StarCraft 2: Heart of the Swarm – Královna čepelí se vrací (recenze)

Datadisk k druhému StarCraftu na sebe nechal čekat pořádně dlouho. Sám jsem při instalaci nemohl uvěřit, že od vydání zatím poslední kapitoly příběhu o rasách terranů, protossů a zergů uplynulo dlouhých dva a půl roku a že jsem v sobě dokázal tak dlouhou dusit nadšení vyvolané cliffhangerem v závěru Wings of Liberty.

Co se však kromě tradičních odkladů (původní plán zněl, že jednotlivé části na tři kousky rozděleného druhého dílu vyjdou cca v ročních intervalech) Blizzardu povedlo?
hos_04.jpghos_05.jpghos_06.jpg

Především jde o stejně dobře vybalancovanou, vyváženou a hlavně zábavnou RTS, kde se musíte starat jak o mikromanagement jednotek spočívající ve vybírání různých speciálních schopností a jejich konkrétního rozestavování, tak o makromanagement, kde klade důraz na budování silné herní ekonomiky. Tady se nezměnilo vůbec nic a už toto suché konstatování můžete brát za doporučení – lepší strategii najdete na současném trhu jen stěží.

Hlavní pozornost ale pro začátek asi ulpí na příběhové kampani, která je asi o čtvrtinu kratší, než ta v původních Wings of Liberty. Její příběh přesně navazuje na zakončení minulého dílu série, a protože je od začátku avizováno, že se věnuje Sáře Kerriganové a zergskému Roji, zřejmě si domyslíte, že nepůjde o žádnou idylickou procházku ordinací v růžové zahradě.

 

Lepší strategii najdete na současném trhu jen stěží.

 

Příběh samotný je podán velice dobře, lehká Béčkovitost asi nikoho nepřekvapí a zamrzí snad jen menší počet nečekaných zvratů. Naopak velkou pochvalu si zaslouží především vývoj postavy samotné Kerriganové, která se v tomto díle stává jednou z nejtragičtějších a zároveň nejsympatičtějších hrdinek ve videoherním světě.

hos_01.jpghos_02.jpghos_03.jpg

Ale ohledně příběhu bude lépe nic dalšího neprozrazovat: užijte si jeho vyprávění v krásných ingame i CGI animacích a hlavně se předčasně nedívejte do artbooku ke sběratelské edici, kde Blizzard tak trochu tradičně ukazuje i storyboard z outra. Pokud si konec takto nezkazíte, zcela jistě vás příběh nezklame, přestože není pro hlavní příběh načrtnutý už ve WoL až tolik zásadní, ale zabývá se spíš dořešením některých otázek z minulosti.

Jak se to vlastně hraje?

Přiznám se, že jsem měl obavu, jak si designéři zvládnou poradit se jednotlivými misemi: zergové totiž dle mého názoru nenabízeli takovou možnost pro variabilitu jednotlivých misí, jako předchozí terrani. Tvůrci se však s tímto problémem poprali bravurně a servírují pokaždé zcela originální zážitek: jednou klasicky stavíte základnu a ničíte nepřítele, podruhé zabíjíte neznámá zvířata kvůli masu, potřetí zase spěcháte kvůli nutnosti aktivovat protivzdušnou obranu, počtvrté vám na ledové planetě zamrzá vše včetně nepřátel… Dalo by se pokračovat do nekonečna.

hos_16.jpghos_17.jpghos_18.jpg

Za zdůraznění však stojí především fakt, že se nebudete nudit ani minutu a každá mise vás v nejlepší tradici RTS z rodiny StarCraftu pohltí až do chvíle, než ji dohrajete. Ano, sice si uvědomíte některé mínusy, jako je třeba na můj vkus až příliš časté bojování s terrany, ale pozitiva vždy převáží jasnou měrou. Nejlepší vizitkou budiž to, že jsem celé Heart of the Swarm dohrál v průběhu dvou dní, přestože jsem v nich měl i jiné nezanedbatelné povinnosti. A nejhorší na tom je, že už teď mám chuť pustit kampaň znovu, dolovit některé achievementy a pokořit nepřátele na vyšší obtížnost.

hos_07.jpghos_08.jpghos_09.jpg

Pojítkem celé kampaně je pak přítomnost samotné Kerriganové ve většině misí, kde funguje jako opravdu silný hrdina, ne nepodobný těm z třetího WarCraftu. Plněním různých vedlejších i hlavních úkolů navíc Kerriganová leveluje a získává nové schopnosti, které mohou sloužit jak k rychlejšímu rozvoji základny (geniální líhnutí suroviny těžících dělníků po dvou) tak naprosté likvidaci nepřátel (skill s trefným názvem Apokalypsa).

