Co by to bylo za Hvězdné války bez hvězdných lodí? The Old Republic vám nadělí vaši vlastní a my se k ní v betě prosekali. A vyrazili do vesmíru.
V naší sérii dojmů z aktuálně ukončené bety Star Wars: The Old Republic jsme už probrali orientaci hry na příběh a letmo jsme si přiblížili povolání, která si můžete zvolit. Je na čase zvednout oči trochu výš, až nad oblaka, do samotného vesmíru! Jako ve správných Hvězdných válkách totiž nezůstanete na jedné planetě, ale procestujete celou galaxii. A klidně si během toho můžete i zastřílet.
Tu máš loď a šťastnou cestu
The Old Republic začíná pozvolna, kdy si zhruba v průběhu prvních deseti úrovní zvykáte na pravidla hry na první planetě, abyste se po krátké zastávce v centrálním hubu (vesmírná letka frakce) přesunuli na druhou, rozlohou větší planetu.
Kolem 17. úrovně totiž získáte přístup ke své vlastní vesmírné lodi
V mém případě Sith Marauderky (nepokrytě přiznám, že se radši podívám na ženský zadek než mužský, i ve hře) to znamenalo přechod z Korribanu na Dromund Kaas, kde se ovšem hra konečně otvírá. Někdy zhruba kolem 17. úrovně totiž získáte přístup ke své vlastní vesmírné lodi. Odemknutí vesmírné poletuchy není vázáno na úroveň, ale na splnění konkrétního primárního příběhového úkolu. Žádné další investice není třeba, nepotřebujete speciální skilly, prostě stačí vstoupit na palubu a vyrazit do vesmíru.
Svůj koráb najdete v hangáru, do kterého se dostanete speciálním instancovaným výtahem pro vaše povolání, jenž najdete ve vesmírném přístavu na dané planetě. Každá třída má specifickou loď, tedy až na povolání ovládající Sílu, ti ji sdílejí. Sith Inqusitor a Sith Warrior (moje Marauderka) mají Imperial Interceptor třídy Fury. Interceptor se designově podobá klasickým Tie lodím z původní filmové trilogie Star Wars, což rozhodně kvituji.
Společně s lodí získáte i dalšího pomocníka (o těch se dozvíte víc v dalším článku), palubní komunikátor na zadávání questů, speciální prostor na ukládání vybavení a přístup k mapě galaxie. Právě mapa vám umožní cestovat volně na všechny známé planety. Jestli je to na vaší úrovni rozumný nápad naznačuje rozsah vhodných levelů u každého nového světa – prosté a přehledné. Pokud máte na některých planetách daného sektoru questu, je to na mapě též znázorněno. Návštěva nové série lokací je pak otázkou jednoho kliknutí (každá cesta stojí i určitou částku peněz za palivo) a přečkání poměrně dlouhého loadingu. Na žádné náhodné souboje ani události jsem při cestování nenarazil, veškeré bojechtivé choutky si musíte zchladit prostřednictvím volitelných questů.
Vesmírná horská dráha
Star Wars: The Old Republic je pochopitelně věrná svému názvu a svoje hvězdné lodě můžete zapojit do hvězdných válek. Pokud ovšem čekáte simulátor jako v případě legendárních pecek X-Wing a Tie Fighter, musím vás zklamat. Zdejší létání je striktně lineární, protože neovládáte plně pohyb lodi a létáte po přednastavené dráze.
Zdejší létání je striktně lineární, protože neovládáte plně pohyb lodi
Určité manévrování a uhýbání laserovým paprskům probíhá prostřednictvím nahánění zaměřovače myší po obrazovce. Pomocí zaměřovače pochopitelně i pálíte a to jak laserové paprsky (levé myšítko), tak rakety (pravé myšítko). Stisknutím mezerníku provedete úhybný manévr (do a barrel roll – schválně to zkuste zadat do Googlu :)) a to je veškerá aktivita, která se po vás chce.
Vesmírné souboje jsou tak velmi arkádovou zábavou, kde moc nezáleží na vašich leteckých schopnostech. Je jasné, že záměr byl zpřístupnit tyto mise všem a díky on-rail mechanice máte aspoň skvělý pocit z epické vesmírné vřavy, kdy kolem vás sviští lasery po stovkách, gigantické koráby se vynořují z nadsvětelné rychlosti a vše vybuchuje. Úkoly podobných úrovní se sice střídají, jednou jsem chránil loď agenta Impéria, podruhé došlo na ostřelování vesmírné stanice Republiky, nicméně náplň je vždy prakticky stejná a to odstřelování nalétávajících cílů jak na střelnici.
Výhodou vesmírných bojů je jejich krátké trvání, uzmou vám kolem 5 minut a jako občasné adrenalinové zpestření fungují dobře. Jen škoda, že se objekty často materializují z ničeho, vypadá to dost lacině.
Za splněné mise získáte speciální tokeny na utrácení ve specializovaných obchodech, loď jde vylepšovat v několika směrech (motory, lasery, rakety, štíty a tak podobně) a stupeň vylepšení evidentně slouží jako ukazatel obtížnosti (zatím jsem se setkal jen s misemi bez omezení). Na všechno tohle šaškování s vesmírnými boji se můžete vykašlat, ale rozhodně Bioware za tuto část chválím. Občasné poletování vesmírem dokáže vážně výborně zpestřit hru. Jsem zvědav, jestli vlastnictví vesmírné lodě a souboje dokáží tvůrci ještě nějak rozvést.
