Nedávno jsem se tu rozplýval nad ST: Voyager: Elite Force a už je tady další příspěvek do utěšeně se rozrůstající rodiny her ze světa ST. Narozdíl od Voyageru se mi svět DS9 jeví daleko více konzistentní a jednotlivé díly by se daly spojit do filmu lépe než příhody kapitána Janewayové; škoda jen, že DS9 u nás není ani zdaleka tak známý jako ostatní série.
Žánr: 3D akce
Minimum: PentiumII, 64MB RAM, grafika s 8MB, Hdd: 150MB, Windows
3D: Ano
Multiplayer: Ne
Výrobce: The Collective
Distributor: Simon and Schuster
Na rozdíl od Voyageru se mi svět DS9 jeví jako daleko více konzistentní a jednotlivé díly by se daly spojit do filmu daleko lépe, než příhody kapitána Janewayové (zvláště pak poslední dvě, tři sezóny (hlavně pak konflikt s Dominionem)), a proto je velká škoda, že DS9 u nás není ani zdaleka tak známý jako ostatní série. Tohle opomenutí by měla však tahle hra poněkud opravit. Přispěji také svoji troškou do mlýna a lehce nastíním, o co že to vlastně v DS9 jde. Inu, DS9 je vesmírná stanice u planety Bajor (původně těžební stanice Terok Nor ve vlastnictví Cardassianů (to jsou ti „špatní“)). Bajor by nebyla nijak významnou planetou, nebýt nedaleké červí díry propojující Alfa a Gama kvadrant. A právě k dohlížení na tento přírodní úkaz obsadila Federace bývalou těžební stanici špičkovou technikou a personálem. Mezi ty, na které byste neměli zapomínat patří: kapitán Benjamin Sisko (důstojník Federace, mezi jehož zásluhy patří i vývoj nové řady lodí – Defiant), major Kira Nerys (první důstojník, nicméně nepatří pod velení Federace nýbrž svého rodného Bajoru, vyznačuje se postojem „za vším hledej cardassiana“), nadporučík Worf (po zničení Enterprise D jako jediný nepřešel na Enterprise E, operační důstojník (na Defiantu první důstojník)), Miles O’Brien (po neshodách s Picardem na Enterprise D požádal o přeřazení, hlavní inženýr) a konečně můj oblíbený poručík Julian Bashir (šéflékař, který si nijak nezadá s humorem Doctora ani se šarmem Beverly a často projeví i pohotovost hodnou „kostry“ McCoye) a to by bylo asi v kostce všechno. Jak bývá zvykem, není po X sezónách nic zdaleka tak růžové, takže původně vědecká stanice se proměnila v bitevní pevnost, která je poslední obranou Federace ve válce s Dominionem (Gama kvadrant – ti hodně zlí :-)). No nebudu vás napínat a přejdu rovnou do hry…
| |
Po úspěšné instalaci na se vás usměje klasický (a perfektní) LCARS systém menu. První věcí, kterou je třeba udělat, je výběr charakteru; čekají na vás Sisko, Kira a Worf – původně jsem myslel, že jde pouze o výběr obtížnosti a skinu postavy a směle zvolil Worfa. Nicméně autoři se nás rozhodli velice potěšit, neboť za každou z postav hrajete jiné mise a hlavně – tyto mise probíhají paralelně (tedy současně)!!! Ne tedy, že by každý hledal štěstí v jiných lokacích, ale pohybuje se v komplexu s vlastním cílem. Třeba jeden nahodí reaktor zatímco další obnovuje jádro počítače a podobně. Skvělý pocit sounáležitosti je navíc umocněn neustálou komunikací s ostatními členy teamu – když totiž vyberete jednu postavu další dvě plní mise pod vedením počítače. Úžasné. Za cenu jedné hry dostanete tak hry tři…
| |
Vaši hrdinové se liší nejen skinem a náplní misí ale i vybavením a stylem hry. Zatímco Worf je bojovník, Kira naopak spíše upřednostňuje tichou infiltraci, nu a Sisko kombinuje obojí. A teď k výstroj a výzbroj. Sisko a Kira mají v základním vybavení phaser s nastavitelnou modulací, což je úžasná věc umožňující synchronizovat frekvenci paprsku s frekvencí silových polí a tak je prostřelit (hodí se na nepřátele s osobním silovým polem) a Worf (tvrďák) je vybaven čepelí Bat’leth pro boj zblízka – také projde vším, ale riskujete kůži :-) Dalších zbraní je také dost – od pušek (pulzních) a „omračovačů“ až po EM miny nebo vrhač plazmy. Bohužel většinu zbraňových lahůdek ochutnáte až na závěr hry a už se s nimi nestačíte dostatečně pomazlit. Každá ze zbraní má pochopitelně dva režimy použití, ale na to už jsme si zvykli… A výstroj?
