Téma: Nejlepší hry roku 2009 – vavřínové věnce

Oblíbený žánr mnoha hráčů, který nejen v tomto roce zažívá pravé žně. I kvůli tomu jsme se rozhodli, že z jedné kategorie uděláme dvě a uděláme výběr mezi střílečkami z první a z třetí osoby. Bylo jich totiž skutečně mnoho a zvolit pouze tři by znamenalo kruté přestřelky v redakčních prostorách, což by mohlo mít za následek snížení prémií i počtu externích redaktorů.

FPS
Call of Duty: Modern Warfare 2

Akční spektákl, na nějž čekali snad všichni fanoušci podobných her. Je nutno říct, že na díla Infinity Ward se čeká oprávněně – skvělá atmosféra, děj jako z Bčkového filmu a hlavně neuvěřitelně zábavné mise právem zaručují tomuto titulu prvenství v kategorii FPS a je dost dobře možné, že jej překoná jen další díl. Dechberoucí chvilku totiž střídá další, ještě neuvěřitelnější a hráč si po celých 5 hodin hraní nestačí ani pořádně vydechnout.

[Michal Šodek]:I díky tomu, že tvůrci splnili sliby o bohatém příběhu plném zvratů a překvapení, se ale občas dostaví pocit, že se kolotoč událostí točí až moc rychle. V daném tempu hry se prostředí mění rychleji než se stihnete rozkoukat a zatímco přesedáte z jednoho vojáka na druhého, může se snadno stát, že se v příběhu ztratíte. Rozhodně tedy nečekejte, že po prvním zahrání budete přesně schopní odvykládat celou dějovou linku, ale po stránce znovuhratelnosti je to jedna z motivací, že ano. Ze světových destinací se podíváte například do Rio de Janeira, Afghánistánu, Washingtonu D.C. nebo na Sibiř. (Více o hře)

Left 4 Dead 2

Ve jménu dvojek pokračujeme a do výběru zařazujeme i kooperativní multiplayerový masakr zombií. A že je na co se těšit – levely odehrávající se v lehce brutálním lunaparku, probíjení se skrz nové příšery a hlavně do krajnosti dovedená nutnost spolupracovat dělá z druhého dílu Left 4 Dead skutečnou lahůdku pro herní fajnšmekry. Chuť mozků je totiž nezapomenutelná a o zajímavé novinky skutečně není nouze.

[Michal Bayerl]: Při vaření zombie guláše je mimořádně důležitá kvalita nástrojů, se kterými kuchař pracuje. Valve jako vrchní kuchař připravilo několik novinek, které z přípravy tuhého fláku masa dělají záležitost o jednom pořádném nápřahu. Do ruky si můžete vzít katanu, kytaru, basebalku, sekyru, kriketovou pálku, pánvičku, mačetu, obušek, páčidlo a zlatý hřeb večera slaví motorová pila. Poslední jmenovaný kousek má ovšem omezenou výdrž a po vyčerpání benzínu pilu automaticky zahodíte. Tyto nástroje bohužel zabírají slot pro pistoli a jejich použití výlučně nablízko je strategicky nevýhodné. Škoda, že zde nejsou různé vrhací předměty jako nože nebo láhve. Na druhou stranu hra si klade za cíl, že hráč může použít jen tolik předmětů, kolik by unesl i v reálu. (Více o hře)

Borderlands

Šílený Max se vrací do cellshadového prostředí, aby zmutovaně komiksovým nepřátelům ukázal, zač je u nás na Pandoře pustina. Příjemně odsýpající mix RPG a akce ukázal světu, že i skrz neotřelé nápady vede cesta dál a že se dá postavit příjemná a stylová hra i bez velkého příběhu, zato s velkým počtem zbraní.

