Tom Clancy`s Ghost Recon 2 – staňte se Duchem

Místo určení: Severní Korea. Datum: červenec 2007. Cíl mise: zabránit ve vypuknutí jaderného konfliktu. Do akce jde speciální armádní jednotka Ghost. Chcete vědět, jak probíhají ty nejtajnější vojenské operace? Přidejte se k nám v akčnějším pokračování původně PC hry Ghost Recon. Tentokrát už ale ve verzi primárně pro PS2.

Platforma: PS2
Vydavatel: UbiSoft
Vývojář: Red Storm Entertainment
Multiplayer: network adapter
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Paměťová karta: 224 kB

Her se jménem Toma Clancyho v názvu už vyšla pěkná řádka. Stačí například zmínit série Splinter Cell, Rainbow Six, nebo právě Ghost Recon. Je to vlastně vše, ale každá ze zmíněných řad se pyšnila hned několika, více či méně úspěšnými díly. Zatímco Splinter Cell se orientuje na špionážní mise jediného muže, Rainbow Six i Ghost Recon se zaměřují na týmové operace. Rozdíl mezi jednotkami Rainbow a Ghost je však v jejich určení. Zatímco první zmíněná slouží k potírání teroristické hrozby, Ghost je speciální  komando vysílané do válečných konfliktů.   

Jak už jsem výše zmínil, první díl Ghost Recon byl primárně určen pro PC. Šlo o výbornou hru, ve které jste vládali až tři týmy a plnili vojenské mise. Spíš než o akci byl kladen důraz na taktiku, obezřetnost a správné naplánování. Teď tu máme druhý díl, tentokrát již více akčnější, vyvíjený šanghajskou pobočkou UbiSoftu. Mimochodem - verzi pro PC a Xbox dělá jiný tým a kromě ostatních změn bude i dějová linka zcela odlišná. Konkrétně zasazena do období 7 let po událostech PS2 verze.

Co nového v Severní Koreji
 
Ostatně právě příběh je klasický „made by Tom Clancy“. Pokud jste četli některou z jeho mnoha knih, případně viděli některý z filmů, budete i zde jako doma. Při hlídce v Japonském moři je zcela zničena americká vojenská loď. Útok byl veden ze Severní Koreji, a tak americký prezident posílá na místo speciální bojovou jednotku Ghost. Jejím velitelem je kapitán Mittchel, což není kdo jiný než vy sami. Celý příběh je prezentován hezkými renderovanými filmečky, kterých je bohužel jen několik, což ostatně platí i pro samotnou hru - čeká vás jen pouhopouhých 14 misí. Číslo to není nikterak katastrofické, při pohledu na jejich délku (každá kolem 15 - 20 minut) nám však ve výsledku vychází nikterak dlouhá herní doba. A kdo ví, možná ani to by nám nevadilo - pokud by byly mise nápadité, akční a svižné.

  

Něco mi to připomíná, že by Národní divadlo? * Nálet, kryjte se! * BUUM, ten to má jasný

Jenže právě zady je první kámen úrazu. Většina misí je totiž totálně lineární. Opět chybí skákání, takže každý sebemenší plůtek musíte obcházet. Cesta vpřed je navíc silně omezena. Chtěli byste si vyšlapat na kopec pro lepší rozhled? Máte smůlu, hra vás tam nepustí. A co takhle vylézt na věž, ze které jste právě sestřelili otravného snipera? Ani to nejde. Zřejmě mají členové speciální jednotky strach z výšek. Můžete se tak stále jen krčit a plazit.
 
Na druhou stranu, mise jsou alespoň dostatečně různorodé. Najde se tu klasické vyhazování různých strategických budov do povětří, přepadávání konvojů, zabíjení nepřátelských velitelů, i záchrana válečných vězňů. Podíváte se například na vojenské letiště, do rafinérie, nebo také na obří přehradu a do přístavu. Ke konci hry se také level design lepší. Mise již nejsou tolik lineární, cest k cíli je více. Pro zpestření jsou k dispozici také mise, v nichž jdete do boje osamoceni – bez podpory v podobě dalších členů jednotky. Vzhledem k mizerné AI však stejně nezáleží, zda jdete s týmem či bez něj. K tomu se však dostaneme až později.

