Toxic Bunny – jsem toxický králík a kdo je víc?

Arkády nebo také hopsačky a skákačky si své místo našly především v srdcích těch menších, ale našlo se několik povedených kousků, které dosáhly poměrně velké obliby i mezi staršími hráči. Příkladem takového úspěchu může být slavný Jazz Jackrabbit, jež stál na počátku úspěchů společnosti Epic Megagames, která se v pozdějších letech proslavila především díky 3D akci Unreal a jejímu pokračování Unreal Tournament.

Žánr: arkáda
Minimum: Pentium II 233 MHz, 32 MB RAM, Windows
3D: Ano
Multiplayer: Ne
Výrobce: Musketeer marketing
Distributor:
Musketeer marketing

Arkády neboli také hopsačky a skákačky si své místo našly především v srdcích těch menších, ale našlo se několik povedených kousků, které dosáhly poměrně velké obliby i mezi staršími hráči. Příkladem takového úspěchu může být slavný Jazz Jackrabbit, jež stál na počátku úspěchů společnosti Epic Megagames, která se v pozdějších letech proslavila především díky 3D akci Unreal a jejímu pokračování Unreal Tournament.

Slavný králík se tehdy stal doslova miláčkem pařanského národa a kdo jej nedohrál do konce nebo alespoň nezkusil, ten se v té době nemohl počítat mezi pravověrné hráče počítačových her. Později přišlo několik dalších arkád, které se Jazzův úspěch pokusily napodobit, ale prakticky všechny pokusy vyšly naprázdno.

Toxic BunnyToxic Bunny

Toxic Bunny si podobné cíle neklade – zatímco Jazz byl roztomilý a přesto jej bylo možné označit za hru, nad kterou se neušklíbl žádný dospělý, zpracování Toxica a jeho příběh je určen především dětem.

Příběh
To si jednoho krásného letního dne vyšel králík Toxic (kdo ví, jestli se tak tehdy vůbec jmenoval) na procházku a připletl se pod kola jedné velké káře, která právě jela do lesa složit pár sudů s toxickým odpadem. Nebyl by to chudák králík, kdyby se celý náklad nesesypal přímo na něj a nestal se z něj… Toxický králík! To jej samozřejmě pořádně naštvalo a hlášky v počeštěné hře o tom svědčí více než dostatečně.

Hratelnost
V této chvíli se dostáváme do samotné hry. Co lze napsat o arkádě? S postavou králíka probíháte všechny možné i nemožné chodby, vyhýbáte se nepřátelům, snažíte se jich co nejvíc pozabíjet, sbíráte bonusy a samozřejmě – musíte najít ty správné dveře, které vám otevřou cestu do dalšího levelu. Opět si neodpustím srovnání s legendárním Jazzem – jeho zábavnost a hratelnost byla do značné míry dána skvěle navrženými „tratěmi“, které umožňovaly běžet takřka nadsvětelnou rychlostí, kdy pro hráče bylo obtížné vnímat i okolní krajinu. Takových vychytávek se v TB nedočkáte – na cestě je spousta terénních překážek, které je těžké překonat a i králíkův pohyb má svou rychlostí občas blíže k přesunu šneka než k trysku jakým by se měl vyznačovat běžící králík. Pro běh je navíc potřeba stisknout dvakrát klávesu v příslušném směru a to na pohodlnosti ovládání také zrovna dvakrát nepřidá.

Nepříjemná komplikace spočívá v ovládání – v zásadě se mu nedá nic vytknout, jediná výtka se týká střelby, protože pokud chcete střílet, musíte se zastavit. Během chůze či běhu tedy střílet nemůžete.

Toxic BunnyToxic Bunny

Hra má v sobě něco málo i adventury. Jde zejména o sbírání předmětů, které je možné použít na specifickém místě, např. kotva na zabití prvního velkého zlouna atd. K dispozici je jakési míchání lektvarů, které postupně přidávají vašemu barvu měnícímu králíkovi speciální vlastnosti, například velmi vysoký skok apod.

I když chodby se na mnoha místech větví, pohyb v nich je poměrně bez obtíží, protože správným směr vám neustále ukazuje šipka.

Nepřátelé
Nejedná se o akční hru, takže nepřátelé na vás nečekají za každým rohem, ale i tak jich je docela dost. Ze začátku se nejčastěji setkáte s jakýmisi vránami, ale postupem času přituhuje a narazíte na spoustu více nepříjemných příšer – šneků, kteří stejně jako vy byli zasaženi toxickým odpadem a stejně jako vy umí střílet, housenky a několik dalších různobarevných entit, které si netroufám specifikovat.

Zbraně
Ve vaší základní výbavě jsou krabice s jedem, kterými se poměrně dobře trefují všechny druhy nepřátel. Později získáte pistoli a ještě výkonnější zbraně.

Grafika
Ani v tomto odstavečku si nemůžu odpustit srovnání se starým dobrým Jazzem, který od prvního kroku do vstupu do finálního levelu hýřil barvami a to mu také nezanedbatelně přidávalo na hratelnosti a zábavnosti. Domovským prostředím králíka, alespoň po několik prvních levelů jsou hnědé podzemní nory, ve kterých by se možná vyznal Krteček, ale ne tak už já nebo jiní průměrní hráči. Po grafické stránce má tedy Toxic co dohánět a více jak pět let starý Jazz ho bez problémů strčí do kapsy.

Zvuky a hudba
Zvuky jsou na standardní úrovni, tzn. nijak vás neoslní, ale zároveň vás nepřinutí, abyste je vypnuli. Kvalita hudebního doprovodu je o dost horší, ale naštěstí stačí vyndat z mechaniky CDčko a máte od ní navždy pokoj.

Grafika: 4/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 3/10
Hratelnost: 5/10
Vyhrabejte starého Jazz Jackrabbita a užijete si dvakrát tolik zábavy.
Celkové hodnocení: 4/10
Diskuze (6) Další článek: HW novinky: Ať žije Palomino

Témata článku: , , , , , ,