[Karel Kališ]: S libovolným z těchto gerojů pak vyrážíte na cestu za Vaultem, což znamená jediné – plnění questů, zabíjení potvor, sbírání a prodávání krámů, syslení expů, zvyšování úrovní, zlepšování výbavy, a tak pořád dokola, dokud nezblbnete či hru nedohrajete. Borderlands se sice hrají jako klasická FPS, ale RPG systém ji zajímavým způsobem deformuje tak, že ani dovednost vystřelit protivníkovi v Counter Strikeu na půl kilometry sklivec, navíc z otočky a se zavázanýma očima, vám tady moc nepomůže. (Více o hře)

TPS

Batman: Arkham Asylum

Poslední výlet Netopýřího muže se tentokráte neodehrál na plátnech kin, ale právě na obrazovkách monitorů a televizí. Exkurze do Jokerem ovládnutého blázince se až neočekávaně vydařila, jeden herní styl střídal druhý a celkově to vypadalo, jako by se autoři lehce inspirovali v prvním videoherním Riddickovi. Komiksové prostředí však dodalo hratelnosti ten správný spád a za povedený příběh by se nemusel stydět žádný Batmanolog – první místo je proto zcela zasloužené.

[Karel Kališ]: A ani v takovém počtu se bitka nezmění v chaos, nemusíte se učit miliardy kombinací tlačítek, stačí jen zvládat určitý rytmus a dávat pozor. Pokud si myslíte, že dvě tlačítka předznamenávají jen tupé bušení, opět jste na omylu. Batman zvládá i další triky, jako dorážení omráčených protivníků, dokáže si vypomoci batarangem a pokud se vám daří řetězit útoky, lze používat i pokročilejší údery jako instantní omráčení či odhození. (Více o hře)

Resident Evil 5

Africká epizoda hororových dobrodružství si tentokráte odskočila do akce víc, než by skalním fanouškům bylo milé, ale i přes to si dovedla získat naše srdce. Možná i proto, že podobný posun nastal už ve čtvrtém dílu a pátý titul tak pouze potvrdil nastupující trend, jehož myšlenku vyladil k dokonalosti. Lítá akce tak střídá strašidelné pasáže, kamarád hrající za ženu se k vám nenápadně tiskne, aby zklidnil tep a vy pořád gerojsky střílíte z rotačního kulometu.

[Tomáš Hrubý]: Ačkoliv Sheva má opravdu dokonalou umělou inteligenci, Resident Evil 5 je o 1000 procent lepší v okamžiku, kdy se rozhodnete hrát ho s kamarádem v kooperativním režimu. Ten jde sice na splitscreenu na jedné konzoli, ale o tom nemluvím. Jde o co-op online. Spojte se headsety a jděte do akce. Můžete si vypěstovat dokonalou souhru a volit nesčetně různých taktik, pomáhat si, rozložit si úlohy při prohledávání lokací kvůli nábojům či penězům, vyřizovat si to s bossy. V kterékoliv chvíli se k vám může kamarád připojit, projdete určitou část hry spolu, odpojí se a zanechá vám postavu Shevy tak, jak ji zvládal chránit, její ovládání okamžitě přebere počítač. Spadne vám nebo kamarádovi připojení k internetu? Naprosto žádný problém, hrajete si v klidu dál se Shevou řízenou AI a když se vše dá do pořádku, pokračujete spolu o kousek dál. Výborné je také to, že když se k vám někdo přidá, dostane od vás výzbroj, kterou mu určíte ze Sheviných zásob. (Více o hře)

The Saboteur

Posledním titulem, jež si zaslouží v akčních hrách zmínku je The Saboteur. Přestože koncept GTA nenabízí v tak odladěné formě jako jeho vzor, výborná grafická stylizace a prostý fakt, že se nestíháte nudit ani minutu, je dostatečným důvodem k tomu, abychom zde náckobijce Seana zařadili. Pokud jsou vám však vzdálené planety milejší, než okupovaná Paříž, můžete vzít za vděk radši Red Faction: Guerilla.

[Karel Kališ]: Jako v každé správné GTA kopii tu funguje systém hlavních a vedlejších úkolů. Ty hlavní posouvají kupředu poměrně klasickou dějovou linku, ve které se Sean žene za pomstou, prostřednictvím vedlejších zase osvobozujete jednotlivé čtvrtě. Nápaditost a pestrost úkolů je poměrně velká, kromě různého osvobozování vězňů, likvidování významných důstojníků a nezbytného sabotování továren, mostů a gigantických kanónů tu narazíte i na pár závodů a dalších piškuntálíí. (Více o hře)