The Rift

Konečně se mi dostalo do rukou demo hry The Rift. Kupodivu jsem si ho sám doma stáhnul přes dial-up připojení - světe div se, ono má totiž pouhopouhých 16MB! Doporučuji vám tedy sehnat si ho co nejdříve také. Proč, to vysvětlím v následujícím preview.
The Rift je po dlouhé době prvním vážnějším konkurentem Homeworldu. Abych zopakoval to, co jsem již jednou napsal, jde o 3D real-time vesmírnou strategii s na první pohled originálním příběhem a nádhernou grafikou. Demoverze obsahuje krátké herní intro plus tři mise. Jak už to bývá, jsou to spíše takové zahřívací mini-mise, které máte hotové ani ne za deset minut. Přirovnal bych je ke klasickým tutoriálům. V první misi se dozvíte základy jak ovládání, tak i zmíněného zajímavého příběhu. Tento úvod je proveden řekl bych "filmovým" způsobem, nejednou jsem měl pocit, že se dívám na slavné dílo brzké sci-fi kinematografie - 2001: Vesmírná Odysea. Od jakéhosi tajemného obrýleného děduly s bílým plnovousem (kancléř Corynn) se dozvíte, proč jste byl na 15 letou misi k Proxymě Centauri vybrán právě vy, Jacob Viscero, bývalý pašerák. Dále se naučíte základními příkazy ovládat výhled a svou flotilu. Po několika prvních minutách však přichází zásadní zlom - planeta, údajně lidskému rodu naprosto velebná, na které jste měli spolu s 15 000 kolonisty založit novou kolonii, je naprosto neobyvatelná. Údaje z dvacet let staré sondy, která Tesoro (ona planeta) prozkoumávala, tedy byly chybné. Jedním z vašich úkolů tedy je nejprve sondu najít a poté přitáhnout zpět k hlavní lodi Copernicus, kde ji vaši vědci analyzují.

Neblahá zpráva se nakonec potvrdí, ale zároveň se objeví něco zcela nového. Něco, o čem možná neměli ponětí ani ti nejvýše. Totiž že v systému Proxima Centauri se nalézá stabilní červí díra. Po krátké hádce s imperiální armádou, resp. generálem Krystoffem, kteří vás doprovázeli, se přibližujete k díře, když tu se z ní vynoří letka vesmírných organismů (lehce připomínajících některé mořské živočichy) a začne útočit na vše kolem sebe...

Konečně tedy budete moct využít vše, co jste se stačil naučit. Ovládání lodí probíhá pomocí myši, je velice podobné tomu z Homeworldu. Lze samozřejmě i jednoduše určovat z-tovou souřadnici, taktéž lze pohled jednoduše přibližovat a oddalovat. Poškození jednotky je indikováno zeleným (žlutým >>> červeným) půlkruhem kolem jednotky. Jednotlivé strany jsou rozlišeny barvou (vaše jednotky pod sebou mají zelený stín, neutrální bílý a nepřátelské rudý).

Pokud by však hra obsahovala pouze těchto pár možností, šlo by spíše o akční simulátor než o strategii. Přistoupíme tedy k popisu okolního rozhraní, kdy je obrazovka rozdělena na čtyři nezávislé panely (unit, squad, task a comm) a vy můžete každý z nich zavírat, "přichycovat" či je nechat všechny najednou zmizet. Teď teprve máte opravdu absolutní moc nad všemy squadronami i loděmi v nich. Jednotlivé squadrony (letky) lze velice rychle vybírat pomocí čísel 1 - 10. Můžete mezi nimi i přesouvat jednotky pouhým tažením myši. Avšak právě při této proceduře občas nastávají zmatky, např. když si neuvědomíte, že máte označeny jednotky všechny místo té jediné, kterou jste chtěli přesunout.

Další starosti přicházejí poté, co dostanete k dispozici výrobní kapacity. Ty jsou opět velice podobné Homeworldu. Základní jednotkou zde ale není mateřská loď, nýbrž jakási vesmírná základna. K ní lze pak přistavovat nejrůznější konstrukce, jako hangáry, těžební zařízení, děla, atd. Obrovskou výhodou tohoto provedení je, že takovéto základny prakticky nejsou omezeny velikostí, takže teoreticky (!) lze staji vět donekonečna. V reálu se však dříve či později setkáte s problémem ochrany takovéhoto obrovského kolosu, takže nakonec z toho vyjde pouze "opravdu rozlehlá základna".

Suroviny, které jsou vaším hlavním (a jediným) zdrojem financí získáváte z okolních asteroidů. Postavíte-li jedno těžební zařízení, automaticky z něj vylétnou čtyři těžební droidi a zamíří k nejbližšímu zdroji surovin. Není tedy nutné zdlouhavé určování místa těžby pro každého droidíka.

Hangár je vaší základní "vojenskou" jednotkou, protože pouze v něm je možné vyrábět další lodě (tedy alespoň ty, které byly k dispozici v demoverzi). Hangárů lze samozřejmě mít více, také můžete stavět jednotky tzv. "do fronty".

Měl bych se také vyjádřit ke grafice. Tedy, abych pravdu řekl, je poněkud rozporuplná. Vzdálený pohled na celou vesmírnou scénu, včetně hvězd, mlhovin, planet, měsíců, je úchvatný. Jakmile si však přiblížíte jednotlivé lodě či základny, vaše nadšení zřejmě poněkud opadne. Jsou sice možná o něco detailněji propracované, ale Homeworld měl prostě lepší. Možná to bylo tím, že měl velice barevné textury, kdežto The Rift se pyšní barvou spíše šedivou, i když sem tam lze zahlédnout barevný záblesk.

Hardwarové požadavky The Rift nejsou nijak přehnané - Pentium 166MHz už dnes zahlédneme jen málokde a 64MB RAM je standardem. Co je poněkud méně příjemné je nutnost 3D akcelerace.

Celkově tedy zatím The Rift vychází na povedenou gamesku s poněkud "jinou" grafikou, řekl bych o něco realističtější. Homeworld však zřejmě zůstane nepokořen (natož když se chystá jeho datadisk).

Pokud vás Rift zaujal, stáhněte si jej, tedy samozřejmě pouze demo.

Diskuze (1) Další článek: Invictus: In the Shadow of Olympus

Témata článku: ,