Tony Hawk 3: Skejťáci všech zemí světa, spojte se

Platforma: PC
Typ hry: sportovní
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 500 MHz, 64 MB RAM, 850 MB na HDD, 16MB 3D grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 1 GB na HDD, 32MB 3D grafická karta
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 1 GB na HDD, 64 MB 3D grafická karta
Výrobce: Gearbox Software (www.gearboxsoftware.com)
Distributor hry: Activision (www.activision.com)
Distribuce v ČR: Cenega (www.cenega.cz)

Je trošku s podivem, že některé sportovní hry jsou naprosté propadáky, zatímco jiné svojí zábavností dokážou připoutat k počítači tisíce lidí. Proč třeba Salt Lake 2002 bylo tak nudné a nezáživné? Proč naopak série Tony Hawk´s sklízela jen samé úspěchy? Přitom by na první pohled dalo říct - z jakého důvodu by mělo být ježdění na skateboardu lepší než oficiální hra olympiády? Vždyť je to zábava jen pro nadšence tohoto sportu, tak proč by jí měl hrát člověk, který o skateboard normálně ani nezavadí? Myslím si, že to je jen a jen na tvůrcích. Někteří zkrátka dokážou odhadnout, co může být zábavné a čemu se mají vyhnout. A mezi ně bezesporu patří i chlapíci z Gearbox Software, kteří vytvořili předělávku této úspěšné konzolového hry na PC.

Osobně nemám rád sportovní odvětví, ve kterých úspěch sportovce nezávisí jen na něm samém, ale také na hodnocení rozhodčích. V tomto názoru mě naprosto utvrdil nedávný skandál na olympijských hrách, kde se místy až dost nechutně hádalo o medaile. Naštěstí se v počítačové hře moc uplácet nedá (i když kdo ví, co udělá tučný šek adresovaný tvůrcům hry :-) a navíc v Tony Hawkovi je docela propracovaný systém bodování, takže po chvilce zkoušení zjistíte, které triky jsou nejlépe hodnocené a nic na tom nezmění ani tisíc rozhodčích. Právě proto jsem byl ochoten u Tony Hawk´s Pro Skater 3 udělat výjimku.

Čím je třetí díl tak výjimečný a rozdílný od svého předchůdce? Tak touhle otázkou jsem se trápil po celou dobu hraní hry. A přiznám se, že jednoznačnou odpověď jsem nenašel. Možná je to pro mě jako laika zábavné zkoušet desítky triků a parádiček, které bych v reálu nejenže neudělal, ale ani bych nevěřil, že jsou proveditelné. Možná to dělá množství rozmanitých prostor, kde můžete své umění pilovat. Nebo je to kvůli spoustě vtipných a někdy až bizarních úkolů. Ale nebudeme předbíhat a vezmeme to pěkně od začátku a to od tutorialu.

Ten představuje první novinku oproti dvojce. Tutorialem vás provede samotný Tony Hawk na jednom pustém betonovém hřišti. Naučíte se ovládat skateboard, skákat a samozřejmě první jednodušší triky. Časem přijdou na řadu i složitější kousky, naučíte se jak se „dostat do formy“ a hlavně jak jsou triky bodově hodnoceny. Pokud se vám nějaká věc nedaří, klidně ji můžete vynechat a pokračovat dál. Nemůžu dost dobře objektivně posoudit, jak je tutorial pro úplné začátečníky užitečný (protože jsem již hrál předchozí díl), avšak úplným začátečníkům asi vstup do světa skateboardu v mnohém ulehčí.

Až se dostatečně natrénujete, přejdete určitě do módu kariéry. Hra sice nabízí ještě dvě jiné možnosti (volná hra nebo jeden závod), ale ty jsou troufám si říct jen jakýmsi doplněním „aby tam bylo kromě kariéry i něco jiného“. Kariéra je založena na postupném odkrývání nových hřišť, kterých je ve hře celkem 9. Na každém dostanete zhruba desítku úkolů, které musíte v šibeničním termínu dvou minut splnit. Naštěstí nemusíte všechny splnit najednou – klidně můžete hrát jednu úroveň pořád dokola a právě v tom tkví velká přednost série Tony Hawk. Nikdo vás nikam nehoní, nemáte žádný počet pokusů, do kdy musíte vše splnit – prostě klídek a pohoda, a tak můžete trénovat donekonečna, hledat různé zkratky a bonusy. Ovšem v okamžiku, kdy vás začne pouhý jeden level nudit, budete muset zapnout a přece jen nějaké úkoly splnit, abyste si otevřeli cestu do dalších úrovní.

I přes docela vysoký počet hřišť (tratí, levelů – říkejte si tomu jak chcete) je každé neuvěřitelně podrobně zpracované. Autoři si vyhráli s každou drobností, a tak je každá úroveň doslova napěchovaná objekty, na kterých můžete testovat své skateboardové umění. Jednotlivé překážky na sebe dobře navazují, takže není problém sjet zábradlí, ťuknout o lavičku a z ní vyskočit na U-rampu. Tím vám hra dává možnost zkoušet rozmanité kombinace triků, za které jste také patřičně ohodnoceni (mnohonásobně více než za jednotlivé triky). Úrovně jsou navíc rozmanité i po grafické stránce. V první se podíváte do slévárny, pak přijde na řadu zasněžená kanadská příroda a dostanete se třeba i na letiště za rušného provozu.

