The Rage – deset minut hrůzy od Alberta

Museli jste někdy hrát hru jen proto, abyste o ní formou pokud možno vtipné recenze či v našem případě preview napsali ze pár řádek, ve kterých je vaším stěžejním úkolem čtenáře připravit na to, že tato hra je jednou z mála, jejíž expozici byste měli být vystaveni maximálně párkrát do života?
The Rage – deset minut hrůzy od Alberta
Museli jste někdy hrát hru jen proto, abyste o ní formou pokud možno vtipné recenze či v našem případě preview napsali ze pár řádek, ve kterých je vaším stěžejním úkolem čtenáře připravit na to, že tato hra je jednou z mála, jejíž expozici byste měli být vystaveni maximálně párkrát do života?

Tím bylo prakticky řečeno vše. Hra The Rage je nešikovná všemi směry, kterými vás jen napadne pohlédnout, včetně těch ponejvíce odvážných a řekněme to kulantně, netradičních (byť to Alberto, autor hry, jistě myslel s námi všemi zpočátku dobře). Je pravda, že jsem nečekal přílišný zázrak, když všechno to, co slibovaly popisky, se vešlo do jedenácti megabajtů. Což je v dnešní době na demo velikost samozřejmě poněkud malá (samozřejmě neříkám, že je to pravidlo, ale většina demoverzí, které jsou k dostání, mají svou velikost trochu větší). Hru jsem tedy spustil a pln očekávání civěl do monitoru, co bude následovat. Nastavil jsem si v poněkud toporném menu, které si (jak jsem posléze zjistil) nedokáže zapamatovat mezi jednotlivými hrami nastavení kláves, ovládání, zapnul nebo vypnul jsem zvuky, sešteloval grafiku (u položky 32bitový render jsem zvolil ON, čímž možnosti nastavení skončily) a pustil se do hry. Ovládání je jednoduché – nebo se mi tak podle použitých kláves alespoň jevilo – čtyři šipky, speciální úder, úder paží a kop nohou. Celkem tedy sedm prvků + osmý, který představovalo skákání. Hurá, do boje.

The RageThe Rage

Bohužel, automaty nevymřely a je to citelně znát i v této hře. Ovládání hlavní postavy probíhá úplně stejně jako v kdejaké maringotce stylem šipka dolů – jde k obrazovce, šipka nahoru – jde od obrazovky. Tedy, bylo by to dobré alespoň takhle, bohužel tento kříž je v The Rage natočen o neidentifikovatelný počet stupňů, takže pak hlavní hrdina vypadá přinejmenším velice toporně, když kráčí napříč ulicí svou poněkud stromečkovitou chůzí. Vem to ďas, děl jsem a pokračoval dál. Nepřátelé na sebe nedali dlouho čekat. Že je odstaví jen několik ran pěstí jsem nečekal, ale v tento okamžik jsem byl vděčný za cokoliv, co mě donutí u hry zůstat déle (což přežití zcela jistě bylo). S klidem jsem rozbíjel úderem ruky či kopem nohy telefonní budky, popelnice, všemožné krabice a další věci, které mi přistavila hra do cesty. Vrchol nastal, když jsem pár kopy takto eliminoval vozidla, která po iniciaci vybuchla a vylétla kamsi do vzduchu mimo obrazovku (jak jsem posléze zjistil, brzy spadla zpět na své místo – tedy resp. na mě). Budiž, je to arkáda… že?

