Tony Hawk´s Pro Skater 4 – recenze

Multiplayer: 2 hráči, (2-8 hráčů u internetového spojení)
Paměťová karta: minimálně 65 kB
Analogové ovládání: všechny tlačítka
Vibrace: ano
Výrobce: Neversoft Entertainment
Vydavatel: Activision
Homepage: www.neversoft.com

Povím vám co je na této herní sérii, jenž je vydávána pod patronátem slavného skateboardisty Tony Hawka, tak nezdravě okouzlujícího a zábavného. Nemusíte mít zrovna talent dvojnásobného mistra světa Brazilce Burnquista a přece můžete s prknem předvádět báječné triky z říše fantazie až fantasmagorie. Nepotřebujete být dokonce ani “obyčejný“ neprofi-nadšenec do skateboardingu, který se v očích ostatních jen tak poflakuje a sjíždí kdejakej patník nebo vyhledává nejbližší minipark k vybití své vnitřní energie. Jestliže jste nadšenec do her, pak vám prostě stačí jen jakýkoliv díl této vyvedené série (nejlépe ten nejnovější) a budou vám jiskřit oči blahem při provádění grindů, flipů, manuálů, neuvěřitelných komb a kdo ví čeho ještě. Budete si říkat, jak jste dobří, jak vám to všechno skvěle jde. A přitom budete vědět, že jste obrovské nuly a vlastně nic neumíte. Nakonec budete stejně obdivovat ty frajery, co to s prkny umějí doopravdy a budete se bouchat hlavou o zeď, že vám maminka kdysi taky jeden ten skate nezakoupila. Ten pocit však za to vážně stojí.

Hlavní změny, které bystré hráčovo oko ihned zaznamená, je zrušení dvouminutové časomíry určené k plnění autory zadaných úkolů v momentálně hrané lokaci a dozajista si taky povšimne, že v tomto novém díle je přítomen zvýrazněný dojem z prostornosti obrazu či obzoru (měst, přístavišť, skate parků…), jenž se před vámi rozprostírá. Freeskate mode tu sice najdete taky, ale stává se tak vlastně zbytečným. Pokud totiž máte do herních oblastí vstup otevřený (po získaní potřebných pointů), můžete si v ní bez omezení dělat, co se vám zlíbí. I když jde o klasický career mode, můžete tu bez ostychu trénovat na rampách, vymýšlet nová, bodově tučně ohodnocená komba nebo se jen tak poflakovat, prozkoumávat zvlášť nepřístupná místa a samozřejmě obdivovat krásy místní architektury. Podle mého je současným trendem her (nastoleným nejspíš GTA3) dát hráči co největší pocit svobody. Právě tohle se docela dobře a efektně promítá do nového Hawka, odpadá tu ta časová tíseň, občas i stres z toho, že ten úkol prostě včas nezvládnu. Není to samozřejmě tak úplná pravda, je tu naopak spousta úkolů, omezených časovým limitem, ale hra je řešena tak, že po lokaci jsou roztroušeny NPC charaktery, které vám zadávají různé úkoly. Můžete je splnit nebo i nemusíte, záleží jen na vás a vašich momentálních schopnostech.  K dispozici tu máme celkem 9 herních prostředí a v každém z nich na vás čeká na splnění 16 různých (většinou podezřele povědomých) questů. Zatímco po některých si jen tak zívnete, sbírání písmenek S-K-A-T-E, C-O-M-B-O tj. sběr na jeden zátah, sbírání 40, 50, 100, 200 tisíce bodů (hmm…), jiné už ve vás probudí trochu toho s vývojáři sdíleného nadšení po více inovativnějších kusech. Myslím, že je zbytečné je všechny rozebírat do detailů, každá herní lokace má to své. Jen tak namátkou, třebas ve škole musíte co nejrychleji upozornit místní školáky, aby zmizeli s určitých nejspíš pro ně zakázaných stanovišť, než je chytnou švestky, v lokaci Alcatraz pomoci černobíle pruhovanému vězni na útěku či v Londýně sjet přilby mužům zákona, tzv. bobbies, a přivést je tak do veliké nepříčetnosti (čekejte, že to občas slíznete pendrekem do hlavy). Je toho spousta a je to, věřte mi, parádní zábava, jedna z nejlepších na PS2.

