Testujeme PlayStation VR2. Ideální vstupní bod do virtuální reality kazí jen pár nedostatků

Posledních pár dní jsem strávil s novou virtuální realitu pro PlayStation 5. Na recenzi je to sice ještě krátká doba, takže vám prozatím shrnu moje první dojmy, ve kterých jasně převažují pozitiva. 

Po virtuální realitě na minulé generaci PlayStationu bylo logickým krokem, že si Sony přichystá nástupce. PlayStation VR2 je tady a s ní i 30 her. Většinu můžete znát z konkurenčních platforem, ale hned se objevily i první větší vlaštovky jako Horizon: Call of the Mountain. Na hry se ale podíváme příště, dnes bude řeč přímo o headsetu a dvojici ovladačů Sense, které přenáší požitek z hraní na PS5 do virtuální reality. 

V balení moc dalších věcí kromě toho moc nenajdete. Krabice obsahuje navíc jednoduchý návod, nabíjecí kabel a sluchátka k headsetu, o kterých ještě bude řeč. Pokud chcete vybalení vidět detailně, můžete zkouknout některý z hromady unboxingů (třeba ten oficiální). 

První spuštění 

Na rozdíl od předchozí generace PS VR se při zprovoznění nového headsetu nezamotáte do hromady drátů. Ten z PS VR2 vede jen jeden. Zaznamenal jsem výtky, že když Oculus zvládá bezdrátové připojení, proč by to nemohlo zvládat i Sony? Musím říct, že zatím pro mě drátové připojení není žádný problém. Sice se do 4,5metrového kabelu můžete zamotat, ale to se mi během testování nepovedlo ani jednou. 

20230216170631.jpg
Po nastavení dostanete pár tipů, jak s PS VR2 zacházet

Oproti některým konkurenčním headsetům, kde musíte po pokoji rozmisťovat senzory, je zprovoznění PS VR2 opravdu jednoduché. Píchnete USB-C kabel do konektoru na přední straně PS5 a po aktualizaci hardwaru vás konzole provede jednoduchým nastavením v několika krocích, který je navíc v češtině. Během toho si rovnou vyzkoušíte možnost koukat se na své okolí i s headsetem na hlavě, což je za mě velmi užitečná funkce, kterou můžete využít kdykoliv. 

Prostředí skrz kamery vidíte černobíle. Je to ideální, pokud se potřebujete zorientovat v prostoru a nechcete sundávat headset. Jeho nasazování chce oproti sundávání trochu cviku. Jeho přední část můžete posouvat a po stisknutí tlačítka na zadní straně se při zatáhnutí roztáhne náhlavník tak, aby se vám vůbec vešla PS VR2 na hlavu. Následuje utažení kolečkem na zadní straně, aby si headset konečně sednul a nepadal hráči z hlavy. Na hlavě pak není váhově skoro cítit. Samozřejmě, že menší zátěž cítit je, ale rozhodně to není nic, po čem by vás po chvíli hraní bolelo za krkem. 

Ještě zpět k nastavení. Kolečkem na vrchní straně helmy nastavujete vzdálenost čoček od sebe, abyste měli co nejostřejší obraz a také je to potřeba pro funkci snímání očí, která mě překvapila tím, jak dobře funguje. Z her, které jsem měl možnost vyzkoušet, zatím ale nebyla moc využita. Abyste měli představu, jaká může být funkce, tak v Horizonu se jen pohledem můžete pohybovat v menu a zároveň by se díky sledování očí měl obraz vykreslovat ve vyšším rozlišení v místě, kam zrovna koukáte. 


PlayStation VR2 (2023)


Další důležitou částí nastavení je herní prostor, ve kterém se při hraní budete pohybovat. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a PS VR2 jednoduše naskenuje vaše okolí. Ideálně byste kolem sebe měli mít prostor 2x2 metry. I když nebude dost místa, prostor si stejně můžete nastavit. Headset si pak prostředí pamatuje a při dalším hraní už nic nemusíte řešit. Navíc ho lze kdykoliv upravit. Tohle platí pro hraní, při kterém budete stát. Pokud hodláte sedět, je to mnohem jednodušší. Vytvoří se okolo vás menší okruh a je hotovo. 

