Naříkáte, že dnešní hry nestojí za nic? Že se kdysi hrálo jinak, lépe? Nebo si jen chcete zavzpomínat u her vašeho mládí či vyzkoušet tituly z jiných platforem? Na okraji herní scény existuje jedno řešení – emulátory. Nechť náš článek slouží jako skromná brána do světa konzolových her na PC, PC her na konzolích a dalšího mezidruhového křížení.
Playstation
ePSXe
Emulátor [http://www.epsxe.com]
Pluginy [http://ngemu.com/psx/epsxe.php?action=plugins]
Plným jménem Enhanced PSX Emulator je nejrozšířenějším a neustále aktualizovaným emulátorem první Playstation. Jeho síla tkví v používání nejrůznějších pluginů, které emulují grafické a zvukové subsystémy konzole a navíc CD mechaniku. Pokud hra nefunguje s jedním pluginem, je možné vyzkoušet jiný, a když potíže přesto přetrvají, vychází pro spoustu her patche určené přímo pro ePSXe. Jediný problém pramení z nutnosti vlastnit BIOS z Playstation. Jeho použití v ePSXe je legální pouze v tom případě, když si ho zkopírujeme z PSX, kterou sami vlastníme, stažení z internetu je protiprávní.
pSX
Emulátor [http://psxemulator.gazaxian.com]
Nejnovější přírůstek do rodiny emulátorů, jehož premiéra se odehrála teprve počátkem minulého roku. Mezi vší jeho konkurencí představuje pSX uživatelsky nejpříjemnější řešení – nevyžaduje žádné pluginy a je s ním kompatibilní většina her. Stejně jako ePSXe však vyžaduje originální BIOS. Emulátor dnes existuje i ve verzi pro Linux a pracuje se i na emulátoru Playstation 2 (viz dále).
Playstation 2
Hardwarové specifikace druhé generace konzole od Sony jsou na dnešní dobu skromné – procesor o frekvenci 300 MHz a 32 MB operační paměti. Tak proč je emulace PS2 i na současných, o několik řádů výkonnějších strojích stále problémová? Hlavní překážkou je vícejádrový procesor. Přestože je možné emulovat takřka jakýkoliv kus hardwaru, je velmi obtížné a na strojový výkon náročné synchronizovat a správně načasovat dva rozdílné typy procesorů. Nyní však konečně svítá naděje v podobě efektivního emulátoru PCSX2.
|
Jak na zpětnou kompatibilitu konzolí?
Nové generace konzolí vynikají tím, že na nich lze spustit většinu nebo v ideálním případě všechny hry z generací minulých (konkrétně PS2 podporuje hry z PS1 apod.) Jelikož ale bývají architektury nových systému zcela jiné než u těch starých, řeší tento problém výrobci nejrůznějšími způsoby. Sony například natvrdo integrovala do Playstation 2 fyzický čip z první verze konzole, takže byla zaručena takřka absolutní kompatibilita – uvnitř PS2 se prakticky skrýval původní systém. Podobně je na tom i Game Boy Advance, jenž v sobě integruje procesor z Game Boy Color (proto hry z GBC nefungují na GB Micro – ten již čip kvůli miniaturizaci neobsahuje).
K emulaci se uchýlil až Xbox 360 a nebylo to nijak šťastné řešení. Již na počátku byl ustanoven omezený seznam 213 her z původního Xboxu, které bude nový systém podporovat. Xbox 360 k tomu však potřebuje harddisk, kam si ukládá emulační profily jednotlivých her, a také připojení k online službě Xbox Live!, odkud si profily stahuje. Posuďme sami, nebyl konkurenční způsob elegantnější? |
PCSX2
Emulátor [http://www.pcsx2.net]
Program tvořený mezinárodní partou nadšenců vychází z mladšího emulátoru Playstation, pSX. Stejně jako on je založen na pluginech emulujících grafiku, ovládací rozhraní a DVD mechniku, přičemž od verze 0.9 si s jeho pomocí můžeme již regulérně zahrát množství PS2 her. Na PCSX2 se dá hrát bez problémů většina 2D her, problém nastává až s 3D grafikou. Významným krokem se stala podpora dvoujádrových procesorů. S jejich pomocí si již můžeme zahrát například Final Fantasy X při 60 snímcích za sekundu. Vývoj emulátoru jde stále kupředu, a tak se hráči mohou těšit na stále rychlejší výkon a podporu většího množství her.
