Stronghold – středověk se vším všudy

Žánr: strategie
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 3D grafická karta, 600 MB místa na pevném disku
Multiplayer: ano
3D akcelerace: ano
Výrobce: Firefly studios
Distribuce: GOD

Málokdo si dnes asi pamatuje na velice zajímavou a na svou dobu zcela revoluční hru Stronghold z roku 1992 od neznámého týmu Stormfront Studios. Její koncept by se dal popsat jako mix Simcity a RPG prvků se značným důrazem na AD&D. Vaším úkolem bylo vybudovat město a najmout dobrodruhy pro boj s monstry. Firefly tento koncept upravili a zaměřili právě na nejzajímavější složku původní hry. Na hrady. A tento remake – který ani remake není, vám dnes představíme.

Středověk nepatří zrovna k jednomu z nejčastěji zpracovávaných témat v počítačových hrách a budovatelské hry z tohoto období by se daly spočítat na jedné ruce dlouholetého dřevorubce. Mne vlastně teď napadá jenom původní Stronghold, ale možná že není jediný (nepočítám hry typu Age of Empires, kde jde o něco jiného). Pro každého milovníka hradů a středověku vůbec je pak nový Stronghold darem nebes. Tak se podívejme, jak se Firefly podařilo toto téma zpracovat.

V kostce řečeno je nový Stronghold budovatelská strategie středověkého období s velkým důrazem na obranyschopnost vašich výtvorů. Věta je to hezká, ale informační hodnota chybí, takže se lehce rozepíšeme. Základním prvkem každé strategie jsou budovy a lidé, my začněme u stavitelství.

V každé misi je vaším úkolem vystavět hradiště, které obsahuje nejen samotné centrum moci, ale i komplexní středověké městečko se vším všudy. Hra totiž není zaměřena jen na boj, ale i na ekonomickou simulaci, která je velice propracovaná. Postavíte hrad a obeženete jej hradbou (pokud na to stačí materiál, který dostanete do začátku). A pak už je třeba starat se o poddané. První starostí je pochopitelně jídlo – z počátku můžete stavět jen lovecké chaty, ze kterých vyráží lovec ozbrojený lukem do okolních lesů skolit nějakého toho koloucha. Postupem času lze stavět hovězí farmy (ty navíc dodávají kůži k výrobě brnění), pak i obilné farmy a pivovary s políčky chmelu. Provázanost budov je jedním z prvků, které musíte sledovat a v závislosti na nich upravovat své hospodaření. Není nic horšího, než postavit obilnou farmu a mlýn a v zápětí zjistit, že nemáte dost surovin ani peněz na pekárnu. A než je získáte, utečou vám hladoví obyvatelé a není třeba stavět nic.

Vaše budovatelské choutky se ale nemusí a nebudou omezovat jen na opevnění a jídlo, ve hře je taková spousta staveb, že vám bude trvat poměrně dlouho, než je uvidíte, natož postavíte všechny. Jednak zde máme těžební stavby jako lomy a podobně, pak pochopitelně zmíněné potravinářské stavby, ke kterým patří i taverna a pivovar. Nicméně můžete stavět kostely, katedrály ale také popraviště a pranýře. Celou svou svěřenou zemi také můžete zkrášlovat parky a domečky všeho druhu. A nakonec jsou zde stavby vojenské – počínaje několika druhy opevnění, přes různé brány, zátarasy a zbrojnicemi zdaleka nekonče.

Jsou jedním z pilířů celé hry a jejich pochopení je základem dobré strategie. Ještě nikdy nebylo budování pevnosti tak propracované jako tady. Nejen, že lze postavit hradby několika druhů, které mohou mít libovolný tvar, ale je nutné je také zpevnit a osadit lučištníky. Na správných místech pak vybudovat brány a, pokud je čas, ještě si pohrát s různými ostrými dárečky pro nepřátele – ono útočit proti přiostřeným kůlům dodá trpělivosti i nejrozdováděnějšímu vojákovi. Základ pro dobré opevnění je také začlenění okolní krajiny do hradeb, čímž vznikne jednak nedobytná pevnost (např. ze tří stran chráněná horami) a navíc ušetříte stavební materiál. Jednou hradbou ale zdaleka není třeba končit. Nic nepotěší nepřátele tolik, jako když se proderou pod těžkou palbou vaší vnější zdí a zůstanou nevesele zírat na další, pevnější zeď, navíc hustě posázenou lučištníky, kteří se stihli stáhnout z prolomené hradby. K obveselení nepřátel lze také použít vodní příkopy a nebo na povrch prosakující ropu. Vaše možnosti jdou ovšem ještě dále, díky unikátnímu systému budování dovoluje skoro nekonečné kombinování dostupných prvků, kterých je skutečně nepřeberné množství. Obzvláště se osvědčily dvě hradby těsně za sebou, kde první brána je otevřena a na obou hradbách postávají vojáci u kotlů roztavené smoly… Radost pro stratéga.

Nejen hradbami je ale živ člověk a tak i zde je možnost budování rozličných dalších zařízení a staveb. Jen namátkou vybírám různé věže, na které se dají umístit katapulty a balisty, stojany na oheň k ozvláštnění šípů a další vylomeniny.