| |
K výstroji stačí jedno slovo – tricoder! Konečně hra, kde tahle hračka najde uplatnění. Pomocí téhle elektronické drobnosti můžete skoro vše – zjišťovat frekvence silového pole, lokalizovat nepřátele (a také zjistit kam se dívají a následně se nepozorovaně proplížit), hledat věci, cíle mise, nebo třeba miny na podlaze – zkrátka úžasná věc. Autoři si vyhráli a tak budete potřebovat jeho služby opravdu často. Dalším. co si můžete pobrat s sebou. je třeba osobní generátor silového pole nebo ochranný oblek (konečně žádné výsadky na cizí planetu v obleku k čaji o páté :-)) Ještě k tricoderu – vykračujete si takhle chodbou, vytáhnete tricoder a zjistíte, že před vámi leží sbírka EM min, která by stačila k likvidaci menšího městečka. Žádný problém, pěkně si ty malé mršky lokalizujete a jednu po druhé zničíte. Hluk ale přilákal nějakou potvůrku, okolo se blyští štít – zjistíte si jeho frekvenci a přenastaveným phaserem ji odpaříte. Jdete dál, před vámi se prochází několik stráží, počkáte, až se budou dívat jinam (zase tricoder) a proběhnete. Vaši cestu však blokuje další silové pole, generátor se nachází za ním, žádný problém, jedna modulace a cesta je volná. Krása.
| |
A jak to všechno vypadá? Hra běží na mírně modifikovaném engine Unrealu a tak se zase můžeme těšit na skvělou grafiku a na dnešní dobou zvladatelné HW nároky. Autoři se však rozhodli pro TombRaider-like pohled a tak vše sledujete z pohledu kamery, která se vznáší za zády vaši postavy – s tím se také pojí poněkud odlišný styl hry než třeba u Voyageru. Zkrátka a dobře - užijete si skákání po plošinkách, ručkování a podobné vylomeniny v míře vrchovaté – někomu se to líbí, někomu ne (třeba mně :-)). Animace postav je na velmi vysoké úrovni, jen ten běh do schodů by chtěl vylepšit… Některé létající potvůrky (takoví netopýři třeba – víc jich tam snad ani není :-)) jsou vysloveně roztomilé a když přičtu ještě krásné „krokodýly“, kteří s vámi koketují ve vodě, je efekt dokonalý.
| |
Hudba? Zvuk? StarTrekovská klasika. Zvuky plně 3D a velice pěkně dokreslují atmosféru. S hudbou si dal někdo záležet a tak se neopakují jen známé motivy ze StarTreku, ale zazní i nějaké ty inovace. Celkově velice hezké poslouchání.
A blíží se finiš. Místo obvyklého shrnutí se s vámi podělím o systém hodnocení hry, takže:
Grafika – je to Unreal, tak začneme na 7/10, textury ve vysokém rozlišení (+1), kamera občas zmizí za rohem či zdí (-1), krokodýli a létavci (+1) a konečně celkový dojem StarTrek-like (+1). Verdikt 9/10
Zvuk – značně subjektivní, průměrné ozvučení by dostalo 5-6/10. Invence a bohatost ST hudby (+2), zvuky a jejich věrnost (+2). Celkem 7-8/10 přikloním se k 8/10.
Hratelnost – je to StarTrek, začneme tudíž na 6/10. Tři charaktery a rozdílná linie úkolů (+1), občas šílené skákání (Worf) (-1), tricoder (+1), absence multiplayeru (-1), tuhost protivníků, originalita a dobrý pocit :-) (+2). Suma sumárum 8/10.
Celkem 9+8+8+8/4 – hezká osmička. A to je vše (fandové ST připočtou minimálně jeden bodík…)
PS: Všimli jste si, že zcela chybí popis příběhu? Točí se okolo otevření další červí díry pomocí tří mocných orbů, ale víc nebudu prozrazovat, protože by se dal velice rychle shrnout a tím vás připravit o zážitek ze hry :-)))
| Grafika: 9/10 |
Zvuky: 8/10 |
Hudba: 8/10 |
Hratelnost: 8/10 |
Další ze ST věciček. Není to sice bomba, nicméně je vysoko nad většinou věcí poslední doby. |
Celkové hodnocení: 8/10 |