Xbox
„Xbox je jen převlečené PC,“ hlásala řada odborníků, když poprvé zahlédla specifikace konzole Microsoftu. Jelikož se architektura Xboxu skutečně velmi podobá té počítačové, teoreticky je možné velmi snadno vytvořit kvalitní emulátor. Do dnešního dne však světlo světa spatřily toliko dva programy, které jsou navíc schopny úspěšně spustit pouze dva herní tituly. Může za to tvrdý tlak firmy, která proti emulátorům bojuje, jelikož exkluzivní tituly pro Xbox posléze oficiálně přepracovává a vydává konverze pro PC (aktuálně například Halo 2 Vista)? Faktem ovšem zůstává, že díky podobné architektuře hardware vznikla řada emulátorů pro Xbox. Samozřejmě jediným způsobem, jak na svůj Xbox emulátor dostat, je přinutit jej číst zapisovatelná DVD (rozuměj nechat si konzoli očipovat), takže opět sklouzáváme do vod nekalých živlů, ve kterých krouží piraně dvouletého pobytu za mřížemi.
Emulátorů pro Xbox je celá řada, počínaje konzolemi NES, SNES, N64 až po experimentální Playstation nebo dokonce DOSXbox emulující osobní počítač třídy 386! Není představa hraní starých PC adventur a arkád na Xboxu lákavá? Mnoho emulátorů lze naleznout na stránkách xport.xbox-scene.com.
Xeon
Emulátor [http://ngemu.com/xbox/xeon.php]
První z emulátorů Xboxu na PC, který vyšel již 25. dubna 2003 a jeho primárním cílem bylo přivést na osobní počítače konzolový hit Halo. To se mu podařilo, byť na řadě konfigurací hra nefungovala zcela bez chyb. U dobrodružství Master Chiefa nicméně také zůstalo – Xeon vyšuměl do ztracena bez podpory jakýchkoliv dalších titulů.
Cxbx
Emulátor [http://www.caustik.com/cxbx]
Dílo populárního hackera Caustika a jeho spolupracovníků si vytýčilo za cíl zprovoznit jakoukoliv hru z Xboxu na PC. Podobně jako u Xeonu však zůstalo pouze u jediného titulu, Turok: Evolution, a to navíc bez zvuku a síťové podpory. Projekt Cxbx je nyní zmražen, autor se věnuje amatérskému vývoji her pro Xbox pomocí vývojářského balíku OpenXDK.
Nintendo
Nintendo Entertaimnent System a jeho generační nástupce se nezasloužily pouze o masivní penetraci široké veřejnosti videohrami, ale právě s těmito platformami se emulace poprvé dostala do obecného povědomí. Konec 90. let, kdy byl životní cyklus obou konzolí formálně u konce, znamenal comeback zejména díky vynikajícímu emulátoru NESticle, a to nebylo všechno. Nadšenci upravovali původní gamepady, aby se daly připojit k USB nebo paralelnímu portu počítače, přilepovali k přístrojům LCD displeje a balíky baterií, aby mohli hrát na cestách apod. Ačkoliv pro NES a SNES existuje nejvíce emulátorů, problém vždy představovaly samotné herní tituly, respektive cartridge, na kterých byly uloženy. Ty samozřejmě nejsou s počítačem standardně kompatibilní a je třeba pořídit kopii, tzv. ROM obraz neboli ROMku či ROMset (od Read Only Memory – paměť na cartridgích sloužila pouze ke čtení). Šíření ROMek opět balancuje s vrávoravostí alkoholika na hraně zákona, a to zejména v posledních letech, kdy firmy znovuoživují jejich prastaré hry v četných reedicích a skřípou zuby, když je někdo šíří zadarmo. Obecně však platí, že pokud hráč vlastní fyzickou cartridge, je povoleno, aby si vytvořil také kopii ROM paměti na osobním počítači. S příchodem 128bitových konzolí navíc i Nintendo uznalo, že emulátory jsou jediným způsobem, jak udržet NES a SNES v povědomí, a k šíření ROMek zaujalo benevolentní postoj. K právně zcestným pamlskům patří tvrzení mnoha stránek nabízejících ilegální stahování her uklidňující veřejnost, že pokud budou užívat obsah ROMsetu pouze 24 hodin, nijak tím neporuší zákon. To je samozřejmě výmysl a pouze způsob, kterak k sobě natáhnout zákona dbající hráče.
|
Herní joysticky – elegantní návrat zapomenutých klasik
 Instalace a obsluha emulátorů vyžaduje nějaké ty uživatelské zkušenosti. Ani absolutní laikové však nemají bránu do světa starých her zavřenou. Poměrně nedávno se na trhu začaly objevovat vkusné joysticky designově přesně kopírující ty z osmibitů, jež stačí jen připojit k televizi a hrát. Uvnitř plastového těla totiž obsahují integrovaný procesor původního počítače a k tomu zabudovaných hned několik her. Existuje například verze Atari Classics 10-in-1, která zahrnuje tituly jako Asteroids, Centipede a Pong, nebo Joystick C64, jenž má pod kapotou třicítku her formátu Impossible Mission, Speedball nebo Marauder. Recenzi Joysticku C64 naleznete v časopisu Doupě č. 3/06 a lze jej za cenu 1 199 Kč objednat například na adrese www.cqe.cz.
|
NES
NESticle
Emulátor [http://bloodlust.zophar.net/NESticle/nes.html]
První emulátor konzole NES, který byl skutečně intuitivní, takřka bezchybně emuloval grafiku i zvuk a fungoval i na počítačích třídy 486. Ačkoliv se jeho vývoj zastavil před řadou let, dodnes patří k legendám a navíc existuje ve verzích pro DOS i Windows 95.
