The Sinking City: promarněná příležitost (recenze)

Možná ještě stále na patře cítíte hořký pocit zklamání z dlouho očekávané detektivky na motivy H. P. Lovercrafta Call Of Ctulhu z podzimu minulého roku. Titul bohužel nenaplnil představy hráčů a recenzentů a stal se tak velkým zklamáním roku 2018. Zraky milovníků hororových příběhových her se tak rychle začaly upínat k titulu The Sinking City, který sliboval ještě intenzivnější a propracovanější zážitek ve všech ohledech.

Oakmont je opravdu zvrhlé místo plné zvláštních "lidí"

Jako by snad vývojáři z Frogwares pod tíhou neúspěchu svých konkurentů ze Cyanide Studios dostali na poslední chvíli trochu strach a posunuli vydání hry o několik měsíců, by se vyvarovali podobného propadáku. Pomohl tento odklad, a je The Sinking City vyzrálejší adaptací díla amerického spisovatele a esejisty, jednoho z nejvlivnějších hororových autorů 20. století a průkopníka moderního hororu?

Soukromé očko

Odpověď je tak trochu nejistá, neboť The Sinking City se vydává jiným směrem. Opět tu máme téměř stejné premisy v podobě temného hororového vyprávění s důrazem na detektivní žánr. A právě to jsou vody, ve kterých se Frogwares cítí více než sebejistě. Důkazem budiž série titulů s tématikou Sherlocka Holmese, které si svou herní základnu za ty roky rozhodně získaly. A jak se v průběhu hraní této nové volné adaptace ukázalo, zmiňovaní Ukrajinci jsou skutečnými mistry detektivních adventur.

Bát se příliš nebudete, ale znepokojivých pocitů si užijete dost

Charles Reed, soukromé očko z Bostonu, se vydává do městečka Oakmont, aby prošetřil vazbu mezi záhadným mizením tamějších obyvatel a častými halucinacemi, které jsou pro oblast příznačné. A je třeba říct, že ihned po příjezdu do města je zřejmé, že zde vážně není něco v pořádku. Postupně se začne vykreslovat zvrácené mysteriózní vyprávění plné kriminality, násilí, nenávisti a tajemna. Po příběhové stránce není The Sinking City co vytknout, vyprávění působí uceleně a smysluplně, je poutavé a rozplétání jednotlivých otazníků je skutečně blahodárné a motivující. Každý posun v případu přináší uspokojivé pocity, kterých se nelze nabažit. Hra patří k jednomu z těch titulů, u kterého si v jednu ráno říkáte: „ještě vyřeším tohle a už jdu opravdu spát“. Vždy však přijde další zvrat, který vaše zaboření do polštáře ještě o nějakou tu hádanku posune.

Za touto návykovostí stojí především perfektně zvládnutá detektivní složka hry, která byť může v prvopočátcích působit hodně krkolomně, ve výsledku funguje parádně. Díky bohu za obsáhle zpracované vysvětlení všech možností, které je přístupné i během samotného hraní. Základem detektivní činnosti je shromažďovat jednotlivé důkazy, které je pak nutné následně spojovat dohromady a vytvářet tak dedukční výroky, které Charlese Reeda posouvají dál a dál.

Třetí oko

Oakmont je zvrácené místo plné zločinu a tajemna, ani Charles Reed však není úplně obyčejným soukromým očkem. Disponuje totiž schopností tzv. třetího oka, které mu na místě činu umožňuje vrátit se na určitou chvíli v čase a vidět klíčové momenty zločinu. Ty následně může chronologicky uspořádat a vyvodit z nich další důkazy, které opět pospojuje v dedukční výrok. Systém řešení hádanek je opravdu pečlivě zpracován a váže se na pozornost a pečlivost hráče.

Po grafické stránce hra zrovna neexceluje, atmosféra je ale vynikající

Je tedy nutné být opravdu pozorným detektivem a prozkoumávat každý kus herního světa. Klíčem k úspěchu jsou dopisy, kroniky, archivy, knihovny, policejní spisy, lékařské zprávy či lodní deníky. The Sinking City je pomalu plynoucí hra, ve které se bez pečlivého studování materiálu zkrátka neobejdete. Zároveň jde také o hodně ukecanou hru, jak by se ostatně u detektivní adventury očekávalo.