The RageThe Rage

Grafika neustále nepříjemně blikala, byť se pohybovala kamera velice plynule po celém bojišti (však veskrze nebylo také moc co počítat). Chvílemi jsem měl pocit, že slyším hudbu; tato iluze pominula v okamžiku, kdy jsem vyhodil první vozidlo do vzduchu. Spolu s palivovou nádrží, motorem, řidičem a tunou oceli vyletělo nejspíše do pekel i rádio, které se staralo o dunivé rytmy ve stylu "tum dum tum tum tum". A bylo po hudbě. Zbytek zvukové kulisy pak již dotvářely jen skřeky nepřátel, tedy přihlouplé pokusy být funky a in, a údery našeho hromotluka (ať už jsem hrál s obrovským a černým Alfredem nebo subtilním Maxem, kterého odkojili rodiče plní bojového umění), který, nemoha se vymotat ze zapeklité situace, začal kopat do všeho kolem, až si cestu udělal. Posledním zastavením na cestě za štěstím pak už byl jen neustále jak prase se chovající boss, který oproti ostatním měl větší výdrž a více kuráže v těle. Mimo toho neustále vydával podivné zvuky, které nutně musely vyvolat dojem, že pozřel něco velmi VELMI ošklivého a především zkaženého. No a pak to přišlo. Napsalo se Game Over, poté co jsem nepozorného jedlíka poslal do světa motýlů a ohně a po stisku klávesy Escape se hra odkázala zpátky do Windows, což za korektní přinejmenším příliš nepovažuji.

The RageThe Rage

Nemyslím si sice, že vás hra po těchto pár řádcích decentně sžíravé kritiky nadchla a stanete se jejími uživateli, ale v době, kdy venku vztekle řádí Slunce a jeho paprsky, se nedá očekávat racionální jednání od kohokoliv – takže si demo můžete jak stáhnout, tak vypálit.

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Kingdom Come: Deliverance - prožijte český středověk (recenze)

Kingdom Come: Deliverance - prožijte č…

Česká hra ze středověku se dočkala finálního vydání. Po dlouholetém vývoji máte možnost okusit hru, jaká tu ještě nebyla. RPG inspirované českou historií a vyvíjené s důrazem na středověkou realitu. Stojí za to hru pořizovat? Dozvíte se v recenzi!

13.  2.  2018 | | 123 N/A
Mapa Kingdom Come: Deliverance je krásným příkladem středověké historie

Mapa Kingdom Come: Deliverance je krás…

Při tvorbě světa Kingdom Come: Deliverance samozřejmě nemohli tvůrci zahrnout celou republiku. Nakonec si vybrali okolí města Rataje nad Sázavou, nacházejícího se v okrese Kutná Hora. Jak to dopadlo?

21.  2.  2018 | | 16 N/A
Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál z českých luhů a hájů (galerie)

Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál…

Recenzi jsme sice již napsali, ale Kingdom Come nás stále baví. Podívejte se na galerii z našich dobrodružných výprav.

19.  2.  2018 | | 4 N/A
7 nejlepších historických zážitků, které můžete zažít ve hrách

7 nejlepších historických zážitků, kte…

Kingdom Come dokázalo v posledních dnech ukousnout solidní porci pozornosti. Není ale jedinou hrou, která se zaměřuje na středověk a věrohodnou historii. Pojďme se podívat na ty nejlepší alternativy.

20.  2.  2018 | | 5 N/A
Kingdom Come: Deliverance už prodalo téměř 500 tisíc kopií

Kingdom Come: Deliverance už prodalo t…

Nehledě na bugy a další technické nepříjemnosti se Kingdom Come v prodejích pěkně daří.

15.  2.  2018 | | 5 N/A
Kingdom Come: Deliverance dostane na PS4 v den vydání obří patch

Kingdom Come: Deliverance dostane na P…

Máte koupené Kingdom Come na konzoli PS4 a chystáte se hrát? Tak to si ještě nějakou dobu počkáte.

12.  2.  2018 | | 16 N/A
Herní agenda: zpátky v sedle nového roku

Herní agenda: zpátky v sedle nového ro…

Na začátku roku téměř vždy bývá na herním trhu poměrně sucho. Letošek nebyl výjimkou, proto jsme si s agendou dali menší pauzu. Už se ale začínají objevovat první dobře vypadající kousky, takže nastal čas, abychom si o nich zase něco řekli.

16.  2.  2018 |
Monster Hunter World: pořádné lovecké RPG (recenze)

Monster Hunter World: pořádné lovecké …

Kultovní Monster Hunter se vrací pravděpodobně v nejlepším dílu série.

15.  2.  2018 | | 5 N/A