FCE Ultra
Emulátor [http://fceultra.sourceforge.net]
Jeden z mála emulátorů NESu, jehož vývoj od loňského roku stále pokračuje a navíc funguje jak na PC, tak i na platformách Macintosh a Linux.
SNES
ZSNES
Emulátor [http://www.zsnes.com]
Je grafika NESu příliš zastaralá? Pak stačí vzít Windows, Linux, Mac nebo dokonce Xbox a nainstalovat nejpopulárnější emulátor jeho nástupce, Super NESu. Plná emulace vyžaduje minimálně Pentium II se 64 MB RAM, nicméně pak lze kdykoliv v průběhu hry ukládat pozici, típat obrázky, urychlovat hru nebo ji převíjet dozadu a provádět spoustu dalších kejklí, které neumožňovala ani původní konzole.
Nintendo 64
UltraHLE
Emulátor [http://www.ultrahle.com]
Tituly jako The Legend of Zelda: Ocarina of Time nebo GoldenEye 007 jsou mnohými považovány za nejlepší hry všech dob. „Proč je omezovat jen na majitele N64?“ řekli si programátoři Epsilon a RealityMan a jali se vytvořit první funkční emulátor konzole páté generace. UltraHLE je unikátní tím, že neemuluje přímo fyzický hardware, ale pouze simuluje některá volání programovacího jazyka C, ve kterém byly hry na N64 napsány. To umožnilo jednak rychlejší emulaci, ale také podporu 3dfx a později i Direct 3D grafických karet. Bohužel musel být emulátor upravován pro každou hru zvlášť a nakonec byl jeho vývoj pod tlakem Nintenda zastaven.
Project64
Emulátor [http://www.pj64.net]
Asi nejlepší emulátor platformy N64, jehož výroba stále pokračuje. Ve srovnání s UltraHLE nabízí lepší, barevnější grafiku, pokročilejší mapování textur a konečně také o něco širší nabídku emulovaných her.
Další emulátoryMupen64 [mupen64.emulation64.com] Multiplatformový emulátor N64Sixtyforce [www.sixtyforce.com] Emulátor N64 pro Macintosh
|
GP2X – emulace smyslem života
 Proč vytvářet zcela nový handheld s originální architekturou a formátem her, když je trh již tak přesycen a nabídka kvalitních titulů takřka nevyčerpatelná? Proto vznikla v dílnách jihokorejské firmy GamePark Holdings konzole běžící na základu operačního systému Linux, která je přímo určena k používání emulátorů všech možných platforem. Samotný handheld je osazen procesorem ARM o taktu 200 MHz, 64 MB RAM, k počítači se připojuje pomocí USB 2.0 a jako úložné médium používá SD karty. Výkon pohodlně stačí na emulaci osmibitových počítačů, konzolí z řady NES, SNES, Mega Drive a objevila se zde i portace DOSBoxu. Exkluzivně pro GP2X vznikají i předělávky některých her, naposledy to byla například 3D akce se vznášedlem v hlavní roli Descent. Více informací zájemci naleznou na stránkách wiki.gp2x.org, přičemž konzoli lze za cenu kolem 5 500 Kč sehnat i u nás.
|
Gamecube
Dolphin
Emulátor [http://www.dolphin-emu.com]
Herní krychle Nintenda pobrala nejvíce popularity zejména v Japonsku, a snad proto se jí kvalitní emulátory docela vyhýbají. Dolphin je jedním z mála, který dokáže spustit většinu komerčních her, ovšem jen některé (mezi nimi figurují jména jako Zelda nebo Resident Evil) lze alespoň trochu slušně hrát.
Gekko
Emulátor [http://www.gekko-emu.com]
Velmi nadějný emulátor GameCube, který lze dle betaverzí funkčních s většinou titulů zařadit mezi ty nejpokrokovější. Bohužel je stále ve vývoji, takže pouze uvádíme jeho domovskou stránku, na které by se v blízké době měla objevit první veřejná verze ke stažení.
Další emulátory Nintenda
VisualBoyAdvance [http://vba.ngemu.com]
Emulátor NDS [http://www.ndsemulator.com]