Bez obyvatel by ale nic nefungovalo a tady je na nich závislá pochopitelně i síla vaší armády, která se rekrutuje z řad poddaných. Jednoduše vyberete například trénink lučištníka, a pokud je k dispozici volný luk (vyrobený specializovaným řemeslníkem) a dostatek peněz, pak se z poddaného stane voják. Jenže aby bylo z čeho rekrutovat to množství povolání (od pekaře, přes mnicha po inženýra či vojáka, kterých je opět mnoho druhů) je třeba se postarat, aby se vaši poddaní měli dobře a aby přibývali. K tomu je celá řada možností, ale hlavní je výše daní (které mohou být i záporné, tedy dotace) a velikost přídělů jídla. A jsme zase u ekonomiky, která se celou hrou prolétá a udává vaše tempo.

Pokud máte nedostatek dělníků, lze zavřít některé stavby (ale vždy všechny téhož typu) a předistribuovat tak lidské zdroje. Ale pokud k tomu dojde, pravděpodobně vás čeká neúspěšná mise.

Hra nabízí několik režimů, které probereme postupně:

Nejprve Kampaň, v té se snažíte znovu sjednotit celou zemi (patrně Anglie, ale věřte mému zeměpisu…) a čelíte postupně čtyřem protivníkům, z nichž každý má maximálně odlišnou taktiku a celý styl boje. Například první je velice zbabělý a hloupý a nejinak je tomu i u jeho jednotek, další naopak je silný ale hloupý, a tak to jde celou hru. Postupně se také zlepšují vaše jednotky a stavby a tak se naučíte používat celou škálu možností hry. Na začátku každého kola si zvolíte umístění vaší hlavní budovy, ve které sídlí lord, jehož zabitím hra končí, a začnete zvolna budovat pevnost. Kampaň má jako jediná příběh a její obtížnost postupně vzrůstá. Najdete v ní mise obrané i útočné a jako první volba je kampaň ideální, protože boj a ekonomika jsou zde na přibližně stejné úrovni a postupně získáte mnoho informací o pravidlech, na nichž je hra vystavěna.

Světlé stránky hry	Temné stránky hry
grafika hratelnost originalita rozsáhlost a obtížnost hudba	náročnost při soubojích stovek vojáků omezená rotace bran

Pak zde je Obležení – vyberete si už postavený hrad a máte na výběr, zda budete bránit, nebo útočit. V případě útoku pak ještě nakonfigurujete vaši armádu a hurá na nepřítele. Zde se o ekonomickou stránku téměř vůbec nestaráte a pouze bojujete. Hlavní předností je jednak akčnost a také kvalita designu jednotlivých hradů – patrně podle reálné předlohy. Nejvíce si zde užijete i dobývání hradů, k čemuž používáte katapulty, obléhací věže, žebříky, tuneláře a další spoustu věcí, na které už nezbývá místo. Obtížnost je ideální pro znalého stratéga, kterému není třeba nic vysvětlovat.

Závěrem si můžete zahrát Ekonomické mise, v nichž je pro změnu do pozadí zatlačen boj a vy vesele rozjíždíte ekonomiku. Máte nějaké cíle – jako určitou populaci či výrobu a jejich dosažením mise končí. Tento mód je nejtěžší ze všech a zvládnutí vám dá řádně zabrat.

A jako bonbónek je zde možnost budování vlastních map bez jakýchkoliv omezeních – „postavit“ se dá i krajina, takže pro ty, kdo si rádi hrají je zde práce na dlouhé hodiny.

Závěrem ještě zmíním technické zpracování. Něco tak precizně namalovaného jsem již dlouho neviděl – detailnost světa, textur a hlavně postaviček je skoro neuvěřitelná – jen se podívejte na obrázky. Navíc máte 4 různé pohledy na svět, takže vynikne nádherné trojrozměrné zpracování. Samozřejmostí jsou dvě úrovně zoomu, ovládání na které stačí myš a je velice intuitivní. Hudba se mi po dlouhé době hodně líbila a přesně vykresluje atmosféru. Instrumentální skladby vás budou provázet celou hru a rozhodně nudit nezačnou. Stejně precizní je i zvuk.

AI nepřátel nezaostává za grafikou a zvukem a na vyšší obtížnost vám dá řádně zabrat. Za celou doby hraní se mi nestalo, že bych nebyl překvapen chováním nepřátelského vojska (na obtížnost Hard, u nižších se stává, že se někde zastaví a čekají na vaše lučištníky). Vlastně mám jen dvě drobné výtky. První je poměná HW náročnost, což při pohledu na grafiku nikoho nepřekvapí a druhou je omezení rotace budov jen do čtyř směrů, u budov běžných to nevadí, ale u bran a mostů je to utrpení. Ale to jsou jen dvě maličkosti na jinak bezchybné strategii.

Stronghold je horkým kandidátem na strategii roku a i když bude mít možná tvrdou konkurenci, já mu věřím. Dlouhé čekání se vyplatilo a je zde hra báječná po grafické i hratelnostní stránce. Dal bych tak 9,5/10, ale u nás se zaokrouhluje dolů, takže jen 9/10. Hlavně za originalitu a úžasně zpracované opevnění a jeho tvorbu.

Mimochodem – pamatujete na Monty Phyton – Quest for Holy Grail? Hledejte, ve hře jsou i momenty inspirované tímto dílkem – třeba krávy v katapultu.

	Grafika: 9/10
	Zvuky: 8/10
	Hudba: 9/10
	Hratelnost: 8/10
Originální a nápaditá strategie. Co dodat?
Celkové hodnocení: 9/10