Téma: Jak se nestát pirátem aneb Lze kopírovat podle zákona?

Před časem se změnil autorský zákon a s ním přišlo mnoho změn nejen do oblasti kopírování, ale obecně používání softwaru. Co všechno si může uživatel dovolit? Má právo na záložní kopii? Je trestné použití DC++ sítí a torrentů? To vše se dozvíte v našem velkém odborném článku!

Kolem kopírování hudby, filmů a počítačových programů existuje v naší zemi mnoho různých fám a mýtů. Nejeden ve velkém pracující pirát vás bude ujišťovat, jak je za vodou, protože české právo je děravé jak řešeto, protože on má všechno vymyšlené do nejmenších detailů a hrdě se bude chlubit, že si na něj žádná „softwarovka“ nepřijde. Všechno tohle vám doloží podrobným vysvětlením všech těch fíglů a děr, kterými náš právní řádu překypuje. A sám bude všemu, co vám bude povídat, skálopevně věřit. O to větší ale bude jeho překvapení, pokud na něj jednoho dne skutečně dojde. Protože polovina z toho, co vám tak nadšeně povykládal, je úplný nesmysl – a ta druhá víceméně taky.

Torrenty, DC++ a jiné p2p stahovací programy

Jak se dočtete v článku, je možné si legálně stáhnout z internetu jakékoli filmy či hudbu. Ovšem pozor – již není legální dávat je jiným ke stažení. A právě zde je skryt problém mnoha P2P programů na stahování. Pokud totiž vy stahujete od někoho a současně někdo stahuje data od vás, je problém na světě. A je zcela jedno, jestli od vás stahuje věci, které vy mu nabízíte (DC++), nebo jestli stahuje tu samou věc, kterou stahujete vy (torrenty).

V ČR hrozí za takovéto stahování trest odnětí svobody až dva roky,  USA šly v tomto ještě dál. Tam totiž před necelým rokem vydali federální zákon, že stahování pomocí takovýchto sítí je vlastně zločinným spolčením za účelem krádeže a již za pouhé použití peer-to-peer sítě hrozí trest odnětí svobody na půl roku až tři roky. Význam má tato právní úprava zejména vzhledem k tomu, že v USA se tresty za jednotlivé zločiny sčítají (u nás se použije jen ten nejvyšší) – takže pirátům vlastně přibily navíc další tři roky vězení k již dříve zavedeným trestům.

Naopak spousta jiných lidí vás bude přesvědčovat o tom, co všechno dělat nesmíte, co všechno je nelegální a kolik lidí už za to u nás zavřeli. Budou vám říkat, co všechno si musíte nechat líbit a co všechno musíte snést, abyste neporušili žádný zákon. Na tyhle lidi sice nikdy nedojde, ale i oni by se nejspíše divili, kdyby se jim doneslo, kolik z toho, co vám navykládali, je nesmysl.

Pravda je totiž taková, že hry jsou produkt něčí práce a podle toho jsou i chráněny. A na druhou stranu lidé jsou spotřebitelé a zákazníci – a i oni mají svá práva. Pojďme tedy společně poodhalit roušku tajemství a podívat se, jak to s českým právem po autorské stránce doopravdy je. Nedávno byl totiž autorský zákon rozsáhle novelizován a spousta věcí se změnila.  Nejedna novinka se dotýká i hráčů.

Filmy a hudba

Můžeme začít dobrou zprávou, která mnohé jistě potěší: Je legální pořizovat si kopie filmů či hudby. Ale… tohle byl jen úvod. existuje totiž celá řada věcí, které je nutno si pohlídat, případně které rovnou nemůžete dělat.