Důležité je také osvětlení vašeho pokoje. Nesmíte být na přímém slunečním světle, zároveň nemůže být moc tma. Headset by pak nezvládal snímat vaše okolí. PS VR2 si ale dokáže poradit i s šerem. Jakmile už je světla příliš málo, sama vás upozorní a pro pokračování ve hře si budete muset rozsvítit. 

20230216165149.jpg
Osvětlení v místnosti je důležité pro snímání okolí

Změny prostoru mi občas přijdou docela zmatené. Obzvlášť když jsem se snažil vrátit z dočasného prostoru pro sezení k původnímu nastavení. Stačí ale zamířit do nastavení headsetu přímo v konzoli a tam najdete vše potřebné. 

Ovladače padnou do každé ruky 

Kromě samotné přilby jsou samozřejmě důležitým aspektem i ovladače Sense. Do nich se Sony podařilo nacpat všechny unikátní vlastnosti klasického DualSense. Můžete tedy očekávat haptickou odezvu i adaptivní triggery. Haptika je ostatně i přímo v headsetu. Vibrace ovladačů Sense na mě zatím neudělaly tak dobrý dojem jako ty na DualSense. Nejlepší ukázkou haptiky stále zůstává Astro’s Playroom, kterou má každý majitel PS5 na své konzoli předinstalovanou. Při hraní na VR haptika spíš působí jako klasické vibrace ze starších generací ovladačů. Haptika na headsetu má mnohem větší efekt. Víc, než aby vám otřásala mozkem, spíš příjemně masíruje, takže při hraní Horizonu jsem se těšil na každý další otřes.  

44c6714f-fa9d-435d-8b38-425ebc07dfbe

Na pohled mohou ovladače působit docela chatrně, ale klamou tělem. Po prvním osahání je jasné, že tohle se opravdu jen tak nerozpadne, i když na pohled může tělo ovladače a vlastně i headsetu působit jako levný plast. 

Tlačítka jsou rozmístěna tak, aby se co nejvíc podobala klasickému ovladači. Největší nezvyk pro mě bylo R1 a L1, která při držení máte pod prostředníčkem. Cením ale fakt, že je ovladač uzpůsobený pro různé velikosti rukou. Sám jsem se svojí větší dlaní neměl problém a ani nikdo další, kdo si PS VR2 zkoušel, neměl stížnosti. Pokud by vám i tak někdy vypadl z ruky, stále vás jistí popruh na každém ovladači navlečený na ruce. Někdo by mohl namítat, že pro menší dětskou ruku by to mohl být problém, ale děti do 12 let by vůbec neměly headset nasazovat. O tom vás ostatně headset informuje hned během nastavení. 

 

„Orbovitý tvar ovladačů může působit zvláštně, ale konstrukce kolem vaší ruky není jen tak na parádu.“

 

Orbovitý tvar ovladačů může působit zvláštně, ale konstrukce kolem vaší ruky není jen tak na parádu. V těchto částech se ukrývají senzory, které sledují pohyb vašich prstů. Tahle funkce na mě ale neudělala nejlepší dojem. Nejsem si jistý, jestli je to problém přímo PS VR2 nebo vývojářů her, ale snímání prstů nefunguje zrovna nejlépe. I když jsem měl ruku v klidu, občas se mi moje virtuální prsty zmateně pocukávaly. Na hraní to nemá moc velký efekt, ale trochu to kazí celkový dojem. 

Jak jsem zmínil, v balení najdete i špuntová sluchátka, která jednoduše přicvaknete k headsetu. Stejně jako u klasických špuntů i tady najdete trojici velikostí, aby sluchátka seděla do ucha každému. Nasazování headsetu je s nimi o trochu komplikovanější kvůli tomu, že se jednoduše zamotají s připojovacím kabelem, ale velmi příjemně mě překvapily svojí kvalitou. Jelikož jednou z klíčových vlastností PS VR2 je 3D audio, tak i tyto špunty ho zvládají bez problému. Pokud nemáte jinou alternativu, tak i s přiloženými sluchátky si hraní užijete na plno.  