Přežije jen ten, kdo se přizpůsobí

Unikátní a rovněž příjemnou featurkou je potom evoluce – jednotlivé potvory ze svého roje můžete v singleplayerové kampani dále zmutovat do dvou speciálních a navzájem se vylučujících druhů, jež mají úplně rozdílné bonusy. K tomu, abyste se nemuseli rozhodovat naslepo, jaké bonusy chcete (jedná z častých výtek při zakomponování podobného mechanismu do Wings of Liberty), potom slouží tzv. evoluční mise, v nichž dostanete jednoduchý úkol a s využitím konkrétního druhu jednotky jej musíte splnit.

hos_13.jpghos_14.jpghos_15.jpg

Získáte tak dobrou představu o tom, na co přesně se ta či ona evoluce hodí nejlépe, jaké jsou její silné stránky i slabiny a jak zapadne do vašeho herního stylu. A nic vám nebrání vyzkoušet si při druhém hraní stranu opačnou, což hře přidává na znovuhratelnosti.

Kampaň se všemi svými vychytávkami by tak už sama o sobě stála za koupi: jedná se o poctivý kus práce, který si třeba i přes lehkou averzi k zergům zamilujete a určitě rozehrajete hned několikrát. Heart of the Swarm si v tomto bodě zaslouží maximální ovace, přestože už nepřekvapuje tolik jako Wings of Liberty – za to ale nabízí ještě o něco vybroušenější hratelnost.

Podstatné změny v multiplayeru

Změn se však dočkal i multiplayer: hlavní změnou pro kované hráče bude několik nových jednotek pro každou stranu, které dokáží zamíchat s používanými taktikami hlavně v delších hrách. Podrobný popis a výpis výhod jednotlivých jednotek by asi spíše odrazoval, než aby na MP lákal – a právě proto odkáži zkušenější hráče spíše na detailní popis jednotek na starcraft wiki, nebo se spíše odvážím tvrdit, že si stejně novoty vyzkoušeli už v betě.

hos_10.jpghos_11.jpghos_12.jpg

Chci se totiž soustředit na ne až tak hardcore fanoušky a nováčky do série: těm totiž Blizzard vstup do multiplayerových bitev značně usnadnil a zaměřil na ně pořádnou porci novinek zajímavějších, než jsou nové jednotky. Jako první vás totiž při výběru multiplayeru praští do očí položka training, v níž si budete moci vyzkoušet, jaké to je úspěšně rozjet základnu, jak vyladit posloupnost jednotlivých operací a vyhnout se nejčastějším chybám – je to opravdu milé zjednodušení a troufám si tvrdit, že už teď pomohlo zlepšit úroveň zejména těch nižších lig.

Příjemnou novinkou je taky vylepšený skirmish proti AI, který probíhá podobně jako boj s živým protihráčem, a je znát, že Blizzard si s AI hodně pohrál: hlavně na vyšších obtížnostech teď dokáže jak se patří potrápit, přizpůsobit se vaší taktice hlavně hrát pokaždé trochu jinak, čímž vás bude nutit přicházet na nové a nové strategie.

Kosmetické úpravy

Samozřejmostí je pak zachování populárního systému lig, zlepšení práce s replayi a přidání hledání zápasů, které se nezapočítávají do vašich ligových výsledků (vhodné pro hry s jinou rasou, než za jakou normálně hrajete). Příjemně potom působí rovněž položka Arcade, v níž si zkoušíte různé fanouškovské modifikace – tak trochu ve stylu populárních Steamworks. Už teď v ní najdete kousky, které stojí za pozornost: povětšinou jde sice jen o tower-defense mapy, ale najdou se i perly jako demo dlouho vyvíjeného StarCraft: Universe.

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | RTS
Výrobce: Blizzard Entertainment | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 12. března 2013
  • Výborně nadesignované mise
  • Zajímavý příběh
  • Podpora komunity
  • Vylepšená AI
  • Občas možná trochu moc béčkové
  • Některé změny nedocení občasní hráči

Hear of the Swarm redefinuje v dnešní době slovo datadisk a ukazuje, co by takové poctivé herní rozšíření mělo mít: záplavu novinek stavící na funkčním enginu a stylu původního titulu. Vylepšení je především v multiplayeru a větší podpoře komunity opravdu hodně, stejně jako je naprosto skvělá i dlouho vyvíjená kampaň. Jde zkrátka o přídavek, jak má být.

Diskuze (39) Další článek: Nalaďte se na Bioshock: Infinite podařenou reklamou

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,