The Legend of Zelda: Wind Waker – konzolová obdoba Morrowindu

Jaká je nová Zelda? Podle počtu předobjednávek očekávanější než GTA: Vice City, jinak také nejprodávanější hra měsíce března, sběratel vysokých hodnocení, titul, který je i u nás k dostání v bezprecedentní speciální edici s nevídanými dárky... Více v naší recenzi, kde kromě screenshotů najdete novinku – krátká exkluzivní videa ze hry!
The Legend of Zelda: Wind Waker – konzolová obdoba Morrowindu

Platforma: Gamecube
Paměťová karta: 12 bloků
Multiplayer: Ano s GBA
Vibrace: Ano
Výrobce: Nintendo
Distribuce: Nintendo
Distribuce v ČR: Conquest (
www.conquest.cz)
Home page:
www.zelda.com

Zcela poprvé můžete na Doupěti najít vynikající doplnění textu recenze a obrázků ze hry - krátká videa (jednotlivé soubory mají okolo 1MB), která vám umožní mnohem lépe nasát atmosféru hry a posoudit její (nejen!) vizuální kvality. Takže stahujte a raději si sedněte, než si ukázky z nádherné Zeldy pro Gamecube pustíte!

Legenda

Legend of Zelda vyšla v USA poprvé v roce 1987 a patří k nejstarším stále žijícím sériím v oboru a k nejoblíbenějším vůbec – Wind Waker dodržel pravidla a je hrou, která v počtu předobjednávek překonala GTA: Vice City a už teď patří k nejprodávanějším titulům v tomto roce. Pravda je, že s předobjednávkami hrálo Nintendo trochu „nečistou“ hru, jelikož každý předplatitel získal jinak nedostupnou Speciální edici. Ta je nyní rovněž v ČR, i když její dodávky jsou zřejmě omezeny. Ve Speciální edici naleznete kromě TLOZ:WW i TLOZ: Ocarina of Time, neboli slavný titul z dob N64 – podle mnoha fanouškovských stránek ten nejlepší dosud, a TLOZ: Ocarina of Time Master Quest. Tato hra na stejném enginu jako Ocarina of Time měla vyjít s uvedením harddisku pro N64, který vyšel pouze v Japonsku a to v relativně malém nákladu. Díky tomu je to raritní titul, který na „starém kontinentu“ nikdy nebyl k dispozici.

    

Babička předává tradiční oblek. * Piráti v dalekohledu.

Obě Ocariny jsou ve speciální edici na jednom 8 cm DVD a vyžadují obrazovku podporující 60Hz obnovovací frekvenci, což už asi dnes má každá modernější PAL televize. Jelikož jsem své veškeré úsilí věnoval Wind Wakeru, bonusové tituly jsem příliš nezkoumal – nicméně možnost získat tři tituly za jednu cenu je zajímavá, i když dva jsou ze starší konzole – Ocarina of Time je však stále výborná hra.

Nová Legenda

Nyní špatná zpráva – hlavní hrdina této hry není Link! ...ale může se jmenovat Link (pokud si to jméno ve hře zvolíte). Chápete? Asi ne, že? Já jsem z toho moc moudrý nebyl, ale vše je poměrně jednoduché. Království Hyrule podlehlo temnotě, když Link, nazývaný v legendách „Hrdina Času“, nepřispěchal na pomoc v těžkých dobách. Na zastrčeném ostrově s příznačným jménem Outset se ovšem udržuje tradice, kdy se mladý chlapec v určitém věku v den svých narozenin oblékne v zelené šaty.

    

Poštovní doručovatel – s praktickými křídly. * Na pirátské lodi.

Na takovém místě je jedna oslava narozenin až moc velký rozruch, ale to není zdaleka všechno. K ostrovu se blíží obrovský pták, který má v pařátu malou slečnu s velkýma očima a špičatýma ušima. O brko ho míjejí dělové koule, jež po něm pálí pronásledující pirátská loď. Nakonec ho zasáhnou a pták se zřítí na skalisko na vrcholu ostrova. Link vyráží na pomoc, vyzbrojen několika lekcemi boje s mečem u místního učitele a dalekohledem, zapůjčeným od sestry Aryll. Nakonec porazí nepřátele, kteří se tam najednou ukázali a snažili se kapitánku Pirátů unést. Když se Link hrdinně vrátí, zjistí, že malou sestřičku popadl probudivší se pták a odnesl jí do „Zapomenuté“ Pevnosti.

