Před časem se změnil autorský zákon a s ním přišlo mnoho změn nejen do oblasti kopírování, ale obecně používání softwaru. Co všechno si může uživatel dovolit? Má právo na záložní kopii? Je trestné použití DC++ sítí a torrentů? To vše se dozvíte v našem velkém odborném článku!
Počítačové hry a další software
Jak již bylo zmíněno u filmů a hudby, zákon sice zná výjimku umožňující jejich legální kopírování, ale z této výjimky existuje několik další výjimek včetně jedné, která stanoví, že toto ustanovení neplatí pro počítačové programy. Jak to tedy s nimi je?
|
Kdo je OPRÁVNĚNÝ uživatel
Oprávněný uživatel je právní pojem, jímž je označována osoba, která používá softwarový produkt legálně a která není autorem tohoto programu. To, že někdo není nebo nebyl oprávněným uživatelem je fakt, který vám musí dokázat, pokud jste obvinění ze softwarového pirátství. A proto je důležité vědět, jak se takový „oprávněný uživatel“ vlastně pozná.
Až donedávna byla situace značně komplikovaná, ale poslední novela autorského zákona věci poněkud zjednodušila. Nyní je v § 66 odst. 6 definováno, že oprávněným uživatelem software je „osoba, která má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině tohoto programu; dále oprávněný nabyvatel licence nebo osoba oprávněná program užívat“.
Pro hráče je důležitá zejména první skupina, kdy lze konstatovat, že oprávněným uživatelem je ten, kdo může ukázat originální CD; a to bez ohledu na to, zda je jeho (má k ní tedy vlastnické právo) či zda jej má půjčené (má k němu tedy právo držby – čili „jiné právo“ dle zákonné definice). |
Zde je zákon tak fikaný a složitý, že z něj jde někdy hlava kolem i odborníkům. Pokud ale přeskočíme vše, co se nás jakožto počítačových hráčů netýká, zbude nám celkem jednoduché ustanovení říkající, že kopírovat nějaký program se smí jen tehdy, pokud se jedná o oprávněného uživatele a pokud se jedná o „záložní rozmnoženinu nebytnou pro užívání programu“. Ovšem neradujte se – toto ustanovení totiž neznamená, že je možné si z originálek udělat kopie a zatímco na drahá originální CD bude sedat prach ve skříňce, do počítače přijdou jen kopie. V zákoně se totiž dočtete velkou zajímavost – „záložní rozmnoženinou“ se rozumí instalace programu do počítače.
Z toho plyne, že oprávněný uživatel si smí legálně nainstalovat program do počítače – ale jen za předpokladu, že to je nezbytné k jeho spuštění. A to je vše, co může.
Co z toho plyne? Zjednodušeně řečeno – se softwarem si člověk legálně nic neužije, pokud si ho nekoupí. Je téměř jedno, jestli jej bude jen stahovat a ani jednou jej nespustí; jestli bude stažené hry pařit od rána do večera či jestli je dokonce bude nabízet ke stažení jiným. Jediné, na co by jednotlivé věci mohly mít vliv, by (v případě problémů) byla shovívavost soudu.
A jaké že tresty může soud dopadenému uložit? Každý pirát se především dopouští trestného činu porušování autorských práv podle § 152 trestního zákona. V případě, že by škoda (tedy celková cena programů v počítači a na CD – či celková cena programů, které obžalovaný umožnil jiným si od něj stáhnout, počítáno v poměru jedno stažení = jedna kopie) nedosáhla na půl milionu, jde o lepší variantu – hrozí mu vězení maximálně na dva roky, což většinou znamená, že by dostal „jen“ podmínku, dále pokuta a případně i propadnutí počítače.
Ovšem pokud způsobí větší než půlmilionovou škodu, pohybuje se sazba od půl roku po pět let vězení. to znamená reálnou možnost strávit nedobrovolně pár měsíců v nápravném zařízení. Kromě toho je možné udělit opět pokutu (až pět milionů), nechat propadnout počítač, ale navíc ještě nechat uhradit soudní poplatky a finanční kompenzace firmám, jejichž softwaru se kauza týká.
Počítačové hry a software obecně
Je legální:
Není legální:
- stahovat
- dávat ke stažení
- kopírovat
- přepalovat
Je sporné:
