Za dobu, po kterou se hry šíří po počítačích této betonově šedé planety, spatřilo světlo světa mnoho her. Některé byly vtipné, jiné nové a nápadité, zkrátka každá nějak zaujala, byť jen například svým mizerným technickým provedením. Tak a je tu otázka – čím zaujme Tread Marks?
Hra Tread Marks zaujme nejspíše svou, decentně řečeno, zhovadilostí. Posuďte sami – na krajinách vcelku lepě vypadajících se proháníte v tancích a ničíte ostatní tanky – to by samotné nebylo tak špatné, bohužel hra je příliš arkádovitá, což může, ale nemusí být na škodu – mně nicméně tato skutečnost na škodu přišla. Ale hezky popořadě.
Základem všeho je tank, těch je v Tread Marks přesně dvacet – od rychlých a dravých typů až po neuvěřitelně podivný Liquid-tank, který více odráží světelné paprsky a lomí je na svém povrchu. Ty lze různě upgradovat a vylepšovat – zbraně, které lze na tank zavěsit, jdou rozdělit do tří částí – hlavňové, věžové a plášťové. První jsou pochopitelně různé dělomety a podobně, věžové jsou především lehčí zbraně typu kulomet nebo lehké raketomety a plášťové pak představují podivné plasmové generátory vytvářející oblak plasmy, která je dobrá k setřesení pronásledovatele. Všech zbraní je celkem 23.
Demoverze, kterou si můžete stáhnout z adresy níže uvedené, má z celkového množství 52 map (rozuměj scenárií) k dispozici mapy pouze tři. Je to žalostně málo, ale ani tak se mi na nejlehčí obtížnost, kdy jsem měl relativní klid od nepřátel, nezadařilo pořádně terén prozkoumat.
nevím, jak moc reálný model tanku je – nikdy jsem ničím takovým podobným v reálu nejel a dal-li kdy Bůh, kokpit ocelového Tygra jsem navštívil snad leda na výstavišti při příležitosti strojírenského veletrhu před více jak tuctem let. Co ale skutečné jistě není, je rychlost, s jakou se kovový pásák po terénu pohybuje (ilustračně – podařila se mi s tankem dosáhnout rychlost, kterou ani na českých dálnicích není povoleno (důležité slovo, to povoleno) jezdit, konkrétně 149 km/h), zvláště pak smykové brždění, které mi přišlo nanejvýš komické – skutečně mi chyběl už jen ručník – jak říká kamarád ruční brzdě. Zdolávání kolmého terénu směrem nahoru pak už jen působilo jako třešnička na dortu, kterým nám autoři ironicky ukazují „Heh... bavíte se? My ano !“. A že létat umí jen ptáci? Omyl – tank, který najede ve vysoké rychlosti na nerovnost (říkejme jí prozatím rafinovaně kopeček), prořízne vzduch parného odpoledne jak James Bond své kadeře.
 |  |
Herní módy jsou celkem dva. Battle a Race – první se dá přirovnat ke klasickému deathmatchi – tanky jezdí po krajině a navzájem se likvidují. K tomu využívají lepších a lepších zbraní, které se všude válí a samozřejmě, jsou za to hodnoceni jako obvykle – fragy. To se mi pravda příliš nedařilo, zřejmě mi nesedlo paralelní ovládání tanku šipkami na klávesnici a míření věží pomocí myši. Druhý mód spočívá v závodění po předem nadefinovaných okruzích skrze checkpointy (přirovnejme je demonstrativně ke konstrukci, kterou přeskakuje Sergej Bubka, jen si odmyslíme tu horní tyč– no a to je přesně ono). Těch je v každém levelu okolo dvaceti a většinou ukrývají nějaké power-upy.
Zobrazení je však narozdíl od myšlenky hry zcela jasné – je hezké. Terén je oblý a nepravidelný, řeka si jejím prostředkem vymlela úzké koryto, někde se chytly první stromky a Slunce zapadá a vychází. Efekty s hrou související jsou také úžasné – všechny ty kouře a plameny, které se táhnou ze zasaženého tanku, stejně jako například stopy za tankem či vyslanou raketou. Co do zobrazení by dostala grafika výbornou – uvidíme ale, jak to bude vypadat ve finální verzi.
Nyní již víte, co potřebujete vědět – Tread Marks je skutečně podivnost. Jenže je ta potvora děsně chytlavá a to je její největší silou. Jakkoliv mohu nadnést až přiblblou ideu hry, bude to zřejmě hra chytlavá. Konečně, posuďte sami – demoverze má 21 MB a stáhnout si ji můžete přímo z Doupěte.