Video č.1

Příchod do městečka Windfall – moře, slunce, písek a začátek nové kapitoly.

Link hodlá sestřičce pomoci za každou cenu a ihned vyráží na pirátské lodi vstříc pevnosti. Jelikož i piráti samotní se bojí přirazit ke břehu, je vystřelen v sudu do nitra opevnění. Cestou přijde o svůj meč a tak musí protivníky likvidovat tak, že se bude bránit svým štítem, dokud se nepříteli neodrazí zbraň tak nešťastně, že ji upustí – kdo se k ní pak dostane dříve, vyhrál. V pevnosti Link protentokrát nezvítězí, ale navrátivší se zlotřilec Ganon stejně nemá šanci...

    

Z vlastního pohledu – alchymistův obchod. * Typický humor hry – Elvis.

Link se probouzí na ostrově Windfall vedle podivného plavidla „vikingského“ vzhledu s neobyčejnou dračí hlavou. Co je ještě podivnější, ta hlava mluví a váš průvodce na cestách je na světě – Král Červených Lvů ovšem nikam nepojede, pokud mu neseženete plachtu a Link vyráží prozkoumat ostrov obchodníků, kteří se stále hašteří, ženské se pomlouvají a děti zlobí...

Tento úvod do hry je tak rozsáhlý proto, aby naznačil, jak moc času strávíte s Wind Wakerem, který je pravděpodobně tou nejlepší hrou s pohádkovou tématikou, kterou jsem hrál po kouzelné dvojici titulů Little Big Adventure. A tím bych nechtěl hru v očích „dospělých hráčů“ nijak snižovat – důkazem může být i to, že obvykle si nově donesené tituly zahraji tak hodinku, abych zjistil, jaké vlastně budou. Zeldu jsem si takhle přinesl a za jedenáct hodin jsem jí odložil, abych k ní druhý den znova zasednul na ještě delší dobu. Takovou skvělou atmosféru jsem ve hře už dlouho nezažil.

Herní styl par excellence

Zelda je jedinečná svým těžko napodobitelným a popsatelným herním stylem. Z pohledu třetí osoby ovládáte postavičku Linka ve světě, kde poměrně plynule přecházíte od hry s drobnými RPG prvky po klasickou hopsačku. Například ve městě Windfall budete hovořit s obyvateli a plnit zadané úkoly, pouze pokud chcete. Jestliže budete sledovat jen hlavní linii, můžete hru dohrát za nějakých dvacet, třicet hodin čistého herního času. S plněním „postranních“ úkolů se doba hraní může až zdvojnásobit. Už ve Windfallu se přesvědčíte, že hra má takovýchto úkolů opravdu hodně a s některými si budete pěkně lámat hlavu. Nevýhodou je, že se úkoly nikam nezapisují, takže si je musíte pamatovat.

Video č.2

Použití listu – jinak nedostupný ořech si odfouknete a můžete se vyhnout agresivním šlahounům.

Typickou ukázkou stylu hry může být například obchod fotografa – ten vás odmítne k sobě pustit, jelikož mu kdosi dříve ukradl fotoaparát. Když obchod obejdete, najdete sklad a v něm schovaného Tingleho – malého mužíčka v zeleném neoprénu, který vypadá jako by celý život jel na éčku. Nicméně jeho úloze v příběhu se budeme věnovat později. Kromě Tingleho je ve skladu i tajný průlez do krysích chodeb, kde se dá najít, ano uhodli jste, fotoaparát. S ním pak přijdete do obchodu a jelikož „majitelé fotoaparátů“ nejsou zlí, jste vpuštěni dále.

Klasické RPG prvky jako vylepšování vlastností tu ovšem moc nenajdete, hra spíše dýchá „svobodou“ světa – tak trochu v reminiscenci Morrowindu nebo jiných her. Pravda, v různých tajných lokacích nacházíte „Části srdcí“, čtyři vám složí jedno srdíčko života. Pečlivým prozkoumáváním rovněž naleznete Mapy pokladů, ale ani to není klasické RPG evropského střihu.

    

Moře je vaše manželka. * Hodný Zephos má zlého bratra Cyclose.

Když ve Windfallu získáte plachtu, vyrazíte s Králem Červených Lvů na moře. Ještě vám není poskytnuta patřičná volnost a musíte vyrazit na ostrov, určený vaší lodí. Už po cestě ale narazíte na různé hříčky a jakési dělostřelecké věže, z nichž se vás vaši nepřátelé snaží marně ohrozit. Když u nich přistanete a vyleze po žebříku, můžete bojovat s nepřáteli a získat pár Rupií. Můžete, ale nemusíte.

Po přistání na ostrově je vám předán „hlavní“ předmět celé hry – magická hůlka Wind Waker, kterou po většinu hry budete užívat hlavně k tomu, abyste změnili směr vanoucího větru a mohli tak plout kam se vám zlíbí. Na souši budete řešit úrovně, které se blíží složitější trojrozměrné plošinovce – musí pohnout tuhle tímhle, jít nebo skočit tamhle a získat malý klíč od dveří a tak dále, až získáte velký klíč od místnosti, kde je hlavní boss. Ti nejsou v Zeldě tak těžcí, jak bych čekal, spíše je potřeba přijít na to, co na ně platí, což ovšem může být drobný problém.

Video č.3

Bez bumerangu byste se z místnosti nedostali – grafickou sílu Gamecube dokazují i poletující víly.

Než se naučíte ovládat klíčové předměty jako hák, list, bumerang nebo bomby, chvíli to potrvá. Každý z několika předmětů, které postupem času ve hře získáte, má nezastupitelnou úlohu ve hře a je ho v určité lokaci třeba použít. Link vám napovídá tím, že se v každém místě dívá na předmět, který je v okolí nejpodstatnější. S hákem se tak přehoupnete přes propasti (které celé vidíte až do hloubky několika pater), s listem můžete provozovat „paragliding“ nebo mávnutím vytvoříte mocný poryv větru, který srazí vaše protivníky či posune nedostupný předmět. Bumerang umí zničit až pět zaměřených předmětů najednou a kromě toho, že funguje jako zbraň na dálku, se vždy vrátí do vaší ruky. Ukázky listu a bumerangu v akci najdete na videích ze hry (konkrétně části 2 a 3).

Části hlavního příběhu, které plníte v místech jako obrovský strom nebo věž bohů, jsou skutečně nápadité a ačkoliv jsou blízké konceptu Legend of Zelda her, je Wind Waker stále svůj. Jedinečnost těchto částí spočívá v kombinaci hráčského umu s logickým uvažováním a patřičným využitím předmětů. Všechno je velmi přesně namícháno a hra díky tomu není obtížná - i když jsou místa, kde se zaseknete, vždy můžete přijít na to, jak dál.

I v „plošinovkových“ úrovních se najdou tajné místnosti nebo části, kam se třeba dostanete jen s jistou dávkou schopností a díky bedlivému rozhlížení se. Díky škále pohybů, které Link může vykonávat, si ani příznivci Lary Croft nebudou připadat ochuzeni. Ostatně ovládání je vyřešeno velice dobře a přejde vám do krve velice rychle. Jednotlivé předměty z výstroje nebo z obsahu tří batohů prostě jednoduše přiřadíte k některému z tlačítek (Y, X nebo Z) a pak je můžete kdykoliv použít. Pokud máte někomu předat předmět, učiníte to podobně, v akčnějších polohách hry si dáte na klávesy hák, list nebo bumerang. Tlačítko R slouží k plazení se, C stickem se mění výhled kamery a Control padem ovládáte nabídky mapy (které se mění podle toho, zda jste na moři nebo na souši).

Boj a magie

Tlačítko B slouží k ovládání vašeho meče, kterým lze útočit několika způsoby a jejich řetězením vznikne kombo, kterému málokterý nepřítel odolá.  Poměrně podstatné je i využití tlačítka L, zmáčknutím se vám vycentruje pohled na protivníka. Kromě toho, že víte, kde se nachází váš nepřítel, ho mnohem snáze zasáhnete, hlavně předměty jako hák, který vám z protivníka umožní vytáhnout zajímavé věci (od rupií přes srdíčka doplňující životy po speciální předměty, které dále ve hře vyměníte). Pokud máte vytasený meč, bráníte se tlačítkem R a to velmi účinně, i když inteligenci nepřátel nelze podceňovat.

Video č.4

Interakce s prostředím a ukázka kouzlení s Wind Wakerem.

Tlačítko A pak vystihuje úlohu ostatních kláves – je rovněž multifunkční a tak zapomětliví uvítají menu v pravém horním rohu obrazovky, kde je vždy popsáno, co lze s kterou klávesou dělat. Nápovědou ve hře je vám zavibrování ovladače a proměna vzhledu tlačítka A v rohu obrazovky– v takovém místě můžete vyndat zvláštní komunikační krystal a dozvědět se od svého plavidla zajímavé informace.

Zajímavý je i systém kouzlení s Wind Wakerem. Podle metronomu musíte trefit správný čas a pohnout páčkou ve správném směru. Pokud tak učiníte, Link přehraje melodii znova a můžete poroučet větru (dešti ne). Takt se určuje Control Padem, C stickem se pak trefujete do rytmu.

Na moři

Když splníte pár kapitol z hlavní příběhové linie, můžete si už klidně brázdit po moři. Svět, kde plujete, je dost rozsáhlý a úkoly jsou různé a nápadité. Svůj čas můžete rozdělit mezi hledání pokladů, jež jsou v noci (hra na moři plynule střídá noc a den) viditelné jako duhově zbarvené kruhy, a přistávání u pobřeží rozličných ostrovů. Na většině z nich je k dispozici nějaký úkol či zajímavé rozšíření příběhu o podstatné nebo legrační informace. Například na ostrově Windfall potkáte chlapíka, který vás nechá za dvacet rupií zahrát klasické lodě. Na jiném ostrově už u něj budete střílet z děla na sudy. Chlapík s protáhlým obličejem je ukázkou příjemného humoru hry – vždy vás zasvětí do „příběhu“ tak, že si před obličej dává obrázky s vyříznutým otvorem na hlavu, kde vidíte jeho vyzáblou tvář s knírkem, kterak fistulí naznačuje, že je krásná pirátská kapitánka.

    

Link pozoruje jak vypadá hora pod naštvaným drakem. * Úkol splněn, kam teď?

Na moři se rovněž vyplatí využívat návnadu. Jedna slouží třeba k přilákání ryb kartografů, které vám vymalují jinak prázdnou oblast námořní mapy. Na hrušky z neznámého důvodu letí rackové, díky čemuž se tento pták dostane pod vaší kontrolu a můžete ho ovládat – předměty, sesbírané za letu, vám pochopitelně zůstanou.

Právě na moři se ukazuje síla Zeldy, volné prostředí a krásný svět s provázanými, silnými postavami, množství úkolů a cest. Jedinou zradou je, že pokud odoláte (ale to málokdo) svodům pohádkové atmosféry hry, nejste příliš motivováni k průzkumu – nezískáte za to nějak rozhodující předměty a žádnou „zkušenost“.

Toon shading

Když už jsem tu zmínil herní postavy, musím dodat, že Wind Waker není dabovaný. Nebo je, ale jenom částečně – postavy se vyjadřují v kňučivých tónech a citoslovcích, která jen podtrhují text. Po čase vám to přejde zcela pod kůži a budete vše považovat za naprosto přirozené – přejdete i to, že Link vlastně nikdy nic kloudného neřekne a že nemáte při hovorech možnost volby. Není to vůbec třeba.

Video č.5

Plavba na Králi Červených Lvů plus ukázka plynulosti herní kamery.

Velkou službu textovým dialogům dělá nový engine hry, postavený na technologii Toon Shading (kdo viděl Cell Shading v Auto Modellista, ten ví, odkud vítr vane). Jednotlivé animované komiksové postavy mají až neuvěřitelnou škálu emocí, zvláště Link umí „hrát“ na city. Toon shading je technologie, kterou můžete milovat nebo nenávidět, ale každopádně hru neuvěřitelně osvěžila. Komiksově vypadající moře a nepřátelé (hlavně čichající prasata) jsou něčím novým. Vše je přitom skvěle animované a ostré linie stínů plus jakoby „tužkou“ obkreslené okraje postav vám budou za chvilku v jiných hrách chybět. Grafický styl je dle mého názoru vybraný perfektně a zpracování hry je excelentní – nikdy se netrhá, vidíte vše i na velké vzdálenosti, předměty nevypadají jako by měly polygonovou dietu, prostě skvělé.

