Syberia: krásná a navíc geniální – recenze

Je to již nějaký ten pátek, kdy Syberia spatřila světlo světa a ukázala mu, že žánr point and click adventur ještě zdaleka neztrácí dech. Nyní se na našem trhu objevuje i lokalizovaná verze této vyjímečné hry a tak nebude jistě na škodu seznámit s ní i ty hráče, které anglický originál z nějakého důvodu minul.
Syberia: krásná a navíc geniální – recenze

Platforma: PC
Typ hry: adventura
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM, 16MB 3D grafická karta, 400 MB na HDD
Doporučená konfigurace: procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 32MB 3D grafická karta
Testovací konfigurace: procesor 2,1 GHz, 786 MB RAM,  64MB 3D grafická  karta
Výrobce: Microids (www.microids.com)
Distributor hry: Microids
Distribuce v ČR: Cenega (www.cenega.cz)

Když jsem se před více než rokem poprvé doslechl o přípravě této hry a uviděl první screenshoty, ihned mne napadlo srovnání se starším titulem The Longest Journey. Později, když jsem si Syberii konečně mohl nainstalovat a pár hodin ji hrát, mi došlo, že příslušnicí něžného pohlaví v hlavní roli veškerá podobnost s TLJ končí a Syberia svým příběhem míří tam, kam dosud nemělo mnoho her odvahu vykročit. Ale popořádu. Základem každé dobré hry je příběh a základem příběhu je zápletka...

Kate Walkerová je právník. Těžko říci, co tuto pohlednou a vesměs laskavou mladou dámu přivedlo k tak cynickému povolání. Jisté však je, že svými schopnostmi zdatně konkuruje mnohem starším a zkušenějším kolegům, což ostatně dokazuje i její účast na tak důležitém případu jako je nákup  unikátní továrny  na mechanické  pomocníky (tzv. automatony) Voralberg Manufacturing americkým holdingem Universal Toy Company.

Syberia Syberia

Syberia Syberia

Právě ve chvíli, kdy byla ukončena všechna nezbytná jednání, přijíždí do malého městečka Valadilene ve francouzských Alpách naše hrdinka, aby dohodu zpečetila podpisem kontraktu majitelkou továrny Annou Voralbergovou. Dokonce i poté, co se Kate dozví o její nedávné smrti, vše nasvědčuje tomu, že půjde o snadný úkol. Žádný dědic zjevně neexistuje a pozůstalost staré dámy jistě obsahuje pověření jejího notáře dokončit prodej společnosti.

Jak se ovšem ukáže, skrývala rodina Voralbergů po mnoho let děsivé tajemství a nejmladší z nich, mentálně narušený, ale přesto génius v pravém slova smyslu, Hans Voralberg stále žije někde v mrazivých pustinách Sibiře. Bez jeho podpisu nemůže být obchod uzavřen a tak se Kate vydává na dlouhou cestu plnou překvapivých zvratů a fantastických vynálezů, kterou za sebou poslední z Voralbergů  zanechal.

Kate: Já prostě miluji všechny ty malé mechanické roboty! A zdá se, že jich tu ve Valadilene máte snad tisíce!
Recepční: Važte svá slova! Voralbergovy automatony nejsou roboti! Jestliže chcete, aby vás tu lidé měli rádi, nikdy ani nezmiňujte slovo "robot"!
Kate: Uhm. Ok. A jaký je v tom tedy vlastně rozdíl?
Recepční: Tedy... abych pravdu řekl, vlastně to nikdo tak zcela přesně neví.

Nu ano, automatony. Ty k Syberii prostě patří a utvářejí její neopakovatelný charakter a atmosféru  ne nepodobnou některým z Verneových příběhů. Valadilene je po celá staletí sídlem rodiny Voralbergů a tyhle chytré mechanické hračky poháněné pružinou jsou zde nedílnou součástí každodenního života a dokonce i architektury. U notáře například nalezneme cosi jako mechanického vrátného, v kanceláři "razítkovač" na klíček a ve zvonici si můžeme vložením příslušného děrného štítku do mechanického zvoníka nechat zahrát svatební nebo naopak pohřební pochod. Zkrátka na automatony zde narazíte všude. Budou vám otevírat dveře, ovládat výtah, dokonce výrobní linky ve Voralbergově továrně jsou téměř výhradně obsluhovány automatony. Hlavně jsou ale základem pro celou řadu velice zábavných  puzlů, které by již samy o sobě byly schopny pozdvihnout Siberii z kalných vod šedého průměru.

Překvapilo mě, jak dokonale tyto technické zázraky zapadají do denního života obyvatel, s jakou samozřejmostí je při hraní přijímáme. Příběh se odehrává v roce 2002, v době mobilních telefonů a internetu, kdy je i obyčejná žehlička prošpikována silikonovými čipy. A najednou se ocitnete v takovém malém vesmíru pro sebe sama, v malé vesničce izolované horským terénem od ostatní civilizace, kde všechno funguje, jako kdyby elektřina byla čerstvým vynálezem a přesto je téměř každá věc malým technickým zázrakem.

