Napadlo vás někdy, jak by to vypadalo, kdyby svět začaly okupovat bytosti z cizí planety? A napadlo vás někdy, jak by to vypadalo, kdyby invaze mimozemšťanů proběhla už před 50 lety? Tak se na tu ufounskou retro pecku pojďme podívat.
Řeč je o chystaném The Bureau s podtitulem XCOM Declassified. Hru už od samého oznámení v roce 2010 ještě jako „XCOM“ pronásledovala vlna nevole ze strany fanoušků i odborné veřejnosti, kteří měli o hře řekněme trochu jinou představu. Během let se na základě kritického ohlasu náplň hry měnila nejméně dvakrát.
Původní UFO: Enemy Unknown z roku 1994, na jejíchž základech The Bureau staví, se dnes řadí do zlatého fondu herní historie
Zatímco studio 2K Marine titul již od samého začátku vyvíjí jako ryze akční záležitost, hráči by preferovali strategičtější zážitek. Původní hra UFO: Enemy Unknown z roku 1994, na jejíchž základech The Bureau staví, se dnes řadí do zlatého fondu herní historie. Není tedy divu, že když máte v plánu ze zaběhnuté série tahových strategií udělat akční FPS slátaninu, dají vám to fanoušci pocítit.
Emzáci z předměstí
Zápletka hry nás zanese do Spojených Států roku 1962, kdy 1 dolar ještě znamenal galon benzínu, k tomu lístek do kina a JFK teprve plánoval výlet do Dallasu. V kůži zaměstnance FBI (Federal „Bureau“ of Investigation) Williama Cartera musíme přijít na kloub tomu, co se skrývá na pozadí invaze vetřelců. Vše se pak zvrhne v boj proti bandě „emzáků“, terorizujících obyvatele poklidného amerického sousedství.
Do jaké míry se bude herní náplň týkat samotného vyšetřování není ještě úplně jasné, a to ani na základě posledních zveřejněných záběrů. Ty se točí hlavně okolo herních mechanismů, nicméně po adventurních prvcích zatím ani stopy. Počítal bych tedy s variantou vyšetřování jako rámcového děje, na kterém se hráč nebude aktivně podílet, nýbrž jej pouze sledovat.
Vlk se nažral, koza zůstala celá
Jak je po dalším „znovuodhalení“ patrné, vývojáři dali ještě větší důraz na celkovou strategičnost a konečně se díváme na záda, nikoliv na ruce hlavního hrdiny. Z hlediska ovládání a celkově taktičtější atmosféry rozhodně krok správným směrem. Po bok agenta Cartera jakožto velitele zásahového týmu se postaví ještě další dva kolegové. Nebude se ale jednat o tupé NPC, které jen překáží ve výhledu. Svým spoluagentům můžeme vydávat rozkazy a celkově řídit jejich činnosti tak, aby byli co nejvíce efektivní, díky čemuž se snad stanou nepostradatelnou složkou bitevní vřavy.
Povelů je dostatek, takže není problém získat nad jednotkou slušnou kontrolu. Problém může nastat v chaotické bitevní vřavě, zejména pokud se bojiště skládá z vícera překážek. To je řešeno pomocí barevného zvýraznění nepřátel a hráčů v kontrastu s terénem (tzv. „Battle focus“). Potěší také zpomalení času při rozdávání povelů, takže si vše můžete v klidu rozmyslet. Nicméně pohled shora, přítomný v jiných titulech XCOM, je přeci jen přehlednější, takže jak bude systém fungovat v praxi, ukáže až čas.
Řekněme, že XCOM je fotbal. Pro maximální kontrolu nad hřištěm je nejlepší být trenérem.
Herní náplň, která se i přes změny podstatně liší od toho, na co jsme u série zvyklí, se nám snaží obhájit jeden z producentů Nico Bihary. „Řekněme, že XCOM je fotbal. Pro maximální kontrolu nad hřištěm je nejlepší být trenérem. V The Bureau hráč tuto kontrolu má, až na to, že se přímo účastní dění na hřišti. Je tedy spíše takovým kapitánem týmu. Říká, kam má kdo jít, koho si pokrýt, nebo kam se má postavit při výkopu.“ Akční ráz verze z roku 2010 tedy zůstal zachován a výsledkem je kompromis mezi XCOM taktickou tahovkou a původní akční představou studia o hře XCOM.
Co je k jídlu, to se nesmí jmenovat
Vaši bratři ve zbrani, stejně jako hlavní postava, získávají v soubojích zkušenostní body a každý z nich představuje jedinečný výčet jeho RPG kvalit s vlastním stromem schopností, levelem a jedním ze čtyř specifických povolání. Agent může být buď základní pěchotní jednotkou (komando); inženýrem s možností vybudovat například strážní věž, zajišťující střeleckou podporu, ostřelovačem, jehož účel netřeba vysvětlovat, nebo podpůrnou jednotkou, zajišťující kupříkladu zdravotní péči.
To vše dělá z každé postavy jedinečného bojovníka přesně ve stylu Enemy Unknown a v tomto duchu se nese i „úmrtnost“. Jejich smrt je totiž permanentní, a to vás už donutí si svých společníků vážit a třeba si k nim vytvořit i citový vztah. Mrtvý kamarád, byť jen vedlejší figura, který se válí na rozpáleném asfaltu v tratolišti krve, nepředstavuje jen pár nehybných rudých textur, ale také hodiny dřiny při budování jeho dovedností. Byl to sice jen Bob, ale byl to „můj“ Bob!
Doufejme tedy, že 20. srpen, kdy má hra podle posledních informací vyjít na Xbox360, PS3 a PC, umlčí i poslední vlnu skeptiků a ukáže, že XCOM jako 3rd person akce je stejně cool, jako opěvovaná tahovka. Změna je život.