Samotnému je ve válce smutno

Má-li být Ghost Recon týmovou akcí, nesmí logicky chybět ani váš vlastní tým. Z možnosti ovládat až tři tříčlenná družstva nám bohužel zbyla jen jedna čtyřčlenná skupina. Každý člen v ní má svoje jméno a specializaci, na tom ale v praxi příliš nesejde, protože si členy vybrat nemůžete. A to samé platí dokonce i pro tak banální složky, jakými je například výzbroj. Ovládat tak svůj tým můžete pouze v boji a to jen v rámci určitých omezení. Těmi jsou pouze ČTYŘI, opakuji čtyři, příkazy. Buď můžete poslat vpřed průzkumníka, přikázat hodit granáty na cíl, použít krycí palbu a nebo zůstat na místě. Žádné plánování komplikovanějších akcí, nic takového tu nehledejte.

Bohužel, Ghost Recon uklouzl k neduhu ostatních týmových akcí Toma Clancyho. Hned v průběhu první mise snadno zjistíte, že mnohem jednoduší a rychlejší je zabít všechny sám. Nejenže za shodnou dobu zabijete pět oproti jednomu nepřáteli, kterého zvládne celá jednotka, ale vaši souputníci mají velmi často tendenci zasekávat se na místě. Že by se mohli nějak rozumně krýt, ani to je moc často nenapadne. 

Hloupí jsou nejen Duchové
 
Ostatně ani inteligence nepřátel není nijak skvostná. Za prvé se objevují vždy na stejných místech, takže při dalším opakování mise budete vědět, kde, kdo a jak na vás vybafne. Zcela normální a běžné je nešikovné krytí, předskriptované přebíhání z úkrytu do úkrytu a podobně. Zhola nejhorší je však jejich střelba. Nejde jen o to, že jsou občas až podezřele přesní, ale jak dlouho střílí. Stačím aby vás Korejec zahlédl, a už střílí. A střílí. Střílí i po tom, co se schovám za kopec a on mě nemůže vidět. Střílí dál, sice občas přebíjí, ale pak zas střílí znovu. Dokáže střílet klidně minutu, co na tom, že trefuje jen kopec. Dokud ho nezastřelíte jednou ranou vy, nepřestane.

  

Tak, jo tohle dodělám a letím * Jen se neschovávej, stejně tě vidím * Počkáme až dosvačí a vlítnem na něj

Problém je tu však ještě další, neméně podstatný. Jak najít nepřítele? Pokud z vás uvidí třeba jen kousíček, trefí vás. To s absencí léčení a obecně malou výdrží jednotek dokáže často znechutit. Frustrující je také hledat v zaměřovači jednoho (promiňte mi ten výraz) „mizernýho žluťáka“. K lokalizaci nepřátel pomáhá kompas v pravém horním rohu obrazovky, který zhruba udává polohu, ale i tak je obtížně najít toho posledního, za bednami schovaného vojáka.

I právě proto je jediná ideální zbraň odstřelovačka. Většina misí se tak odehrává podle jednotného scénáře. Projdu poprvé, zjistím kde, se objevují nepřátelé, vše projdu znovu a všechny z bezpečné vzdálenosti postřílím. Mise splněna.

Zbraň, věrný přítel do konce života
 
Když už jsme u té výzbroje, jsou ve hře přítomny současné zbraně. Přeci jen, rok 2007 není tak daleko, takže žádné lasery pochopitelně nečekejte. Laser leda tak zaměřovací. K dispozici máte čtyři sloty na zbraně s tím, že většinu misí si stejně můžete vybrat leda tak hlavní zbraň. Zde je většinou na výběr z několika druhů samopalů. Chybět nemůžou klasické granáty, proti těžším cílům slouží protitankové rakety. Při Lone Wolf operacích (jdete do akce sami) máte výzbroj pevně danou. Je to speciální útočná puška s podvěšeným granátometem a optikou. Dále máte ještě speciální dalekohled, sloužící k povolání leteckého náletu na zaměřený cíl, a granáty.

Zatím sem se nijak nezmínil o ovládání. Teď tedy nastal ten pravý čas. Hlavní je pohled třetí osoby přes rameno. Na tlačítku R3 je přiblížení. Každá puška má jeden stupeň přiblížení, pokud má zbraň optiku, máte k dispozici i druhý stupeň. Povely týmu, výměna zbraní a typ střelby se mění pomocí kruhového menu. Pokud držíte dané tlačítko, objeví se menu a směrovou šipkou si vyberete dle libosti. Chybět samozřejmě nesmí mapa, v ní vidíte svou aktuální pozici a cíl mise. Další pomůckou, o té jsem se ale už zmiňoval, je detektor nepřátel. Umístěn je v pravém horním rohu obrazovky a jako malé červené symboly na něm vidíte nepřátele, zelené symboly značí členy vašeho týmu. Poslední částí výstroje je noktovizor, který je kdykoliv k dispozici.
 