Syberia Syberia

Syberia Syberia

Snad nejdokonalejším vynálezem samotného Hanse Voralberga je mechanický vlak se stejně mechanickým průvodčím, který se stane vaším věrným spojencem po celý zbytek hry a svojí příslovečnou strojovou přesností a puntičkářstvím vám způsobí nejeden problém.  Budete se však muset naučit s ním vycházet, protože jedině on vás může zavést až ke svému stvořiteli a tedy ke zdárnému zakončení Katiny mise. Spolu urazíte tisíce mil přes Německo, kde Hans trávil svá studijní léta, bývalý Sovětský svaz, kde se komunisté snažili zneužít jeho génia až do malého lázeňského centra na břehu Mrtvého moře, kde se v minulosti zotavovala celá řada prominentů bývalého sovětského režimu.

Každé z prostředí, ve kterém se budete pohybovat, je navrženo s opravdu mistrovským umem a dokonale vystihuje povahu lidí, kteří zde žijí a události, které se tu odehrály. Mimo jiných atributů  je právě tato výtvarná koncepce, sama o sobě vyprávějící příběh v příběhu, nesmazatelnou stopou, kterou na hře zanechal dlouholetý autor komiksů a animovaných filmů Benoit Sokal.

Grafická koncepce Syberie je zkrátka svojí originalitou a hlavně dokonalou funkčností něčím, co chybí většině technicky mnohem dokonaleji zvládnutých her. Každý detail v každé lokaci má svůj důvod proč by tam měl být. Tak například již mnohokrát zmiňované městečko Valadilene. Protože je situováno v poměrně odlehlé oblasti od okolního světa, byl jeho více než 800-letý vývoj ovlivňován téměř výlučně rodinou Voralbergů, která od nepaměti předávala své hodinářské a posléze hračkářské řemeslo z generace na generaci až do dnešních dnů. Jako takové bylo po většinu toho času Valadilene technicky mnohem vyspělejší než zbytek Evropy a to se projevilo i na poněkud zvláštním rázu architektury, který je patrný i na novějších budovách, které tam stojí snad "teprve" sto let na místě těch starých. Zdobnost jde ruku v ruce s funkčností a technickou precizností stejně přirozeně jako je tomu právě u hraček, kde by jedno bez druhého postrádalo smysl.

Stejně tak architektura nábytku je opravdovou lahůdkou a není tam jen proto, aby demonstrovala nápaditost grafiků od Microids, ale podtrhuje tradici Valedilenských řezbářů a truhlářů, kteří své řemeslné dovednosti po generace vylepšovali coby zaměstnanci Voralbergů, když bylo dřevo ještě hlavním materiálem pro výrobu hraček. Zkrátka skutečný smysl pro detail, který není závislý jen na množství polygonů ve scéně, ale spíše na promyšlené kompozici každé obrazovky a na umění prát se "proč" , je další obrovskou devizou Syberie.

A když jsem již zmínil komiksovou minulost hlavního designéra a autora předlohy B. Sokala, nemohu opomenout psychologickou hloubku hlavních postav, jakou v mnoha hrách neuvidíte. Ostatně kdo jiný, než zkušený řemeslník komiksového žánru, kde je nutností umění  vykreslit charakter postavy jen pomocí pár vět dialogů, by mohl předvést něco takového, čeho jsem byl svědkem v Syberii. Během relativně krátkých rozhovorů mobilním telefonem s lidmi z Katina domova a práce si uděláte poměrně věrnou představu o jejím poněkud problematickém vztahu s přítelem Danem, o její nejlepší přítelkyni i o tom, že Katin šéf je pravý a nefalšovaný blb, který rád řve na své podřízené, ale nerad jim naslouchá.

Samotná Kate je pak svým jednáním, dialogy a postupným vývojem svého pohledu na svět a na to co je opravdu důležité, jednou z nejživějších postav, kterou jsem kdy měl možnost v počítačové hře vidět. Jako žena přistupuje k řešení problémů mnohem sofistikovanějším způsobem než by k nim přistupoval hrdina mužského pohlaví, což působí velmi osvěžujícím dojmem a hodí se k celkové atmosféře hry, ve které by metody takového drsňáka Bena z Full Throtle působily přinejmenším nepatřičně.

Postupně se dostávám k tomu, co mě osobně na Syberii zaujalo nejvíce a to je téma. Pokud jste již unaveni zachraňováním světa (světů), odvracením války či vítězným tažení proti obzvláště nebezpečnému padouchovi, pohladí vás Syberia po duši a zanechá příjemný nostalgický pocit ještě několik hodin po dohrání. Tématem Syberie totiž není nic menšího než člověk. V tomto případě výjimečný člověk, prostý až zaostalý Hans Voralberg, který vydal světu krásu svojí duše prostřednictvím svých mechanických hraček a které o něm vypovídají více, než by dokázal on sám nebo kdokoli jiný prostřednictvím mnohasvazkové biografie. S  ním samotným se setkáte až na samém konci celé hry, ale to jej již budete důvěrně znát a neubráníte se obdivu, jaký byste jinak mohli chovat jen ke skutečnému člověku z masa a kostí.

