The Pathless: stylizovaná nádhera poháněná šípy | Recenze

Přelom mezi generacemi bývá natřískaný velkými herními tituly, jež mají lákat na budoucnost, kterou nadcházející konzole slibují. Ani v této době však není nouze o kvalitní indie tituly, které čeří vodu velkorozpočtových herních pecek. Tentokrát se nám o jednu postaralo vývojářské studio Giant Squid, které už stálo za úspěšnou hrou Abzû a ve spolupráci s pro mne již ověřeným vydavatelem Annapurna Interactive vydalo titul The Pathless, v němž vás budou pohánět především přesné zásahy šípy v rychlém pohybu nádherným světem.

Jediná správná cesta

Ve hře The Pathless se budeme, jak možná i samotný název naznačuje, hledat správnou cestu. Každý má ale k existenci správné cesty jiný přístup. Někdo by rád nechal každého najít si tu vlastní a někdo, jako třeba náš záporák Godslayer, by si přál všem cestu přesně předem určit. Godslayer má obrovskou moc a začátkem jeho hrozného plánu k ovládnutí světa je, že pomocí kletby udělá se starých bohů své posluhovače, kteří zneškodní kohokoliv, kdo by stál v cestě. Jedním takovým človíčkem, který se mu postaví bude také lovkyně, do jejíž kůže se vžijete.

Orlí pomocník vám přiroste k srdci

Za pomoci orla, který je převtělením matky zbylých starých bohů se budete muset vypořádat s řadou překážek. V první řadě bude vaším nejdůležitějším úkolem osvobodit bohy z moci Godslayera, abyste se mu nakonec mohli postavit ve velkém finálním souboji. Jak asi očekáváte, u takovéhoto titulu není prostor pro úplně zdlouhavý příběh plný zvratů. Všechno je tak nějak očekávatelné a rozhodně tak nemusíte počítat s tím, že by šlo o nějaký stěžejní prvek celé hry. Musím ale říct, že na svojí délku mě hra opravdu překvapila tím, jak pevný vztah jsem si s ústřední dvojicí vytvořil a když se orel dostával do nebezpečí, zaznamenával jsem u sebe pocit úzkosti z toho, že by se mu něco mělo stát. To je na tak malou a krátkou hru opravdu úctyhodný počin.

Každý zásah se počítá

The Pathless pracuje s několika základními hratelnostními prvky. Tím prvním a nejdůležitějším je střelba z luku. Vaše postava totiž disponuje ukazatelem energie, který plní každý přesný zásah do cílů rozmístěných po celém světě. Když se trefíte, hra vás na krátkou chvíli zrychlí a k tomu se váš ukazatel o kus doplní. Díky tomu se vám může podařit dohnat svůj cíl nebo uniknout nebezpečí, které na vás bude číhat v okolí. Střelba samotná je prostá, stačí dostatečně dlouho podržet tlačítko, které ji spouští. Hra v podstatě míří za vás a vy jí jenom musíte dát dost času. 

Prokletí bohové vás budou neustále chtít najít

Vaším klíčovým pomocníkem bude také již výše zmíněný orel, který je převtělením starého boha. S jeho pomocí budete řešit většinu hlavolamů, které na svojí cestě potkáte. A že svět je jimi opravdu prošpikovaný. V podstatě každý předmět, který chcete získat, budete muset odemknout nebo jinak odhalit skrze puzzly. V některých vám nápomocný bude právě orlí pomocník, v jiných musíte využít speciální vizi, kterou vám propůjčí čelenka, k níž se dostanete hned na začátku hry. O moc víc toho vlastně od hry nečekejte. The Pathless si vystačuje opravdu s trochou. Jednoduché ovládání, myšlenka a vlastně ani ty hádanky nejsou ničím, na čem byste se zasekli na nějak dlouhou dobu. 

Že to zatím zní nějak podezřele jednoduše a bezproblémově? Pravda. Tak přidejme ještě něco. Ve světě se vždy pohybuje jeden z prokletých bohů, který kolem sebe má tajemnou bouři. Pokud vás tato bouře polapí, budete se muset velmi obtížně skrývat před zraky netvora, jehož jediným cílem je vaše zničení. Pokud se vám bouře dostane za záda, musíte sakra rychle vzít nohy na ramena a střílet do každého cíle, který je poblíž, abyste udrželi dostatečnou rychlost. Pokud se vám ale nepodaří uniknout, nemusíte se nějak děsit. Přijdete jenom o pár předmětů, které v průběhu hry sbíráte. A  to je dobře nejen protože Pathless je opravdu spíše oddechová jednohubka. Jde totiž také o jednu malou chybku ve hře, která je, že pokud vás bouře polapí, nemusíte dostat ani maličkou chvilku na to, abyste se skryli. Pokud tak stojíte na otevřeném místě, nemáte šanci vůbec zareagovat a démon vás hned uvidí. Naštěstí nejde o tak frekventovanou záležitost, aby to výrazně sráželo herní zážitek.

Hlavolamy nejsou složité, hlavu vám příjemně potrápí jen chvilku

Hlavním cílem průzkumu každé části světa je opět rozsvítit tři vysoké věže, které mohou pomoci očistit kletbu uvalenou na bohy. Když se vám to podaří, vydáte se na lov těchto tvorů a budete je muset nejdříve zběsile pronásledovat a následovně si s nimi poradit v něčem, co by se dalo nazvat boss fightem. V něm stejně jako ve zbytku hry nemůžete umřít. Určité sekvence je ale nutné provést bezchybně, jinak se nehnete dál. Na těchto bossech mě nejvíce bavil právě "hon", který bylo nutné podstoupit, než bylo možné se jim postavit tváří v tvář.

Zdánlivé motání v kruhu

Jestli v něčem The Pathless trošku zaostává, je to rozmanitost hratelnosti. Neustále totiž děláte naprosto totožné věci. Hádanky jsou vlastně na jedno brdo, opakují se jich asi tři nebo čtyři typy a rozdíl je pouze v jejich provedení. I proto je dobře, že hra je pouhou jednohubkou, která vám zabere k dohrání jeden, maximálně dva večery. Brzy poté, co se zorientujete ve hře, budete mít prakticky všechno hodně rychle vyřešené. Půjde tak spíše o hledání potřebných věcí ve světě. 

Ve vyhledávání vám výrazně pomůže vize, kterou jsem již výše zmiňoval. Ta totiž všechno důležité zvýrazňuje barevně, takže místa, která jsou pro vás důležitá, uvidíte červeně. Některé přímo skryté předměty uvidíte dokonce jenom skrze speciální vizi, jinde budete moci projít zdí jenom s její pomocí. Jinak se nedostanete, kam potřebujete. 

Speciální vize vám napoví, kde se skrývají důležité předměty

Díky originální hratelnosti a krátké hrací době se ale nemusíte rozhodně bát toho, že by snad hra přestala bavit. Zážitek je nádherně vyvážený, prostoupený boss fighty a obecně funguje přesně tak, aby si hráčovu pozornost dokázal bez problémů udržet od začátku do konce. S klidem se mohu přiznat, že když jsem k Pathless sedl, opravdu jsem nečekal, že u hry zůstanu sedět do půl čtvrté ráno. 

Osobitý styl a skvělá hudba

V čem Pathless naopak exceluje je osobité grafické zpracování, které může hráčům bezesporu připomínat některé dřívější úspěšné indie hry. Nádherný svět tvořený jednoduchou grafikou vás zavede do tajemných červených bouří, zasněžených horských hřebenů i krásných zelených plání. Jednotliví prokletí bohové působí vážně nebezpečně a děsivě a po jejich záchraně byste je nejradši pomazlili jako chlupáče, co by se mohli povalovat u vás doma na gauči.

Nezaostává ani hudební doprovod hry, z nějž vyloženě čiší atmosféra asijského stylu, v němž se celá hra odehrává. Hudba se dynamicky mění s vaším pohybem světem, když se blíží bouře, nepocítíte to pouze vizuálně, ale také svým sluchem. Když je všechno klidné, můžete si naopak vychutnávat pohodovou a klidnou hudbu, která vás skoro donutí zapomenout na to, že máte plnit nějaký úkol a ne se jenom kochat. Když už se vám ztratí orlí pomocník, je to právě sluch, který vám ho pomůže znovu najít. Naštěstí je ale zvuk v tomto případě i vizualizován, takže se nebojte, že pokud se zvukem nezorientujete, zůstanete ve hře navždy uvěznění.