Thief: když se učitel stává učněm (recenze)

Thief je kult, který čekal na svůj návrat velmi dlouho. Po letech čekání a menším skoku k „lidské revoluci“ se Eidos odhodlal oprášit zašlou slávu Garretta. Podařilo se? Tak napůl.

Série Thief započala svou existenci v roce 1998 a označovala se za průkopníka ve využití světla a zvuku jako herních mechanismů, které ve velké míře ovlivňovaly okolní dění. Všechny tři díly byly perfektním mixem taktiky a akce, kde stealth hrál důležitou roli a unikátní prostředí kombinovalo Viktoriánskou éru se steampunkovou fasádou. Šlo svým způsobem o přelomové tituly v herním průmyslu, a tak není divu, že se novodobý Thief pod taktovkou Eidosu očekával s hlasitým klepáním kolenou. Ostatně, kdo jiný by mohl vrátit Garrettovi jeho lesk, když ne tvůrci Deus Ex: Human Revolution?

1390573333-2.jpg 1390573339-11.jpg 1390573341-5.jpg

Deprese, kam se podíváš

Nebudeme prskat negativy hned ze začátku a podívejme se na to, jak se novinka vůbec hraje. Příběh vrací Garretta po letech zpět do rodného města jménem…ehm…The City. Hrdina je svědkem tajemné nemoci, která drtí obyvatele po stovkách a především potkává nového vládce města, Barona, který vládne tvrdou rukou. Thief opět vrací populární motiv zvrhlé společnosti a horních vrstev, které si žijí v klidu a izolaci, zatímco na ulicích umírají chudí lidé.

 

Novému Thiefovi se daří perfektním způsobem vytvářet tajemnou a depresivní atmosféru, ze které doslova číší nemoc a zoufalství

 

Garrett ale není zlodějem pro nic za nic, je na čase vrátit situaci ve městě zpět do pořádku a mezi tím rozlousknout i pravěké tajemství, které se táhne skrze městské ulice. Novému Thiefovi se daří perfektním způsobem vytvářet tajemnou a depresivní atmosféru, ze které doslova číší nemoc a zoufalství. Hra si ale sama podkopává nohy, když staví prostředí a atmosféru do popředí, kvůli čemuž strádá samotný příběh, který je plytký a nezajímavý. Jen s velkými obtížemi jsem se nutil hrát dál, jelikož byl cíl a okolnosti naprosto nudné, což je v příběhově zaměřené hře velký problém. Thief se tak stává další hrou, kterou budete hrát především díky hratelnosti, nikoliv příběhu.

1390573325-3.jpg

Naštěstí to, co dělalo Thiefa Thiefem zůstalo. Budete se plížit stíny, vyhledávat úkryty, zkoušet odlákat stráže, rabovat příbytky bohatých a pěchovat si kapsy zlatem. Tedy, častěji spíše příbory a skleničkami, ale hlavně že to sype. Hra i na střední obtížnost velmi sází na taktický postup a stealth, Garrett totiž není žádný Rambo a v přímé konfrontaci s více jak jedním nepřítelem máte seriózní problém, kdy se vyplatí vzít nohy na ramena. Pokud si navíc vypnete všechny pomocné berličky, jde o dost hardcore záležitost pro fanoušky série, tichý postup hra zkrátka odměňuje. Bohužel, variabilita předchůdců je tatam.

1390573343-1.jpg 1390573343-4.jpg 1390573343-9.jpg

Dvě uličky, jedna cesta

Tedy nepochopte mě špatně, inventář je dostatečně variabilní na to, abyste měli alespoň náznak svobodné volby. Máte obušek, rozličné zločinecké nástroje a hlavně nezaměnitelný luk s celou řadou šípů. Některými uhasíte oheň, jinými vystřelíte provaz, další slouží pro striktně bojové účely. Variabilita inventáře je rozhodně příjemná a dovolí vám dostat se na místa, kam se jinak nevyškrábete. Postupný nákup vybavení je tedy nutností, pokud chcete prohledat opravdu celé město a najít všechny skryté poklady. Minimálně zde tedy motivace nechybí.

Za utržené peníze si kromě inventáře nakoupíte i některé upgrady, jako je silnější brnění, pohodlnější boty pro vyšší seskoky a další serepetičky pro pravého ninju. Čas od času navíc dostanete magický střep kamene, který slouží pro zlepšení Garrettových schopností. Jde o klasiku – rychlejší pohyb, větší výdrž, déle trvající intuice a tak dále. Bohužel, každá schopnost má pouze dvě úrovně a vývojáři se zjevně nesnažili strom dovedností trochu více ozvláštnit. Jedná se tak spíše o dodatek, než důležitou součást hry.

 

Po důkladné práci se vydáte zpět k oknu…ale ouha, musíte jej opět páčit, abyste se dostali pryč

 

Bohužel z hlediska volnosti pohybu je to mnohem horší. Ve městě se sice můžete často pohybovat bez omezení, jednotlivé čtvrti jsou ale odděleny otravnými nahrávacími obrazovkami, což při nové generaci konzolí nehodlám tolerovat. Oblasti jsou navíc opravdu malé, na loadingy tedy koukáte často a nejsou zrovna rychlé. Nedomyšleně působí také způsob, jakým se dostáváte do příbytků. Po celém městě totiž máte okna, do kterých můžete vlézt. To je doprovázeno zbytečně dlouhou animací páčení, po čemž konečně skočíte do bytu nějakého chudáka. Po důkladné práci se vydáte zpět k oknu…ale ouha, musíte jej opět páčit, abyste se dostali pryč. Garrett je podle všeho tak důkladný, že si po sobě zase barikáduje cestu úniku. Krása.

