, že v předchozím dílu prezidentka Spojených států rozpustila zkorumpovaný třetí Echelon a vytvořila čtvrtý. Ten se stal novou mobilní jednotkou rychlého nasazení, který v čele se Samem a několika dalšími profíky ve svém oboru může zasahovat tam, kde všichni ostatní selžou. Nechybí zrzka Grim, obligátní technik/vtipálek Charlie a samozřejmě černoch Briggs, který se podle zákonů Hollywoodu v případě potřeby může obětovat (ale je to cool chlápek). Tým naštěstí tvoří povedený celek, který dokáže ve správnou chvíli zavtipkovat i zahrát na emoce.

 

Příběh je i přes svou jednoduchost dostatečně poutavý a skvěle odsýpá, což je více, než jsme si mohli přát

 

Tentokrát jde ale do tuhého. Teroristická organizace Inženýrů podniká útoky na Spojené státy a chce jediné – odvolejte svá vojska z ostatních zemí, nebo bude po vás. Jednoduché a účelné. Nezbývá, než přivolat do akce Sama a jeho bandu, který musí Inženýry vystopovat a zneškodnit operaci Blacklist dříve, než časovač doběhne k nule. Jednoduché jak facka, říkáte si? Zas tak lehké to nebude.

bd1e4a29-65950.jpg

Prozrazovat příběhové zvraty určitě nehodlám, řeknu ale, že je příběh i přes svou jednoduchost dostatečně poutavý a skvěle odsýpá, což je více, než jsme si mohli přát. Kvalit původních dílů však nedosahuje.

Po celé zeměkouli

Návratem ke kořenům rozhodně není myšleno pouze trio zelených světýlek na čele. Také celá struktura se více přiblížila originálu, a zatímco Conviction byl nelítostně hnán vpřed příběhem, Blacklist na to jde více rozvážně. Většinu misí začnete na palubě letadla Paladin, což je vaše mobilní základna a svým způsobem i druhé interaktivní menu. Právě zde mluvíte s posádkou, přizpůsobujete svůj inventář a podnikáte výlety do světa. Konečně se vrátily oblíbené dovolené v mnoha světových destinacích, o různorodost je tedy postaráno.

0a2119d1-72087.jpg58081df5-82112.jpgbf1b1cc3-70847.jpg

Navíc potěší, že je spousta misí opět věrna originálu. Budete infiltrovat dobře střežená sídla pod rouchem noci, hledat důležité osoby v Čečně (nikoliv Česku), krást se střechami Afghánistánu a dělat další věci, které máme tak rádi. To vše v přiléhavém oblečku s trojicí „tykadel“. Nepřipomíná vám to něco? A pokud máte stále pochyby, pak vězte, že primárně je hra brána jako stealth akce. To znamená, že jsou úrovně dostatečně rozevřené a představují dobré pískoviště pro vaše zlotřilé plány.

 

Jak se chopíte úkolů je zcela na vás, volnost však přidává na znovuhratelnosti, jelikož si můžete všechny mise zkusit hned několikrát

 

Téměř každou misi můžete hrát třemi způsoby. Buď budete duch, kterého nikdo neuvidí ani neuslyší. Nebo panter, kterého sice někdo neuvidí, ale pro všechny to většinou znamená nůž do krku. A nakonec útočník, což je populární styl z Conviction. Jak se chopíte úkolů je zcela na vás, podobná volnost však přidává na znovuhratelnosti, jelikož si můžete všechny mise zkusit hned několikrát, abyste zjistili, nakolik se jednotlivé styly liší. A věřte, že dostatečně.

a7ccfe0e-74355.jpg

Jakýchsi odkazů na starší díly je tu spousta. Vrací se oblíbené přizpůsobení vašeho inventáře před každou misí, tentokrát podstatně rozšířené o možnost nákupu nového vybavení a zbraní. Peníze získáváte za úspěšně splněné příběhové mise, a také nepovinné mise vašich kolegů, které můžete hrát jak sólo, tak v kooperaci s kamarádem. To je rozhodně vítané zpestření, které vám dá odpočinout od příběhu, pokud zrovna neprahnete po jeho posunu vpřed, a chcete si našetřit na tu kterou zbraň. Je sice trochu divné, že vám paní prezidentka nedá volnou ruku ve státních zdrojích, nesmíme však zapomínat, že je to hlavně hra a nějak se postup dále odměnit musí.

a0d367fa-74780.jpga1cee8b4-71891.jpgb19862a6-68370.jpg

Když už jsem nastínil inventář, musím uznat, že jsem byl s jeho rozsahem příjemně překvapen. Kromě všemožných střelných zbraní a nových obleků máte přístup ke slušné paletě gadgetů. Konečně se vrací oblíbené vychytávky z Chaos Theory, jako je vystřelovací shocker (tentokrát rovnou s kuší), EMP miny a další radosti. Pokud zkrátka chcete hrát Blacklist jako původní díly, máte možnost.

Versatilní až za hlavu

Když Ubisoft tvrdil, že Blacklist skombinuje to nejlepší ze starších a novějších dílů, myslel to vážně. Zatímco strukturu a postupy hra převzala s Chaos Theory, versatilní a skvěle odladěné ovládání si vypůjčila od Conviction. Ze Sama je tak špiónský borec, který nemá problém podřezávat za chodu a šplhat po stěnách jako Spider-man. Ve schopných rukou je Sam smrtícím nástrojem, který je rychlý a svižný. Bohužel i zde se neobešlo bez much. Trochu krkolomný systém krytí se ještě dá překousnout, stejně jako méně citlivé míření (osobně preferuji styl originálů). Podstatně větší problém představuje uživatelské rozhraní a interakce s prostředím.