Nutno dodat, že se zároveň jedná i poměrně obtížnou hru, která své hráče rozhodně za ručičku nevede. Žádné explicitně vyjádřené úkoly či označení bodu na mapě. Veškeré tyto činnosti jsou totiž v režii samotných hráčů. Víte tedy co je třeba prošetřit, na způsob si ovšem musíte přijít sami. Na druhou stranu většina úkolů má celkem logické opodstatnění, které by ani těm méně bystrým nemuselo dělat problémy. Je tedy více než jasné, že spisy o vraždách budete hledat na policejní stanici, zatímco zprávu z lékařské pitvy zase v nemocnici.

Soubojový systém je největší slabinou

Za velice vstřícný krok lze považovat také možnost nastavení obtížnosti, a to ve třech různých úrovních jak pro souboje, tak pro detektivní činnost. Osobně doporučuji vyhnout se nejjednodušší obtížnosti detektiva a zároveň neobtížnější v soubojích. Ptáte se proč? The Sinking City je detektivka, a proto se jistě nikdo nechce ochuzovat o rozplétání jednotlivých záhad a tomu slastnému pocitu při vyřešení hádanky.

Souboje pod psa

Druhou a těžko opomíjenou vrstvou hry je potom akční složka, která je slušně řečeno ubohá. Soubojový systém je nudný, otravný a frustrující zároveň. Pokud si tedy nechcete kazit zážitek, stáhněte obtížnost na minimum a soustřeďte se pouze na výbornou detektivku, kterou The Sinking City opravdu je.

Bohužel titul má krom otřesného soubojového systému i další výrazné problémy. Patří mezi ně například totálně nevyužitý potenciál otevřeného světa nebo budeme-li přesnější, otevřeného města. To je totiž trestuhodně prázdné, cestování po něm je zdlouhavé a otravné zároveň. Atmosféra je sice povedená, celkově ale nedotažená. Vývojáři skvěla rozpracovali atmosféru samotného příběhu, v detailech ale zaspali.

Připravit se musíte na zdlouhavé a nudné cestování

Přesuny z jedné části mapy na druhou jsou noční můrou a budete je nenávidět. Neustálé přesedání z loďky do loďky, běh prázdnými ulicemi či nutnost neustále otevírat mapu a sledovat svou pozici. Nedej bože, pokud si snad chcete zkrátit cestu zamořenou oblastí, kde se dostanete do již zmiňovaných tragických soubojů. Ambice vývojářů na otevřený svět zkrátka přerostla jejich schopnosti a výsledek je opravdu hodně rozpačitý. Hře by totiž prospěla výraznější lineárnost.

Když ambice nestačí

Navíc ani rychlé cestování není zpracováno zrovna vhodným způsobem. Bodů k cestování je skutečně málo, je poměrně obtížné je najít a loadingy jsou tak zdlouhavé, že berou chuť k využívání. Často se tak dostanete do momentu, kdy vybíráte ze dvou otravných možností. Využít rychlé cestování, přetrpět dlouhé načítání a stejně kus dojít nebo se zdlouhavě proplížit celým městem a riskovat zabití?

Bohužel ani technická stránka titulu není nikterak ohromující. Grafické zpracování je hodně zastaralé a v některých momentech skoro uráží. Animace postav jsou nevzhledně křečovité a jednoduše nepůsobí dobře. Hra je navíc plná technických chyb a nejrůznějších bugů.

Mimo akční a detektivní složky je třeba zmínit také úsměvný RPG systém, který je nejenže dost nepřehledný, ale také poměrně odfláknutý a působí dost zbytečně. Jako celek tak titul působí dost nejistým dojmem. Jako by si snad vývojáři nebyli jisti, zda-li bude detektivní část hry dostatečným lákadlem a začali postupně implementovat stále větší a větší blbosti, které bohužel nefungují. A přitom by opravdu stačilo soustředit se pouze na detektivní vyšetřovací část hry. Ve finále je tak The Sinking City hodně nevyrovnaným titulem, který se snaží nabídnout mnoho, avšak v bídně zpracované kvalitě. Ocenit však musíme českou lokalizaci, alespoň tedy v případě PS4 a PC. Budoucnost Xboxové lokalizace je zatím i přes původní sliby trochu nejistá.