Jestli ale preferujete větší komfort, můžete použít jakákoliv jiná sluchátka. Bezdrát připojíte přímo ke konzoli tak, jak jste zvyklí z hraní klasických her. Lze připojit i drátem skrz 3,5mm jack přímo do headsetu. Ten ostatně využívají i přiložená sluchátka. Jak pohodlné bude mít na hlavě headset i sluchátka zároveň, záleží u velkých sluchátek hlavně na jejich konstrukci. Sám používám Pulse 3D od Sony, které vydalo přímo k PS5, a neměl jsem nejmenší problém. Očividně na oficiální sluchátka bylo při tvorbě VR myšleno, ale není to záruka, že stejně dobře budou sedět ostatní výrobky. 

Ostrý obraz 

Teď trochu k samotnému hraní. Nelze popřít, že první generace PS VR nebyla příliš příjemná pro oči. V tomhle případě je PS VR2 velkým pokrokem. Prostředí jak při nastavování, tak při samotném hraní vypadá nádherně. Když se budete soustředit, stále rozpoznáte pixely, ale při běžném hraní jsem se nad nekvalitou obrazu nepozastavil ani jednou. Obzvlášť pokud začnete s Horizonem, tak vás hra hned v úvodu odpálí wow efektem a funguje zároveň jako příslib toho, jak mohou novinky pro tuto virtuální realitu vypadat. 

Horizon Call of the Mountain_20230217172850.jpg

Nemusíte ale hned naskočit do VR titulu. I s headsetem na hlavě můžete využívat všech klasických funkcí PlayStationu 5. Před sebou v prostoru vidíte klasické uživatelské prostředí jako při hraní na konzoli a nic vám nebrání v tom si zahrát hru nepodporující virtuální realitu nebo si pustit videa na YouTube nebo jakékoliv ze streamovacích platforem. Osobně jsem si od tohoto způsobu hraní sliboval trochu víc. Sedět v temnotě s ne až tak velkým plátnem před sebou, nemá moc co do sebe. Plátno si v prostoru alespoň můžete jednoduše přemisťovat, a i v těchto momentech funguje 3D audio. Takže když se otočíte k plátnu zády, máte díky zvuku dojem, jako by opravdu bylo za vámi.  

Horizon Call of the Mountain_20230219214345.jpgMoss_20230218125951_1.jpgStar Wars_ Tales from the Galaxy's Edge - Enhanced Edition_20230218152228.jpg

Moje první dojmy bych rozhodně popsal jako velmi pozitivní. Sice jsem s PS VR2 zatím strávil jen pár dní, ale zatím působí jako velmi dobrý způsob, jak proniknout do virtuální reality a nabízí takovou kvalitu, která neurazí ani ty, kdo mají zkušenosti s konkurenčními headsety. Finální hodnocení si nechám na příště a v následujících dnech a týdnech můžete na Doupěti očekávat také recenze her v čele s Horizon: Call of the Mountain. 

Na závěr bych měl jen poznámku ohledně ceny. Při oznámení jsem si všímal těch názorů, že je PS VR2 příliš drahá. Cenovka, která se u nás pohybuje okolo 15 000 korun, mi ale v porovnání s konkurencí nepřijde nadstřelená. Námitky s tím, že je k ní přeci potřeba i samotný PlayStation 5, takže cena je ve finále dvojnásobná, mi taky nepřijdou úplně na místě. I kdybychom obě ceny sečetli, stejně se dostaneme zhruba na cenu PC, které potřebujete na rozběhnutí VR her v přijatelné kvalitě. 

Dnes už navíc má PS5 doma spousta hráčů a na pořízení konzole se nečekají dlouhé měsíce, takže PlayStation VR2 bude spíš velmi dobrým přídavkem, než že by si konzoli někdo kupoval právě kvůli virtuální realitě. Sony s ní má ale očividně velké plány. Mimo 30 her, které budou k dispozici s vydáním PS VR2, má být ve vývoji přes 100 dalších. Uvidíme, co si pro nás v tomhle směru chystají do budoucna, ale na první dobrou PlayStation VR2 působí jako výborná volba jak pro ty, kteří chtějí s virtuální realitou začít, tak pro zkušené VR hráče.  

Diskuze (20) Další článek: Call of Duty zamíří na konzole od Nintenda. Smlouva s Microsoftem platí na dalších 10 let

Když navštívíte internetový obchod přes náš katalog zboží, Živě za to může získat provizi. Službu Zboží Živě provozujeme ve spolupráci s Heureka.cz.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,