1390573344-10.jpg

Nepomáhá tomu ani umělá inteligence nepřátel, která je přinejmenším divná. Občas vás zmerčí prakticky za roh, příliš často ale vojáci nechávají věci ladem, když mrštně uskočíte do stínu. Mnohokrát jsem si byl jist, že mě někdo viděl, díky rychlému úskoku do tmy ale většina stráží jen pokrčila rameny. Nikdy nejdou kontrolovat místnost, kde mě údajně viděli, nekontrolují schovky a skříně a když zaslechnou nějaký zvuk, ani se neopováží rozsvítit. Zkrátka si řeknou, že toho moc vypili a vše je zase růžové. Tak takhle ne, pánové.

Moc důvěrně nevypadají také tvůrci proklamované bohaté možnosti ve výběru vaší cesty. K cíli většinou vede několik uliček, které se liší tak akorát počtem stráží a osvětlením. Vydat se samozřejmě můžete i po střechách, což je mnohem lukrativnější, jelikož si užijete nějaký ten parkour. Alespoň ten je zpracován skvěle a při útěku od stráží dokážete vykouzlit slušné honičky. Ovládání je i na konzoli bravurní, rychlé a intuitivní, což rozhodně pomáhá, když se dostanete do úzkých. Jedinou výtku bych směřoval k využití dotykové plošky u PS4 ovladače. Stačí přejet prstem k požadovanému předmětu v inventáři a stisknout plošku pro výběr. Citlivost je bohužel přehnaně agresivní a často tak budete šmejdit prstem déle, než by bylo dobré.

1389886168-3.jpg 1389886168-6.jpg 1389886172-2.jpg

Poslední vychytávkou, která Garretovi pomáhá na cestě, je tzv. Focus. Schopnost, která osvětlí okolní prostředí a zvýrazní důležité prvky a místa. Rozhodně se nejedná o nucené zjednodušení, jelikož jej příběhově využijete jen výjimečně, nejvíce pomůže především při hledání pokladů v prostředí. Pokud jste zarytí fanoušci série, není problém Focus vypnout, případně vůbec nepoužívat, díky čemuž je průzkum města o něco větší výzva. Nováčkům ale pomůže.

Deprese s příchutí Prahy

Jak jsem poznamenal na začátku, atmosféra v novém Thiefovi by se dala krájet a rozhodně jde o jeden ze světlých okamžiků titulu. Spojení Viktoriánské architektury a steampunkových prvků je velmi originální, což ostatně dokázali už předchůdci. Všudypřítomný smog, mlha a déšť navíc opravdu tlačí na psychiku a dotváří pocit beznaděje a zmaru. Mnohokrát jsem si však v ulicích vzpomněl na Prahu, kterou mi fiktivní město ve hře z nějakého důvodu připomínalo.

1389886173-4.jpg

Jinak se Thief zcela zjevně nehodlá měřit s next-gen exkluzivitami a snaží se minimálně přinést stejnou kvalitu napříč platformami. Postavy vypadají detailně, prostředí depresivně a příjemné efekty počasí, ohně a dalších přírodních jevů lahodí oku. Nejde o hezkou hru, jde o špinavou a hnusnou hru. Ale to je na Thiefovi to podstatné. A to nejlepší.

1389886174-5.jpg 1389886175-1.jpg 1389886180-7.jpg

Špatně si nevede ani ozvučení, které je na poměry titulu dostačující. Garrett je správně tichý a rozvážný, lovec zlodějů agresivní a zvrácený, všichni zdá se hrají svou roli věrohodně. Jen kdyby se neustále neopakovaly hlášky vojáků, kteří vás vyhledávají po nepovedeném výpadu, byl bych radostí bez sebe.

PC
Dostupné pro: PC, X360, PS3, PS4
Žánr: Akce | Stealth akce
Výrobce: Eidos Montreal
Začátek prodeje: 28. února 2014
  • Hutná atmosféra
  • Vykrádání příbytků
  • Skvělé ovládání
  • Stealth funguje
  • Nudný příběh
  • Nefungující AI
  • Klamavá volnost

Nový Thief ve mně zanechal lehce rozporuplné pocity. Z jedné strany jde o povedenou stealth akci, která sází na hutnou atmosféru a stěžejní prvky, které sérii proslavily. Na stranu druhou ale nabízí absolutně nezajímavý příběh, často otřesnou umělou inteligenci a volnost, která je jen zdánlivá. Pokud vypnete všechny nápovědy a ponoříte se do hardcore zážitku, Thief rozhodně má co nabídnout. Na jedno kousnutí. O návrat pravého Garretta se ale bohužel nejedná.

Diskuze (4) Další článek: Venku je trailer na druhou epizodu thrilleru The Walking Dead

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,