Světlé stránky hry
  • výborná grafika
  • silný (pohádkový) příběh
  • kvalitní zvuk (v DDProLogic II)
  • vedlejší úkoly
  • vybalancovaná obtížnost
Temné stránky hry
  • hra nemá žádný deník na úkoly
  • občas problémy s kamerou

Zvukový doprovod v Dolby Surround Pro Logic II má poměrně slušné využití – když Link křičí to své „Ya“ v jeskyni, vrací se vám ozvěna ze všech koutů. Také při hledání pokladu uplatníte „prostorový“ zvuk, jelikož otáčením kamery zjistíte, z kterého místa přichází nejsilnější hučení a tam pak ponoříte svůj jeřáb. Zmiňovaná herní kamera může být někdy trochu problematická, zvláště u stěny. Také přepínání do vlastního pohledu, které uplatníte třeba při házení bumerangem, může trochu mást. Kameru z pohledu třetí osoby máte správně natočenou na nepřítele, ale když potřebujete rychle přepnout na pohled Linka a hodit, zjistíte, že chlapec je otočen obličejem na druhou stranu, čehož jste si v zápalu boje nevšimli. Než se otočíte, můžete přijít o nějakou čtvrtku srdíčka.

Multiplayer? Částečně

Na začátku recenze jsem zmínil osvobození Tingleho, zeleně oblečeného mužíčka s podivným tvarem lebky. Ten vám jako odměnu za své osvobození dal Tingle Tuner, kterým ho můžete přivolat a využít jeho služeb. To se dělá tak, že ke Gamecube připojíte Game Boy Advance a druhý hráč ovládá Tingleho, který kolem vás poletuje. Nasbírané rupie můžete utrácet za výhody, které vám Tingle poskytne ze svého arzenálu, například bomby. Také máte na GBA k dispozici mapu dungeonu ještě před tím, než ji najdete a Tingle může  do míst, kam se Link nedostane. V každém případě se při hraní bez Tingle Tuneru obejdete a asi to nelze považovat za plnohodnotný multiplayer.

Závěrem

O The Legend of Zelda: Wind Waker bych mohl ještě chvíli psát a nabízet rozličné herní možnosti a vtípky, na které jsem narazil, ale nemá to cenu, už teď jste zřejmě unavení čtením a dostatečně přesvědčení, že tahle hra za to stojí. Jde pravděpodobně o nejlepší titul, který jsem za poslední rok na Gamecube hrál. A pokud byste snad pochybovali, zda do poněkud dražší hry investovat, pořízení Speciální edice rozložení nákladů jistě změní – 3x Legend of Zelda, to je porce hraní na 3 měsíce.

Grafika: 10/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 10/10

Dokonalé epické dobrodružství s vybalancovanou herní složkou a skvělou atmosférou.

Celkové hodnocení: 10/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Je potřeba mít hardware nové generace, říká Sony o Playstation 5

Je potřeba mít hardware nové generace,…

Společnost Sony potvrdila, že již pracuje na další generaci herního hardwaru.

10.  10.  2018 | | 24 N/A
Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet ještěrem s gigantickým přirozením

Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet…

Kreativita některých lidí při editaci vlastních postav nezná mezí. U Soulcaliburu se to ale trošku zvrhlo.

včera | | 1 N/A
Fotografové vyrazili do Řecka, nafotili nádherné snímky v AC Odyssey

Fotografové vyrazili do Řecka, nafotil…

Stejně jako Origins i Odyssey nabízí propracovaný fotorežim. A umělecké kousky na sebe nenechaly dlouho čekat!

8.  10.  2018 | | 7 N/A
Sony dnes startuje program odměn pro členy PS Plus

Sony dnes startuje program odměn pro č…

Ten rozšiřuje řadu výhod pro členy PS Plus o další skvělé slevy a nabídky od našich lokálních partnerů.

14.  10.  2018 |
7 tipů na bláznivé hry, které překvapí i zabaví

7 tipů na bláznivé hry, které překvapí…

Což takhle dát si oddych? Což takhle zahrát si něco trochu méně seriózního?

10.  10.  2018 | | 2 N/A