Všechny prostory jsou neuvěřitelně rozsáhlé a mnohdy vám bude dlouho trvat než se v nich zorientujete. Každá úroveň navíc obsahuje spousty tajných oblastí, kam se třeba nemusíte vůbec dostat. Třeba v jednom městečku je to chrám hrůzy s temnou hororovou atmosféru. Na letišti se můžete dostat do odbavovacího prostoru pro zavazadla a v Los Angeles skrývá spoustu nenápadných průchodů a uliček občas se zajímavými bonusy.

Krom pěti „obyčejných“ úrovní (a jedné tajné) se také dočkáte tří závodů. V nich ani tak nejde o body, ale ke slovu přichází mí tak oblíbení rozhodčí. Ve třech minutových kolech je musíte svou jízdou natolik ohromit, aby vás ohodnotili mezi třemi nejlepšími. V konkurenci nejznámějších skateboardových hvězd se jedná o docela těžký úkol. Celkově ale není obtížnost hry nijak drastická, při trošce tréninku by měl zvládnout hru každý.

Úkoly se neomezují jen na zadání určitého počtu bodů, kterých musíte za dvě minuty dosáhnout (i když ty jsou zde také). Většina je daleko zajímavější, v každém levelu například musíte posbírat písmena, která dávají dohromady nápis SKATE. Je jasné, že je nenajdete jen tak na zemi, naopak většina z nich se nachází na těžko přístupných místech. V Kanadě například musíte zaujmout pět místních skejťáků, na letišti donést kamarádovi letenku, v městečku pomáháte jednomu chlápkovi dostat se do svého domu atd. Některé úkoly splníte vyloženě jen náhodou - nebo snad víte, jak lze pomocí skateboardu způsobit uprostřed Los Angeles zemětřesení? :-) Jindy se třeba desetkrát budete snažit dostat na nedostupnou plošinku s tajnou kazetou (další z řady úkolů), abyste na závěr zjistili, že se k ní dá přijet úplně jinou stranou. Zkrátka nuda je to, co Tony Hawk´s Pro Skater 3 nezná. Vždy máte nějakou motivaci, můžete se vrátit do dřívějších levelů a pokusit se splnit úkoly, které jste předtím nezvládli nebo vytvořit nový rekord v počtu bodů.

Tony Hawk´s Pro Skater 3 nabízí také zajímavou možnost ve formě vytváření vlastní postavy. Sice můžete hrát za velikány skateboardového umění, ale zábavnější je vytvořit si vlastní postavu a s ní vstoupit mezi elitu. Její vytváření v mnohém připomíná docela propracované RPGčko. Svému sportovci (nebo sportovkyni) nastavíte počáteční vlastnosti, vzhled, oblečení a další spoustu drobností. V průběhu hry se vám vaše postava ZLEPŠUJE! Ano slyšíte správně, bohužel to není ve stylu Dungeon Siege a nezvedají se vám hodnoty u schopností, které nejvíce používáte. Lepší schopnosti získáváte jen pokud najdete na mapě roztroušené tzv. stat-pointy. Přesto je radost sledovat, jak váš závodník s lepším vlastnostmi zvládá stále složitější a složitější věci.

Tony Hawk´s Pro Skater 3 má dobré a nepříliš komplikované ovládání. Jelikož si jej můžete celé nastavit sami, není co řešit a každý si tak nastaví ovládání, jak je zvyklý. Tři tlačítka pro triky, jedno pro skok a ještě jedno pro speciální dopad a to je vše. Žádné složitosti a zbytečnosti. Zajímavou možností je také změnit nastavené triky na klávesy, které vám více vyhovují.

Technické zpracování hry si zachovává po celou dobu vysokou úroveň. Asi si nesednete na zadek se slovy „to jsem ještě neviděl“, avšak stejně tak od hry znechuceně neodejdete. Postavy vypadají reálně a hlavně jejich pohyby jsou naprosto přirozené. O to hrůzostrašněji pak vypadají některé pády. Několikrát v průběhu hraní jsem instinktivně zavíral oči, protože pokud by se tohle stalo v reálu, tak má ubohý skateboardista přinejmenším zlomený vaz. Naštěstí jsme ve hře, a tak vás pády tolik nebolí (tedy pokud nemáte gamepad s ForceFeedbackem :-). Když si k tomu připočtete ještě skvěle propracované okolí, dobré ozvučení a stylovou hudbu, pochopíte, že zkrátka Tony Hawk´s Pro Skater 3 je prostě skvělá hra.

Při puntičkářském zkoumání jsem však jednu chybu jedinou našel – a tou je editor. Jeho ovládání je totiž pravděpodobně převzato z konzolové verze a tudíž naprosto ignoruje skutečnost, že počítač disponuje věcičkou nazvanou myš. Díky tomu se zábavné skládání vlastního hřiště mění v poměrně obstojnou noční můru, kterou překousne opravdu jen málokdo.

Tony Hawk´s Pro Skater je zkrátka bomba. Množství rozmanitých levelů, každé plné spousty úkolů a překážek přímo vybízejících k otestování vašeho umění. Nikdy bych nevěřil, že mě bude tak dlouhou dobu bavit jízda na skateboardu uprostřed letiště, Los Angeles nebo Rio de Janeira. Ale stalo se, a tak nemůžu hodnotit jinak než devítkou.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 9/10

Naprosto chytlavá a zábavná záležitost. Příznivci skateboardu – pro vás je to jasná desítka!

Celkové hodnocení: 9/10