The Dark Pictures Anthology: Little Hope – interaktivní horor | Recenze

Skupina vysokoškolských studentů se ztratí se svým profesorem u města Little Hope, kde se ocitnou v ohrožení života. Stojí jejich příběh za koupi?

Co baví

  • Příjemně promyšlený příběh
  • Tajuplná atmosféra
  • Krásné grafické zpracování

Co vadí

  • Neohrabaná kamera
  • Zásadní okamžiky rozhodnuty quick-time eventem
7/10
Hodnocení

Přiznám se, že nejsem největší fanoušek hororových her a filmů.  Tedy alespoň oficiálně. Většinou hororové hry recenzuji z povinnosti a překvapivě mě často začnou extrémně bavit. Snižuji hlasitost, skřípu zuby z nervozity, ale nemohu položit ovladač. Nicméně obvykle necítím potřebu si to hned zopakovat, ačkoli bych třeba strašidelnou atmosféru uvítal.

Většina hororových her je totiž založena na tom, že vás chce někdo zabít. Osobně mám co dělat, abych vůbec vydýchal tu atmosféru a moc mě netěší se před někým schovávat. Raději mám v tomto případě „interaktivní filmy“. Užiji si atmosféru, díky interaktivitě se do toho ponořím, ale stále mohu relaxovat bez pocitu přiložené kudly na mém hrdle.

Klasický hororový film

Pokud jste zastánci toho, že hry jsou od toho, aby se hráli, asi můžete přestat číst. The Dark Pictures Anthology: Little Hope (nepřímé pokračování The Dark Pictures Anthology: Man of Medan) má k filmovému světu velmi blízko a výzvu nabízí v trochu jiných ohledech. Budete se dívat a částečně ovlivňovat, co se děje. Ostatně sama hra označuje multiplayer s přáteli na gauči za „movie night“.

Little Hope (7).pngLittle Hope (13).pngLittle Hope (17).png
Příběh je docela kýčovitý, ale úžasně propojený

Příběh hry je velmi kýčovitý. Hra začne nehodou autobusu u města Little Hope, které se v historii proslavilo procesy s čarodějnicemi. Vysokoškolský profesor chtěl studentům ukázat bohatou historii tohoto města, leč jeho snaha jim přinesla pouze trápení. Jsou ztraceni ve tmě a snaží se je zabít zvláštní stvoření, která nějak souvisí s čarodějnými procesy a holčičkou, která zapříčinila nehodu.

 

Je to příjemný interaktivní film, ale příšerná hra. 

 

Nebo je to trochu jiné? Hra má v základu rozhodně kýčovitý příběh, ale nedá se jí vyčíst, že by nebyl promyšlený. Vše ve hře spolu nějak souvisí. Zvláštní sen hlavního hrdiny na začátku hry, podivný muž, kterého potkáte v baru, články jak o dávné, tak o nedávné minulosti města, to vše sehraje roli.

Little Hope (26).pngLittle Hope (28).pngLittle Hope (31).png
Hra vypadá skvěle a známé tváře jí dodávají styl

Příběh vyvrcholí možná dost odlišně, než byste čekali. Neřekl bych, že by cokoli byl nový koncept, kýčovitosti ostatně napomáhá i fakt, že celý příběh je v knihovně vyprávěn kurátorem. Vůbec mi to však nevadilo. Svým způsobem bylo příjemně nostalgické užít si atmosféru klasických hororů.

Little Hope (35).pngLittle Hope (39).pngLittle Hope (45).png
Průzkum je radost, jelikož se všechny věci doplňují a dotváří příběh herního světa

Navzdory tomu, že je hra velmi přímočará, se díky promyšlenosti probudila má chuť prozkoumávat. Každý nález odhalil další úryvek příběhu a po pár hodinách hraní jsem několikrát prožil šílený pocit v hlavě, kdy se na první pohled naprosto odlišné věci propojily. Hra na ně patřičně upozorní a skládá je do kolekcí, aby vám spojitosti pokud možno neunikly.

Jste odvážní nebo zbabělci?

Nejdůležitějším prvkem hratelnosti je rozhodování. Každou chvíli máte zvolit, co vaše postava řekne či co byste chtěli udělat. Rozhodnutí jsou všelijaká a určují překvapivě dost věcí. Základ, na který hra v podobě oznámení ráda upozorňuje, jsou charakterové vlastnosti postav. Zda jsou odvážné nebo zbabělé, zda se nesnáší nebo mají rádi. Každopádně rozhodnutí je víc. Zda si vezmete zbraň, zda v daný moment vystřelíte či… no nechte se překvapit.

Little Hope (51).pngLittle Hope (57).pngLittle Hope (80).png
Je to příjemný film, ale nepříliš dobrá hra

Bohužel přes veškerou aktivitu a budování charakterů se většina hlavních momentů rozhodne otravnými quick-time eventy. Je celkem frustrující, že se můžete snažit sebevíc a nakonec je přežití postavy rozhodnuto tím, zda jste ve správný moment zmáčkli správná tlačítka. Chápu, že se tomu v interaktivním filmu nemůžete vyhnout úplně, ale hra na to sází až příliš.

 

Je celkem frustrující, že se můžete snažit sebevíc a nakonec je přežití postavy rozhodnuto tím, zda jste ve správný moment zmáčkli správná tlačítka.

 

Hlavním záporem je, že navzdory kýčovitosti je to příjemný interaktivní film, ale příšerná hra. Snad všechno vyloženě herní je provedeno těžkopádně včetně chůze. Ta je ovlivněna zejména neomalenou kamerou, kvůli které se mnohdy na mapě zamotáte. Nadměrné používání quick-time eventů je vlastně jen vyvrcholením, záplatou nefungujícího systému.

Známé hvězdy ve skvělé formě

Je vážně důležité se zamyslet, zda něco takového chcete. Hra mě totiž bavila, když jsem se usadil v křesle a chtěl si dopřát intenzivnější filmový zážitek. Výrazně tomu přispívá i velmi dobrá grafika, přičemž výslednému dojmu napomáhají skvělí herci v čele Willem Poulterem, kterého můžete znát z filmů Labyrint: Útěk nebo Millerovi na tripu. Do filmu, tedy hry, se vžijete snadno.

Rozhodně si nemyslím, že by se jednalo o nejlepšího reprezentanta studia Supermassive Games. Until Dawn nebo The Dark Pictures: Man of Medan mi přeci jen přijdou o něco lepší. Pokud vás však zmíněné hry bavily, bude vás nejspíš bavit i Little Hope.

Verdikt

Děsuplný výlet do Little Hope není nejlepší hrou, ale je velmi příjemným interaktivním filmem. Pokud hledáte výzvu a chytré herní mechaniky, tak hledejte něco jiného. Chcete-li se však usadit na gauči, užít si interaktivní film a kýčovitý příběh vám moc nevadí, bude se vám Little Hope líbit.

Váš názor Další článek: Podívejte se, jak se hraje Cyberpunk 2077 na konzolích PS4 a PS5

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,