Co se týče technického zpracování, není nepodobné již zmiňované The Longest Journey. Na předrenderovaných pozadích jsou umístěny polygonové postavy a to vše v rozlišení 800x600. Slyšel jsem názory lidí, kterým se to zdá být málo, ale já osobně to rozhodně nepovažuji za zápor. Ačkoli jistě existují hry s daleko propracovanější grafikou, dokonalejšími texturami a atmosférickými efekty, kouzlo grafiky Syberie tkví hlavně v oné dokonalé kompozici a designové originalitě. A upřímně řečeno i po hrubé technické stránce grafiky je Syberia stále ještě silný nadprůměr.

Naopak snad nikdo nemůže nic mít proti zpracování animovaných sekvencí spojujících jednotlivé úseky děje, které jsou jedním slovem úžasné a není jim co vytknout. Stejně tak in- game animace jsou velmi kvalitní a to jak pohyb lidí nasnímaný dnes již standardním motion capture, tak animace věcí v pozadí - elementů jako je voda, kouř z komínů či velmi povedení a scénu oživující ptáci, létající v náhodných sekvencích. Těch si ostatně v druhé kapitole užijete až až.

Syberia Syberia

Syberia Syberia

Zvuková stránka hry je velmi dobrá, avšak nijak nevybočuje z průměru. Ptáci švitoří, voda v potůčku vesele zurčí, ve městě je pak slyšet "hluchý" šum provozu a postkomunistický Komkolzgrad svou zvukovou kulisou také věrně přispívá k neutěšené atmosféře znečištěné průmyslové zóny.

Hudební doprovod je výborný a sestává snad výlučně z živých nástrojů, což se na kvalitě příznivě projevuje. Možná jen té muziky mohlo být trochu více, ve hře zazní pouze pár skladeb, na každou kapitolu jedna plus jedna nebo dvě navíc. Jak je tomu dnes již zvykem, nehraje hudba stále, ale jen jako "odměna" za postup ve hře.

Světlé stránky hry
  • fantastická atmosféra
  • výborná psychologie postav
  • velmi zábavné puzzly
  • překrásná grafika v originálním pojetí
Temné stránky hry
  • krátká herní doba
  • občasný pixel hunting

Jedinou slabší stránkou hry je její délka, která je často nastavována množstvím sice krásných, ale vesměs prázdných a zbytečných obrazovek, mezi kterými musíte neustále cestovat. Naštěstí je možné doubleclickem běhat, ale vzhledem k rozlehlým prostorám většiny obrazovek je to i tak nepříjemné zdržování. Na druhou stranu je to věc zvyku. Syberia je zkrátka hra, která vám vnutí své tempo a pokud jej přijmete, vychutnáte si atmosféru možná ještě více.

Stejně tak obtížnost je poměrně malá a abych pravdu řekl, většinu z nemnoha zákysů  mi způsobil poměrně nepříjemný pixel hunting způsobený "chytrým" schováváním tmavých předmětů do stínů.

Grafika: 9/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 10/10

Mám-li to vše shrnout, je Syberia hra s nadprůměrným technickým zpracováním, které je však jen prostředkem k vyprávění jednoho z nejúžasnějších příběhů co herní historie pamatuje. Nízkou obtížností zůstává přístupná i příležitostným adventuristům či začátečníkům, fajnšmekry pak jistě uspokojí originalitou a bezchybným zpracováním. V české verzi jasná koupě.

Celkové hodnocení: 9/10

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 12 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 16 N/A
Fanoušci přinutili EA ke změně, Star Wars Battlefront 2 bude lepší

Fanoušci přinutili EA ke změně, Star W…

Velká vlna nevole od fanoušků Battlefrontu podle všeho padla na úrodnou půdu. EA chystá změny.

18.  11.  2017 | | 2 N/A
Městská akce Watch Dogs je na PC zdarma, stahujte!

Městská akce Watch Dogs je na PC zdarm…

Pokud jste ještě nedali prvním dílu této série šanci, nyní už nemáte žádný důvod akci nevyzkoušet.

7.  11.  2017 | | 2 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Cosplay: Když se z holek stávají vysněné krásky z videoher

Cosplay: Když se z holek stávají vysně…

Svět videoher se již dávno vymanil ze svého virtuálního rámce a čím dál tím více se prolíná s naším reálným životem a to v mnoha ohledech. Je ve vzájemném propojení s literaturou, filmovou či hudební tvorbou a ovlivňuje též intersociální vztahy. Jedním z pozoruhodných fenoménů v tomto ohledu je stále populárnější cosplay.

9.  11.  2017 | | 31 N/A