Chipy a konzole

Až donedávna byla s chipováním konzolí zábava. Nebylo legální někomu zachipovat konzoli, ale bylo zcela legální nechat si do ní chip vmontovat. Jinými slovy – montující porušil zákon instalací chipu, ale majitel konzole porušil zákon „pouze“ tím, pokud na ní hrál pálené hry. To se ale s nejnovější novelou změnilo. Nyní již je nelegální i obcházení – slovy zákona – jakýchkoli „účinných technických prostředků ochrany práv“. Zákon sice nikde nedefinuje, co účinný prostředek je, ale chipované konzole se do definice vejdou určitě. Nyní tedy hrozí za to, že si do své PS2 či Xboxu někdo nechá chip vmontovat, až dva roky vezení.

Začneme obecně. V § 30 autorský zákon stanoví (zjednodušeně a přeloženo do lidského jazyka), že je v pořádku pořizovat si záznamy, kopie či napodobeniny čehokoli, pokud se tak bude dít pro vlastní, soukromou potřebu nabyvatele a pokud mu to nepřinese nějaké peníze či jiné hmotné „výhody“. Ovšem hned o odstavec dál už zákon uvádí celou řadu výjimek, kdy takovéto jednání v pořádku není.

Předně je zde řečeno, že celá tahle krásná věta neplatí pro počítačové programy – k tomu se ale dostaneme později. Poté následuje několik dalších, pro nás nepodstatných záležitostí, až konečně v samém závěru je stanoveno, že se nesmí pořizovat „záznam audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo při přenosu“. Jinými slovy – nemůžete se vypravit do kina s kamerou a natočit si celý film, aniž by byl porušen zákon. Ovšem živý koncert už takto nahrát můžete, pokud vám to pořadatelé výslovně nezakáží.

Další věcí, na kterou je třeba dát si pozor, je „soukromá potřeba“. Zákon totiž nikde nedefinuje, o co jde, a právní výklady se v praxi dosti rozcházejí. Shodnou se jen na jednom: Pokud si takovouto kopii pustíte někde sami pro sebe (bez přítomnosti kohokoliv jiného), je vše v pořádku. Ale je sporné, jestli je v pořádku takto pořízené filmy či hudební CD pouštět i kamarádům, půjčovat jim je – či dokonce přepalovat.

Obecně lze říci jen jedno: Na takovéto filmy a hudbu se vztahují stejná pravidla, jako na filmy nahrané z televize nebo písničky z rádia. Dál už je to jen na zdravém rozumu každého – a v případě problémů na soudci, jak rozhodne.

Zákon také říká, že je zakázáno obcházet „účinné technické prostředky ochrany“. Ovšem nikde není definováno, co účinný prostředek vlastně je a výklad nám může poskytnout leda soudní rozhodnutí – až bude – nebo další novela zákona. Prozatím tedy nezbývá než se opět  řídit zdravým rozumem a raději neprolamovat různé ochrany proti kopírování (pokud si ovšem seženete kopii, kde již ochrana prolomena byla někým jiným, potom vy nic neporušujete).

A konečně poslední věcí, kterou je třeba mít na paměti, je fakt, že je sice v pořádku pořizovat si kopie oblíbených filmů či CD populárních kapel; a je legální si je klidně i stahovat z internetu, přepalovat od kamarádů a podobně… Ale zákon nedovoluje jiným, aby vám kopírování svých filmových či hudebních nahrávek umožnili. Rozhodně je problém – a dokonce i trestný čin – vystavit (klidně i zdarma, natož za poplatek) filmy či hudební záznamy ke stažení na internetu. A stejně problematické jsou i všechny P2P klienty, o čemž pojednává jeden z boxíků. A v případě kamarádů… můžete si od nich něco přepálit; nicméně je sporné, jestli vám to oni mohou bez porušení zákona umožnit.

Hudbu a filmy

Je legální:

  • stahovat z internetu a přepalovat od kamarádů

Není legální:

  • vystavovat na internetu, prodávat
  • nahrávat film kamerou v kině
  • obcházet funkční ochrany proti kopírování

Je sporné:

  • půjčovat kamarádům své kopie a dávat jim je k přepálení
  • torrenty, DC++ a jiné p2p stahovací programy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,