69020e9d-85834.jpgb752553d-85837.jpgc04a826d-85843.jpg

Často se totiž stane, že se akce v prostředí překrývají, případně nereagují a především ve víru boje je velmi těžké stisknout přesně to, co chcete. Stane se, že tak místo skoku dolů skočíte přes kryt přímo do náruče samopalu, případně odpálíte to, co jste nechtěli. Rozhodně se to nedělo tak často, aby mi to kazilo zážitek ze hry, Ubi se ale mohl více snažit, aby na podobné kiksy nedošlo.

Thriller v barvách

Pomalu se dostáváme k dalšímu překvapivému prvku, a sic grafickému zpracování. Proč překvapivému? Inu, Blacklist stejně jako Conviction využívá silně modifikovanou verzi Unreal enginu 2.5, což je samo o sobě důkazem, nakolik skvělým nástrojem Unreal je. Grafika by se totiž v žádném případě nedala označit za špatnou, ba naopak. Modely postav jsou skvělé, textury ostré (jen občas naskakující), částicové efekty přeplňují obrazovku a hráč má obecně pocit, že sleduje skvěle promazaný akční velkofilm. Při bližším zkoumání je sice vidět lehká zastaralost enginu, Blacklist ale vypadá skvěle a člověk někdy až žasně, co všechno dokáže 10 let starý engine (ano, druhá generace debutovala v roce 2002). Nebuďme hnidopichové, ano?

f8ca6441-85840.jpg

Krok drží také zvuková stránka, která sice strádá z odchodu Michaela Ironsidea, to se však dá přežít. Především proto, že zbytek týmu podává rovnocenné a přesvědčivé výkony a bylo velmi příjemné zjistit, že hře nechybí kompletní ruský dabing (po srovnání stejně bravurní, jako originál). Již tradičně nesmí chybět ani nervydrásající hudební podkres, který většinou startuje ve vypjatých okamžicích a zbytečně neotravuje během tichých misí.

 

Umělá inteligence NPC postav je značně nepředvídatelná

 

Když už jsme u toho zvuku, zdaleka zde nemá takový vliv na hratelnost, jako kdysi. To v zásadě znamená, že se nemusíte plížit tak aktivně a stačí umět včas změnit kryt a proplížit se správným místem. Umělá inteligence NPC postav je však značně nepředvídatelná a dostatečně citlivá. Umí vás zaslechnout za sebou, kontroluje otevřené dveře a nedělá ji problém na vás poštvat psy. I na střední obtížnost je hra výzva, což zarytí fanoušci jedině ocení. Sice nechybí humorné momenty se zplašeně pobíhajícími vojáky, případně neustále se schovávajícími hlídači, ale to je spíše úsměvné.

Nikdy nejsi sám

Pokud vám singl ke štěstí nestačí, můžete se těšit z návratu další perly – multiplayerového módu Spies vs Mercs, který slavil velký úspěch v původních dílech a živě si pamatuji klání s kamarády v Pandora Tomorrow. Jo, to byly časy. A teď jsou zpět.

2238b31d-85847.jpga9c9417b-85845.jpgafabf167-85846.jpg

Opět se proti sobě postaví dva týmy po dvou nebo čtyřech hráčích (záleží na tom, zda si vyberete více klasický mód či Blacklist mód). Zatímco špióni mají na starost hackování terminálů, žoldáci musí vynaložit veškeré úsilí, aby je ochránili. Nechybí jednotlivé třídy a vylepšení inventáře, takže je vždy o co stát. Zápolit zatím můžete na šesti mapách, Ubisoft ale slíbil, že časem přidá další. Nezbývá, než věřit.

 

Blacklist přináší dostatečně variabilní obsah jak v singleplayeru, tak multiplayeru

 

Pokud neholdujete módu Spies vs Mercs, můžete se pustit i do klasického týmového deathmatche. Výběr je na vás, nejdůležitější ale je, že Blacklist přináší dostatečně variabilní obsah jak v singleplayeru, tak multiplayeru.

Dostupné pro: PC, X360, PS3, Wii U
Žánr: Akce | Stealth akce
Výrobce: Ubisoft Torornto | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 23. srpna 2013
  • Návrat ke kořenům
  • Poutavý příběh
  • Bohatý herní obsah
  • Vyvážená hratelnost
  • Multiplayer
  • Starší engine
  • Občasné bugy UI
  • Krycí systém

Musím přiznat, že jsem měl na nejnovější dobrodružství Sama lehce snížená očekávání, a to jednoduše proto, že jsem čekal další Conviction. Ubisoft mě ale velmi příjemně překvapil a dokázal přenést starou dobrou hratelnost Chaos Theory do nové éry série. Jistě, modernizaci se prostě nevyhneme a v Blacklistu je cítit nový, mainstreamový směr, který má nalákat více akcechtivých hráčů. To ale nemění nic na faktu, že jsou tu skrz naskrz cítit kořeny série. Splinter Cell: Blacklist je zatraceně dobře odvedenou prací a potvrzením, že Sam ještě zdaleka nepatří do důchodu.

Váš názor Další článek: S dalším Resident Evilem půjdeme ke kořenům, slibují tvůrci

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,