Téma: Cenzura žije!

Máme demokracii, svobodu projevu a také ratingy, sexuální scény, politickou korektnost, násilí. Máme totiž videohry i nástroje pro kontrolu jejich obsahu. Šťastný to svět.
Kapitoly článku

V současnosti prakticky veškeré spotřební zboží dostává nálepku o případné závadnosti a nebezpečnosti. Vlastně je to tak v pořádku. Chceme žít v krásném, čistém a hlavně bezpečném světě. Nejraději bychom každou molekulu natřikrát omotali bublinkovou fólií, aby  nikdo nemohl přijít k újmě. Celý svět, veškeré myšlení a jednání jako by mělo být překryto navoněnou čistoskvoucí plachtou Korektnosti, Tolerance a Nezávadnosti™. Videohry nevyjímaje, spíše naopak – videohry především.

cenzura_zije01.JPG

Na Games Developer Conference 2009 vystoupil právník Lawrence Walters, odborník na První dodatek americké ústavy (týkající se mimo jiné svobody projevu) a vyjmenoval hlavní cenzurní hrozby pro videoherní průmysl:

  • „Značkovací“ zákony - povinnost označovat krabičky her ratingem, každá konzole musí zvládat funkci rodičovského zámku, přestože tyto věci již dávno v praxi fungují, samy od sebe.
  •  Zadávání stále nových studií hledajících vztah mezi násilím a hraním videoher. Placené daňovými poplatníky, nutno dodat.
  • Cenzura v podobě politické korektnosti, Waltersem přirovnávaná k myšlenkové policii.

Poslední bod považuji za nejdůležitější, protože se netýká jen videoherního byznysu, ale celé západní společnosti. Konzervativci neváhají označovat politickou korektnost jako kulturní marxismus, vyvěrající z kritických teorií sociologické frankfurtské školy 30. let 20. století.

Svět obchází strašidlo politické korektnosti

 

cenzura_zije03.JPGPolitická korektnost přitom na první pohled vypadá jako nevinný terminus technicus, vždyť  se jedná „jen“ o označení vyjadřování, myšlení, nařízení a chování, které nezpůsobuje prakticky žádnou nebo jen minimální sociální kontroverzi, nejčastěji v otázkách pohlaví, rasy, kultury či sexuální orientace. Za politicky korektní se považuje například „Afroameričan“ namísto „černoch“ nebo v USA označení Vánoc (Christmas) výrazem „prázdniny“.

Za hlavní znaky podobnosti mezi ekonomickým a kulturním marxismem jsou přitom uváděny následující:

  • Sklony stát se nástrojem totality. Viz americké univerzity, kde studentům hrozí tvrdé postihy za tzv. „hate speech“.
  • Existuje prý jediný dějepisný faktor - historie je psána dominující demografickou skupinou
  • Stejně jako v ekonomickém marxismu jsou dělníci považování apriori za dobro a kapitalisté za zlo, tak politická korektnost vnímá jako apriori dobré nebo přinejmenším alespoň utlačované zlým bělochem příslušníky různorodých menšin.


Hráči si jistě vzpomenou, kterak bylo vydání hry LittleBigPlanet o týden posunuto, protože muslimští hráči si všimli, že slova jedné písně tvoří dvě pasáže z Koránu. A právě užití svatých slov v populární hudbě se může zdát mnoha muslimům urážlivé.

cenzura_zije07.JPG

Na téma tolerance se podle mě velmi trefně vyjádřil Michal Rybka, vývojář a vystudovaný psycholog: „Podle západních měřítek je tolerance stav, kdy uznáváte všechny ostatní a nijak se do nich nenavážíte. Já tvrdím, že tolerance je okolnost, kdy se do vás ti druzí naváží a vy to dokážete skousnout, protože to je normální.“ Nejen trend politické korektnosti samotné, ale  i proces udělování videoherních ratingů dokáže notně přiškrtit svobodu tvorby.

Značkování formy

cenzura_zije02.JPGAmerická ESRB (Entertainment Software Rating Board) funguje od roku 1994 a od té dobry onálepkovala kolem 20 000 her. Přestože posouzení (ne)závadnosti toho kterého titulu bylo až do nedávna pro vydavatele nepovinné, skoro všechny tituly stejně ratingový proces podstoupily. Některé velké obchodní řetězce v USA totiž odmítají prodávat hry bez ratingu. Výrobci herních konzolí zase neudělí takové hře licenci pro svůj systém.

Jak proces udělování ratingu probíhá? Během závěrečných částí vývoje vydavatel zasílá ESRB vyplněné dotazníky, doprovázené ukázkami typických herních situací, misí a cutscén. Ratingové společnosti je třeba také ukázat případy extrémních herních situací (nejen) z hodnotících škatulek typu násilí, erotika, sprostá mluva, hazard a tak dále.

„Podle západních měřítek je tolerance stav, kdy uznáváte všechny ostatní a nijak se do nich nenavážíte.“

Po aféře s Hot Coffee módem v GTA: San Andreas navíc musí kontroloři vidět i všechen nehratelný, avšak ve finálním kódu přístupný, herní obsah. Jak vidno, kontroloři ani nehrají celou hru, zaměřují se jen na nejviditelnější kontroverzní znaky. Je tam krev? Jo. Odhalená bradavka? Jo. Mluví hlavní hrdina sprostě? Netřídí odpad? Hry, jakkoli se ve většině případů jedná o spotřební zboží s hodnotou toaletního papíru, jsou to přece jen občas kreativní výtvory.

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,