Jestli se někomu zdá, že to působí dost jednoduše, ohromně se plete. Obecně oproti trojce obtížnost u Tony Hawka 4 nabrala ještě víc na obrátkách, u některých úkolů přituhla dokonce natolik, že je nemám splněné ještě do teď. A u některých, což je i jedna z menších výtek hry, budete krom dobré angličtiny dokonce potřebovat i obecnější znalost ze skateboardingové terminologie, jinak vám bude dost dlouhou dobu trvat, než přijdete na to, jak máte onen úkol správně provést. Ale na druhou stranu zas proč ne, alespoň je to plus pro delší životnost. Každopádně obtížnost hry stoupá docela přirozeně, chvíli trvá než si v určité fázi hry osvojíte některé ze skateových schopností a dovedností, a to je jenom dobře. Nechybějí tu také oblíbené soutěžní klání (tzv. bails), kde si to v systému třech kol, dvě nejlepší se počítají, rozdáváte na body, tedy obdržené za provedený trik, a to s profíky typu Laska, zmíněného Burnquista nebo Rowleyho. Předpokládám tu, že si zprvu zahrajete za světem obdivovaného Tony Hawka, ale k dispozici máte samozřejmě (na rozdíl od Colina 3) jakéhokoliv jiného protagonistu. To mě přivádí k tomu, abych se ještě krátce zmínil o Pro Challenges (každý skaťák, resp. skaterka, má své vlastní), ty jsou k dispozici po splnění questů. Obyčejný smrtelník je stejně všechny nezvládne, takže jen zmíním, že jsou neuvěřitelně tuhé a budete muset být na svém prkně sakra obratní, abyste většinu z nich zvládli. A abyste se k nim vůbec dostali musíte splnit všech 90 úkolů. Tak například profi výzva v podání Tonyho znamená skákat mezi rampami a mezitím provádět speciální triky, se Stevem Caballerem si užijete řádění po rampách se starou dobrou dvoukolkou BMX a velmi vyzývavé jsou i hudební hrátky Chada Musky, který to s kytarou v ruce válí vážně na jedničku. O křivku životnosti a pomyslný ukazatel zábavnosti a diferencovanosti se tedy  u TH4 nemusíte vůbec strachovat. Celkem 190 úkolů (a to nepočítám skryté levely, které se dají zakoupit za vydělané babky, stejně jako všelijaké skaťácké i neskaťácké oblečení a nakonec i kopec videií, u kterých se dobře pobavíte) musí stačit i tomu největšímu hawkovskému  ostřílenci. Ovládání je tu opět výborné a nepotřebuje další chvály.

Po vizuální stránce vypadá TH4 stále parádně, i když to není od trojky zas tak veliký skok kupředu. Snímkování je již stabilnější bez vážnějších bugů (snad jenom u lokací, vytvořených v editor parku a u online hraní trošičku zaskomírá). Každá oblast hraje jinými barvami, zejí větší prostorností a uvolněností, stopy interakce tu však najdete jen málokdy. Mezi ty nejimpresivnější lokace patří určitě Alcatraz nebo San Francisco, ty mají opravdu skvělý design a dost výstižnou atmosférou. Váš skater dostal do vínku plynulejší, realističtější animace, což se však moc nedá říct o NPC postavách, které vás zásobují stále těžšími úkoly. Vzhledem k tomu, na jak rozdílné charaktery narážíte, mají pramálo osobitějšího stylu, snad jen ten jejich stejný úsměv na tváři nebo vlažný potlesk, kterým vás odmění za vaše poctivé snažení. To je však poněkud zoufalé.

Poklidnou či zuřivou jízdu na skatu zpříjemňuje přes 30 víceméně skvělých songů, z nichž si můžete vybrat svůj toplist. Krom nestárnoucích klasik typu TNT od AC/DC nebo Anarachy in the UK od legendárních punkerů Sex Pistols, jsou k mání třebas takoví System of a Down, De la Soul, Delinquent Habits, NWA a vůbec spousta různých boom tracků ze sféry hip-hop. Z přístavišť se ozývají hejna racků, lidé s vámi ve městech komunikují na každém kroku a skřípění koleček vašeho prkna to je jedna báseň. Když už si ale konečně dáte na hubu, zaslechnete jakýsi nevýrazný jek či co, místo třeba hecujících hlášek typu “Slez z toho prkna suchare, stejně na to nemáš“. TH4 je v současnosti ta nejlepší možnost jak se dobře vyřádit a neodřít si kolena a jestli vám to nestačí, tak vyrazte do ulic a předveďte, jak si umíte skvěle namlet. Venku je totiž zrovna to ideální počasí…

Grafika: 8/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 10/10

Pro hawkofily absolutní nutnost, pro ostatní skvělá oddychovka, řádění po rampách, sjíždění patníků, občas rozbité tělo, co víc si přát.

Celkové hodnocení: 9/10