Za body obrázky

I když je kampaň dlouhá jen 14 misí, přeci jen existuje možnost, jak si ji alespoň trochu víc užít. Zapomněl jsem totiž zmínit trénink. Dost ale legrace. Po splnění každé mise se vám totiž odemkne možnost si ji znovu projít a to ve třech módech. Mission, Fire Fight a Lone Wolf. V Mission si můžete vybrat misi z kampaně a znovu si ji zahrát, ve Fire Fight jsou ty samé mapy, jen úkolem je vždy neutralizovat nepřítele. Lone Wolf je to samé co Mission, pouze bez týmu. Některé míse v kampani jsou jen Lone Wolf, takže se nedivte. Za každou splněnou misi dostanete určitý počet bodů a za ty si můžete odemknout filmečky shlédnuté během kampaně, nebo si lze odemknout spoustu artworků v Gallery. Těžko říct, zda to někomu bude stát za to, hrát i posléze ty samé mise.

  

My jsme vojáci, samí junáci * Bašto komunismu, půjdeš dolů * BUUUM, tak tenhle už taky neodjede

Co zde vysloveně chybí, je multiplayer přes split screen. Například o kooperaci si hra přímo říká. Multiplayer je zde pouze online, což je škoda. Přeci jen, v naší republice nejsou možnosti hrát na PS2 online snadno dostupné.

Korea mohla být i hezčí

Pokud si myslíte, že horší hratelnost by mohlo zachránit technické zpracování, musím vás zklamat. Vymodelované postavy jsou ještě pěkné, renderované filmečky také, ale prostředí vypadá už pouze průměrně. Prostě nic, co by vás donutilo upustit ovladač a jen udiveně slintat. Na to si musíte sehnat jinou hru. Navíc animace postav je také často podivná. Především je to vidět při smrtelné animaci nepřátel. Vždy při zásahu Korejec vyskočí metr do vzduchu, v půlce se sroluje a pak odletí tři metry dozadu. Navíc občas kolísá frame-rate, hlavně při více postavách na obrazovce.

Světlé stránky hry
  • Některé dobré mise
  • Různorodé úkoly
  • Hezké artworky
  • Slušné technické zpracování
Temné stránky hry
  • Krátké
  • Slabá AI
  • Zbytečný tým
  • Lineární postup

Hudbu si taky moc neužijete, v menu je skvělá, bojově laděná. Ve hře je už jen krátká skladba při úmrtí člena týmu. Zvuků si už užijete víc, všechny zbraně znějí dobře, nemůžu napsat že věrně, v životě jsem žádnou z nich neslyšel. Sem tam k vám promluví velitel a zadá nové rozkazy, občas něco rádoby vtipného prohodí člen týmu. Korejci mluví korejsky, ve filmových cut-scénách jsou doprovázeny titulky. Výbuchy zní skvěle, třeba takové bombardování letiště v jedné misi je docela zážitek.

Tentokrát to nevyšlo

Co říci na závěr. Jak to tak vypadá, Ghost Recon 2 na PS2 je bohužel promarněná příležitost. Snaha o větší akčnost se nakonec zvrhla v průměrnou střílečku. Ona je totiž většina aspektů hry průměrných, od level designu, přes umělou inteligenci, až po grafiku. Hru sice vytahují některé lepší mise, ale i tak nemůže být hodnocení vyšší než drobný nadprůměr. Pokud si přeci jen chcete zahrát Ghost Recon, počkejte si na Xbox/ PC verzi. Na té pracuje jiné vývojářské studio, a tak by i výsledek mohl být lepší. Ostatně první hodnocení Xboxové verze tomu napovídá. Nebo si místo čekání zahrajte Splinter Cell, ten je daleko zábavnější.

Grafika: 6/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 5/10

Nuda, nuda, šeď. Nevýrazná střílečka s podivnou hratelností a průměrným zpracováním. Za chvíli si na ni nikdo nevzpomene.

Celkové hodnocení: 6,0/10

Váš názor Další článek: DOOM 3: The Collector`s Edition

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,